v
I
Mše tříkrálová
r H 0 ♦
iivim' xw„i twH'
w Za okny na něž třeskutý
mráz podivných květu nadýchal
zelenal h čerstvý mech zdobený
riilou jeřabinou a znrdélýmí růži
čkami papíru V čele wr dví
iiia okny vinul k od emi" po bílé
stěně koloru zrcadla tmavozelený
bujný břečťun n v pruvo od? l vM
visel nu (li bdléni který dne zá
hy z rána učitel rozmnožil Nad
něj připevnil žlutou hvédu dloti
Jiou září d mechové cestičky ve
doucí k jciíru zastrčil papírové
pěkně mabrvané tři vlé krab v
pestrém rouchu plném zlatu a dru
liokamú malovaných UÍJího krá
le líi to obětujícího k Milným je
(slím postavil naposled pak toho
"m tou černou bradou" a za nimi
všecko jejich komonstvo s bělou
šem hrbatým velbloudem o slo
van jehož Široký hřbet dobitu
karmasinová pokrývka taena
Jatým pasem
Hylať slavnost aviitých tří krá
lů a to léta Páně Mm
Náchodský učitel h zároveň vítr
ha nik i reKcnschori neměl žádné
ho Kyna kterému by ten betlem
zřídil Ale on ho stavěl co rok dlo
dávného obyčejo tak jako jsa
chlapcem činíval pro milou pa
mátku RctfcnNchorí ne iloMrojuval -Tiž
' trčel mu v týle copánek a již oblékl
kabát nic? Spatně &i uvázal bílý
pěkně vyžehlený Šátek kolem
krku Dnen nedělala mu jako jin
dy jeho polovice Umelou kličku
poněvadž měla mnoho práce Na
konce ji přece o přispění požádat'
inusll Podhájský byl postavy ma
lé zakulatěné zdravé plné tváře
x nosem zatuplým a hnědýma ve
selýma očima Kuchá jeho manžel
ka daleko větší musila se k němu
v práci své nahnouti
"Už jedou! Už jedou!" notoval
si při tom refrenachori —
"Tak přece stťlj! Naposledy
dáš se ještě do tane!" broukala
manželka
Poslušný muž umlkl a iiMpínaje
krk hledět do stropu Kuce zaje
ly mu do kapes jeho hřeblčkovřho
kabátu jehož etihodnA Sosy až na
lýtka nul sahaly NVdlottho vŠak
pohrával si v twan-Ouch kapesních
kulatou tabntěrkou již" jal m
přešlapovali a ze zarudlého j h
India ozvalo m polohlisné basové
"17 jedou! Ui— "
"Ab'( Tobiáši v Síťky kadrli ky
I !„' pomačkám! lakn malé di
tó ~~ tak prc — "
"Ty nU ~~ to -
'lji vi to j kř'!" a odib- h
nuvši si wpHmilu svého
i!]oukovilíJo posUvíní
"Kdvbv ženuiko v?dřl! Ani
tjtfi
Na dvoře
Vévodském
KOMiN
hléné hodiny viwly jejich závaží
b) lo chráněno hnědě nalřeiýiii
podivně na konci vyřezávaným
truhlíkem
"To dnen bude" mluvil dále
reeiiMehorí "už -Itthífrk spuslí
'UŽ jedoil! UŽ — ' "
"No však jste ještě nedohráli
ani nedozpívalí !"
"HétiiAko když to dm-s panem
dckaneiii netrhne a on na kniehtu
h: neobrátí! I ím'h budou všichni
zády k oltáři — " a únla jeho m
špoulila v blííhý iHinév v němž
Mbevédoiní íi uspokojení se zrači
lo "heda už tam kozla budete
dřít!"
"Cože my kozlu? Já - - var
hany oio na trouby a losífek te
nor - - my '!"
Zaťukáno na dvéře
' Učitel umlkl Prve nežli on neb
manželka j ho "volno" oznámili
mohli otevřely se dvéře ífdo jizby
vkrovil mladý muž vysoké štíhlé
postíi vy
Mráz ze síně nadýchal do vv to
pené Hvěllí svétniee kdež bylo
všecko čisto oprášeno a jak nále
ží pěkně rozestaveno u koloně pá
ry valil se po vydrhnuté podlaze
Uéilel í uějtelka udivené hleděii
na cizinec Modrý jeho kabát
valně byl olmošený lehký na tako
vý mráz jaký venku panoval a
navalné asi tělo mladíkovo před
zimou chránil ai až po krk mosaz
nými knofíky byl upjat ('izinec
měl na nohou jen punčochy a stře
více na nichž znirzlv sníh se usa-
A ta hlava cizincova!
Pěkná ušlechtilá ale tak zaned
baná 1
V Ir' u- 'i I I tLi
v i i i " i i „i
ne do celu u tvar ani ncoholeui !
Ml ad v' vvrážející plnovous bar
i A'v
vil mráz na bílo Nějaký zaned
baný člověk pobuda ale ta štíhlá
postava a ty mluvné oči!
Nestál tu skroušciiě jako pro
sici ale vzpřímeně n sebevědomě
l„Ji iut iříieomv' lil-iM iak
hbitá jcho iV-č!
Omluvil s že vvtrhujc rn-b mo
Itruje ale Že hó ncAtéstí ombu-
vá ' Pověděl že se vrací z Prun
že jej v krčmě nu hranicích klad-
ských obrli žc mu nechali jen'
housle Kozepjiv kubát vytáhl
staré skřipky v koženém vaku '
podkabátí Dále pověděl že ce-
tuje do Prahy kamž je povoláni
Ke knížeti Piťliltelli de Hdinou [
ti véiČ z Aecrena ah že dále by bilo ze mše Ta luda!"
neinilže protože mu p iite ďšly "Ibu t ráno Uj-a-ll pled ďoncin
IKiuélnje í-f ivAy panu učiteli ty- SíihmI Snad si tiohn vvvrtl
to housle nihidnouti pro Hby[íin bo lámal Oieklu lnu a líc
mu na ně íoVu ipujčd Prodali mue ani ni ni %lotipit Je felčur
jich iifí hct piotoe mu j i pří u nťho"
liš uulv ale je ihoe p!atí " tt n i" šv ai ! Aioaiuv!"
jaklnic do Pruhy pt tbuď l-tdoUii i tom hcfi V-fek il
Polhijký vš trl mlui uý hic m
d"l na mladého ei:nc jeni tnk
hbití i V mluvné vpron
vm h-'il- pri hlí I j
bedlivě okem znaleckým a tvář
jeho se vyjasnila Podíval c na
ženu kteráž otázce jeho-porozuměla
"Dobré housle" chválil retfcn
nehoří n ladit a přejel pak umytf-
cem htruny -jež jako Ntříbrne za-zvu-ely
Oéi iiéjteov Z(tjiskřil !'
dó-lí nad 'výborným nástrojem
Ale Podhájská nedala se lak snad
no slihtiouti
"Kdož ví odkud je nii ta
kový pobuda Kdo muže mu na
xlovn věřit?" m dila u hlasilě
dodala: "Zahrajte na ně aby
chom přece slyšeli — "
- i 1 I
Mladík se íisiiuil a vzav housle
do ruky přejel několikrát struny
Pak omluviv se že je všecek skře
hlý zahrál 'A volné vážné pře
dehry přešel v měkké lichým
bolen zvučící adagio pak my
šlenka víe a více jaMiila až jako
by mralíem jasný piipisi-k prosko
čil a lichotným něžným ineiiucl
tem hra ►končila
"Itravo! - bravo!" voíal nad-
áelié
reaeuschori "líravo! Vy
jse umělce! To byl zvuk to byly
přechody! Pojďte sediiéf! Že
nuško přhics něco mi zub na o
hřátí "
l'odháiká také byla přemožena
Již nevěřila že ten cizinec je
iiuiébvm že jej obrali: n nedůvě
ru zaplašila soiixtcast Odešla ry
chle do kněhyně
Když prve cizinec hrál otevře
ly se lí-e dvé:e vedoucí do Ušlej
šího pokojíčku a mezi dveřmi ob
jevili! i svěží tvářička Cizince
usmívaje se (i iicja nijak ropaéil
uklonil se že by foho žádný kafa
l'T lépe nedovedl mlailé dívce kle
lá zaťdévši se ihned zmizela
"Má ilecni lak trochu z)évacka
- ale sednete ~- ledy takové lie
šléstí vás slíhio a kdo prosím --"
Tu přiin Ju učitelová konvičku
kávy lehdy mezi lidem ještě málo
rozšířené
Ale byla slavnost tříkrálová —
Cizinec H' did chutě do jídla
Podhájský měl radost toho
že mladíkovi tak chutná a pře
mýšlel jak by to lolo ldyby
dnes na kuře zahrál Vpomíiliijc
které houslové m!o by k nové
dnešní mši přidal bral # k ma
léru u v koutě stojícímu klavíru
na němž haldy partesu byly pěkně
rozestaveny Nepořádku muzi
kantského zvláště o takové slav
ností paní učitelová netrpěla
Zatím mladík pilně jedl a popí
jel koleni se rozhlížeje kdež Ke
prve sličná hlavička byla ukázala
Ale dvéře se neotevřely Cizinec
pořád měl co vypravovat u rozklá
dal a činil to tak hbité a poutavé
že Podhájská kterou jazýček svr
bel a která na ledacos by sc byla
t
'iU'a cptaia ioi oiuzKy sv- cein
zapomněla
A zas otevřely se dvéře H zase
byl rejreiwhori pickviipen Přišel
ehbiac 'ouámil že spomocník
"Jo-íťek" dnes na kúr pMjíti nc-
UlUe pra VIL -J OlMtVa llloiu d-
ta jasna! Podhájský strnul až ko-
""""v v svího leknutí i-robral
Ž'" oprostila ho otázky
"A proé nemůže přijít co s" mu
lálo'"
"A on mud přijít kd v ž já (o
poroučím já jeho principál ! "
"Proč nemňe'" ptala se zv:
Pndbáj-ká
"Co m-muc ? Mnni ! To tv
Zrov ha teď kd v Uiáoloí 1
o mih
" Tk jt u ncUnu-ntu) vdyf
„ U LI li- 11!iť
wj-l si po
-"
"Já ne ale někdo jiný
"A kdo —i"
"No což není v 'celičkém městě lec Pcnda jmenuje Jaká byla ru
jiného zpěváka? Jedlička Kuchá-'dort! i pýcha horlivého hudebníka
„clí "
"Zpěváci! Zpěváci! Ale co vy
zpívají?"
"Tak hned pošli pro někoho at
to přezpívá - což naplat
Podhájský nevěda si žic rady
iťvjechl konečně ttoslal chlapce
pro Suchánka Pak přeloživ ru-
ce na ziuiecn ciiooii no jioe no-
rmoutě hv mul poknženou mší tří-
královou která dnes poprvé na ra -
dost n podivení všech pívána býlí
měla Těšil se na ni nasludoval
ji vvborně se všemi (ož lěclt
zkoušek! A teď la nehoda! Pro-
žiuldv JosílVk! C zase chtěl! A
proč se l(il holobrádek lépe ne
bránil? Kdo ma takový tenor v
celém Náchodě jako on
Přisel poctivý mi--tr pekaíký
Suchánek v žemlíčkovem lalatc!
Usedl v měšťan a mistr hrával v
neděli och' ty sekund na housle a
laké někdy píval Výmluvná u-
čilcika vše mu zi svého muže jak
náleží přednesla prosíc aby byl
té lásky a zazpíval Suchánek se
VvmlollVal Že to nedovede e vše
cko pokazí ale učitelku neulevila
a když Podhájský ho povzbudil
že dokud ještě éaMi že sc cvičili
Midou svolil konečně
Vvlaeny partesy udán tón a
Suchánek začal Jcnor Jeho byl
slubv necvičený nemající žádné
vyšší polohy a té bvlo tu po-
Iřcbii
"Irž jedou!" třikrát opakované
sloupalo pro Suchánkův hlas do
závratné výše
líetfcnschori bvl zoulalý Sol o
nlo kaženo Tu to mělo pancni
lekaném tihnouli tu '- Jnělí lidé
zády k oltáři obručeli Uudl na
máháním provázel mi houslích
ával lakl rukou i nohou polí
tal sám basem xvým jomňhal n
řece v duchu vyznával že lo vse
r i tet I I " I
lile nelil Ze lOSlIfK ZC-ia JIIUIK
zpiva
Přehráli a přezpívali aobi jed
nou dvakrát již začali po třetí
i Suchánek ch„vbovaI jako prve
u náhle Irht sebou Podhájský
smyčec div mu z ruky nevypadl
lou Je umlkly a Suchánek list ne-
zavřel Zaněloť za mini z plných
Uč krásnýiu obsáhlým tenoj-cm:
"Už jedoil!
Už jedou!" a dál"
elé Kolo
Mylo ticho jako v koslclt! a vší
hní iioslouchsli pobožně mladě
ni cizince jenž sloje uprostřed jiz
y hoIo tříkrálové zpíval
Ketfcnschori vrhl na zpěváka
a prudce ho objal
"Vv jste mne zachránil! Vy
musíte na kuře zpívat já vás ne
pustím!"
A zase otevřely se dvéře Vedlej
šího pokojíčku a zase tam objevila
se mladá hlavička ale když cizi
nec dozpíval nezavřely m íi dív
ka zapomněla uskočili
Nastal cas aby se odebrali do
kostela Cizuiee ochotně slíbil že
bude zpívat doložil však jak !
pne teď lituje svého neštěstí v
pohraniční krčmě Paní učitelo
vá ihned sroumévši zavedla jej
do pokojíčku odkud za chvíli
V V šel píCV leven V pállě UČilllílV
plášť zaháleli
"Nii voiio mní již cnMi " u-
nlliál Se
Přišli lii péuo-i odicoli hou
!' řadou nud klavírem visící ža
sl a vil se tU i PotUČck
Co zatím reeivchori pat lesy
slml a do hvého koichu se oblá
cel prohodil eiiloc několik sloví
ček jeho dceři nedaleko klavíru
Vkx liei kteréž se a jisté libílil
mlí botdibi Úsiio-V !- j''j t Velič
lt
A li Krtittor i dcera poklopili
V í 1 1
se svícenou VimIoU ilncsillho ilni
(( 4u a učit!ka jim všem miio
li šíli j-iáli Podhájí! ' ' h
fJfrfWti-Til
'smítal jako jaro % bvvl Hamá rtíč
Dověděl m U ň tou mladý Urně-
když nadšenó o niftvnft rounm jk ii-
dft m pronášeje ho dovřdČI žo ciJ
mladík pochází také téže rodiny
Potůček kráčeje vedle mladéh"
Pendy plný udivení mlčel Pod
hájskv bvl histcm Kvýjn Ink za
j„f fa neiiovšiiiil i ani hvc do'
ry Mařenky která v ovátečníeb
novvcii saiccii ircu nimi hiim i ui
Ncsliišeloť c aby mlada dívčinu
Lvobodniec při mužích zúdala
mezi nimiž byJ Nvobodný neznámý
Pylu lo dívčina jako lusk čer
stvá jako jahoda Na ěkné H''i!
saných vlasech barvy tmavohnědé
sedčlii jí ětvcračívéí k levému
oušku posuuulá čapka 'kožešinou
obšitá n dýnka lé f ji pltV bohalě
la letu vyšívaného vínc! dlouhý
hedvábný slřapcc Kožíšek byl
Imavoiirndrý h širokým U na
drfim se úžícím límcem o světlé
kožešiny a měl v zadu varhánky
červeně lemované Suk nice pře
du květovaným férlottškeni kry
tá sahala ke kolníkům á pod jií
bvJo viděli malou nožku v bílých
teplých punčochách přes které o
btila černé slři'VÍcc h vysokými
červenými pod putky Kuei měla
ve velkém rukávníku
Ve Mvétnícj Podbájskébo nahlu
lo use licho Paní učitelová od
byvši Hobě pobožnost na ranní při
stoupila k ohništi kdež bylo její
m?ďo Tam vařečkou vládla
Dnes měla mnoho na starosti Hil
dě mílí hosti' dva přespolní učite
le kteří dnc na kuru pomáhají
a pak toho neznámého zpěváka
jak jí byl muž nez odešel poše
ptal Ale se vším si dobré rady
věděla Vařila hmaži 'jiřikla
dala až v hrncích bublalo a v pe
káčích syčelo Příjemná vřmě na
plnila míle vytopenou světnici Na
ulicích i náměstí náchodské' m by
lo ticho Jcu tu a lum nějaká
lůžka neb klučina kmitli no nic
lomy Sváteční ticho až ho
stela prostřed náměstí hlojícího
temna kolly zahlaholily trouby
zazvuceiy iiiucna intraua viiaia
kněze k oltáři w ubírajícího Var
hany zavzucly — předehra -- váž
ná a slavná
Hcgcnschori hrál jako nikdy
Vědělť jaká dnen mše rovněž ja
kého má iIiick posluchače umělce
Příbuzného Františka Humly 1 Vňe-
cken svět pro něho v tu chvíli byl
ničím Seděl na povýšeném mí
stě u klávesů v právo v levo pod
ním zpěváci a hudebníci Pyl ja
ko Kcuerál bitvu řídící Hyl M toho
vědom Tvář jeho tula se vážnou
a přísnou oci kc leskly tvář oživ
la — teď kynul hlavou jednu dvě
tři — a housle unisono spustily
Hoši to hráli u Podhá jského v
hudbě m cvičící ve hře pokroči
leji! mistři- a sousedé většinou o-
chotníci mezi nimiž Suchánek u
sekundu V právo pod oleem 8tá
la Mařenka rukou v rukávníku
(akty počítajíc Oasoiu pohlédla
dolů pod kruchtu
Kosi cl nabitý všeckeu plničký
U idtáře V soused ké lavici pllfk
mislr a dva konšelé naproti po
něvadž lavice bvla d starších n
obsazena purkmistrovu Kačenku t
jiné dcerušky přednějších a váže
néjšíeh měšťanů Ydl Mařenky
sláli dva chlapci allisté dálu pr
ni bn pan kun tJU ký ze záni
ku a vedle druhý busj pan lékár
ník Nového tenoristu viděli lie
bv h Všecko šlo jak náleží v
harmonii a taktu - nástroje zpěv
Mařenka wpivalu m chltipci iut
lo pak sama a když dokončila u'
jen htoisle a vurhany hrály
1'okrsi o io
- "N warjittťt" (Th Yiíljj V
tne) !k j ro Jt rur Uua
rrntA
"Leuh ZoUnl" (Tk lfa
VI-j l i v!' k ti fcf m f %