Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 13, 1907)
10 P VXCfLAV BENE TEEBÍZIKT! BLUDNÉ DUŠE !Í UIKTOEICKÝ ROMÁN mmm-w m- "Podívej e Jilllží II htliit bjl jpíe noc aí ani nevšiml a ty ho pícce přivítal" vyčítala ii Kočárků panímáma aedjíikovi ostrým jazykem "Zasloužíte to! Neumíte tu ani promluvit! Jste tu jako v děrách Vždycky ří kám kam mne cm zlý duch za nesli Já ae mohla dostat do 1 vo ru J4 mohla být zemankou a ta dy mí náa nevšimne ani žebrák aní tulák 1 j lift by takovémuhle iv hodili kůrku ani by í n ním ni kdo nezadal i mezí vámi délA knížete Jsme tu Jako v Ameri ce!" Panímámě Kolikové ani íiU nestačila jak výborné a- jak ry- blé aložby konal jí jazýček Muž dobrák mlčel sklopil hlavu vy M ae ven podívat na jalovíčku Ta byl jeho jediná radost a když jalovíčka zabučela zapomněl Ko éárck na všecko a nejdříve na to U panímáma ve světnici Jiubwj? přd chasou kam Že jí všíckní j přinesli že přišla w vkt-ho do nílio Přivdala sem od Velvar před mVMtbou jí přivezli na trakaří vě no i afarou před časy modrou tru Idu h Umnými ptáky Když ote vHí truhlu byl v ní polodéravá ošitka dra bezuehé hrnu m& tháéky ii jedna drcbna z evílínku JJfih ví kolíkaletým přím Al? panímámu kraj w u KoíArkft za dvacet H l-t opíříla z ní Malá hotová pávíci řM!4k Kárí-k akoupíl v Kakovníce rnt jarmarku tčžkčho hí-dbáví u po tom nakolik loket rt m dva pnty širokých aby w Jeho na vyrovnala ostatním Yo hm mí nofcila í zlatem vyrvanou žníro vaku A KoftSn-k ae dobrácky immíval když a tak podíval na tu avou žnu jak o4 hezky uroht Jé tílo jak jí vMako padn jak v tom otáčí jako na atrunkach a k vfilí avé &-ně už í k ohUtními ouAdy několikrát pohaStcříl v Mílíná na posvícení í jednou po rval A žna chtída aby byl kon5h-m itby nzuatal vřínř vžkův nprontk kern U Ouřada je příbřhlík a ž ne přece nedal zastrčit Jíro že ani neumí napaat pořádné tří kří žky a je také konMern a mluví n ním i páni — Dne vřzíd v Jiřících v&cm v hlavách celý den Ucíunda a ve řer při krbu e o nřm tcirv roz povídali NcchUlo jím ani z my fclí Že m níkd" nezantavíl M kolem jejích utatků jako by v nich nebyl jaktřžív a minul e illáky jako by jich ani neznal ♦'Co vám to povídal Adamře?" zeptal ae Hrdlička ponoeního "Že jnou pantáto zle řaay" řekl Adamce a odvrátil m "To uŽ víme od tich dob jak jm chodili — do Moly" Hrdlička c zajíkl vzpomnel ní náhb4 ž když mu bylo du bt jednou fckoláci přiili doma u po v'dřli mu if v Okrouhlínř ikola padl na htarlho kantora jak ni ponkoil a jak zavcjnikl a od tfch dob že ve tkol OkrouheUkfi nebyl Líatck a kohoutem přilepil na kur nik a tabulkou zandal ve Iprjcha ře okno — 'A Adamc nedoatal vlak ul ani alova rt "f'o U přineal IJefunda nové hol" H touhle otákou mUul t ra pouoeDfíiO hnnfi uur'j Za prý tam nřkda v kraji po- U1Í aedUrl tÍmN pn Vldul i panl jv {hrcu#ttt uluuhoW nuřadd akfiiai fuuy a wuf tratil al Adaniue ai tuhu ani ne! mí tu I a Irl avot) rrtíu I 5? — — — É" Kcřoiida- umínil dm-H V Jířícúh pravý poplach jako kdyby někdy v lednu když váude VM-cko bílo když ¥' tm alromceh leaknou atří- briií Híhv narl zaíiřžnými atřechamí náhle zazpíval akřívá-H-k A dni' byl phrn MiiMliy" líatoiadovjř den akřiváin-í už dáv no odleUlí fclavií hnízdil ve vr boví zapadla uvadlým lupením a hlavy černých hfj začínaly hýbatl protože jim do krání w- JJi první poHiove zimyj nejím či-rných nevlídiych ilákfi Večer wálo m k rychtáři ncko- lik aouwdft amí dobří známí mí praví 1'odleSáci na taMy A když na krbu zapraskaly vcm-JČ? tdamíwky 'mmk e Kvčt fiel do almary vytáhl knížku dal jí Kvčt liiace a nednuv mezi lioati řekl i "i'říneJ nám z 1'rahy nová čtení Jaou prý to knihy jako by je há- zel nu dračku Začni HvHluakoJ" A dívka začala tu o VAhdum ze Záwriuk čilí o iilaníekých rytí řích Hedlácí aedčlí jako pčny i-haaa duea na Škádlení ní iiepomyalílfl a Adamee by byl hnedle zaiomnčl že dřvčnč hodiny u dveří odhrk li jí devátou že je ča k ponoco vání a nnnd poprvé vzal vyjefcte- nou hláMiíeí nerad a když trou bil nemohli nemohli ve vxj ro zeznal kolikátá je to hodina TaV hlč zvuky aplývaly v jedno a by ly nčjak xlaMÍ jako by to nedul do pleehovnlce ani Adamec Za nčkolík okamžíkfiv uŽ byl zae ve ♦včtníeí u Kvčtfi III Na řaře v Okrouhlínč &n pfil hodiny od Jíříe čekali novčho kaplana Vybílili pokojík vy drbli podlahu umyli dvčře a ote vřeli okno aby to hezky provčtra lo' Kaplanka na Okrouhelnká fa ře byla ukrovfioučká tak zrovna pro jednu dufií Hfjirč nepravidel né klenutí připomínalo Že tu vždycky kaplan jnjbydlíl Nč kdy prý zde bývala komora a ku chyní Ale mčla tu výhodu že jedním oknem bylo daleko vídčtí Kaplanky ve farách bývají oby čejnč ten nejzantrčenčjhí kout 1'říScl-Jí nčkterý hoat na zdejňí faru po kažlé ne dívíval vyhlíd ce z kaplanky Dřívčjíí pan iá ter e vždycky takovčmuto divení trpce potiamil inčl bezpochyby příčinu rtekl-lí nčkterý ze ata rých pánů: "Kkoro vám to bra tře závidím" pokaždé odpovčdčl "Vymčňmež ú důstojný panel" Starý ján ae potom obrátil a vy hlídek ae přealal divit Okrouhel tký pan farář vyá ní chvílemi před faru a zadíval h do et-hty nenbli vidčtí jukýni povoz Už e chýlilo k večeru a kaplan mčl býti dueAkem na inlxtó iinmílf bez toho již o víech avatých odbý vat! víecko aám l'n farář pře tupoval in trpčlivč z jednoho pod patku na druhy Náhle mj za nim fclahý pmičkud neMinčIý ozval hlaa Mvlo to latiiihké pozdrave ní J'an farář m kvapem obrátil podčkovAl také po latiníku a při vítal rdvořilo novčho polub'lnl ka na !ejil vcniiící "Vfiak ul a" ván palifl bratře ani nemohu dočkali a kudy řrk nfte mi Julii tudy idiwtiT Jl't hr od mčkta ln ul lil pravda!" "bloudil jiem dnutojný naiiei ptuti) Jmiu b-rin j frkli ml ja tamtuiy nejMUe a i yry nadejdu dfbroii hotlinu " 1'au farář e umuil i "Htará Hrádek a by řrkbi fa bulrta mít u n ihMimI Alf tirji o V Podleaí jaoit dobří lidč a hod nčho knčze mají rádi u já dou fám že vy velebný pane hodným budete Ve mnč naleznete pra včho n upřímného brat nu uvidíte že e vám zde zalíbí IJudte mi jeUČ jerlnou vítání — Nejdříve vám ukážu vii&í obydlí Kaplanka jet jH-jb-pSÍ íuÍmIo ve zdejíí faře takovou vyhlídku jako vy máte nemá ní aám kníže pán — Podí vejte ej" A h témíto alovy přiblížili mg oba k oknu odkud bylo vídčtí na lény "Nuže — líbí ho vám to?" Mladý knčz přikývl pouze hla vou Velké temnomodré jeho oko xpočíuufo na tmavé zelení zdejáích leaíi j iko by na tčch hlavách ata rých Haletých drv nčeo hledalo jako I ím tčch tmavých zádum- čívýe!) ČV !i jejíejj chtčlo tíčco ČÍHtí "ídejší ty táhnou mi do dál ky na nčkolík iHlj ale řeknčte mi kterak pak Jtc pravou cealu na lezl?" Mladý nčz pozvedl hlavu n od povčdčl j "J'ří£e jnem U učjaké vaí zdá ie mi že jí jmenovali ' říee" "Ano ano Jíříec patří k iu'iu' "A tam mí povčdčlí kudy na faru Jeden aouaed mne doprovo- díl" "Vždyť Jaem řekl že Jnoii tu dobří lidé a že hodného knčze ma jí rádi Hyl to brzpoehyby n(m rychtář byl vyaoký už žedívý ti vážný muž není Jíž pravda?" Mladému knčzí e zdálo že ani otec ani rodný bratr nemohli by ae ehovatí k nčnni přívčtívčjí než [an farář "A vafie včcí?" "Je mí dívno Že tu povoz ne ní" Tříjede přijede lralříČku budetií unaven v kuchyni vám dají nčeo na poaílnčnou Pojď te I" Mladý knčz mtiaíl aám aobě jtří znatí že lak vlídného ojiravdu bratrakého přivítání ae nenadál Jeho spolužáci bylí jíž akorem vfii chní na avých Atacích od nčkte rých íloatal už i zprávu jak byli uvítání a dneíní den ho naplňo val obavami Na jednom miste' prý ae nemohl kaplan ani do fary doatatí na druhém aí ho farář hrubé ani nevSíml a zde jako by přicházel do druhého domova Muaílí i do aklepa pro víno jro "tu rýnakou tím zlatým papí rem" a potom aí a ním farář ťukl na upřímné přátelatví "Nechci vám býti představe ným alí přítelem rádcem brat rem otcem — A víte-li pak Ka čenko Že náá pan páter zabloudil a že hledal faru v Jiřících?" o brátíl m atarý pán ku přintárlé UŽ žilič kteráž aedéja opodál po zorujíe zkoumavýma očima nové ho ka]'lana filetoiic při tom pilné punčochu 1'auua Kačenka dala do ami ehii jan farář jí jiřizvukoval a odpovčdčl: "Na Okrouhliuu v nebi nepamatuji Slyšíte li ve lebný pane? Máte to tt náa po divné Cheeme li dčhť prí a f heemn li jamio ja hezky pólo tu HejMUl fcieu liejlepsl lile b(tj úro- dička na nieh uchází Mámo po božné osadníky člověku by učí nili poiiiyílenl mietili by poslední K velikonoční rpovčdi jdu do jednoho u ryehtářA jieu bývá na cvičeni jak by imbil 1'ráei bu jet mít i Miadnoui ale nu nčeo ván munlm upooruiti Je tu nč kolík abyh to rviu řekl — rypalA ď Kmti-lrt eliodl feieo kal doll lirdčli H kftdý hrttrk al jen proto aby knče koumali aby Jeho káláni putinu doma pMN piilli řk je poťliáte proto válu kUdu na tudce brattičkui ká iiil piaeujte pilní neNltw nikdy kdo vU Miourhá" Nikdo Mbud iia Mol i "Hude to můj vozka" pravil kajilau a zdvihl ae "ZuKtaňte jen bratře zftataň- tel Kačenko řeknČte jím aC to nechají na voze do rána a vozkovi dejte večeři aby náa v Podle! nepomluvílí" 1 'au farář tm čtverácky uamál a zakulaceným tvářím jeho aluáel ten lÍHinčv výborné "A a domácnoatí u náa budete také apokojen: hoapodynŽ je řád ná a rozfiařná žena jo z mého pří buzenstva" podotkl pan farář když Kačenka vyala na zápraží Polom e ptal jelítč po ledačemu na aemínářaké pomčry na pány představené nu pány profeaory divil se mnohému přikyvoval ku vSeniu v duehu mnohého nepocho poval usmíval e říkal 'tak tak' a hladil aí' tváře Přisel i na je zo vity znal prý Pražské koleje skorém všecky a nčktcró z nich na zdejáí faře po nčkolík dní pře chovával Začal í o atavech o císaři Josefovi o jeho reformách svčtlých i temných atránkách tfe- neráluího aemínáře rozpředh ho v r i o robotč mluvili i o hnutí ♦' Piancíí J'an páter m znal ee vsem výborné nad leckterým j ho výrokem híava pánČ faró řo a pozastavila Ale mladý knčz indal mu času přemýiletís vždy jinými a jinými předmčty upoutával mysl jeho IŽ mohlo být k jedenácté když ho na n farář uvedl do pokojíku pro dnešek zatím nejpotřebnčjsí- nu včemi opatřeného VňS lií'ilí-lí H4'li)M vtřilí 111 kfiiílO'1í aipomýSiení Usedl aí na atoro modní Žídlici ku čtverhrannému dubovému stolku na němž hořela voskoviee v mosazném čistě vy Icňtčném avíenu Oko jeho zadívalo se v neurči lo bílá ruka se hnula a přejela Čelo jeňtč bčlejňí Chvílemi vatal přeměřil dvakrát třikrát pokojík a opet usedl Myl postavy prostřední útlé: černý aoukenný kabát až po krk upjatý těsně přiléhající k tělu wplýval mu pře kolena Po chvílí vytáhl jakousi knihu byla vázána v černé kňži ae zla tou ořízkou Četl v ní a půl ho diny a pak ji odloživ opřel mla dou hlavu o ruce a přemýšlel V neděli mč mítí kázání měl osad níkům říci žo je zdejňím kapla nem měj je ubezpcčiti o ave u přímné snaze měl jim pověděti že vseclinčm přichází vstříc IáV skou a měl jo poprositi aby mu tu jeho lásku ti to jeho přátelství opětovali ale na to pun páter ne pomyslil působilo mu to starostí nejméně byl dobrý kazatel Pod lebkou proudily mu asi jiné my žlénkyj bez pochyby je chtěl již dříve tou knihou zapudili a snad ne mu to podařilo Vzpomínal na rodiče z nieh jeden iu odpočívá pod zelenou travou a napadlo mu zdaliž ví že jt-ho jedináček je dnen nn faře že je kaplanem v O krouhlinč a zdaliž viděl jak sr dečué a upřímně byl uvítán V olei ht mu zakinil la hlu a svitem voskoviee proměnila se v perlu Uodiče měl chudičké Vyžili ho Kvyiiii mozoly a vychovali ho Pánubohu Starý otec posýlal sy novi do Prahy jMislednl tolar ma tička upekla mu vždycky pletcnce t vejražky a sami chudáci v cha loupce a do&kovou střechou jedli suchý okoralý chléb Tak vycho vávají do dneíiktt nejedni rodičo vé své syny Pánubohu A kdyJ tak ti lidé v rodné viděli jak otee pracuje jak si nepřeje jak matka m lopotí sm&li se ie jsou (o Htaii hláfiii a IedajakV VÍete čka to fikl otci do oči Starý mni lakoval hlavou a tukových řeči i iifvaiiiul Jrn jednou ke rozhněval vy Irl ai před chaloup ku a tolo pověděl) "A kdybych I trldií chloupky strhl i Hdedld topek dill bo MUovi kduiVťh z těchhle dveří i futro vytrhl a dal je aynovl kdybych tuhle chaloup ku celou rozbořil kámen z nl pro dal a utržený peníz dal aynovl ni komu není nic do toho a k Žádné mu co je vás tu o kua chleba ne přijdu 1" A nepřiSel nikdy Nikoho ničím neobtěžoval živil ae poctivě a u mřel a úsměvem spokojenosti na atarých rtech V poslední chvíli ae mu oči zarosily a dívaly c na avna kterého měli za několik ne děl avčtltí na knčze a vyschlé rty zaSeptalys "fikoda že té chlapče neuvidím ž pňjdea poprvé k ol táři Můj liožel" A potom bylo v té chudé jizbio- f ! A ~á ee se zacernaiym urevenym airo pcm fícho až k zalknuti duano ku staré lilave nachýlila ae mladá tvář a svěžíma rtoma vy proudila ae alovas "Alo potěSte ae tatíčku tím že vaše ataroat nebyla nadar mo" Htarý otec ještě jednou o- tevřel oči uníel je v tu atrariU odkud zaalech hlna a usmál m A nad dofikovou atřechou letčla vy soko k zimnímu nebi duSe dobrá duSe poctívá duío apřavedlívá # A já písu pozuovus Odříkáním so u mozoly vychovávají do dne Sk a rodičové avé děti Pánubohu IV Po Cechách panovalo tenkrájt ticho někdy ovsem bylo vyruíe' no výstřely bělokabátuíkfi do acl ských tlup ale jen velmi zřídka Chtěli se vzpřímit! chtěli býti ja ko lidé a nesmrtelnou dusí a no jako němá tvář Chtěli páuftm pověděti ta půda kterou musejí pro ně zorávat ze které pro ně jvážejí do stodol íloží úrodu žc jo česká půldruhého tisíce let U patří jim a oni aamýra aobe Ale sotva to začali povldati za vřela se ústa selských mluvčí na věky ruce apojenců jejich aevřeny v těžká železa a hlavy ostatních sehnuly se ještě níže aby Pánbůh v nebi neviděl zoufalého výrazu v jejich obličejích "Šlehejte ostřeji" říkali pani "Akoda každé rány která chybil" Zámečtí dráhové byli učinění ďá blové V kraji vedlo ae robotníkůni zle v Podlesí jcStě hůře V kraji měli nad sebou delektora juatt- ciára pojezdného správce písař ře a mufiketýry v Podlesí přidru žili ae k těmto ještě lesnici a haj ní PrvnějSí bývali obyčejně Něm ci přivaudrovalá chasa z ciziny zvláště na některých paustvích Život českého lidu platil takové mu přibčhlíku desetkráte méně než život zajíce A nejhůře bylo když ae mezi tím lidem samým vyskytly černá duse j bohužel že ani těch neschá zelo Politujme jich alo nekln me jim Když otupen vácehen cit když hučí člověku od dětin ství až do starých let nadávka za nadávkou když neumí ani pěsti sevřít i když musí ku všemu ml ěeti a nesmí ani zuby zaakřípnou ti ký div potom že čest v těle u mrlá — Páni odměňovali takové hle éi-rué duše hodnostmi ti-n do Ktal rychtářské právo jiného zase muhili chtěj nechtěj v obci zvoliti konšelem tomu opět prominuli robotu a jiným dovolili na paiuká luku nebo do panského Icna Aln Podlešákům ku chvále dím že meii nimi takových bylo málo a lapomcnul li ae některý nebyl to lajistó pravý Podlešák V Jiří cích bl takovou ncšfaMnou duM sedlák Ouřada Iruhý den potom kdyí IWuu d% odcšfl natáhl x rána tutat é houkřiiiió kttlloily a dhutbý tabákový kabát a iáld po ráko- JtaUlf ÍMkaaikky lUr&tk pf 4ltai HI0 i!TtM aiHil Ik i It TS JtiliS? Ttl m t 90 KUflUt i4l Mm f l4rll ptkllat ti$ij ( x ti i t