- M -r'i ii -' i- '
Dooíám z té duše že aspofl devět
adevadesát procent čtenářů li to
pomyslilo co oc mne týče tisknu
p Doogresovi ruku za toto spra
vedlivé scbtoceněnl "Gnolhi
seauton" — poznávej tebe ráma
— je řecké přísloví jeř tak mílo
nás dovede přivésti na sobe k do
nalému uplatnění i' Doogris
to dovedl
Mim ti to Že ja pod fest muže
polemizovat a výroky tak výslovné
perversnimi a zneueťujícími svélio
autora jako jsou tyto výše uvede
né jsou hloupé a hrubé Ale
jsem přtavřdČcn že p Dongrcs
jich tak ani nemyslil Uxvspíl tc
Napadl ho xyllngiím velmi poše
tilý a díl se jím svéit l ničímu
co pf i nejHjJÍ vftlí lze nazvat
leda banálnoní N ní možno jinak
při Člověku jsž prý jut jedním
ncjnadanějŠích Krualiitú česko
amerických
Ale t Až u ic: co chcete od lidu
od mass dovede li vychovatel lidu
říci slova tak zlá jako ona
kousku zemi jenž zítra ee rnftíe
jmenovat Prusko — dovede li vy
lovit něco takového a nezicluět
se až do nejhlubŠfch zákls lů
duše?
Ubi bene ibi pitria ~ cituje
(ač Spatné latiosky totiž k ironii
sebe sama obráceně) p Dongrei
Aooi kde dobře tam vlast Toť
zdi se být nejeo heslem pAně
Dongrcoovfm o íemž by se v tom
ohledu dalo více uvažovat nýbrž
1 mnohých vychovateli) lidu To
vyznívá v harmonii s tenorem
přcdeSlého citátu Ale byla li My
harmonie díssharmonií — je to
tento aouzvuk hlasů otrávených a
otravujících v obojím soad
bezmála nevědomky
Uezzásadaost na jedné straně
neujasnění zásad po druhé straně
Lze myslit že by v tom byla zlo
myslná účelnost? Ne nemyslím
toho a kdybych mohl myslit pře
stal bych nadarmo volat na poušti
Je to jen vliv ovzduší DuSe
jsou zatíženy černými mraky
duše jsou otráveny jedovatými
výpary
VyČisťme oblohu vysuíme ba-řinyl
A raduju sc nad oásou v pouští
Článek "Ta na Se řeč česká" v
zářijovém "Sokole Americkém" je
onou cásoq Krásný úmysl po
ctivá snaha zlatá slova Ale ptám
se: vzbudila ozvěnu ta slova? Za
padla v hluS Snad několik snad
sta čtenářů otřáslo sc trochu při
četbě — otřásli se dobré duše a
zapomněli Nebylo nikoho kdo
by jim připomněl že nejednalo se
jen o zvonivá slova nýbrž o vy
bídnutí k nápravě Kolik asi no
vinářů četlo tu zběžně psanou ale
proto přece jen nanejvýše cennou a
včasnou úvahu? Kolik by jích
mělo v sobě tolik poctivosti aby
glossuvali příznivě dobrý článek
kollegův?
"U nás netřeba vlasteneckých
frází bombastu a íaogličkářstvl"
čteme tam "ale třeba uvčdo
míti siŽe ještě vedle různých těch
povinností vůči této nové vlasti
máme hlavně my (totiž Sokolové)
povinnost udrŽeti jazyk otcův
svých v lidu našem ua déle'' Aoo
tak to čteme v ''Sokole" a do
konce tučnými pUmtnami A je
tam řada i jiných vět hluboké
pravdy k nimi časem se vrátíme
ve tvých Kapitolách" čteme
tam li čemu sami jsme ul vyblze
lit aby v rodinách českých se mlu
vilo čeiky ty v dětech bylí
buzena národní hrdou Aby te
hledělo k čUtaiš našeho juyka
ivUlti meit Sokoly — voli dále
pisatel uvá li "krásné" doklady
té (řilcrué americké čtltiny
Vypravují Ul tajlmavou tpuo
du jak "ptvd několika Kly kJyi
pisatel Mytí kdesi mluvil ke
vým hord Q likoncrol řeči
předťavil la mu mladík jcttl
potřásl mu rukou a řekli ''Poctor
1 uadcritood couiidetabte ol yout
speech and I only regret that ona moje episodka jimi citována:
although my parents were both "když před několika měsíci
bohemian I can unfortunatHy místa dřívějšího působení zavita
not speak the laoguage because jme návštěvou do Chicaga ztrá
as a uoy 1 got to speak iinglish Ivili jsme příjemné odpoledne
with the ether boys and my kterýmsi starým osadnfkemdojista
parents I am sorry to say that upřímným Ctchem jenž i rodinu
I nevěr took the trouble to learn svoji po česku vychoval bylo to
bohemian myselí What a great právě v 1 orgánové'' rozepři a
help it woiild be to me in business onen krajan trpce za rozmluvy
J 1 }!-_ 1( - - 1 i _ 1- _ í _ - I ! A a „
iruiHiunguic eaucaiionai aavanrages pronoaii: Uim arive tu naši ni
tht enteriaining and toclal joysu rodnou čert vezmetím lépe bude
Tato slova mluví za tisíc ji- — Odporovali jsme tomuto výro
nyen za tta cianků Obchodní ku a ťj on zdvihl ee stolu jeden
výhody vzdělání i společenské místních denníků a pravili Co j
postavení každého amerického Čc- tohle zde — krvák že ano
cha získává tím je-li Če- zde je druhý krvák zdo pak
chem V South Oraaze je obchod- máme čemu naši novináři řlka
nik Američan jenž ziá perfektně polemika ccž jo vlastně moro
česky mluvit Číst i psát — a jenž vá nákaza pak tu máme zprávy
rua ze oy svou znalost čcfitiny o dvou českých sebevraždách
nedal za pět tisíc dollarů V skoro dva sloupce zpráv ze soud
Omaze seznámil jsem se a dámou nich síní jak vidíte od české
rozenou Angličankou jež ardečně rozepře sousedské až do české
litovala že jsouc fenou Cccha vraždy To jeit a po dlouhou dobu
dosud nemohla se od něho naučit byla setba dračích zubů a ty za
česky poněvadž ztráví pro obchod číoají vydávali sklizefi Reforma
málo času doma j hudebně vzdě- pravíte — well je vidět' U
lána ví o české hudbě a je jí líto jste již dlouho z Chicaga Zde
že nemůže se vpravit do české není Žádná reforma možná na
společnosti tak jak by se vpravi všechno je již pozdě" Což lest
la kdyby znala česky Sta podob- jinými slovy ono "moje" mottos
ných příkladů dílo by se nasbírat čím dříve splynemetfm lépe
a uvřst Ale nač toí Nejsou to Starý osadník chicažský má
věci samozřejmé? Leč třeba jest pravdu až na to heslo jež si vy
znova a znova ty věci připomínat vodil ze svých trpkých zkušeností
Ani 'Snlol'' n (
Ani "Sokol' nechť nenechá zas Ale nelze se tomu divit lest led
usnouti jedoou probuzené otázky nim z těch kteří buď viděli snebo
I mezi Sokoly jo třeba hlasu va hvní teprve anad vidí tragiku
J Ji I "
rujicino zaiianbuiiclho a poučují- klesání est edním z těch kteř
čího Víme to z vlastní své zku- cítí kam padá čtst odpovědnosti?
SenostlI Uk dlouho troěnv bvlv tv krvákv
— -_ # _ # # — #f
ty polemiky to soustavné otupo
Tří glossy opožděné a jedna za vání' ohlupování a vykořisťování
svezl paměti) raass? Dračí zuby byly zasely ry
"Rozhledy' — ubohé co ode '"e se nenašlo jenž zničil by
mne zkusí — ve svém pátém Čísle vzcházející úrodu ten jenž nyní
askavě sovsimnulv si nrvní z snaží seo nápravu nezdá se — —
v f -r_ — — i
ých "Ceskoamenckých kapitol" Don Quixotcm? Snad ale ani
Citují z ní úryvek jenž mimocho potom bychom nelitovali Že atali
dem řečeno je logicky přílifi kusý jsme se rytířem smutné postavy
nepřipojen ujasněni me mysién aapoa zuuuuu aonumtniyx epuog
uy A dodávali svou poznámku apotneosa k "rametein Cesko-
tž by se zdála zníti dosti pravdi americké Donquixotiády"
Zde není reforma možná? Jest
la musí být možná Což tak jsou
krátkozrací ti kteří dnes lid ohlu
pují že nevidí jak sami podrývají
m
na
vě kdyby nebyla založena
chybných premissách-
Nemohu Drv srovnávat zdeiších
0 — —
Cechů s oněmi ve vlasti Přizná
vámŽe v čistě národnostním vztahu si půdu tím nevychováním nové
nemohu bylo by to urážkou tisí generace? Za tolik let co všechno
cům našich severních Čechů Ale bylo možno vykonat A zatím
mohu srovnávat v tom smyslu jak billance ukazuje pouze passiva a
sem to učinil: v prostém důkazu zpronevěry
možnosti v důkazu fakta udrlitel Věřím že v Chicagu je reforma
nosti teXtiny teístvt Každé srov- obtížnější než kdekoliv jinde
náol kulhá — říkávali Latiníci sotva týden jsem v Českém Chica
platí to do jisté míry i o našem gu vždy již cítím na sobě bolest
srovnání Ovzduší té minulosti nou tíhu jeho smutného Češství
ať už slavné nebo Často potupné a I Ale jde o vlce než o Chicago
bolestné — a pocit že půda pod de o všechny americké Cechy
námi jest půdou natt — ty dvě jc° ZČ'' 8 nápravou — v rodině
okolnosti působí mnoho V tom ve společenském Životě a v lur ná
mi pravdu redaktor "Rozhledů" Httice — a uvidíme ovoce dříve
My však nehlásáme českého via- než sami bychom se dnes nadáli
Stedectví — my chceme vlasícnt Ale kam bychom došli kdyby
nou tak jí bylo jakoby Mary byli
někde pobllzku ale pro tmu že jí
není vidět) jen zavolat že bylo by
třeba i v zápětí ozval by se její
hlas A tak dokonce chvíli se i
usmívala stařenks tma tak Často
utišuje odděluje nás od nedosaži
telného a sbližuje nás i nevidí
teloým
Právě v takovém okamžiku po
cítila dotyk čiti ruky i hlavu po
zvednuvši rozeznala postavu mu
Žovu Poiěkud ae narovnala jak
dívala se vzhůru slabý přísvjt
hvězd matně ozařoval ji tváře a
leskl se jí v očích jež za dne
zdály se být už vyhaslými 1 za
chvěl se stsřec upomenut leskem
těch očí na doby o nichž hovoří
valí se žeoou jen zřídka kdy oba
cítíce v oněch vzpomínkách více
bolesti než rozkoše Zahřívaly
ty vzpomínky nejsouce proměně
ny v slova — vyaloveny zastudily
až do duše
"Well tak co?" řekl když
několik okamžiků proletělo tak
mlčky A pak usedl vedle ní
"Nepřipadl ti jakoby tu ještě
byla?" otázala ae stařenku níz
kým chvějícím se hlasem
občas zavolaly jen jakoby ještě
něco poznamenávaly k tomu co
už vypovídaly do šera a první tmy
psi pomalu ae toulali dvorem
bylo chvílemi vidí t bílá jejich
těla
"V tuto chvíli Mary obyčejně
zpívávala' tiše vzdechla ai sta
řenka "A na chlapce se pamatuji) jak
jsme se po cávsi honili jak
jsem pásával husy — — dále
hovořil Kalaš nedbaje poznámky
ženiny
Avšak ona ho přerušila:
"Pamatuješ na tu její oblíbenou
píseň?"
"I na to sc pamatuju jak nám
kar tor vykládal o Žižkovi a o
Husitech jak ae u ná doma
mluvilo o Havlíčkovi yes
všechno pamatuju tak dobře "
Stařenka ho neposlouchala tiio
al mumlala nápěv oné písně již
zpívala Mary ještě před třemi
dny — nápěv kterési z oněch
nespočetných "rag-tímes" ame
rických odrhovaček
Kalaš na okamžik zmlkl chvíli
jakoby naslouchal onomu mumlá
ní pak najednou vyrazil ze sebe
Kalašovi tak nebylo naopak půl zlostně půl bolestně:
pusto cítil odevšad — prázdno "len na to si nemohu vzpome
nout
"Na co?'' otočila se polekaná
stařenka
"Na ty naše písně které jsme
tehdy zpívali" odřekl "Chvílemi
Ctvl íeskoamerické '
"Plamen nadšení ať hořel sebe
mocnějiztrácí se a uhasíná neuí-li
Živen a zde není čím jej živili"
Ano tak to píšou "Rozhledy
zde není čím tei živiti neboť
smysl pro to co mílo být a mohlo
jest už ujlučen- Hořel plamen
špatně zapáleuého nadšení jako
když slámu zapálí Šlehlo to a po
haslo ! to sláma Nebylo
arna A len plevy zůstaly okolo
místa kde vyhořela sláma
"Větev čeakoacnerická přečkala
zde již skoro průměrný lidský věk
a má snad ještě dalekou budou
coost pted sebou ale osud jemu i
pěje vstříc jeit neodvtatný "
Ano větev přečkaU ni lidský
věk jeu větev nboť listina ol
rok za rokem usýchá Ovidutl
netlouli svélvsti listí i větev ne
měla a doiu4 nemá květů ani pto
dů A tak ee i Ji ie to poledal
listí mi jil poněkud jtnoi
barvu "Netu čím je iivit A
tu Clm pfcc jen jsou laléviay
jl jd
A potom pan piaalal vipomíul
na rpisodu J vyiuřU lýml
ktituf ru t luuluým mottem jako
chom dali rukám sklesnout v klín
a malomyslaě řekli si s 'Rozhledy'
Nač to úsilí na vše je pozdě?
jaká byla by účelnost 'Rozhledů'
kdyby chtěly vycházet pro odsou
zené k hanbě? Tbto heslo nechť
tedy "Rozhledy" přibijí si pod ti
tul — toto heslo nechť vezmou si
za své i ostatní listy Českoameri-
cké — toto heslo nechť volají
"vlastenci mulo přednášek
Havlíčkovi jehož hesla byla po
někud jiná — -- a pak věru nad
lze napiat co Dante viděl nad
braními svého "Pekla" a co ci
tuje pro nás p redaktor "Roshle
dů jako Mbeicitoou raraiivou
platnost"t
"Laiciate ogoi speranaa vol
ch'entratel"
A VtŠedleskut6Čul poznáváme
le uenl tu naděje ua spásu to
jtm — — v pekl
0 dvou kteří itylt na konec
ttttll I fMkku tlAt li
tki?tit
lil
V té tmi slalraka Kalašovi al
pisce jen připadala tutal opultl
nafi zelo a on nevěděl jak pře
moci onen stesk jenž se mu tlačil
do srdce za každou myšlenkou
Ale stařence nechtěl brát útěchu
"Yes tak je člověku" od
řekl měkce nejistě a oči jeho zdá se mi Že sí na tu nebo na onu
maně zatěkaly v onu síranu kam vzpomenu ale sotva chci li to
jim dcera odjela toho podvečera přezpívat splete se mi to a čert
"A myslím že přece jen může' aby se v tom vyznsl Jako tato
me být rádi že jsme se vším už kterou Mary zpívala aedávno Při-
lotovi ' pokračovala Kalašovi pomíná mi jednu písničku kterou
sesíleným hlasem jaksi ae obává- jsem dobře zná val před padesáti
íc ticha a klidněna vlastními svý-llcty le "
mi slovy "Můžeme být myslím A zmlkl vzpomněl si v tom
spokojeni Což Franku? okamžiku i na jiné věci: na to jak
Ale Frank neodpovídal viděla ministroval v kortelena stařičkého
Že kývá hlavou uspokojila se a kněze jenž zkrásnil mu mnohou
mluvila dále: chvíli dětství na zoěvv kostelní
"Jsou v tom všichni dobře — na kázání onoho stařečka jenž
ekl jsi před chvílí Mál pravdu tolika dobrými skutky zůstavil po
— dělali jsme co mohli — i sobě památku v srdcích všech
dobře jsme udělali A teď může- I smutno mu bylo z všech těch
me klidně dožít" vzpomínek V této nové vlacti
I více hovořila vždy o témž a patřil k těm kterým se říká mezi
se spokojenosti stále jakoby ro- Čechy svobodomyslní a bvl tak
atoucí zatím co jejf muž vždy svobodomyslný jako řada Čechů
méně byl si vědom jejích slov kostelům říkal buČárny knčžírn
Když mluvila již dost dlouho flanďáci a slovo bůh vyslovoval
náhle připadío ji obrátit se na a posměchem Ale dnes poprvé
něho a jakousi celkem bezvýznam cítil Že není-li bůh je přece
nou otázkou LeS on zdál se ne- něco čemu má odpovídat za svou
lyšet Opakovala otázku dívajíc minulost: klidu své duše a bylo
sena něhu téměř polekaně A mu jakoby nemohl za vše odoo
když ani tehdy nejevil nejnoenŠÍ vídat a čistým svědomím Ndo-
známky že byl by slyšel její vedl si všeho ujasnit — jen cítil
otáiku za rameno ho chytila a že stala se kdesi chyba Tisíce
ydechla stísněné: myšlenek hrnulo se mu do hlavy
"Franku!" výčitka narážela na výčitku bolest
Otočil k ní oči jež dosud viděly klopýtala o bolest hořkost slévala
iné věci se s hořkosti Ona modlitba
"Franku" opakovala "neslyšel jíž učila ho druhdy matka
jsi?'' modlitba krásně česky znějící
A on odřekl duchem jsa zcela obrodila se mu v paměti A
jinde:' pod ol hluboko pod ní ozývala se
"Vzpomeneš si někdy na divná nečistá neladoá čeština
starou vlast?" jeho dvou nejmladš ch synů Ma-
Podivila so té otázce i odpově- riina jeho vnuků Jak se při
děla táhlým hlasem nechápajícího: ČiOoval aby jeho děti aspoR mlu
"Proč se ptáš? Yes vzpo- viti dovedly jeho rodnou řečí?
menu Časem ale je tomu tak Dnes Stanley a John ani Mary
dávno — — -" mu ani psát pořádně nemohou
Zdálo se že nečekal na její od- ™1 česky nedovedou on uml
pověď a že vůbec si jí ani neuvě- soglicky číst jen Špatně a Žena
domil docela nic A což jejich děti?
"A dovedeš si představit vaši Mohlo být vše jiné Němci v okolí
vemici vé rodiče vál statek mají své německé Ikoly dostali
to všechno " táial ae němčinu I na veřejné Školy i
tiše oči zai ul upíraje kamsi v čeli? Ti staří spolkařili při J
neutčito I pivě nadávali na starou vlast i
Zavrtěla hlavou: a děti zatím se odcuovaly A za C
"Nedovedu Všechno se po dvacet let ul tu nebude po Češích I
pletlo jakoby nad Um b)la ioro ani památky
noc ' To vle proletělo Kalašovi hla t
Povzdechl ait veu v malé chvíli neujasněné i
"bylo lo tam přece jen Vtásné temoNé ale tím bolestnější A tu t
Nevím íím to ale nějak vlci najednou veliký drsný il ichvi '
si toho dovedu dan představit lil staré Jeho srdce aalomcoval -oel
kdykoli jindy v poilednlch rameny sliy i oči mu vymáíkl
etecb I dědouška iotet matku i hrdla vyrasu cosi jako Uck a
vlrchoo — -~" videch 1 roiplakal se stařec jako
Z daleka ozvalo se teskné dlt a jvho křečovitým pláčem
iplaa mějlcl a přc iduleoé oskaleoa laoařikila I stařenka —
houkla! katouikuto aiivy jil ja (IVktavául tu ttr IV j j
4
i
