Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 2, 1907)
' i D3 JAN KLEOAKDAt Páter Vojtěch VESNICKÝ EOMÁN "Když už tcily chcoto hlídat" bouře ale což ta byla proti oné vpadla Frantina na oko vííhcIc ' j'ž nalilo rozpoutala ho v jeho "budu jen rada protože jnem nitru Nezvyklý požitek vína ony dnen už zmořena a rada ► vy fcpíni!" Vojtěeh nemálo ho polěil žo mu tak ochotné vyňla vnlříc a za kouřila hovor při nřmž inu bylo nevolno Ale před mládkem ovňem bylo nutno ho jnítí na pozoru Ne nudil tedy jinak než pokračovali jak byl začal s "Tak jnto na n&M přsknft vyzrá la I Ale my to vydržíme viď Je níku 1 J)o dvanácti do jedné po hodíme a později už hospodář v íádneni případe nepříjedo Znám otec tuze dobře a vím žo v noci ho města na centu nevydá zejmé na když tu na nřho nic nutného neoVká" "Mřjte m tu tedy dobře a kdy by vám doňlo Jeník ví kde ve fcklepe" ntojí í)obroii noci" Mlynářka zmizela za dveřmi jež vedly do HouHodní nvřtnícc a páter Vojtech ounniolnčl h mlád kem "Dáme ni dneH jednou "bene" Jeníku" žertoval nemoha Htále jento zbavití ho rozpuku do nichž ho jednání Frantinino bylo uved lo "Není to jen tak ledacos co nám panímáma ufitřdřila" "Velebníček je dnen v dobrá ná ladé" poznamenal ndádek jen tak aby něco řekl W' Vojtěcha přentraHcného již tak dout ro známka ta ne dotkla Ulekl ho že bezděky nám vzbudil pozornost mladíkovu nvým nezvyklým eho váním Vždyť mládek doHiíd ni kdy ho neviděl při pilce u v lak voHelá nábidé límmila ho mu lež í přetvářka avňak nyní když již jednou byl hc tak zapletl nemohl jinak "JakŽ bych nebyl!" pokračo val dolévaje mládkovi í Kobíj "Vfiak vím eo iiím h Karlem ntihlo a proé ani pan otec jel do Budějo vic Kdyby tam byl Spatné poří dil hyY by jíž doma a že není je dobrá znamení Dá Mh U hc nám vrátí otce ne-li hned h Kar lem tož aspoň dobrými zprá vami!" Mládkovi tento výklad ovSem (dacii a to tím k)Íh že víno bylo opravdu velice dobré a pro nřho nCřím nezvyklým 1'řipil hí ochot né po druhé i po třetí ale potom již pomalu přestal odpovídali k tomu eo mu páter Vojtech vypra- voval a poléem ho ho vyptával Dí val se na něho tupě usmíval ne pak vztáhl již sám ruku po láhvi dolil hí a vypil Vojtěch příliš zabrán v myšlen ky jimž oddal w když pozoro val že m mládkem není jíž valné řeči ani hí toho nepovšiml právě tak jako neviděl když mladík Hklonil hlavu nad st úl a položiv ji na ruce usnul Venku zatím rozpoutala se divá bouře Blesk křižoval blek hrom rachotil za hromem Páter přikročiv k oknu obrátil ne k mládkovi chtěje ho přivolali aby h ním sledoval velkolepé přírodní divadlo "leníku! leníku!" udal Voj těch "CožpÍm!" Mládek ticodpovídnl Hlava je ho klesla j-5tě tíže na ruce jež ji byly podpíraly a Mípěuí i funění jYm' ozvalo svěděilo íe unul tvrdé 'rboják" Usmál w Vojtěch -trpné "Tnk jmmh ho hfděkv píl!" 'ítk ifíniiije ki jti mládka obrátil m k oknu a j hlirl iti Tam n1 oblof luřdíi krutá rozčilující výstupy h Fruntinou to vňo poěalo ho mu náhle tlaěítí do mozku Představil si že ona — žena krásná kypící životem toužící po jeho objetí — nyní na chází na zde vedle za těmi dveřmi — Žc potřeboval by jen vejiti k ní — Hnací nespí — Hrnul poud na něho myslí A přijala by ho h jánotem — - oddala by c mu docela — — Ona — po níž po léta toužil ona — jějíž obrnz pronásledoval ho na M)uti celým světem — — Venku zablýnklo ho a hned na to zaduněla rána hromu Rachot jeho pomalu hrozivě dozníval až ztichl docela Vojtěchu jenž byl tváří napolo obrácen do světnice tnkže e atrany osvětlovala ho sla bá zář lampy stojící na stole zdá lo ho žo jo oslepen tím bleskem neboť zář lampy zmizela litů hned na to pocítil na Hvétn ramení cizí ruku a na své tváří horký dech — — "Vojtěscl Bojím ho tam Hamat NVneeh mne takt hynu úzko stí!" zadechl Šepot "Frautino' " vyrazil ze sebe pó lo zděšeně polo radostně - "l 'st — ticho — ticho! On spí!" zašeptala a již přitiskla rozpálenou tvář svou aŽ lc jeho obličeji Nastalým tichem ozvalo se klid né a hluboké oddychování mládka jenž znaven několikadenním ne vyHpáním i požitkem vína jež byl do -tebe rychle několikráte za se bou vlil tvrdě Kpal Vojtěch podléhaje neodolatel nému kouzlu letní noci i blízkosti těla ženy z něhož vyzařovala oma- rnující náruživost tentokrát Frantínu neodstrěil ale přivinul ji k Hobě — A Frantiritt chopila jeho hlavu oběma holými lokty a při tiskla ji na svá bouřně ho dnoucí ňadra "Vojtěsel Mftj živote!" Septa la mu "Viď že mne máS rád!" "Mám -— mám!" vydechl ztra ceje v tom žáru jasné nebevědomí "A já tebe t Vždycky! Už jako malé děvěe! A nikdy jsem na to bo nezapomněla A ty také — viď? Ten obrázek " "To 7+ byla ty!" zašeptá! líba je bouřlivě její prsa — "Ty — ty — Frantina!" "Pojď — pojď tam — ke mně" vydechla mu do tváří a zatopila ho takřka vým horkým dechem "pojď Vojtěch jako zmámen dal hc jí vésti Vešli po tmě do světni ce objímajíce se tulíce se k sobě "Máš máš mm- rád" opětova la mu stále Frantina zahrnujíc ho horoucími polibky "Až na věky?" "Na věky!" Osudné slovo to jako hrom ude řilo do duše mladého muže ja ko blck ozářilo jeho zmámenou v temnotách se potácejíc! hlavu Vojtěch se zachvěl na celém tě le Ve světnici byla tma ale on přece jako by viděl kam ho Fran tina táhla -~ A v té tmě spatřil po htavu svého otce a za ním zdálo se mu že vidí jakousi hronou oblu du Šklebící se a posmívající To jií nebylo pokušeni to byl hřích "Nu věky V ivoIhI přitlumeným hlasem M rázem odstrčil od ehe Hvúduou ženu "Na ky sutraee ni jsme oba - ty i já U tento kamzík břichu a toto opojeni!" "Vojtěše?" vikj-ikl Frantina zoufale vztahujíc jhi ěm vi tmě ruce Na ohtoz venku WHI dlouhý jasný blesk a v jeho svitu Fruntína opatřila Vojtěcha stálí tu nad Ro bou jako sochu Zhrozila se ho neměla již odvahy na něho sáh nout! "Vojtěfic" zaúpěla jakoby o milosrdenství prosila "Tys mne nikdy neměl rád! Nikdy!" ~~ A v svitu nového blesku viděla ho jak rozpřáhal ruce nad hla vou jakoby tam kdesi nahoře če hosi se chytal pak uchopil ho obě mai rukama za hlavu Hetmělo e zas a Frantina ucítila že jeho ruce k řečoví 1 2 ho jí chopily Blýskl jí do náručí přivinul k sobe a vtiskl jí na rty políbeni — "Frantíno" řekl jí bozezvukým hlasem "Ty to víš alo přece jsi chtěla odo mno slyfietí řeknu ti tedy Miloval jsem tě aniž jsem tě znal vyplňovala jsi celou mou duší byla j'ú vidinou mých huú! Kdybych ho byl tebou setkal ji nak snad bych byl strhal všecka pouta jež mno vázala Ale loď je konec! Ty jsi Ženou mého otce a nikdy přísahám ti nikdy již te bou jinak nepromluvím! Budu modlit — modli ho í ty nad nám búh odpustí dnešní hřích Budu na tebe vzpomínali rád vzpomínej i ty! Alo kdyby ještě jednou mělo se mezi námi něco opětovali ne mohl bych hí již vážili ani sebe ani tebe — proklínal bych tě! Buď bohem Frantíno — a vrať ho k 4vým povinnostem !" Odstrčil ji od sebe takže do padla na odestlanou postel a sko kem byl v čeledníku zavřev za ne bon dvéře Htanuv zde na!ou chal Mládek dosud stejnoměrně oddechoval funěl a chrčel h pravi delností mlýnského stroje A z ve dlejší Hvětnice ozval ho pbVé přitlu mený jakoby Frantina byla zabo říla hlavu do peřin a hlasitě křečn vité o rozplakala Vojtěch přikročil k oknu roz pjal ruce proti obloze na níž znovu křižovaly se blesky a zašeptal j "Odpusť — odpusť A pomalu snášel ho v rozbouře né duší jeho klid posvěcující vědo mí Žo odolal pokušení Zaslechl ještě jednou Frantínu tam vedle za kvílet i ale nyní již ta žena neby la pro něho ničím více než ženou jeho otce — Nahmatav po tmě na zdí 11 pece plecháček v němž bývaly ftirky rozžehl jednu a rozsvítil na stole lampu již byla dříve Frantina zhasla Mládek posud tu spal Hpá nek spravedlivých Vojtěch poně kud přece znepokojen chvílí na něho pohlížel zda se nepřetvařuje i zda snad něco nezaslechl "Jeníku" řekl po chvilce polo živ mu ruku pádně na rameno Hoch vyděšeně vytrhl se ze spa ní "Už jdu stárku už jdu — " blá holil protíraje i oči "Pěkný jsi mi ty hlídač" káral ho Vojtěch dobromyslně "Mlýn by nudili odnést i i tebou a ty "in KplHl Vida že hoch nemůže se prohniti ze spaní dovedl ho Vojtěch na ša lundu k jeho loži a odešel teprve když mládek převaliv se tak jak byl pokračoval v čem byl dříve vyrušen ~~ Dolft Ke již Vojtěeh ne vrátil -v — — IVikrniivátil Dívka 1 Kentucky utiněna iťait nou — SI Arnošova Foter Ky vyjadřuje vděčnost mvou majite lům Dra Petra lloboka "Po lé ta měla jsem na krku vyrážku která mne značně soužila Zkusi la jneiu vše ale marně al jsem užila Vašeho lloboka )cm uynt šťastna mohouc ííci že mne vy léčilo" Dra Petra llohoko ěUtl krevzdrasl pak se dostaxl Zvlášt ní jodntehé j' provinují -drMijtei Dr Peter Fahrucy A Sou ťo 11 II So Hovn ae ťhiec lil Přes jedenáct milionu lahví s moarou paskou láhvového piva bylo prodáno roku 1906 Porovnání prodejo asa minutá čtyry roky jcnt jak nlulcdujo l 1903 282777$ lahví 1005 7212217 íthyí VM 4334854 " VM 11003048 " Musili jnie Ktrojnásoblll výkonnost naBcho nového a moderního Itthvovacíhooddřlcní dvakráte lřhcm minulech tří rok fl abychom vyhovřtl mohli vzrůstající poptávce TfttOdfdeJSItá akta Jou ncjiojjíratdné dftkazjr o vtečnontl ři atotí A lahodné chuti HTOKZOVA TIVA Jeho atálo virútající obliba jcat náaledkcm zánluhy My iicniHitimi mfiuiil l v nJfonMm řjfftiiolíy viiíi iil ilvn nlyyoliimi yliovfU iHufm jMiUAiii nárixlijllio xAkouaoflKiyuli Uttvliiínli Btorzovo pivo ťyl" vííiy u bnl vMy úilii6 ílutio OltJcíJncJte M twlnii Iclcřonnu W''lMtcr 120 STORZ BRCWINO CO ) OMAHA NEB QT — -i 1 i ' 'yv 50000 ZDARMA TAJNÉ NEMOCE MUŽŮ PO ' POŠTĚ O Torad idarma Úřední hodin od Dli do 811 VncdMl od I (Ml do 2b) odpoledne DR JOS LISTER & CO 4(7 oarborn 8U BA 7 CHICAGO ILL U 8 Ai Sfx % % [ TELLMORE Jent fíteřný druh wLlhky Jejíž v hradními roz HÍ'íi (t li Jmou A-tliiM "VVino nud Jiinoi Oo VELKOOBCHODNÍCI A IMFOKTftftl 659-61 Blui Island Ave CHICAGO ILLS Zaručena dle vládního aákona o řitch Ktravlnách a lékách 44tí JOHN J FLORIAN cestující jednatel QqjJ ¥ i[ OHOHOHOHOHOHOHOnoatOHOnOHO lOHOHOHOa0OHOHOHOtCBiO?09- - - - jrvp velkoobebod lihovinami I UllVJ Wv v MIIWAUKEE WISS 5 1 j__t" I JOU jemni iiiajucíc q Dr A Svobody Hořkého Vína rUnrftvené dle nfedniiá tohoto proslulého lékaře odporučeno odu vSrch ? rřlpravené dle nfcdniiQ tohoto proslulého lékaře odporučen lékařikfch autorit f nemocích řaludku a Tnltřnoatl 1 oloví Tino umanou t rra?ych aivkftea inoze uyu uzivanoco ion pn ludku nechuti k Jídlu uz tečné léčivé hUIidnU l%~ Prodáváno tait v nlnvch kvartových lahvích Žádejte o toto vluo ct hol i kdottántte rScchčcskích hoítlndrh _ 47 ] 6iH HKE Ill IlXi OMAHA MEH TiH fun PoikIís :í 1 i t OMOUOfcOUOUOtaOtaOlKOlaOJiOUol OklOllOkOMOMOMOllOiaOklDilOUO ] GEORGI Sc YITAK Mrtvo IouU VttftU) PUte si o ceiDlk 1 Jsoa idarma (m Gross At cor 47 and kúlMki CtilciiE 1'rodiWámo veSkerd hudební mUtroe a tovární c-oiiu Jim vhradul vyraťUcl vvhláicnch ♦'IVart Qren" Concertlu a mámt lél ravá (eké harutonlky ne Jlťli Ja koatt— — Jctlut iituKov vto Ameriku tUyitfťh a avfto tnáiuch dcwhovch nárJa vyriWivjřťh V l Červfujfm hnut l"0 kttiá Jou otiiKruCená u vícťh tvvMovyťh koíH-trvatwrícU v l'm l'riii Il'k u Jrutlu JlmU- NAlol'rovkí tovární WUd rívi a vjřvo hudctiulch ni atroj4 ihi cela AhiiU Uukatuj# itrjM) míi iActui ihIu a ch davíiuktefvu chwváme u it vtveuatva 1 f ' J Kailadatel iaakob hudabuiu ritky n&atrojA a tfinvj