Pokrok Západu
ťUHUHHEI) WťfcKLY
FlblITbflď" by Pokrok PublUbinK Co
1809-1311 UowardHt~Tfl2U13
rfobicrlptlon by mail - f 100 per yeai
VYCIlXzí KAŽÍjOU STftíDU-
f jíafá: Vyflaratelslrá SdoI Pokroki
vAo uckkA miui
309 1311 Howtrd ul - Telefon 2913
VM platné $100 na rok
Do tVh ttno na rok
artitni
f tuiitl dodávkou poltQvnl„SIOC
piltou pro H poj on Státy a Kanadu II OC
doOBCh IIK
JAN II AVI AHA
Krvavé čtení
Hed má gloNMa
( přhpivkA h psychologii lívoia lah-amtrického')
DOPIHV
l)ooly "e váecli n:ít HpoJ Hlltfi lodi
nud il prajomo víak pouze Jen tako
tC kteró mail duioZltosI prof tutiáre
jijbnfi(41omnit)neiivcfi-jnuJt-ia
Adronujui jailnoUuHtt
1'OICHOIC ZXlAIU
Omaha Neb
Omaha Neb 13 prosince 1905
Pan L J Palda vyjádřil v O A
téměř zcela souhlasně i články
p Havlasovými Jíme tomu rádi
t té duée neboť podává li lí v tak
důležitých otázkách ruku mladá
generace literární ze staré vlasti se
starou generaci novinářskou v
České Americe může z toho již
vyplynout! prospěch naší věci Pan
lUvlasa neustoupí a bude dále
glossovat český nái život I když
bude ho vzdálen — lěšíma se Že
i hlas p Paldúv bude bouřit Je
tře ta Častých a důkladných bou
řek máme-H se tu vzbudit
Pan Palda zřejmě souhlasí s
náhledy p Havlátovými a dokon
ce uvádí í týž příklad kterým on
odůvodňoval druhdy možnost na
uCení češtině Pan Palda píše:
"Jestliže mohli a dosud mohou Čeští
Židé udrželi mezi sebou správnou
znalost němčiny vedle Češtiny a
při tom ještě Židovského jargonu
německého jejich hatmatilky ne
ní viru žádné vážné příčiny profi
bychom vedle domácí angličíny
nemohli idržcti si zde svou češti
nu Jedná se jen o radostné od
hodlání v té přičíně a nezdolnou
vůli posilovanou společným úsi
lím Ostatně může-ii Šlechta ev
ropská i české zámožnější třídy ve
vlasti přimět! dítky své z poko
lení na pokolení ku naučení se
několika jazykům k vůli doplně
ní vzdělání a jiným potřebám ži
vota věru nelze nahlédnouti
proč děti naše aspoň" dvěma ne
mohly by se správně naučili?" —
V posledním Čísle "O A'' pan
Palda píše znova velmi pochvalně
o p Ilavlasovi a jeho článcích
Mezi jiným přiznává že "bylo po
třebí té mladé duše ohnivé a
žhavé v lásce i hněvu aby palči
vou lávou z národního zoufalství
řinoucích se slov žehla nás do
živého a připamatovala nám naši
nejprvaější národol povinnost"
Doufejme Že to připamatovánl
nezapadne opět v dplné— — zapo
menutí Není tak dávno tomu co
pan Havlasa začal svou málo závi
dění hodnou Činnost kapitolou
plstící proslulé české osadě nebras
ské WilDer Víme jak nerad to
činil cítě ža mnozí nepochopí
dobré jeho vůle a ie vyčtou mu—
—nevděk ta pohostinství— —
ala nedovedl se zapřít a zašláp
nout pravdu Jak jíme slyšeli
vlny veřejoého mínění se tehdy
ve Wilber skuteční vzbouřily a
vysoko vseJmuJy pro I proti— —
ale co plátno vir kdyt dnes
v!chno sis ul upadl v spánek?
Dijt se něco ve Wilber? Přinesla
nějaké ovoce slova p Havlátova?
Pomýšlel ul někdo na to aby
čeština se ve VVitber dostala na
veřejné Skoty? čekáme UythtUl
m ejpovlď!!
V Omažc Neb dno 8 proa 1905
Proti máločemu se nspeslo u
nás v Čechách již tolik a tak
ostře jako proti krvavým romá
nům Právě dostslo se mi do
rukou Číslo kterési nové revue
pražské kdo horlí se proti "lite
rárnímu kalu" slovy tolikráte již
opakovanými doklady tak dobře
již známými že věru lze při první
větě zavřít oči a dočíst ve vzpo
mínkách "Psáti o některých věcech''
začíná onen pražský můj kollega
v reíormatorství "je často jen
házením hrachu na stěnu leč
přece někdy to člověku nedá a
byť i věděl že dělá práci naprosto
msrnou sedne a přece píše a v
duši má slabou útěchu že kapka
vody znova a znova padající i
kámen proráží Na mysli mám to
známé bolestné místo literatury
každého národa: krvavé romá
ny "
Bolestné krvavě bolestné místo
jež znamená hnisající ránu na
těle národa na duševním jeho
rozvoji! Dolcstoé místo z něhož
nákaza rozlézá se do všech ódů
Jako ohyzdné stonožky po jichž
pouhém přeběhnutí po těle na
puchlina vyskočí jako klíšťa
ta do těla se vŽírajlcí připadají mi
ty krvavé romány a onen
kdo je vydává jako hnusný moř
ský polyp jenž v kalné vodě do
daleka i Široka loví nesčetnými
chapadly Kalné vody bývají
tiché a jejich hladina nepoví co
hrůzy skrývá se pti dně A
zatím co na povrchu slunce hraje
si vlnkami zatím co zelené cha
luhy veBele volají z vod tam
dole chapadla hmatají kolem do
kola Polyp mrzačí těla ten
lidský polyp však mrzačí duše
pomalu a jistě po stech a po ti
sících
Ať tomu jakkoliv dělá se u nás
dost na obranu proti této mravní
zkáze vydávat něco podobného
přece jen jaksi vylučuje z čestné
společnosti číst něco podobného
zařaďuje do třídy lidí sprostých
neuvědomělých nebo hloupých
Časopisy mají za svou povinnost
nejen bičovat! tento nešvar nýbrž
i přinášeli náhradu za bídnou onu
stravu "duševní'' Týden co tý
den vychází spousta knih známe
nitých dobrých i méně dobrých
ale přece vždy tisíckráte lepších
než ten "nejlepšl" krvák Jsou
lidové knihovny laciné a literárně
cenné jež ponenáhlu pozvédají
úroveB Širokých vrstev čtenářstva
Nemožno si zapřít Že průměrný
vkus zlepšuje se a tříbí Až
padne jednou zákaz "volné kol
portáže' roznášky snad ještě
rychleji obrátí se poměru k lep
šímu "Literaturou hnusnou' nazývá
pisatel oooho článku krvavé čtení
"literaturou hovící pudům jež
někdy i lidskými zvát! není skoro
na místě"
Tak se mi zdá že ještě i to
slovo "hnusná literatura" není
dosti siloo Hnusným jest vřed
na těle ale toho vředu nikdo ne
může tak lehko někomu jinému
vočkovat littratureu kunwu a
tlofiw bych nazval krvavé ro
mány a aločioci kteří rozšiřují ty
vředy jsou hodni ahy popraveni
byli guilotiocu veřejoého mínění
"Je starou pravdou' čteme dále
v pralikém onom měsíčníku '!
nelze člověka rJu učinili lepším
nel jakým jest A u vrstev pro
středně nebo málo vsálaných jde
to dvojnásob tilko poolvadl v
těch spodních kalných proudech
lidské společnosti snáie st loví
těm kdol nífkým pudům přichi
seji vstříc orl kdo st snsll aby
i tam voda učiněna byla Čistou
Snad u nás (totiž v Čechách) jsou
již poměry lepší než u národů
jiných pravda: u nás literatura
krvavá odkázána jest již do ves
nických a maloměstských zá
koutí ač i tam jednou bude lépr
Jen dobré vůle třebal"
AŽ potud budiž citován pražský
můj kollega z "Lidové revue a
nyní navažme na jeho slova své
vývody ze srovnání poměry
zdejšími
# #
Že u nás slušný a poctivý Clo
věk styděl by se do duše mít úča
stenství byť pouze na prodeji je
diné krvavé knihy netřeba tu
Ším opakovat Že u nás slušný
a poctivý Člověk styděl by se do
duše být v jakémkoli vztahu nebo
styku se společností jež vydává
podobné věci ví každý z mých
čtenářů pokud jeho obzor není
omezen duševní bídou Že u nái
čtou krváky jen "spodní kalné
proudy lidské společnosti" vrstvy
"prostředně a málo vzdělané"
není bezpochyby neznámo niko
mu z těch kteří dosud nedali le
otupit a zhloupit "Literatura
krvavá odkázána jest již do
vesnických a maloměstských zá
koutí "
Tak tedy jest u nás v Čechách
Jak je to zde?
Literárního výběru a literárního
vkusu bylo pohříchu vůbec málo
i těžko bylo co podnikat když
polyp zatahoval v zakalených vo
dácb ivými chapadly liyla Často
dobrá vůle staly se pokusy Až
doflud však dobrá vůle vždy na
konec selhala a zlomila se síla
pokusy byly osamoceny nepo
všimnuty a zašlápnuty Neboť
zde nebylo půdy pro cokoliv
jemnějšího ušlechtilejšího vzne
šenějšího co nepáchlo by dolla
rem již na sto kroků to bylo
pravidlo o Čem mluvím o vímin-
kách není řeči a ty nemají vlivu
na soud povšechný Zde tisíce a
tisíce duší daly se uchvátit spro
stotou "spodních kalných proudů
lidské společnosti" zde literár
ním svým "vkusem'' celá česká
veřejnost dala si ráz "prostředně
a málo vzdělaoých vrstev" No
viny a literatura jsou obrazem
duše národa mohla-li cdtržená
patnáctina Českého národa strpět
a až podnes trpí hnusnou a zlo
činnou literaturu vrhá na sebe
těžké a potupné podezření Neboť
pokud denník ztélcsBujícf a cha-
rakterisující tak zvané svobodo
myslné hnutí bude otravovat své
Čtenářstvo krváky pokud nebude
příležitosti k nápravě od základů
od kořenů a potud ani v jiných
listech nevskllčí pravé nadšení k
opravné práci zatím co jiskra
tu i tam zazářivší místo aby za
žehla požár tiše zhasne
Je to "Svornost" a její týden
ník "Amerikán" jež dnes přibí
jím na pranýř nikoli a nepřátel
ství nikoli i odvěty za sprostotu
které i já jsem už zakusil
nýbrž i upřimné touhy po ná
pravě z povinnosti uložené mi
vlastní mou ctí jako literáta a
jako člověka jen! jednou vstou
piv na Žhavou půdu zápisu o my
šlenku nemůže a nesmi ustoupit
Ony časopisy to jsou jichž svě
domí satllcno je nejvíce a nejo
sudněji Ty od tvých počátků
soustavni pracovaly na iničenl
jemnocitu amerických Čechů na
vykohltěot jich v nejhrublfra slo
va smyslu Neučinily ničeho
co jt nejbolestatjli nečiní ani
podnes ničeho nápravu v totntu
ohledu byť sebe nepatrněji! na
pohled byť seto pomaleji postu
pující Kdyby }! tátiuhy byly
zdánlivě sebe v říší tato jediná
věc odhaluje duši celého toho
podniku: duši jejíž jméno jest
business dollar
Zde je směšná a malicherná
výmluva 2e lidé "to" chtějí bu-dcte-li
osla krmit jednatřicet let
jednou stravou k tomu hodně
šťavnatou po jednatřiceti letech
ovšem přet noc ho nenaučíte žrát
něco jiného osel ostatně zůstane
oslem dále ale doufám že ty ti
síce lidí jež hloupnou nad krva
vými romány přece jen nechtí
být srovnávány s oslem pevně
věřím že jádro aspofl poloviny
těch ubohých ztracených duší je
lepší než jaké bylo by dle svě
dectví vydávaného nepopiratelnou
oblibou oné hnusné a pitomé li
teratury A v léto polovině vo-
lámi vzpamatujte se z duševního
svého ponížení pokud ještě čai
pokud nezhrubnete a nezhloup-
netel
Ti lidé to chtěli a chtějí -
řekl mi druhdy pan Geringer
když jsem so ho tázal na ty věci
Dobře připouštím tuto zlou okol
nost Ale mohu připustit čestnost
bczvýmíoečného důsledného ho
vění nízkým pudům nízkých
vrstev? Mohu připustit aby u
nás v Čechách se myslilo že
všichni Češí američtí jsou takový
mi otrlci jakými by se zdáli
kdyby theorie o obražení duše ná
roda v jeho písemnictví měla pla
tit o vztahu jich k "Svornosti?
"Nelze člověka ritem učioiti
lepším" Ale což jednatřicet let
není dobou dosti dlouhou aby se
bylo učinilo aspoB něco z toho
co nebylo možno dokázat rátemt
Jednatřicet let je dobou v niž
možno postavili dílo nesmrtelné
ale v níž možno též dozrát na
Šibenici cti To připomínám oněm
kteří se mohou zmýlit a zapomí
najíce jak nebezpečna jeat hra
s ohněm odpovědět místo nápra
vou buď mlčením nebo surovostí
Jednatřicet let nectnosti anebo
otupělé pohodlnosti je smutná
bilance ale ani po jednatřiceti
etech není pozdě na nápravu na
uznání chyby na obrat k lepší
mu i
Prý na "krvácích'' učili se ti
staří čisti — řekl mi druhdy pan
Geringer a nedávno "Svornost"
napsala že vína obliby v tako
vých věcech spadá na nás v Če
chách Pokud tato výtka je prav
divá dovede usoudit i jen trochu
méně hloupý čtenář a zároveň
ukazuje ta výtka jaké taktiky uží
vají ti lidé v ohlupování tvých
čtenářů a v omlouvání své špatno
sti U nás jen bídné nečestné
kreatury rozšiřují a hloupé spro
sté čtou krvavou literaturu a my
jimž na srdci leží dobro lidu a
úspěch literatury mrskáme ty
nešvary byť i se často zdálo že
házíme hrách na stěnu Obra
cet k lepšímu lidi pokažené v
Cechách a vychovávati ty kteří se
uít íist mělo by být povinností
každého listu a tedy i "Svornosti"
Je trudno doznat! že málo ča
sopisů bylo druhdy poctivějšími v
té věci než byla "Svornost'' A
právě tak je mi trudno že nemo
hu pro dobro myšlenky zapřlti
který list je dnes nepoměrně oej-
horším a vytrvale odpírajícím ná
pravě Je to "Svornost"
Jil v té době co toulám ae po
Americe "Svornost ssčala vy
dávati nový krvavý román "Knllt
hor" Nepamatuji se Ji A icela
přesni na podtitulek jínil pli
prvním oiišlěol dryáčnicky láká jí
byli příslušnici nlikych vrstev k
četbě nového onoho pKipívlu na
věčnou hanbu Cechů amerických
mři aii takto: "Nejvťill tou
pclnlk devatenáctého tlotttl jettl
pověstnější nl svťho času
Kaliu" Kalia totil byl jedním
g "literárních tUpltuů' svobodo
myslolho denníku a lák st sku
tečně it "Kolte hor" ncsůttaot
za nesmyslností a bídností četby
jakou byl kdysi "Kašo"
Uylo by zbytečno do široka ae
rozepisovat o zoemravBujícím
účinku četby "románů" v nichž
nepoctivost slaví triumfy kde
loupežníci vraždí Člověka ca Člo
věkem kde klam a lalba dochá
zejí apotheosy jen letmo tak uči
níme a dříve než k tomu přijde
me zastavíme se nad úryvkem
namátkou vyfiatým ze "Svornosti"
tohoto týdne
Je to počátek UopadtiAté kápi
toly:
"Ukrutnou rychlostí letělo tělo
Pickardovo vzduchem když byl
vyskočil z okna svého vězeni
Kulka již vystřelil za ním žalář
ník zasáhla čela odvážného lou
pežníka tak Že bolestně vykřikl
Hlouběji a hlouběji letěl úžasnou
rychlostí se závratné výše U
prvého poschodí nalézal se u ža
lářní budovy kamenný výběžek—
Krev ztuhla knížeti hor v Žílách
když zpozoroval Že letí jeho tělo
právě směrem k výběžku tomu
"Teď jsem ztracen neodvratně"
mluvil sám u sebe "mé tělo roz
bije se na kaši na výběžku tom"
Myšlenkou tou zoufalou roznícen
sebral Pickard všecky1 své síly
snaže se dáli tvému tělu jiný
směr Pokud bylo možno v letu
tom nachýlil vrchní polovinu
těla do předu a to právě bylo jeho
Štěstím Těsně mimo výběžek
letělo jeho tělo i minulo tsk ne
bezpečí že bude o kámen roztří
štěno V nejbliŽŠÍ vteřině dopsdl
Pickard do řeky jež valila své
rozbouřené vlny těsně u žalářní
budovy"
Jak tmutoo pomyslit si že tisíce
ohloupeoých lidí Čtou tyto řádky a
nepocítí jakou čtou nesmyslnou
blbioul Loupežník vyskočí e
okna žalářník střelí za ním a trefí
ho do ttla loupežník bolestně vy
křikne a zatím co letí dolů všimne
si že u prvního poschodí je výbě
žek o který by te roztříštil "teď
sem ztracen neodvratně" pro
mluví sám u sebe "mé tělo se
rozbije na kaši na výběžku tom"
a nakloniv v letu přední polovicí
těla ku předií' zachrání ae I padne
v nejbliŽŠÍ vteřině do vody
Ptám se nyní: čtu-li toto v
předním listě svobodomyslném v
denníku činícím ti nároky na
vážnost — čtu-li toto a vím že
tisíce lidí to Čtou a neprotestují—
čtu-li pak od některých z těch lidi
dopisy útočící na poctivou mou
snahu lží a hulvátstvfm co si
mám myslili o oněch tisících?
Ničeho jiného ai přátelé nemy
slím než že mám co dělat a blbcl
a idioty a ubohými bytostmi jež
nezasluhují si abych byl o ně jen
zakopl Anebo lze je poaud za
chránit? Pochopí ty mozky sou
stavně ubíjené že mi jde o jejich
dobro o jejich čest?
A táži se: co mám si myslit o
oněch "intelligentech" kteří Čtou
ostatní list a román prostě vyne
chají ale nevzpomenou že tak
passivně tvou oevšímavosti přizná
vají svému listu právo na toto
pácháni hříchu na toto tropeni
ostudy? Co mám ai myslit o těch
kteří vydávsjl toto bejlí tuto
otravul
Výše uvedený úryvek byl by k
smíchu kdyby nebyl dokladem
ioíeriornosti mnohých a mnohých
amerických Čechů i právě i této
třídy lidi vycházejí ti ktell jen
hanu vědl o staré vlasti ktell
dovedou tlachat o přednostech
Ameriky alt od nichlsa Američsa
odvrací t hnusem
Leč onen vyfistek neol aoi
sdalcka Um čím st "Knllt hor"
a ostatní krváky jen htull Na
mravnost vralda urev tlni
vliui čpi ta literát jra ktsré tolik
rodin otvírá volný vstup do tvé
domácnosti kdt vyrůstají d(tky%
Jeti v dítěti nico jemnějšího
Četba lakových nesmyslů a ktva
vých pleskanU neodvratní sasadl
jmu do dult nechuť k Crltial t k