-1
i
_
tím
4 'tAt
1W
Arnoldi dočetl Zavřcv ktiilm
tázavé pohlédl na vévodkyní
"Jsem spokojena Velmi pěkné
ff'f nMÍt ' Dlouho lí se připni
Vlijete" "Cítlíválll prima VÍnÍII II Ic lilám-
lí Vaší Výsosti j íř-í l''ít m I i připni
Vlijí c li jest mi tu h velikým po
těšením" Vstal
"au vypátral li jste ono tu
jcmství které jste irií sdělil! (
jkIo jíž zapomněl ioi svůj zvadlý
talÍMiiiHii '"
"Ach zvadl Výsosti pní
bych si aby nyní opravu talismn
liem se osvědčil a mně přispěl —
"Proč?"
"Hylo by třeba tibyeh zašel do
llájlj tt t H III hlodal OIHI VZlieŠcilOtl
liohvni a volni aby tT skutečné
H ne jen VC snu se mi zjevila
vzýváte iohy je to tak ncco
neobyčejného že bohyně k lomu
tMniť'
"O nikoliv Iřaétež milostivé
Výsosti odpustili — jen jediní
slovo Vaší Výsosti a já byeh bo
hyuč n nebes nevolal Kdybych
odvážili ne umel — jen slovo — a
Vaše Výsost bude iijoij spásou
též — "
"Toť divní Očekávám hrozné
věci — mluvle!"
"Děkuji pokorné Vaší Výsost
za tu muoM jsem zpěvákem
komediantem" a lehounký trpký
mhiikjv zjevil e na rteeh Arnoldi
ho "UyJo by hříehein a velikým
nevděkem kdy byeh nyní toužit i
chtěl na vé postavení Jest mi
blaze v záři Vaší vévndské Mílo
ulil Ale hh isona dojde nastane
podzim a jako přelétavý pták bu
du volným Tažný pták má svůj
jih své teplé slunné kraje — já
nemám domova nikoho Knavují
Vaši Výsost mým dlouhým vý
kladem a projím — "
"Pokračujte"
"lnem vlnou zmítanou a rád
byeh našel poklidu rád byeh
zbavil potulného životu — "
Za rn téci se
Nuze? a vevoilkyné usmála
ne laskavé "Chtěl hvste u ná
zfistati?"
"Výwmti to liy bylo mým uej
vétíím títéatím to jft mou nnleé
nou touhou Hledám tálé po
staven í — "
"Co byMe zaMal?"
"Xiiáin m ttbiveiu i pÍNinein v
několika jazyeích Výnonti Tr
vám Že Jt-ho VvkonI f m ii vévoda
potřebuje sekretáře " Zi?r:!rv
tm' pohlél nvýni krásným okem
pokorné a pnM Íné na évodkuií
jeŽ llfl t h!iiH poněkud se ZHIIIV-
tilíla
"Tedy M kretáíeiii — a In mUlo
fj volno NuŽ uvidíme" a rni-
liislivě HV tlhlilála
Arnoldi ehtél jrilé pronduviti
ale v tiu ilo budoiru totipil v-
VihII j-ll t'ltíl pévákil nu
okniiiik otioěí ťtiiHiirité utáhl Ar
lloldi (htivé liitoilpív bhlboťi' !
ukbtiul N'évlkné rukv jMkynu
tím jj propuxt il Vé'li
draviv ftttiMul ti ktlii umi jú
letitý ymké xtti NVnl m
rpťlilirt pn o (aliik II (4 ji-hn
krtLll' t Ji Hilu b lluxlr tm s(klm
['ti i!i l'i (t ((ít" Á U 'li
"iti loi !i -ilii" pr t %il
iě "dnt-n j lirttiim
"A'h i't ťtt pKttuu U jMu
V"i t' bl íi tu U pí ll'illtl "
"'( i l'i t Jak SiHH I K !h ttt
"!ih ij i i
ť íl l I í
litin! A!
j li jif
! { % I I"
' 1 l fl 1
Hilu- 14 I k íill
pij'
b
4 lí i
: 41
li
ALOÍS HRÁSKKs
Na dvoře
Vcvodskein
omAn
"Hád tak hlyáíiu
II llell (lo
faiiteiiílři
"Hlyste mňj milý Co
113 ní povím tomu me podivíte
ká Hf to vanieli záležitontí"
VII III
Tý
Mluvila laskavým Hladkým lila
není jaký manžel j-jí málo kdy
hlyíel
( hei vh proHit a zarovcii varn
radit"
"Aj to mne (iřekvapllje"
"Jle dejíí éa bez wkretář
v nu o liouneiii miinii-m muzi
který k úřadu tomu jeM zpiiHobilý
a n nímž bynte jinté Miokojeu byl
le Ktiaživý a proním n něj
"letují má drahá ' odpovédé
laskavé vévodu "To míto jf
jíž zadáno přínlíbeno
"Máte již někoho?" Dni
vé hIovo?"
"Na (ioIo jen jki-iii xlilol
nelze odepřítí"
"Kdo váni jej navrhl?"
"1'rofesMor l'ele v l'rae"
"Ah tol' hodlám zvítězili
ale
Má
prosba cinol u ván ví'-e zmůže než
odporuéeiií něi-ného prořessoni
Virte7" a uhiiiívuIh ne vábné
"Kdo ne téíí na viihí proli-keí'
"Prohíiu zu inúeho tenoru Ar
iiolJiho"
"Ah — "
Vévoda ne na okamžik zamyhlil
Když oéí Hvýeh jozvedl vidě
iiHmíviijíeí w tvář laskavř manžel
ky
"Jm-iii na rozcestí rná milá
rád byeh vaí tak horlivé přímlu
vě vyhověl Váak nedostane li Ar
noldí tohoto úřadu mohu jej jinak
zaopatřili — "
Tvář vévodkyné íaehmiiříla
a hlaa její se změnil
"Snadno byste mohl i onoho ji
nak zaopatřili — "
V tom do budoiru vstoupila oti
vernantka za ruéku vedouc bohatě
přistrojené asi áestib-lé dévéátko
Vyseknuvši svou nmiécnoii fioklou
ku políbilo matee ruku a ostýchá
vé obracelo ne k vévodovi Ab
ten ji iiovstal a odvrátil se Tvář
jeho prve vlídná a laskavá nyní
se zaehiiiuřila IYihIch rukou po
kynul
Uoiivernautka domnívajíc se že
JI velí Italive oilesla Miene mi-
é dévéátko přitnlilo s k matee
ustrašeně hledíe na vévodu jenž
iledél do oken
I vévodky né se všecka změnila
Na okamžik nastalo ticho
"Co se stalo?" ptala se vévod
kyné priHlUosti iiihiiHovoii ne
mile ř-fkVřHMIH
Obé měly jíli'" piail vévoda
obrátiv se
I l)ory f Co aviiiila?" Cmsla
a s pohovky
"Madame uikdv neiimím toto
ditě i é - pm liopite e pl
lOIIIHt jeho
"l'rtlie!" Milrtlrt éodkllé V
náhlém popuen! 1'i udi'e odily
ihlljíe tlsklrt jemný šátek prtlfll
litem napiíitriiy ke rtům
"Vy jste nisplHetliV lni
citu
Vťod píiiháil 1 1 1 i t i I"-tu
f ibo 'k t!viv s
ifdttnlai kli'lnMii iIm in pinvd:
"Má drahá přítomnu! moje
i o rújdl le I l
f !! tšťllil ]' pÍH lIMMt "
ll il lil lli mÍU'Íi- t I
t tntdoi
' i I k io kb-k!iit t š m p ihi (
kil plud'
' KritluOifjt
n lil IH
C jv l tik
l
I l ř 1 I
ky tt
t 4
Ir
t tt 4
i)řísná Ooiivernaiitku ne v duehu
ptala eo se asi přihodilo l'rv
on tak rozhněvané jí poručil aby
odešla řiVlií Vévodkyné všecku
rozéílena hněvivá —
Vévoda jeíité přecházel Ve uvém
pokoji 'ak jakoby unaven
přemožen kb' do řaitteuilii
opřel čelo v dlalí
Miloval vévodkyní I'okroéil již
11 věku když si bral mladou slíť
nou hraběnku za inaiižetiku uii
méué zhiiiíIoviiI si jí h vřelostí min
dého srdce Annu Karolinu voti
Medem vdávala se za vznešeného
velmožnélio pána ole nemilovala
ho Stala se vévodkyní
vévoda retr tesil se na hyna
Ale ně skbímáii v nidéji by
vždycky něžným k své manželce
nikdy ani slovem toho se nedotek
a' v hlubinách duše své se riiiou
til že kmen jeho vyhyne n jméno
zajde
To iiiísobilo velice na jeho díl
cha Dvě manželky mu zemři
a třeli nedula mu vy touženého dé
díee
Nedbal tuk již o statky své a
ohromné bohatší ví Nad to mu
mysl velíce ztrpécna skutkem jeho
manželky Nemilujíc vévodu lib
dala sobě jinde lásky Anna Ka
roliiia povila čtvrtou dcerušku
ono dévéátko jeho přítomno!!
budoiru vévodu tak roéilibi Tr
péf jí na svém dvoře ab přitom
Hosti jeho snést i nemohl Nevěr
a i 1 r 111 i
nost maiiennua iiiunoee se tm
dotkla však přece po éase odpu
' l i v t ' t r 1 'i
sin nu onc osuiuie enviie v se si
změnilo I ty I chladnějším k vé
vodkyni a málo kdy jím teplý pa
prel citu víll Nicméně nu
sfavnly vévodovi okamžiky kdy
slin minulostí zmizel kdy na vše
eben chlad zapomínal kdy zutou
žil [to úsměvu a laskavém pohledu
vé manželky kdy se dal jejím
sladkým slovem zas upoutat
I nyní ho rozkvašení pom-náhlu
juešlo a chladněji rozvažoval 1
minulém výstupu
líyla tak neobyčejné laskavá
l'roé' 1'rosila za Arnold i ho -1'roé
' O (pustil jí dá vno už 1
chtěl n-i wjeri skutek zapomenout
Ale to dítě jej připomenulo díté
jež má nést i jeho jméno! Ó toho
HecKal laiiii eernv slin vziivckv
mezi né padne a zaplaší každý
uvétlejší pupsek Ulažibi jej iirvi
její hiskavofct 11 úsměv zapomínal
flle to dévéc jej upamatoriilo že
je snad lživý IVosíla n mladého
krásného muže jakým byl olee
toho dévéete!
Snad klamné se tak domýšlí -
Komorník vstoupil a ohlašoval
Hlasivce Craliy
Vévodu probral se ze svého du
máni
"Koho jsi jmenoval?"
Komorník opakoval jméno
"Ah--ať vejde!" Vévoda IVtr
klonil oiiét hlavu "IVIirání mne
ten mladík" pomyslil "Dobře
že je tn zahrání slabotě které
byeh se snad dopustil"
Hlasivce vstoupil
"Čeho si přejete?"
"Vaše Výsosti --" promluvil
zvučným hlasem svým Antonín
1 'i jttá t
Kle neiloliilliVII lolileil VeVoilllV
naú neobyécjné působil {y tak
překvapen ze nu první okamžik
se zainl"e e ihin-il se vzpama
toval "Vaše Výsost raéiž milostivě
irouiiiionl i cera -"
"Ab uVra " praní vévodil
usmívaje se "véi-ra byl jvm dok
torem a dnes jsem vévodou Hiir-
II V IIIIIC 1 1 íl ! I IOH1HIIII l-l'
Není třeba sííili sb Véerii ji
jte se lni pí edlrt V íi 'oiílá vás
prufesvii' 1'cli'I rieidl jsiMii do
biv?" " Ano Výsosli"
a 5 _ 1' 1 't
luž olile svou aleilmt jtt
imIIj I Nemáte nic jiného'"
ItiasIM-e loitiu li'umil I Co
myslí?! Ňleinst mlbyl ale jnk
a eo jiného!
"Aj bro iipiiitiínále vy ol
loiji-e íiipl! lni o !e KeMť ktirsot
]! lVtn liliuii A jí poi
pí K!ilid o té jll ln íte ?"
"Vy -mi%i r'ile % 1 1 1 u in-
#lMO!i 1 jvlli -Ol)II plil id
liit liiut neoslní u i W ' H i
V "l ploiti 1 I ! lile bl
(itni
" I ! !ul 11 s m ) 'i 1
"in -ooi Jklť iniiť ii i"#k h din I
S M 1 I ibt tlfolKof ádi J'tl l(t Mil
j 1 I iitihit y- " l i
bil' b ll i l 1 k j lí U A
11 krt k o nu in t j i i
M
a p
d li "
U 1 1 § 1 o'
' 11 t 1! ntt (%
' '- I tt I — í !
11 ' i
'
Xainléel se Vzpomněl na slova
vévodkyné — ale hned dodal:
"Zejtra VÍee Vše ostatní Indy
šíte 11 potřebné obdržíte Jste m
krelúřem Kujóna z Kiiiiaiulu!
a usmál ne jako včera na Kranm
né "Jtiideme často pospolu a ča
sii bude dost abychom pokračova
li ve včerejší roziuávce Huďte
vždy lak upřímným jako jste by
včera Je mi potřebu člověka kte
rému bych mohl důvěřovali Dm
prozatím připojíte se k mému prfi
vodu Strojíme hostinu
Hlasivce oilchazei Mnlee mu
radostí hlasité zabuchalo Vévoda
jej však ještě jednou zastavil žá
daje aby napsal vrchnímu že Vo
bornilí iiiíi ilined liyt z vezeni pro
puštěn a všechen dluh jeho vyma
záu KuioiiHký přelétnut zrakem
napsané řádky naškrll své jméno
11 Hlasivce poničiv ne vévodské
milosti odeíel
S' předsíni odevzdal lístek ko
moriiíkovi
"Toto mé první ohlášen! bude
vrchnímu asi málo příjemné" po
myslil Antonín a upéchal se schodu
ke svému byl u nby se na hostinu
(iřiiravíl uvažuje jak se vévoda
dověděl o lom co on včera té 111
bohé ženě slíbil Nevěděl že když
e vévodu vracel z Kcuiiioliiy pot
kal v stromořadí ženu Voborníko
vii kterouž jak v obyčeji měl
zasiavíl a oslovil l'ro štěstí by
sluha vévodu v ech jenž vse eo
žena upřímné povčdéla věrné fi'e
IIiiiiiomI sému pánu
IN
Hoitina
lly lo okolo poledne
l'nn direktor netrpělivé přechá
zel po svém pokojí
( 'jj vilkami se zastavoval lileiu
na hodinky a dvéře do vedlejšího
pokoje Vedoucí Neiliolllť se do
ékatí až mu dámy tam se strojící
řeknou že volno nemohl w do
ékal — ani MÍm nevěděl proč tak
pospíchá proč by je rád už viděl
Vlastně myslil jen na jednu na tu
která nyní zhusta na mysli mu
I linula
Až dosud byl spokojen a šťasten
l'o dnech mnohého a viněného
strádání slal se velilalefn a všeho
mé hojnost Nyní eo Seheibová s
tím sličním děvčetem přišla nebyl
už tak spokojen a napadlo ho že
by radostnéjí avňj vék mohl tra-
víti A překážky nebylo
Chudé děvče daleké přízné —
A Seheibová T Snad by bojíe w
o vládu v domé překážet i mohla
ale i ona uvolí musí avoliti! — —
Vedle zaklepáno
Trhl sebou a probrav se ze vé
ho zamvžlerií vkročil do druhého
pokoje 1'řckvapefi stanul 11 dve
ří
l'řed ním uprostřed pokoje bí
lou ruku opírajíc o fauteuil stála
Kliška 'H ní paní Seheibová
"Ah krásná!" zvolal direktor
a jeho blyštíeí se iv"i Vpíjely se
téměř ve svěží kyprou postavu
mladé dívky jejíž sličnosl dobře
volený sat zvyšoval
"Aj však vy jste se také vy
strojil ozvala se pani Seheibo
vá zvláštním skoro ironickým pří-
zvukem Zamrzelo ji že bratra
nec ani iiejmciiHi pozornosti ji ne
věnoval že ani slůvkem o tom se
nezmínil jak i ona jest výstroje
na Je HZ eas?
'Hned bude hodina a muželc
etv jit 1 odlusil vrchní -
Kliška lajné povzdychla Měla
iiu- piij 1 ví ijii ji!i!:pi n
to u pí itoiiinost i dvoru évod
skélio Slrai hovala se lolio Jak
e k oib-hoibi strojili zaklepáno na
dvéře direktorovu pokoje
Vstoupil llaťárek
Vrána kviiul mu přisué abv
oilišcl
"1'rosim pokorné je to t panu
éod a lilám ihned "
Vrchní vav lislek přečetl ji'j
IIimio'' se na to umliiril obol'!
Ji lni lirknhkrát po Mobé aiMiknlti
li I I l i Ji 'tlili V riiokti
"Kilu tl to ihI-W-LiI?"
" 1'rosim lukáj
"l'i"iiiii uctím jilé hIc byl to
11ti trn piii en při d t lníli tni I
unito mi 11 ptHid ciil
" bl I IU "
" 1'iulilt In lioi fcikfe
tuí "
" Jrfk ii' ' "
" i m kli l r
Vn So i st i%h t sč !' tt ISi
bil e I lio in " h d'i
til1 II V tt I
I ! - Vilur
i u l ♦ ia i i
w i i i t !
ii rol I t i ij
I i
"Ktftjř lojedc už vévoda?"
"Hned ani kočár již čeká — "
a pozdraviv odešel
Myl skoro 11 viděni jako jeho
pán Jen lístek napsali a jak mu
sil poslechnout i ! Co ae jen stalo
kdo Voborníkovl vymohl avobo
du? 1'odobiiými otázkami zabýval se
i vrchní
Jasnost zmizela mu n tváře Za
to zaindova In se v duchu Kliška
již muka ubohé ženy včera tak
dojala
"Tedy nový aekndňř — " pra
vil vrchní ku paní Scheibové
"Pěkné začíná! Kdož jiný ae za
toho cháma přimluvil 11 vévody?
Ale jak jej znal jak o něm věděl?
Rušili kázeú 11 pořádek — uvidí
me -" usmál se jízlivé a oči jeho
zpod obočí hrozivé e zablyšlély
"To asi bude ten pan sekretář
také 11 hostiny" mínila Seheibová
" Tvidimc- uvidíme!" opakoval
jen vrchní
Kliška se naú ani podívali ne
mohla Ten jeho úsměv tak byl
protivný a tvrdý
Vzpomnéía na neznámého se
kretáře Toť hodný muž —
Na nádvoří vzmáhal se hluk a
šum Sem n tam pobíhali služeb
níci a úředníci bylo slyšeli ra
chot kol a dnnu! koní na tvrdé
dlažbě
Vrchní nahlédnuv oknem ven
pravil "Jest čas nuže pojďme!
Tedy uměle jen Kliško jsi po
princeznách první mezí dámami!"
#
Vévoda byl již na odjed pří
praven
Vstoupil komorník a oznamoval
že paní vévodkyné se omlouvá O
ehuravéla prý náhle a nelze jí fc
ly aby se hostiny účastnila
"Dobře" řekl jen vévoda a se
stoupil dolu ke kočáru Sluhové
V bohaté livrejí vhoupli se v Zadu
na slupálko a jtoo zvolna již jel
nádvořím k jízdárně Hy la to jen
kratinká cesta Za vévndským
kočárem jelo jich ješlé při v nichž
princezny kc svými dámami a né
kolik [mnu z průvodu vévodova
seileli
Velmi prostranná jízdárna po
házela z dob knížete 'íccolomU
na lakmile vévoda I ctr panství
své na Náchodě nastoupil opra
vena a obnovena jakož i celý sta
rožítný zámek
Dneska ukvéla se novou ozdo
bon
Nad vchodem sloupy z čerstvé
zeleni ozdobenými pod lesknou
eím kc erbem vztyčeny byly četné
praporce barvy zemské a vévod
ské Slčny uvnitř ověšeny byly
koberci a květinovými včnei v
určitých vzdálenostech od sebe
Kkvély s pěkné urovnané skupiny
zbraně a zbroje rytířské V roz-
ehlé místnosti jemným žlutým
lískein posypané stály těsně vedle
sebe čelné stoly a veliká všech ta
bule pokrytu byla ubrusy jak sníh
dynu V éele jízdárny vypínal
se značný vysoký výstupek k ně-
mu několik širokých nehodu ve-
II" Od vchodu až k výstupku po
ožeuy byly lu bké koberce pokrý
vající nejen pískovou půdu ale i
schody h všeckeu víslniick 101
němž stálo několik křesel drahou
iít koti potažených
Dobré pivo jest lék
Plzeňské pivo v láhvích
z pivovaru
FREMONT BRWG CO
Jest vntriio licjlcpšlho slitdii 1 českého thlnclť Toto
pivo laliiijt poiuti líi pro i nta lllm n proto Jest vmiIm-i ně
oLHUué a ilHrni'ciié b kaii Pakli se vhcvtn posilnit objed
iiejte ni je! f
SEVERO-NEMECKY LLOYB
a Baltimore do Brómon
ltlt dmulfuuUvta (w4UiU ruiri f5j 4
R&tia Main Ntck tr CmmI Hrttlau
Xola KtBoover frankfa rt Urindtbburf Chttuaiti
II knJuU x llaltlnuirf Uu llriMiini m[ $ 3 3 C 3 náhon
TjU fii Ji j li IH Mjstsl ) tkik J-tt
II isj-U
VN Jwé tn4til
'' lijtt llťl K Utlí li Mill l4 bftwlt-k
Iltt lot t- l' ji t)4is JUléi
I "ii llt MAťHKIl á VO 7 H tu 81 lUSliiuor M l
II liU SKNI! 'M & Mi } l tUřn Str i'h r£ut II
ll r K í(l'l t #-Mt
Toho času kdy vévoda s dee
riniií a družinou k jízdárně se blí
žil panoval tu jíž čilý ruch V
veliké tabule shora dotčené nedéln
na ato šedesát osob chudé ale či
sté ošacených Uyliť to hosté vé
vody IV tra Kiironského Tito
chudí pocházeli města i z okolí
Kdykoli vévoda v leté na Náchodě
trval vždy podobnou hostinu vy
ht rojil chudým
Před vchodem jízdárny po pravé
straně čekal vrchní Vránu v čele
zámeckého úřednictva po levé pak
(mní Seheibová h manželkami 11
dcerami úředníkův V předu ve
dle své tety stála Kliška
Opodál bylo viděli tlupy zvčda
výeh Šepot hovor šum náhle 11
ml kly zaniehotílať kola a hned
na lo zjevil se vévoda n družinou
Kočáry se zastavily
Vreliní hluboce se kloně chtěl
několik slov promluvili na uvíta
nou ale vévoda jenž prve ve voze
byl zamyšlen a zamračen vyjas
niv nyní tvář vlídné kynul rukou
a bral se dále Paní Seheibová ne
kalá své uelívé úklonky úkosem
na Klišku hledíc zdali aobě tak
vede jak ji doma horlivé íiiijmi
minula Vévoda již vslfliipíl a za ním je
ho ilrery Všichni jíž se obrátili
aby taktéž učinili Ale slabé
avšak přece dosti dobře slyšitelné
vzkřiknutí je zadrželo Ohlédli se
Zpozorovali jen že sle''iia direkto
rova je nad míru dojata Zbledla
a nyní nach zrumčníl její tváře
1'dívená její teta stála vedle ní
domlouvajíc jí čeho se lak ulekla
Kliška jíž se prve kolena chvě
la usmála e nyní a rukou pře
jevší čelo zašeptala! "I'Ž je do
bře! Pojďme!" Zářící oko její
pří tom zahledělo se v u Nlrariu
kde opodál u Vchodu spatřila Hla
sivce 1'vnifř zazviičcla hlučná fanfá
ru vévodu vítající ta připamato
vala také Hlasivce jenž jefité jed
nou po Klíšee se ohlédl aby rychle
vstoupil
Paní Seheibová prve nežli práh
překročila rychle líše se zeptala
své neteře kdo byl onen muž
Dobřcf si prve vwimla proč Kliška
vzkřikla i eo ji lak dojalo V tom
dovnitř vstoupilí 0 zvědavá paní
žádné odpovědi tietislyíeJa
Jakmile vévoda do jídelny byl
vkročil povstalí všichni 11 tabule
usedlí teprve když hostitel jejích
na výstupku e usadil v křesle
Po jeho boku místo zaujaly jeho
dcery níže jich dámy a na tup
nich stáli páni z průvodu vévodo
va Pod výstupkem ll zdi skupilo
si- úřadnietv" Páni I dcery úřed
nické rozestavily se za pozvanými
jea paní Seheibová jeŠté h dvéma
staršími v čele zůstala řídíc vše
cku tabuli
Na krmcí jídelny v koutě Mála
tribuna zelení a včnei ozdobená
na níž hudebníci z vévodského or-
diestru ae uméstílí Hudba vee
e zazvnčela
Nastal neobyčejný nich
Z přilehlé místnosti vyšli slu
žebníci v bohatých livrejích ne
souce mísy (ilné kouřící se polév
ky a stavěli je na stůl Paní 11
leerky poblíž stojící na talíře na-
evnly a vůbec posluhovaly v čem
třeba bvlo 1'ukraíovAnl