POKROKZÁPADU
H71LX1H3ED WttKLY
IHb m tlaaa a 11 MttUr
rkUak4 I7 rkrok Piblliklf (
Uplili Ilewtrd Bt— TUHU
mi i i i i mmmmmm
toWwrtftiM kf buUI — 1109 nt T
Tjiíií: YjltTatelUá 8pl fiírcti
Vid BUBlfl hdlf I
Illfr-llll Hwrd 1 — Ttl Mil
ftUfUUé $100 unk
D čca f 00 rk
rooox tkiksra
qmama jm
Omaha Neb 15 května 1007
Prof Masaryk
Kékolík poznámek k jeho cest!
do Ameriky
V měsíci červnu přijede do
Omoriky vzácný host Přijede
sem prof Masaryk jeden ne
populárnějších českých lidí aby
súčastníl se sjezdu náboženských
myslitelů který za účastenství po
volaných činitelů celého světa od
bývat i se bude v Bostone Mimo
to hodlá prof Masaryk z krajan
ské ochoty a z lásky k odlomené
naší větví uspořádali několik
přednášek po českých osadách
V některých osadách předná
šky mají ji zajíst ény 1' nán nn
západě přednášeli bude asi v 0
maze Omažská Tel Jed Hokol
vstoupila ve vyjednávání o luto
přcdnáxku a není pochyby že
vzácný krajan náš zavítá í k nám
na západ
O osobnost jeho jeví se v kru
zích našich pochopitelný zájem a
proto myslíme že nebude z místa
znínímeli se o ncm ifkolika slo
vy í my O prof Masarykovi
mnozí dosud mají nejasný názor
utvořený hlavně dle zpráv listů
jež z řízných příčin staví se proti
němu
Na jedné straně profesor Ma
saryk byl prohlášen za člověka
který nemá prý citu pro svůj ná
rod a který prý ani není upřím
ným Čechem Směsná byla tato
pomluva kterou hlavné rozšiřova
ly listy nacionálnč-sovinistické
15a stalo se í to že prof Masaryk
malými dušemi prohlášen byl za
Škůdce a kazíce studentské mlá
deže české jejíž výchovou se hlav
né zabývá Zatlučeno bylo na
národní bubyi a proti prof Ma
sarykovi bojováno bylo způsobem
který zasluhuje jen odsouzení Sí
řeny byly o nčm ty nejbídnčjší lží
a pomluvy jen aby byl co nejvíce
očernčn a jeho vliv na student
skou mládež vysokoškolskou osla
len Lee Masarykovi za všechny ty
to pomluvy a pohany dostalo se
znamenité wttisfakce když v zá
pětí bouří zfanatiovaiými kruhy
Sovinistň proti němu zaranžo vá
ných jmenován byl čestným čle
nem nejdňležitéjší české student
ské orjíanisaee Svazu eeskoJu
vanského studentstvu A význam
jeho znamenitě oceněn byl mluv
čím studentstva vysokoškolského
který mezi jiným pravil: "V Ma
sarykovi vidiino muže který nás
učil ocenit právo lidského ducha
na volé myšlenky který bořil
hráze kýmkoli a jakkoli lidskému
duchu stavěné Ou nás učil chá
pat VV?)in inteUiiíeMce 0 sut)
lihl ne slohovém nýbrž duchovém
a mra vitím Vídávám li úctu je
mu projevujeme jí ánveú pni
Irávu lidského ducha pracovat
Volu m svobodné Obracel nás
vidy k soiiidnl otáce A avlá
šté což idůruiuiji u'it nás r't
jK-kiu k našemu reishi Kdyl
studentské strany mluvilo se o ja
kémsi boji proti kosmopolitismu
národní vlažností a pod důraz
řiují znova že prof Masaryk ni
učil pracovat! k zbudování vlait-
ní naií čeké kultury
Masaryk je sám svojí osobností
človčle velmi zajímavý lest jeď
ním z řídkých naších lidi o nčž
zajímá se i cizina Rvla o nčm
napsána již celá řada studií
nichž jednou z ncjlepších jest studí-
Nčmee W JI Schmidta jež
uveřejněna byla v nčmecké revut
"Chrítlíehe Wclt" časopisu to
pokrokového smčni věnovaného
všem otázkám náboženským V
K Schmidt nejprve oceňuje jeho
význam v českém národe a pra
ví že muž tento byl by již dávno
na sebe upoutat pozornost celého
svčta kdyby jazyk netvořil ne-
překročiteltiou Hradbu A dále
velice poutavé líčí jeho mládí a
první náběhy k utváření jeho du
cha Studie ač má zřejmé pro
testantskou tendenci není bez za
jímavostí a proto jí ve výtažku o
tisk ujeme
Masaryk je z rodiny ehiidé
Původně byl kovářem potom pro
klestil si vlastní kíIoii cestu ke
studiím N'čmeckým spisem svým
"Der Selbstmord als soziale Mas
scnersehcinuntí der modernen
vilísatíon" obrátil na sebe pozor
nost Mravní statistik von Ocť
tiijíeu ukázal naá zvláštním spis
kem Koku 1HK2 stal se mimo
řádným profesorem na nové zalo
žené české universitě kdež od té
doby působí J
Masaryk byl původvič katolík
Jeho vývoj ku protestantismu ne-1
ní bez zajímavosti Jeho otec ne
byl náboženský človčk ale matka
ano l' ní milé dobré ženy vy
znamenávající se útlou nťžnou
zbožností a dobrotou která nu ani
nemohla ani nechtčla stavčtí na
odpor jeho dalšímu rozvoji čer
pal své první hluboké dojmy Je
ho zbožnost byla přísné katolická
Líčil jednou že jeftté teď dovede
procítit! hluboké hrůzy katolické
ho rekviem jež jako chlapce cítil
přiznal so také ž" jesté dnes po
zoruje že často nemůže eítití tak
jako rozený protestant
Již v osmém roce svém ocitl se
před náboženskou otázkou V sta
rém roztrhaném kalendáři četl o
ruských svatyních a zázračných o
hrázích I zaujala jej myšlenka
jak jen je možno že by se mohly
díti zázraky v zenu která není
katolická V sousedních Klobu-
cíeh bydlili protestante Slyšel o
nich nedovedl si však učiníti
představu co to protestanti jsou
Použil pouti ke kapu u Klobuk
aby ukojil svou zvédavost Oddč-
lil se od procesí a vešel až do mo
dlitebny První jeho myšlenka by
la: Činím nčco zlého Mél bych
se nyní modliti v Mariánské kapli
na kopci Druha: Ano jest to
uéeo docela jiného než máme my
Toto poiiáiii mělo do nebe nčco
násilného zdrcujícího pro osmile
tého hocha Hyl to jakoby náraz
pn ví Masaryk
Jesté jina událost vedla jej k
přemýšlení o éthiekých otázkách
Na dveřích u stáip v zámku se o-
běsil pacholek Od té doby budi
ly dvéře ty v chlapci hrůzu a pře
ce jej vábily Ciisto díval se na
né z povzdál! — blíko si netrou
fal — a rozumoval Hylo mu na
prosto nepochopitelné jak si člo
věk mňe vzít iivot
Dětské příhody — u pícce rvi
hodující pru celý iivot! Masary
kňv první velký pU o sehevrai
dé který íiapsiil ktlvi mu stati
stika lijdsilibl celý rosah problé
mu jel VovoUlo ono strašidelné
misto A ttáhoťnská otáka o
vládU jdu do té duby kdy jako
osmiletý chlapec o ní počal pře
rnýšletí Také on prodélal skep
tíekoií krisí ve škole Protestan
tuxmitM však který mu připadal
tak úžasné cizí když stál v klo
búeké inodlitebné a s nímž po
dlouhou dobu jako n nepřítelem v
nitru svém zápasil nepustil ho jíž
ze svého objetí Také on seznal
Že to co jest Vétší a Vyšší budí
z počátku hrůzu pozdéjí však
když mysl a život se ho zmocnily
stává w sympatickým
V roce IHHO přestoupil k refor
mované církví
Nikoliv proto že by církev jej
byla přemohla Pro Masaryko
vu svérázfiost je charakteristické
že ani némeká ani americká for
ma protestantismu neměly naň
hlubšího vlivu Jeho met hodu by
la jíž tehdy více literární S vět
šími mysliteli protestantskými v
nítru 'ápusíl 'ti to Kus byl jeho
ideálem jíž v dobé samého détstv!
Když pak se jej naučil znátí z je-
io spisů pozdéjí pak též Petru
Chelčíekého probudil se v něm zá
jem pro národní náboženské ty-
y Vůči těm cítí: tito muži jsou
mí blízko blíže nežli ostatní Jak
oni myslí co oií myslí co chtějí
co prožívají to jsem já já sám
Tím už vynikal nad katolieísm
ut bera dlouho neehápal Po té
jej zaměstnával í La garde a ru
ští myslitelé Avšak nikdy nan
nepůsobilo nic tak přesvědčivé ja-
ko velcí mužové české reformace
Zvláště stará Jednota Uratří ěe
skýeh zaujala celou j -ho duší To
čím oni bylí bylo totožno s ídeá-
m který sám hledal a který zde
— v dějinách — stál před ním
Živý #
Zajímavý jeho poměr je k ne
větší postavě Nového Zákona —
Ježíši Kristu V Ježíši vidí núbo-
ženského vůdce a učitele Na něm
cítí se zcela závislým I' něho se
učí Cte-lí v Písmu cítí se s ním
sfMijei eílí v nitru fcvém podíl z
něho Nenazývá ho bohem Avšak
lotřebuje ho jakožto náboženské
jo učitele vůdce posilovatele a
oduševAovatele Ví že Ježíš jest
vysoko nad ním jest si své nábo-
ženské slabostí vědom a potřebu
je ho proto Ovšem jsou to spí
še zásady Ježíšovy nežli jeho o
sobjíost Intimního poměru osob
ností k osobností Ježíšové nemá
brání tomu jak praví příliš veli
ký respekt k němu Avšak zása-
ly Ježíšovy ěíní svým měřítkem
Líčil to jednou tak jakoby šel k
odvodu a musil přihlížet! má-li
či nemá míru k vojenské službě
A že cítí že této míry iclze dosí-
ci řekl častěji Kdo slyší Masa
ryka mluviti o Ježíšovi nemůže
zůstati bez hlubokého vnitřního ú
častenství Človřk tu zří život n
Ježím tak sibiý a obsažný že
my jiří všem svém církevním kře
sťanství připadáme si často vůči
němu prázdií a chudí
Ješté jiná věc jest které se po-
dívuje ti Ježíše: veliká a klidná
harmonie jeho duse Masarykovi
jest nábožejistVÍ sice celit fálllí si
lou osobnosti nikoliv však silou
jedinou Masaryk třebas i sám
vůči jiným včn-m zůstává lhostej
ný a vede život puritána nevidí
přece ideál v člověku který má
jen náboženství Ideálem jeho jest
všestranné vvbíjení osobnosti a
všestranná její činnost A t v
tom jest mu vop-in JežU Pinč
leeká prostota řečí Ježíšových jej
uchvacuje Nejeu lilie polní ni
koliv Všecka jeho podobenství
jsou mu dňkay nejvtvšš uměle
cké síly Tolstoj pravíi 1'mčjd
jest pravda Tuto pravdu tuto
prostotu uaiéťá v uměni Ježíšově
Vše to Jelíš čitií jest umělecké
harmonické Nikterak acstluti
rkéj tlm imnh pravé velké umě
li! co drUt A on se pfUtiává
jak se mu í po této stráncp obje
vují slovu Ježíšova velikými n n
jakou radostí čte vždy ziovu Pis
mo jehož velikost vzrůstá v očích
člověka čím častěji je pročítá
"Ottův velký slovník naučný"
praví o Masarykovi! "Co nejvíce
charaklerísuje všecky spisy Ma
sarykovy a eo zároveň charak-
lerísuje i vystupování jeho veřej
né překvapující svou nebojáeno-
stí neústupností a otevřeností vše
cky jeho ať stoupenec ať protivní
ky jest základní stanovisko je
ho stanovisko náboženského pře
svědčení a vyznání"
Přesvědčení o pravdě nábožen
ství v stěžejném významu jeho pro
život jak jednotlivce tak národu
jest od počátku vůdčí Jdcou v jeho
půsolrení Jest třeba znátí poně
kud české kruhy studentské aby
ebom dovedli oeeiítí sílu vlivu
jakým Masaryk nu né působí
Všecko opravdu náboženské sna
žení a hb-dVií jež se dá shledat! u
tisíců v českého studentstva jest
téměř výhradně ovocem jeho pů
sobností Ano můžeme říci í
více Masaryk zaujímá v českém
národě pro všechny nábožensky
ib-dající jcdiotlívce postavení
které vždy upomíná na (Jellerla
zpovědníka Německa Intelligeii
ce a sociální demokraté katoličtí
luehovní protestantští hledatclé
pravdy i židé - všichni hledají u
Masaryka rady a přispění v zále
žitostech svého nitra Komu se
stalo bezpráví hledá u Masaryka
pomocí VI velmi dobře že vždy
jest ochoten přispět í pomocí kde
koliv jí jest potřebí a kde se jedná
o vée dobrou Jeho povaha jest
neporušitelná To uznávají též
nejlepší mužové stran které jej
vytrvale potírají a osočují
Nový svčt
Dlouho před tím než obzor spí
cího kraje přiblíží se k záření pa-
rsků slunečních zabarvuje pruh
nebe nad obzorem nádech světla
dlouho před tím než jaro k nám
zavítá doopravdy předcházejí je
příznaky a poslové} dlouho před
Um než objeven byl Nový svět
tušení jeho naplňovalo mnohé my
slí a existence Ameriky a z dale
ku dotýkala se duší lidí patnácté
ho věku Podobně dávno před
tím než plné světlo poznání osví
tilo duchu lidského u než srdce lid
ské bylo schopno pocítit! a zach vč
ti se blahostí "příštího jaru" při
cházeli jeho hlasatelé a poslové
zvčstujíce příští nového řádu pří
ští nového duchovního svČta
ť'ím hlouběji od nás do minu
losti tím spoře ji jeví se nám hla
satelé ti ale za to vystupují tím
mohutněji Čím blíže k nám tím
více jich vystupuje u tím méně
zdají se nám tak výmíneční jako
ti dávnověcí Zvláště však nái
věk jest proniknut hlasy nového
poznání že to samo o sobě může
bytí i svědectvím blížícího se o
bratu i zároveň zárukou m sou-
časné mysli nezůstanou netknuty
tolikerými hlasy jež na ně působí
Mám li Ktnitiič vyslovili v čem
zábví ten obrat co jest podstatou
toho nového světa a smyslem no
vého řádu řekl bych Uiktoj
Až posud platilo a také platí za
mravné to co " vyjadřují pojmy j
spravedlnost láska k bližnímu o-
bétavost — příkazy a ctnosti jel
maji na zřeteli uuŠh bliiitl jed
iiotlivcu ostatní povinnosti člově
ku k lidem ostatním Od věků
nejsUršieh vždy lidem vštčpová
ny byly výchovou stá biu I nábo
ž nst vím pfíkuAy mruvtiosti toho
to druhu Pro bližního pro obec
pro via! pro stát pro IhUtvo
! t li
omnii se a pracuj n nuue
ctnostný !
Vedlo tohoto mravního umčru
panujícího a většinou 'ýzákončnč-J
ho hlísíval se směr 'druhý Z pó'
čátku jen spoře a jen některými
jednotlivci Nedoeházel šíře slil
chu a byl i pronásledován okřiko
ván u zapuzován 1'řece však
vždy zněl jako zvláštní struna po
celé dlouhé eestč lidstva Až ny
ní zvláště rul druhé polovice mi
nulého století sesiluje se zvuk je
ho struna kdysi jediná stává se
souznčiím mnoha ano někdy zdá
se že zvuk souznění jest tak moe
ný že přehlušuje zvuky ostatní a
že slyšet! jenom jej A len h)uř
praví: nikoli i ctnost dosavadní'
není mravností nej vyšší ale osob'
ní ctností Milovati bližního ne
ní dokonalostí nej vyšší ale lak ží
ti abvs k sobě k své vlastní rib
stenej k svému vlastnímu žívolu'
pociťoval v nitru svém úctu to jest
dokonalost vyšší Není nejvyšší
slávou vykonat i za svého jakýsi'
veliký číi vyšší slávou jest když
sí každý den uložíš že něco vyko
náš a něčeho se odřekneš abys tak
stále sílil v dokonalostí Právě
tak jako není šťasten ten koho
jednou v životě potká něco neoby
čejného radostného ale ten kdo
každou minutu dovede žití tak ja
ko by v tuto jedinou minutu shr
nut byl všechen jeho život: právo
tak dokonalý jest ten kdo jest do
konalý každou minutu
To jest tedy ten nový mravní
svčt který se blíží a od něhož lze
čekali obrození člověka a nové ja-
ro lidstva
Ne tedy obracetí se na vcnclc
snažením svým po zdokonalení ale
obracetí se do sebe do svého nitra '
Každý v sobě tuší a cítí schopnost'
lospčti nejvyšŠÍ dokonalosti Tře-
m jití zu tím luícním třeba tí učit
jemu rozuměli a je chápat! třeba
navykatí abychom je slyšel! N
všechen zřetel všechnu horlivowt a'
všechnu pílí vynakládali nu to
abychom přesvědčovali obracflí a
získávali lidi jiné pro svoji my
šlenku a pro předsevzetí ale pře
devším věnoval! zřetel pílí i hor-
ívost na to abychom nebo pozná
vali abychom sebe přesvědčovali
získávali a obraceli abychom
vlastní avňj vývoj vedli abychom
samí všechno své jsoucno i nepatr
ností všedního života prozářili
čímsi vznešeným a velikým
Posud jest v nitru našem temno
nejasno chaos Jako když s vrchu t
hledíme do údolí které naplňují
mlhy večerní A většina lidí po
sud tkví v takových mlhách a tá'
pájí v nich jako se zavázanýma
očima A jsou také lidé jest jich
mnoho a přibývá jich jichž usilov
nou snahou jest míli jasno v sobe
Není to lehko a není to darem kte
rý někomu spadne jen tak do klí
na Jest to ovocem vytrvalého
vnitřního úsilí jest to výtčžkem
neustálé práce vedené přvsvčdče-
ním že je nutná
To jest tedy ten nový svčt s obra
celi zrak a mysl do svého nitra
uvědomovali si duchovní svoju sna
žení poznávati cesty u prostředky
ke vzestupu k vlttn!mu sebezdo
konulení
A vskutku na ío záleží: spravit!
se dříve sám se wbou než ko obrá-
Ume k ostatním kdo podstupuji
vetsi zapas a boj než ten kdo pod-
stopuje zápas sám N sebou t Kdo
může znát i svčt lépe než ten kl
pohnal sebe?
Kadá dokonalost na tomto svě
tě sepjatu je s jistou nedokonalil
tl jako každé světlo vrhá svůj
stín Kdo jen řevnlch úspěchů
hb-dá snadno řpychi přeceňuji
se nesprávně cení mbo naufl e
skromnosti a pokoře A jeit teji
má rovnováhu v sobé a mír ktil
v duM nrikUme sebe a jiné a ne
iměnl se viiKsíml isslnřty osudu
Výchovu — — lulul HlyftWiMj