Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 10, 1907)
li í i I I í í ! A - POKROKZÍPADU Battrtd ftt tkt l'oil OffUi t UmU }Uh u Moad ! mH mtUr PbUis4 by Ptkrok PabllabUf Co jjOtí — 1111 Howrd Ht— T11I Wcrlftioa tr U — f 100 t yf Tjlííá: Yjlifatelsia 8il Pilroti VlC DUBE3 hAltil 110 — 1111 Iiowird ul — TUos 1911 rf4#Uta4 $100 M rok Do Čech 1200 n rok AimijU jcdooduio rOKSOK 1Á7AOT7 O MAXA KU 1 Omaha Neb dne 10 dubna 1907 MÍROVÝ KONGRES Tohoto roku sejde se v holand ském mínit Haagu světový kon gres míru Podnět k němu dal ruský eur MíkulúS Ku kongrc u tomuto pošlou své zástupce všichni vzdělaní národové a ti 'budou se nulit jak nejlépe fial by se udrželi mír a pokoj mezi všemi národy Dále pracovali budou na úpravě pravidel dle kterých všichni národové mají ne řídili v čase války V rusko-ja-ponské válce vyskytly se některé událostí na které jisté bude tím to kongresem vzat zřetel Tak zejména Japonci zajali lodě kte ré uchýlily se do neutrálního pří stavu Nynější bitevní lodě ne mohou ne obejiti Ie uhlí právě tak jako se nemohou obejiti bez prachu Náljfoje prach a střelivo každá vláťa považuje za "kon traband" tedy takové zboží ktí ré v čase války jedné ani druhé straně předuti se nesmí Uhlí však až do' času války rusko-ja-ponské za takové zboží považová no nebylo Bude tudíž úkolem tohoto kongresu aby ustálila ac pravidla pro toto zboží Dále pra ví ne že na kongresu tomto mnozí zasadí se o to aby válka uemohla tak snadno vypuknouti jako až dosud Mluví ne o tom aby zří zen byl zvláštní smírčí soud Jak mile mezi některými státy vypuk nou třenice které wadno mohly by končit vojnou Hmírčí soud mčl by zakročit' tak aby věc mohla ne vyříditi cestou smíru Někte ří chtějí prost diti aby bylo usne seno že žádný stát nesmí druhé mu válku vypovčdíti dříve do kud o sporné záležitosti nepojed ná smírčí soud1 Kdyby se tak stá valotuby často rozrušené mysle na obou stranách utichly a vojna by la by zažehnána Americko-špa-nčlskou válku způsobil výbuch na lodi Maine která tou dobou dlela v havanském přístavišti Ameri čané tvrdili ié loď zničili ftpaně lové a Spoj StAty z té příčiny vy pověděly Španělsku vojnu A pře ee dnes všeobecně w připouští že lof Maine nabyla zničena ftpauěl ci alw že zničili ji bezpochyby Ku báněl anebo samovzníoení pra chu způsobilo její zkázu Utište mvsÍH v Jednom i druhém národě Vujoii bude ttA'buálii 1 V toto heslo víří dnes mnozí přátelé mí ru v celím světě A kongres Un to mři liv avjtíiň učiniti v této vř cl počátek Leč Ansrlie v třehto dnech navrhla jcitř jiný účel to 1 hoto konifresu kten' by mčl v bu doucnuhti dalekosáhlý význam kdyby byl uskutečnu Antický premiér una ruské vládě list v kterém přimlouvá k a to aby mocno! i které koniírcMi se sú Čantni miI!-v v fudouennti vydajii iui vujnko i váh-euA buf stvo Dlf nAhliMlti x vH kého premiéra m Iv by ♦# m kioníresu lomto UHtAbti pravidU íe kaídý !4 jen jté prMnt i nvýtli příjmů bude mdci upotřebit! na výdaje vojenské Kdyby nčco po dobného uvedeno bylo ve skutek stal by se kongres tento pravým dobrodiním pro všechny národy Státy donuceny byly by obmeziti počet vojska zmenšily by se dané a zavládl by Makbyt Dnes víak jeden stát chce přetrumfnout! druhý jak v moderností zbraní tak i v počtu vojska Každý ae zbrojí jak nejvíce muže Milio ny práce schopných mužů toulají se po execírkách trhají boty a Sá ty na které sami nepracují ale které opatřit! se jím musí z mozo lů občanstva Vojáci musí jíst! a opčtnč to musí zaplatit! občané Není vyloučena možnost Že po kongresu budou války zase ale přece jen myšlenka Částečného odzbrojení je zde Kongres míru i kdyby nevyplnil celý svůj pro gram přece jen je epochální udá lostí EDWARD ORŽQR MRTEV Truchlivou zprávu přinesl ka belogram ve středu minulého tý dne I)r Kdward Orégr dlouho letý vůdce českého národa upřím ný a horlivý vlastenec zemřel v úterý dne 2 dubna Zesnulý prá vč před mčsícem slavil HOleté na rozeniny a při té příležitosti byl předrnčtem nadšených ovací a ne sčetných důkazů přízné a lásky se všech stran Byl to mohutný projev vdékň národa kterému Grégr věnoval práci celého života Leč (Jrégr nepřežil dlouho tento velebný projev lásky krajanské Národ kfcírý před mčsícem ra dostné vítal dosažení osmdesátky jednoho z nejlepších svých synů roztruchlil se nyní nad jeho rnrt-j volou Kduard (i (írégr narodil se 4 března 1827 ve Atýru kde právé meškal otec jeho jako geometr při k k katastru Sotva rok sta rý přišel do f'ech kde jeho otec! stav se polesným pří obcí písecké trvale se usadil Prvního školního vychování dostalo se mu na obec né škole semícké u 1'ísku odkud přešel na gymnasium písecké Ab- solvovav potom dva ročníky filo sofie v5 Vídni přešel po r 1848 na lékařskou fakultu pražskou H 1854 promovován za doktora lé kařství a stal se assistentem pro fessora Purkyně H 1858 habili toval se za docenta lékařské fy siky maje úmysl vžnovati se pro řessuře za kterýmž účelem pod nikl r 1860 vědeckou cestu po zá padní Evropě avšak politické u dálosti r 18G1 strhly ho do prou du politického Vzdav se docen tury vstoupil do redakce "Národ ních Listů" bratrem jeho Juliem právé založených a stal se společ níkem knihtiskárny která pozdéji stala se jeho majetkem Již r 18G1 byv zvolen do sněmu českého zastupoval nepřetržité až do ny nčjška místo islance za venkov ské obce okresu vyftkoiiýkého sknčského a hlineckého Koku 1885 přijal též mandát na radu říšhkou za okresy jodřipKké r 1800 stal píínvdíeíiii vjburu zemského pro království ('eské Před r lHol zabýval se výhradnř studiemi včl přírodních redigo val nějaký čas společné s prof Purkyní a prof Krejčím pííro dovčdecký čaopi "Živu" a pu blikoval rozličné práce z oboru řysiobtgie a zoologie v jayku ée ském Jmenujeme nu přj I)r wiu o vmikáeh rtlm a livočUhů na naií zemi Kvfty ') Lebky t Putimi ("živa" : anthropolo girki studie Vrčllý boj (I jtvířa tťťh a JátkAeh ivířeelth v plň myslu ffmeslreh urHitřrbeitýťti (SkoU průmyslová)! Úvahy v vy vtuovánt s tvarů iivočitnťrh (programm) j přispíval í do Ko brova Slovníka naučného V r 18G5 byl redaktorem Literární přílohy "Nár Listů" a po dobu uveznční Julia (Jrégra í redakto rem "Nár Listů" V létech 00 a 70 uveřejnil řadu politických brožur vztahujících se na politi cké otázky denní K objasnění našich domácích sporů (Praha 1874) Naše politika (t„ 1877) Slovo osudné časová úvaha o j zykových pomčrech našich (t 1888) Jednotlivé jeho řečí prone sené na snčmu a na říšské radč vydány ve zvláštních otiscích na př řeČ v rozpočtoví debaté na snčmu král Českého 5 dubna 1802 na říšské radč 24 února 1803 a j Z činností jeho na polí národním uvádíme pouze že byl společné h Jíndř Fiir-gnerem a Mírosl TyršVm zakladatelem praž ského "Sokola" jehož nrvním jednatelem se stal Též Kemesl- nickou besedu a Typografickou besedu v Praze zakládal a mnoho let byl předsedou tčehto spolků Též spolek pro vydávání laciných knih českých "Matice lidu" byl jím založen a po celou dobu ří zen H 1860 založil společné s Dattlem Slovanské knihkupectví v Prnze za účelem pčstování vzá jemných styků mezí literaturami slovanskými a í seznamování Ame riky s nimi Od r 1862 byl Orégr majitelem knihtiskárny (pozdéji i slévárny písem- zřízené původně bratrem Juliem pod firmou l)r Orégr a Vr Símáček hlavnč za tím účelem aby zde bez obavy že zase budou vypovčzeny dále mohl tisknout! "Národní Listy" I "Politik" začala zde vycházet! Bratří Orérové obrátili hned na počátku avé veřejné činnosti po zornost svou na všeliké nedostatky české literatury zejména odborné školské a hleděli jím odpomocí Jejich nákladem rychle za sebou vycházet! začaly Bibliotéka klas siků řeckých a římských Sbírka zákonů Bibliotéka kupecká Ma tice lidu Poesie svétová Ilálkovy a Nerudovy sptsy Historie litera tury české Malebné cesty po Pra ze Mluvnice latinského a řecké ho českého a ruského jazyka Slovník rusko-český ' časopisů postupem času založili a dlouho ivým nákladem vydávali: Osvč tu Besedu (Mikešovu) Besedu u- čitelskou Kvčty (Ilálkovy neo- brázkové a pozdéji obrázkové- a j Kovnéž pak vydali řadu dčl ruských i jihoslovanských Co do politického smčru přidržoval se Grégr vždy co nejrozhodněji stra ny svobodomyslné a stal se jak na radé říšské tak na snčmu jejím řečníkem zvláště vynikajícím jenž pro joviální povahu svou i u odpůrců těšil se sympathiím Zpráva o jeho úmrtí dotkne se bolestně každého Čecha Budiž čest jeho památce! ČASOVÁ ÚVAHA Zvedám obě ruce na souhlas s výrokem panu Atérby v jeho po sledním dopise ohledné sjezdu klu bů Konifiiský Pan htérba píše: "Účelem H„ilkú Komenský není pouze dávat! programy a sklízeti vavříny za vystoupení často cha trná" Tak vida! A já pufád myslel ž už ať se zvrne jak zvrne že to přece jen j náramné prospěš ný — těm mladým tof se rozumí A dále píie "Pamatují se na ponoukni s jakým se setkalo prv ni vystoupeni iium-Iim klubu (Kde IU toni neáleií) hubré vůle by In dti čísla byla velmi pěkná ale provedeni pokulhávalo íty) přítomni redaktor jednoho uej lepilo h časopisů — m m-h v é I i I sice unii snahu ale c bylo vie fii čem neviděl nějaké valy Přímo nám řekl že provedení bylo sla b!é a radil nám abychom s podob nými příště na veřejnost nevystu povali" ' Je to smělost ne? Dívím se že dosud zachoval se na světě takový český redaktor Ten by měl být zvěčněn Já jwm si tuhle jednou dovolil přátelsky napomenout! aby ten éí onen nezpíval když neumí ale hned jsem dostali Hned jsem "rýpal" do "lidí" Sem patří ale unikum Štěrbová dopí su který píše "Předem přísluší poučit! a vzdělávat! sebe a pak tv prve můžeme obrátili pozornost k sousedům" To je dobře ovšem vy člověče ale kd pak jsou ty vavříny třeba za chatrné prove dení Tak vy tedy myslíte U bychom vlastně měli vzílí nejdříve samí sebe do prádla? Ctu to tak mezí řádky a myslím že máte zase pravdu Tak my staří — já také prosím já se z ničeho nevymiňnjí Ba ba potřebujeme to v mno hých ohledech a častěji než ta mládež která nám tak na srdcí leží Čtenář snad bude o tom pochybo v ntí ale pravda je to na mou mílou duši Uvedu tu na příklad dvě intermezza Jříjel k fiíifu proslulý pěvec tenorista král zemského divadla V Praze dříve člen carské opery v Petrohradě — měl malou ha nebně malou návštěvu — eh to sem nepatří aby se toho zase ně kdo "nechyt" Zastavil! jsme se společné v hostinci p ft kde v nestřeženém okamžiku chopil se Florjanského krajan aby ho "po těšil" a "oblažíl" "Jste trust?" zahájil bodrý ob čan rozmluvu s Florjanským "Já trust? Co tím vlastně my slíte příteli?" "Nu co myslím! Jste-lí trust nebo nejste?" j "Ale!" A nyní vmísil se do toho ho stinský "Dejte tomu pánovi pokojí Vždyť je to zpěvák z Cech a co on ví o vašich tru stech 1" "No no já jen myslel Nu tak pojď chlapečku jednu pít!" Flor janský j "Děkují já ne piju pivo před koncertem" "Tak táhni do" — Koncov ku nesmím napsat poněvadž by list přišel o poštovní dopravu — A jiné inť-rmezzo i "Byl jsi v tom koncertu?" táže se mne známý stahuje ústa jaks! k potupnému úsměvu "Nu toť se rozumí Snad si ne myslíš že si nechám takovou pří ležitost ujít poslechnout! tako vé " "Žebráky a tuláky" dokončil můj roztomilý přítel Já bývám v takovýchto přípa dech hrozné lechtivý a často ře knu nčco eo působí na takové "gentlemany" jako ledová spr cha leč tentokráte jnem se opa noval "Tak tedy žebráky myslíš a proč vlastuč žebráky? Což teno rista král zemského českého di vadla v Praze j nějaký žebrák?" Umírov Vráz Iška brzy ten a "Láry fáry to sem přijeda zase onen a kdo pak se jich o to kdákául prosí Ať jdou dělat! Já jsem fOe dal ale nešel jsem ni kam Jako filiiiuhiul" "Tak ty myslíš že všichni li dé musí býti vlastně nábnuíeíf Umění a umělci pro tebe neexi stují Jdi se utopit člověče!" "Co mně tlii těch hloupostí já mám své Nadřel jsem se ale na to! Tr ab mám a mohu dát la kovým žebrákům půlák xadarmo jo!" Můj přítel fidlisdtlje tulii te nu človíkn dle tuho mnoho li ml j osmdesátek a to víš laskavý čb nan jaKou cenu mue miu u iu kového "vlastence" umění nebo umělec! A proto Jen ty staré vezměte také do prádla! Ono prý je těžko ohýbali slarý strom ale snad to půjde přece J Nějakým! spolkovými zábavami deklamo vačkami zpíváním a luštěním pro blemu o nichž marné lámou sí hlavu světové akademie véd a hlubocí vědátoři ovšem ' ne To vš' má na mladé a staré právé takový vliv jiiko byste hlado vémii přikládali na břicho beef steak V tom má pau Kreyéík pravdu bi více mž pravdu "Tak tedy Jak?" otáže se Čtenář Po čkejme! Já už vím Novínama I M MM t M na to I Jo je ví nejlepsl ne nor náš novinářský kult nalézá se na výší přímo závratné! Vždyť nám dosud tkví v živé pamětí glossy ilavlasovy To jsme se pane kroutili ošívali a hekali kdykoliv nás řízl do živého třeba to byl v mnohých ohledech poněkud pře hnal Leč vyprášil nám jak sfl patří k and uši" ítekl jsm že náš novinářský kult zde v Americe nalézá se pří mo na závratné výší a to je pra vda jistá V tom náhledu utvr dilo mne nadávno několik souše dek jež se navzájem dostaly "do sebe" u jednu na druhé osvédčo- valy dar jazyka jejž jim svěřil lmi t um jii rnj byly vyčerpaly celou zásobu slov jež bychom ve všech lexikonech svčta marné hledali prohlásila jedna resolutnčí "A nyní abyslt věděly dam vás do novin ! Tam vás spraví že na to do ncjdclší smrtí nezáporné netcl" Vidíš laskavý čtenáři že nám losud ostala žY? jsme sí dosud zachovalí výtečnou zbraň lepší ž palcáty a sudlíee husitské lepší než kanóny a všechny po- lobné smrtící zbraně Dříve vy znívaly výhrůžky vzájemné poně kud jínáče Na příklad "Zavřít tě dám! Žalovat té budu u krí mininálniho soudu! Zmlátím té U té vlastní máma ba ani všichni čertí nepoznají atd — A dnes zvláště u nás v "české Americe" odbude se to jednoduchou apothe souí "Dám tě do novin a ty té spraví Že té všichni čertí nepozna jí!" Nu j 'stlí se to osvědčuje v jed nom musí se to osvědčit! ve všech případech A proto jen do toho I Je to dobrý kult a lidé se ho bojí jako čert kříže Noviny jsou prý "sedmou velmocí" Nu tak te dy! Ona jediní mocnost zmůže často velmi mnoho A zvláště ta to mocnost jest velíce obávanou nebezpečnou Praví se že když chce tedy jedním škrtnutím péra udělá z nejbélejšího člověka nej černějšího negra a když opčtnč chce umyje opět škrtnutím péru nejčemějšiho iiejfia na bílo Onu e ostatně péro vždycky oatřejší meče Nu tak tedy A pak což máme ještě málo všelijakých těch orgánů bratrských a sesterských věstníků? Na eo a k čemu jsou? To jsou přece bojovníci béřoil svůj "léduňk" prnvideJiě a pro to ať se starají o povzneseni mla dých a starých Pni několik klu bů ať už budou miti sjezd nebo ne je to přece jen náramně ukruť uá práce A groteskní jť to také! My můžeme stokrát nabádat toho či onoho Bud mravný slušný hodný střídmý věrný bratrský hlef kráčeti s duchem času a ne lez jako rak do radu nepij m proklínej neper se atd Nepřijde li to do novin nic to nepumůel Kuský spisovatel Matini (lorkij praví totéJ v drnmitě "Na duí život " A kdybych tl Michale Kostylevs stokrát frkli Bud ílo