K denním událostem
W Jt JlfitrNt vytlíivati 1 hchkuí
ních denníku: v několika městech
Spoj Ktátfí míval — n mnul jAté
m A — ve volbách značný vliv V
roce 18í)í) a v roce 1900 Ilearut lá
mal clřevce pro liryumv nic letními
ho roku doHiiil 80 nerozhodl mii-li
Hrynnovl úkťi hvoj'í podporu
lleurstova podporu je vydatná a
llryan to dobře ví Proto v posled
ní dobo Ileamtovi fini všelijaké po
klony jen nby jej takal pro wbc
Hearut je vínk mládenci podivný
Hearst byl toho domnfní že Hryan
nemel by býtl demokrat ickým jme
noviniecm pro íířnd preHiileiitský
Z té příčiny Hotva bude podporova
li líryana Iieamtovy fimopÍKy ta
ké po denverské konvenci nepnaly
o kandidatuře Uryunové přílií
nadíené "tratili jme dfivcnt v
demokratickou udránu jako mílio
ny demokratu" jiných" pnuly
lleurwtovy listy A dále doznaly
že nemohou viděli v nominaci Hry
áriové pražádnou nndfji tt že cmtat
nft v JJryaria ztratily dflvfrii také
H této Ktrnny Bryanoví otva kyne
naděje a to nemfiže mu býtl Iho
Ntejno
l'o třetí tedy vydá km W 1 líry
au nu obtížnou pouť m úřadem
prezidentským Jo ajíinuvou o
tázkou má li letnu více naděje než
mé] v letech předcházejících anebo
ne Zdá ne ímdéje jeho v roce
letoMním je o ínnoho ineiiíí neboť
během posledních let ukázni ho rif-
kolikráte iiedfisledným Několi
kráte změnil své zásady vymlou
vajo h na finaiifnl u průmyslové
okolnosti Ncmává v rukou prapo
rem radikalismu jako ve svých
kampaních minulých nýbrž jdu do
boie íako konscrvativec Hlavní
zásadou úspěšné politiky je dusící
rumt — té však u Urvaná není V
první své kumpáni v roce lM!tb' zí
Hkal Hryun G5WftíH blasfi kdežto
jeho protivník republikán Mc
Kinley 7101779 hlasfi V kampa
ni druhé v roce 1!)00 získal Bryan
o nfeo méně hlasu a KÍce OVJIWIM
kdežto McKinley obdržel 720702:5
hlasy V -první kampani dostal
Hryan 176 hlušil elektorálních
kdežto v druhé pouze 1'} Ale
Kinley v první obdržel 271 hlasu
a v drnhé 292 hlasy Z toho patr
no jak obliba Uryanova klesala
Za poslední léta Bryun nezískal ni
čeho a nelze říci žo duvfra lidu v
nebo byla by větší nežli bybt v le
teeh dřívfjších Uryan sází letos
na poslední kartu a proto chystá
se k zahájení silné aifitace mlnej-
SI než kdykoliv před tím
Ze ntaró vlasti došly v poslední
době zprávy ž poslanci české
strany pokrokové Drtina a Masa
ryk hlasovali pro návrh poslance
Wolfa aby zřízena byla v Uraze
KamostatmV Akademie Umění pro
Němec V národů ovšum z toho
byl velký rámus a věci té zejména
dobře mněly vyiižitkovatí listy po
ulancům těm — mimochodem řeée
no jedněm z nnjlopSích našich lidí
— nepřátelské které z obou udě
laly hanebné vlastizrádce kteří ne
jsou hodni aby je země nosila U
nás ve vlasti už to chodí takovými
cestami že se pronese ortel nad
člověkem aniž by se uvažovalo o
věcech dalších Některé eeskoame
rické listy přinášely výstřižky i
těchto 'časopisu a poněvadž ty zdá
ly ie na oko přesvědčující snadno
íiiohl tu viukiiuiiti oml Akade
mie al dosud byla obojayčnú byli
lift ní Čeští i llětnečti profesoři U
také češti n němečtí žáci Jest
Zcela přiroeiló Že třeliic ilti
děrná národnostmi na akademii té
jsou iui denní ut pořádku rol zaji
Má nepřispívá k vývoji uměni Ce
chové l dAvno milovali o iHenl
Akademie Tmění jen čiké aby
řké uměni nudilo a iiáíeittS vy
víjet i Jest cU pfiroxmo ! kily
ty v l'raii řúua byl liřmeeka
Akilrmi IWnf aatnoatatni dra
hi Akmlemirt ktU by m rytů ít
kuu is-Uř Němci itriimjí tkVh d
ti ani pn jednu Tím by r"-
liiild wtiíka o kterou Vedl jíl
drahnou ďbn jmr Chtějí li Ní ut
ři by j-jih umřnl vymklo jko
aaimmUtuA jwV by it ÍVefeťi
čmfin m-kulturním tat ti prti
tiun iVkí uihťi{ vylui iiji
l I nčmťkjm uméidui v ťVchAih
ft l ítld tl M Nivll-i ferU
tt Hí'b'VU tid ii b
iwktrfí Ii!y řU )i tunhursím
H-Í4!ieaiít tlkilují t? pfrlsiř
!' o v 4nii ktirrý WikJjf to-td
t t!ílt# jtui ti %í k !t-ir
ni O !! tsém hěni a
poslanci Masaryk a Drtina toto
vyjádření: "Hlasovali jsme pro
minoritní návrh poslance Wolfa a
soudruhu Hlasovali jsiuo proto
že nemůžeme Němcům upříti práva
na akademii n proloží' jsme svým
hlasováním chtěli urychlit poče
štěni utrakvistické akademie ny
nější Jjisty české píší že návrhem
svým chtěli Němci udržet akademii
utrakvistickou u vedle ní že chtějí
zřídit novou akademii německou
To není pravda Návrh zníš "0
k vláda se vyzývá aby v 1'riizc
zřídila zvláštní německou akademii
uměleckou která by však hověla
potřebám německého průmyslu
Základem této německé akademie
umělecké mají zatím k oddělení
pro všeobecnou malbu již existu
jícímu (prof Thiélc) být přičleně
na odděleni pro moderní monumen
tální malbu se zvláštním ohledem
na potřeby umění církevního oddě
leni pro grafiku a třetí odděleni
pro umělecký průmysl" Jest te
dy docela zfejmo Že prof Thiéle
s ostatním oddělením má být od
nynější nkiideniie převeden do
zvláštní umělecké akiidcmíe Mla
dočeské poselstvo nezabránilo jme
novánl proř Thiéle nevyniohlo pro
akademii na nebožtíkovi Hlávkovi
"tunový čistě českého ústavu pro
vedením minoritního návrhu mů
žeme se kone'nó domoci akademie
čisté 'české u k tomu směřovalo na
ši' hlasování Mluvili jsme před
bliisiiváiiíin o véei řekli jsme Kvýlii
koUcjMÍm proč chceme hlasovali
pro návrh kollcové ti uznávali
naše důvody a nepřikládulí věcí
důležitostí Teprve tím Že kleři-
kalové hlasováni proti nám hleděli
využit dulo se několik kolleKŮ roz
čilit a strhnout! k neslušnostem
které v zájmu cskélio jména li
tujeme" )p Masaryk je de v
Americe dobře znám h l)r Drtina
který jest spisovatelem celé řady
výborných spisů hodlá Ameriku v
době nejbližší navštívili
V Uraze zahájena byla v těchto
diiďh slovanská konference aby
usnesla se zda měl by býtí Hvolán
sjezd na kterém jednáno býtl má
o společném postupu všech slovan
ských národů Jedná se tu o vzbu-
lování slovanské solidarity o vy
voláni silné oiyanisaec která snad
no mohla by odráželi nájezdy ne
přátel Slovanstvu Slovanské sblí
žení je otázkou o kterou již delší
dobu zajímá se veškeré Slovanstvo
V Uraze odbýval se v minulých
dnech sjezd slovanského obchod
nictvu a nu něm no sice poprvé
ale určitěji pronesena myšlenka o
epsím a soustavnějším sblížení
Slovanstva na poli kulturním a ho
spodářském O téže věci jednalo
se v nedávných dnech v Uctrohra
dé a porad těch súčastnilí se Če
chové také Uyl to hlavně dr Kra
mář který zastupoval v tomto slo
vanském týdnu v Uetrohntdě Ce
chy Týž ve své zprávě o této ce
sté pronesl náhled že doufá že vši
chni Cechové přiloží ruku k dílu
které nás má všech spojit Jedná
se tu o hnutí zcela moderní po
krokové Základní zásiulv tohoto
nového slovanského hnutí jsou v
podstuté asi tytéž jež přijaty byly
na prvním všeslovnnskéiu sjezde v
Uraze v roce 1818 a sice hospodář-
ské a kulturní sblíženi slovanských
národů na základě úplné rovno
právnosti u svobody V roce 1MJ7
konal se v Moskvf druhý všeslo
vnnský sjezd který však nepřinesl
žádného výsledku Uahický a Hie-
Ifi p tehdy jeli nu dotyčný sjezd s
tou iiivšlcukoii že podaří se jim
smířiti Doláky Husy ale vduli
se svého snu když senali jaké
nupjetí tnrxi oběma národy panuje
Od té doby myšlenka slovanské
vzájemnosti pě-tovida se hlavně
jen v novinách Jtusku povstalo
zvláštní hnuti které myšlenky
'rtltslitvistii ké ( VŠesloVMIlské) tu i-
dílo myšlenku panruskou jejM i
leúletii byla jednu řeč — rilká 11-
i
Yetil — Jim IH VlřS — prftVoalAY-
ni -~ jeden eur — bafuška sumo
iKiJiViiť To h 11 otieitt reakce
prtttl nli t4V ily ih' i samy ruké
křekové iulv Válka rik
turecká V které jedihibl M oVo
biíld hlkállkěti SlaVatUtVI
v ípruíd %l!k ťitťhl 'iti
Slovanštil Alf kráteu p %áU
untUeid mi#l - iiA%tiv 4 imvu
ak Kiki lU(ní rarti ive
líMiníti ihtlt i ilinlt a%4 lA
jtjiv tf!tí-nit HvitHafkii a
UuHtufi tfaihují e o pmni y-
bllVIK Víjl M!lilttlltHlt f-
tup!i d Miti pnkřt prit lutkti
U krk 4 ítvly na lí isi po 4 j tt
Ut Jíl vrfitl V t tintnot t iéi
♦ ki h Ui I !eltl ll K kli U J
nofLkl tnuti d!i t K ? i
nikterak nesúéastnili u řešení otáz
ky pro Slovanstvo tak důležité po
necháno bylo pouze živlům zpá
teěniekýui V roce UlOI svolán byl
"jezd Slavistů do Uetrohriidu Tu
opětné pronáší se myšlenku že slo
vanská vzájemnost není prázdným
heslem a sjezd usnáší se nu vydání
Velké slovanské encyklopedie jež
znamená dílo opravdu epochální
Sjezd UMiiesl se mi svolání sjezdu
širšího Myšlenka vseslovnnskú
od doby té pojímá se zcela jinak
a když v Hušku zřízenu byla kon
stituce našla širšího ohlasu i v Slo
vanstvu ostatním které nemuselo
se již obává ti byrokratické vlády
i ruské V Uetřohradé a Moskvě za
loženy byly vážné spolky které
stanijí se o slovunské kulturní u
hospodářské sblíženi Myšlenku
všeloviiriského sbrutření nu zákla
dech pokrokových získala si vřelé
přátele ve všem Sloviinst vé Uro
fcsiip odéšské university Dorzenko
prohlásil že věnuje 100000 rublů
za tím účelem aby uspořádá n byl
všeslovaiiský sjezd Avšak pozdě
ji vyšlo na jevu Že Morzeusko pe
níze ty dát i nemůže n z té příčiny
1'ctroliradský klub veřejných čini
telů poénl pracovali o své vlastni
újmě Týž vysbd -n M V Volo-
limírova aby prozkoumal zda
jc"i nyní připravenu půda pro slo
viuiský sjezd Volodimírov riavštl
vil 1'rnhu Vídeň Krakov Varšavu
h jiná města kdež vyjednával n
povolanými éinilelí Přišel k tomu
náhledu že půda pro všeslovunský
jezd připni vemi jest Výsledkem
této jeho eesty jest Že svolánu bvbl
do Prahy druhá slovanská konfe
rence k níž dostavili se vedle Če
chů Husů Uoláků též Slované
jižní Do nedávné iloby byl mezí
Husy a Poláky poměr velíce napja
tý a snad ješlé nyní nejsou všech
ny neshody vyrovnány ale pokro-
ková čas) polského lidu sjezdu
dojde li k němu opravdu sn sú-
éaslní Otázka sjezdu je otázkou
o níž nyní je ve všech slovanských
zciníeh zájem zvýšený Sjezd ten
jenž byl by velikých rozměrů shro
máždil by se bezpochyby v Petro
hnulé Husové slovanskou otázku
pojímají vážně ba snad vážněji
nežli my Cechové My Čechové
amcriétí slovanské otázce valnou
pozornost nevěnujeme af zde — v
Americe — jest pole k tomu nnd
jiné otevřené V mnohých iinšieh
městech slovanské kmeny žijí po
hromadě ale vzájemné se neznají
styků nijakých nepěstují Nena
vázali jsme žádných styku nrd h
kmenem nám iiejbližším hc Slová
ky aé měli jsme k tomu častokráte
příležitost Není vyloučena mož
nost že slovanské sbrntření v
Kvropě přispěje k navázání styků
mezi slovanskými národy zde v A
merice což bylo by ku prospěchu
všech slovanských přistěhovalců V
New Yorku společnou prací slo van
skvěli příslušníků zřízen byl Slo
viinský dům přišlého valeeký proč
bychom nemohli pokračovali i v
jiných Miiérech společně? O slo
vanské oťiee chceme ho zmínit v
podrobnějším článku v některém z
příšíích čísel
AMERICKÉ LESNICTVÍ
Snad mnohému čtenáři tohoto
listu IH-bude Zflálno Že ve Spoje
Iiých Státech provozuje se dnes
praktické lesnictví Odbor tento
nelil ovšem tak vyvinutý ti doko
nalý jako ku příkladu e staré
vhHi a americký lesník nevyjímá
se jako český m uniformou !-
iiúii kloboukem s peřím puskou
přes rameno utŠttk dobrý m áť-k
byl již učiněn n rychle a zdárně
se stále pokračuje
Ili-toríe amerického lesnictví
pociná asi od roku 1 kdy U
iU pokouš-U se uéiníti píitri ni
či-nj jistého druhu dřiví lUivané
ho při ktavbíii-h námořní U JMi
Od té doby krmné jmív uIi td kn
__ t l 1 # kil a
grtMMMii lo hoiiha tisíc it uiíini ni
prohlídku a vvíitřcid bsů a při
jeti nťkolka no nliih akornii b t
výfttaiuitýt h předloh tiebvto u"i
lilHO mi fri liÁnledujít I tii li lu
črho t il by i ild i k I r i N
fKtivAii U rwl' h bsů
Tiprve r ku v llt n4t!k im Si i
bka ihb(nu'k'V ktři vidh j'a
sy plviU a Iv ti jk rvid
iMiii aiil jijíVí Iséhrad bvU h
t tvA lAřO-S li keli'ri íljill li
k'in kli nto prid j SjHjf
tiďvK StAtlV teto ÍAH ( f I i i
lrrili trvtVui itileVit
tk ivaní %tidid bnl r4-r
I M dvěea btv ju!oi 'b
id fiwrvu-' l- U intiii tifk n4
rodrl b i Urud kr -V % t ti
no'dj ) ii r b!M lii i
VclloHstone Uarku v severozá
[mdiiíiii rohu státu Wyomintf ja
ko vládního parku Od toho času
lesní reservace byly stále zřizová
ny už přítomné vládu má vyhraže
no asi 17ó milionů uhrů lesních
pozemků u doposud jiné přibírá
Toto právo však bylo poslední rok
presidentovi odňato v sesli západ
ních státech kdež musí rozhodo
vat i zároveň s presidentem koti
Krcs nežli nějaký pozemek jest
vyhružeii O podrobnostech toho
to zákonu se zmíním později
Uříéínii jež přiměla vládu k
zřizování národních lesfl byla jak
již zmíněno hromadné jejich plý
tvánl u ničeni Jak každému zná
mo kroinét střcilnzápudních prérií
n jihozápadních suchopárů naši
zem bylu jednoho času jeden ve
liký prales Urvní cestovatelé a
průkopníci od Atlantického oeeá
nu na západ chléjíco pokračovali
snáze na svojí cestě byli takřka
nuceni lesy pálítí jelikož tyto
byly na mnoha místech téměř ne
proniknutelné Kolnici činili o-
všem totéž ii tak lesy poznenáhlu
podléhaly žíniým plamenům
Les byl nu všech stranách a je
likož stál jako nepřítel v cestě
všem kdož srt pokusili proniknou
li dál a dálo do vnitru země ne
bylo páleni jeho považováno za
nic nepatřičného Pravilo se ž
les byl tolik nebezpečný jestli ne
více prvním poutníkům jako sami
Indiáni Zvyk tento panuje nu
mnoliii iuíteci jesté dnes Oby
viilelé lesních pozemků buď pro
zlepšení pastvin pro dobytek neb
[ro sbírání řiiziiýeh ořechů a ka
šlánu Mieli pro lecjaké malicherné
potřeby pálí ci é lány lesů neohlí
žejíce se mi to jllkoil Velkou ško
lil tím působí Mnozí éíní lak
z neopatrnosti u opět jiní ze zá
ště Obzvláště v záiiadníeh stá-
teeh kde se téměř všechny vlád
ni lesy imlézují obyvatelé ze zá-
lé Že jiní liellí dovoleno poéínuti
si na ť-chto pozemcích jak by si
sami přáli éaslo svévolně spálí
tisíce akru eeninho dříví
Jinými plýlvaří lesů bylí u do
posud jxou mnozí dřevuří CIuiil
beriiieii) Jelikož dříví by lu všu
de dost vybírali jenom to nejlep
ší a ostatní nechávali na pospas
hnilobě hmyzu a ohni Stává se
často že aby stahováni klád šlo
rychleji a snadněji zapálí se na
hromaděné kmeni a vrchy stro
mů od kterých se ohďi rozšíří na
okolní les a způsobí Škody za sta
tisíce dollarů Pařezy se obyčej
né dělaly tři tt více střevleň vyso
ké ačkoliv při půl druhém střevíci
jest kácení snadné a pohodlné a
vrchy se odhazovaly z kterých
bylo možno vyřezali ještč dvě tři
i více silných klád V některých
částech země obzvláště kde dříví
jest doposud velící) laciné se to
ovšem nevyplácí brát i každý kou
sek který jest možno upotřebit
avšak na mnoze bylo plýtvání toto
úplné neomluvitelné p"j stavěni
cest llio-lů u pod Ve spojení se
stahováním klád bylo užíváno
mladých stromů cenného druhu
akoiv méně cenný druh byl po
ruce a mohl býtí právě tak dobře
použit
O budmiel les nikdo se nestaral
Kde dříví bylo vykáceno nikdo
nesázel u též Žádné stromy něhy
ly ponechány aby půdu opět za
sely pakli ano pišel oheň a spá
lil co bylo zůstalo
Takovéto hospodařen! a lesy tr
valo až do nedávné doby a ačkoliv
V posledních b tech bv lo sáhnuto
k rázným prostředkům mrhání toto
ziiniceiti um li h"poú iin nšiti pře
ce liajdoil se ještě inUtu kde po
méiy se nnioho nezměnily Vláda
udoiie že krásné a statné by
rychle mizl a nové se n tvoři po
čidit e itiávnti že tmi y rty tr
pěla nedostutkelil díívl a proto e
odhodlal k několika důležitým
krokům niebi jedni bvl jdk Jíl
íiniioijo prohlašovaní národnich
l' "ů a jmý i' id tak ívané "b -
id sbul-y" (rWt S rvi-t v ihI
boru ii nu d Ukčiii Od totoi éa
u ro olU-r ! snii ky bvl posta
vili n i vn v í jKUI HprAva lesů
U'UidA Vlkotl tli„'iu A stla e li
'" k-d! st t prťt iit dokonalrjši t
pkt„ n jsi Díu #atm'tniiet
j "t pf I ahlibí trio řn odbor
iiýtli bnlkA a pf 1(H rAinýfk
v jin m U V čile ovtbořvt klo
íi Hoií íiiff řd Uiintot jkíhi
vl v avých !ú!a h }l tUvno
iHMirilíta a jkýih I v i přála
víi# l 4 v li advtiy bvll k
latini Takovith tiii( Vf
v ' I i sl iit jk i jt titff rd
lu h-tt tavd idii J IlftHikti
i ť 'i i v bl4is H t t
f u i v lri # ni a
národ jako celek bude v krátkém
čase vlastnili vš chny veřejné ma
jetky Pinchot vskutku výkonní
v pár letech mnoho pro americký
národ Jeho přičiněním bylu vel
ká část našeho přírodního bohat
ství vyrvánu z rukou jednotlivých
niauionářských boháčů a vrácena
lidu který za mírný poplatek mů
že ho nyní volně používuti Tak ku
příkladu ješté nedávno miliony a
krrt lesa byly zabírány zcela ne
poctivým u svindléřským způso
bem různými milionáři a majiteli
velkých dřevařských závodů Vlá
du neobdržela v náhradu zu ně tu
křkn ničeho a (ditčl-li nfktcrý
chudší poilnikiitcl též si trochu
pomoci založením obchodu s dří
vím byl hltavými boháfi takřka
vystřelen a znemožnfno mu úplně
nimi závodili Celý západ téměř
nalézal se v hrsti několika milio
nářů a nebylo od toho daleko že
by se byli stali obsolutnímí páni
všech západních Jesů Aby čtená
ři měli ponětí o toni jak si tito
páni pomáhali a jak rychle bo
hatli uvedu zde příklad milioná
ře Weycrliouseru z Minnesoty
který před několika lety začal pra
covali nu pile jako obyčejný děl
ník a dnes jest považován zu větší
ho boháče nežli sám petrolejový
král John J) Hockefeller Jako
Hoekefeller sobe podmanil všechny
petrolejové zásoby této země tak
Weycřhouscr by] by Ke stal pánem
naších lesů nebýt Oifforda Uín
chola presidentu Hooscvcltu a ně
koliku jiných poctivých a upřím
ných služebníků národa Tito mu
ži se zasadili o to že co nejvíce
možno b-sů se dostalo pod vládní
správu a tato nyní je jívá k uží
vání nejen několika jednotlivcům
ale každému kdo si o to s poctí
vým úmyslem požádá Při tom pak
nejcbvalilchiiéjší jest že lokální
malí dřevaři mají přednost před
vzdálenějšími a větními Totiž v
kterémkoliv národním lese dřeva ř
který lam sídlí ačkoliv řeže denně
jenom pěl tisíc střevleň prken má
přednost před tím který pochází z
jiného okresu neb státu a řeže slo
tisle střevíců prken denně Mono
polizování jest úplně zamezená ce
sta Aby žádný boháč nemohl skou
pili všechno dříví které se v jistém
místě nalézá jest ustanovena su
ma která se nesmí překročili Tak
ku příkladu jest li suma tato usta
novenu na jeden milion nesmí se
v tom mÍKlě žádnému jednotlivému
dřevaři neb jedné dřevařské spo-
leénosti prodali více než jeden mí
lion střevíců dříví Aby pak žád
ný nemohl spekulovali a nckWti
dříví [io uzavření kupní smlouvy
zu čtyři pět neb více roků až by
cena jeho stoupla musí každý ku
pce odstranili tolik co koupil v ji
stém čase na kterém se obě strany
lohodnou aneb který lesní zřízen
ci obyčejně samí db uznání určí
Obnáší li tato dobu víee íuk jeden
rok musí kupec odstranili jistou
část dříví každý rok takže speku
lování jest úplně vyloučeno Kup
ní cena jfst ustanovenu lesními
zřízenci kteří vyzkoumají mnoho
li může koupěchtivý pří slušném
výdělku ovšem zu požadované dří
ví zaplatiti Přítomně v Coloradu
blaho Montaně a jiných západ
ních státech plutí se zu míchané
dříví — borovice smrčky jedle a
pod — cid lr0 do WOO za tisíc
střevleň V Californii za měkkou
borovici se plutí $i0() H více n ti
síe střevíců (Střevíc jak užíván
dřevaři v této zemí znamená prk
no jeden pulce silné jehož plocha
měří jeden čtvereční střevíc) Ce
ny tv to nejsou v žádném případě
přehnané n zříeuci berou vilký o
hled na to nby žádný kupce neměl
příležitostí si stěžovali Z počátku
bylu nlvšt ti stesky tu tam avšak
nyii! každý jest úplné sokojcu a
chválí vládu íe wala správu b-sň
pod svoji oihranu f PipaJ
červení víno
V krajinách Francie kde pč
(ováno jt burguie-Uké vlno a
kde každý tbvvatrl t nejáilejší
ho itdadi j-j pije m totlé4ui íád
liého opdshl ltl rul j t innohrtll
důl-ltým tíuoř iádnýťh Veli
kých nriiioil Jdteh éih h a atřvv
in h Ni Kalifornie kanil by lu
pfne-no hunovi tuaim-tíitýur
lnrm druhu biirgutiUkrh ji
m4 bny lčv tnti fratt
riifkha % i'h s vrabčím jt
Tnoruvu ]J!hí Vlnu
oi? ilndot iicjlj4hs j'l K!
f řiu rHti I b l-ny v něm
hork bvlosv které maji isvrd1
ťi" prtt rhorttám
!vt Ikil tfrv Triita bk rwh
' XXStA V íuui! rU iaíhiíl li
ri-ji a t--n cUha lila tilM(
kdo může s chuti jisti a dosti ží v
nó potravy přijati a strávili ten
jest zdravým Jestli někdo v ro
dině Vaší jest slabým bledým
chiira vějícím bez chuti k jídlu
stíhán stálou tupou bolestí hla
vy Trincrovo Léčivé Hořké Víno
jej uzdraví V lékárnách Jos
Trinep fifiíiL2 So Ashland Ave
Chieaífo Jíl
ZDARMA
nati novou knihu a pouóonl Staré po-
vl Vám Jak 1601 doma
Ohluchnutí
Katarrh
"v zaducnu
Letní zimnici
Jshhc nová krilliu iovl vúm vše o ne
iniM ccIi nomi lirtiiiiii iihI a pllcj vypl
duje iiHtiHký vyléčitelných nemis l a
t Jakých přii In íyVt stivJl n nevyli
ěltelii) ml j povi vfiiu Juk ksOjrrh o
Mih IiiiII hučeni v liluvě zidiiehii lo
letni zimnice li všechny chronické ne
niis-fl mohou býtl léčeny vo vašem do
mov? iihkI novou uicthoiloii
1'ohIciiiii tuto eciinoii knihu všem
kilo tioiiliiu iilíui v4 Jménu a mlrcnii
iíjiIiic (hirinit
Po&Iemt jednoměsíční léčení zdarma
NllHO léčeni lest liejlepíil fm ivřtií
firo nciiioee ušni a poiluliné TUlcn li
di byli vyléčeni a to Inkovi ktcH Jiný
mi (íiiccialisfy prohliíšcnl byli zu nu
vyléčitelné Mnot kteří se ns nás o
brAllll byli ziiHČiif bliipj ale slyši li
iui několiku léčenieh Jiní kteti byli
hlilcliýiiil po řadu let Jsou liynt lípl
liř vyléčeni Mnozt klefl Irpěll ku
liii rlicii 'utne hon Id ní zimnici a
hučcniiii v hlaví pocítili olooiižlté u
lehčeiii s dinu veMkerí ziiéunky ncnio
el Jsou pryč a oni vyléčeni Jjoii trvii
le Tuto podivuhodná vyléčení dali
mini podiičtj bychom niibídll kiižiM
stíZené odolie jedno ccloiněKÍčiii léčeni
óplně zdiillna hlučí poslat! Jméno ll
mil i sil ii my to sFidíme tuk ' obdr
žíle celoiiiésíčiii léčeni ono Zdiirniu
n vyroiiaičnim z vňs to nebude n
čeho fctúil přijmete tuto imbídku dnes
a lim iiliiiuvíte sl dokonulé zdravl u
slyšeni Adresu: Ileji ti liltř
Dr Dra na man Co
atiaclaliata
303 N V L Bldc Omaha Nab
ií rodní kolek Blatlco V V
Doporuíujc se k hojnému používáni
Příjam z prodaj kolku poiítán bude do
bnoiu $760000 který Matic V Vna
ii e tehnati do uriiU lhůty aby zajiltAn
jyl dar $2600 00 ktrý Matici upaal zná
rf americký Cách za podmínek přijatých
Jno 7 bfazna 1907
Z výnoau národního kolku připadne:
1) Polovina na zápůjčky nemajetným
íeským posluchačům kteft etudujl kure
védok literární učitelský nlrodo
nospodářiky technický a inimírský na
podp ru přednáSck universitní extenae
kož I jiných účelů v oboru púsoboní Ma
aco VyUího Vzdóliní
2 ) čtvrtina k účelu zavedont a udrío
iřánl sťilic ionkého jazyka na vyiilch uči
liílLi r morických
3) Čtvrtina na pomocný fond pro mla
dó zmrzačená lidí českého původu jimi se
mi dojKnnocí k nabyti odběrného vzdčlánl
pro luiidi dubývántai živobytí
Národní kolek pr&dďvi e v WnlžoCVách
po 26c a 60c též v arších v libovolném
počtu a k dostáni jtou u
Matice Vyššího Vzdčlání
P A Koráb taj IOWA CITY 14
Dr P H Kučora
Cesty iflrafj ranhojič _
VE VEEDIOBE HEB
V kuidé dubé a Ho okuli jede aa aa
olánL 3i)tJ
rarmonký telefon v dfadovul
Jt tmtuV puiuJUÁÍtl klajnuúiul
Svaz Svobodomyslných
JFsT i(iiiiiwt ki-i4 té Iva l at
!' U evtUÍim ♦i)'ili e nufain i r
ia tn e l In ketHd wí"mihIi
Mt delt flii i (- a f'd N'')lh SUlů
! hUl mnlni h Mt M iIiíiii
mialtia!ii4 c(uii(a' il4 l!l!nky i
rty bul tintinl i4at%itl ki)4it4 'li
W Milt f luBV h ilf
tmtkf l4lk-f l-lHlujl V
HUleK — U M f U w
li#m iIumí I- rtmtiUf a VUi t4
tt it4n 'Uu k e a
wifM ( -
sui
ťw rť'ai iiUt a!Jtil a li
IVA VOBOOOMrLNlřGM
Mi CXNftB AVCCNICaCU UL
lllfl li yélMH
t J
- Ml 1'iJl'll #
kiuitlt ♦ W I ♦" k'
n ! i mil r-"
tétl M-mi a a4j a
mĚĚm
$100 rni