í 1 w i mm m mm t m — — — i 1
IISAKUVNA ALŽBĚTA
Qj Román od Vilíma Ooroii [i
KAPITOLA 41
Ha katafalku
V pátek dn i6zářl o osmá ho
dině ranní otevřeli vclá dvéře
zámecké káplo lirlímu obecenstvu
Ze vSech končin ((Se FrantíSka
Josefa vcházel se truchlící Jí l i jíž
o leste Hodina ranní bylo okol)
hradu císařského zaplaveno lidem
který pak až do druhého dno do
poledne v nrpřerulcuých zástu
pech ubíral aa kolem dotrpěvlf
císařovny
Hluboce dojati ao ilzami v
očích mnozí docela i v hlasitém
pláii ubírali ao kolem rakve a
vzdychali ku Vlimoboucímu aby
zeaoulé paoí poskytl v£Čoý klid
Po celý ten čas itála a katiíal
ku čestná stráž tělesných gardiiíů
kněží dvorní úředníci i zřízenci
modlili ae v kapli komoří a dámy
hvězdového kříže pak modlili ae v
oratoriu pro tajoé rady určeném
# i m i mši
uakv cisaiovoma spočívala v
úzké kapli na velmi nízkém sotva
půl metru vysokém podstavci
Byli to rakev Žlutěbnědá ae zla
cenými rohy prostá jednoducho
stí tvou akoro překvapila každé
ho Vinco na ní nebylo- Věnce
panovníkův a Členů jeho rodiny
ležely kolem rakve
Vlečky strany kaple byly plny
drahých vzácných věnců Též
předsíň u kaple byla plna věnců
Zde ležely drahocenné věnce ve
novaoé od císařů králů psoovní
kú hlav atátů a církví Členů
cizích panovnických rodin korpo
raci úřadů okresů i mést od
ústavů a apolků vlnce byly uložc
ny na sobe až do výře lidské
Věnec věnovaný od dam Ženev
ikýcb byl předmětem vleobccné
ho obdivu liyla to obrovská
koruná z růží uvitá ozJobcná
znakem i barvami města Ženevy
uo předsíně kapie zámecké a
odtud ďo hrobky u kapucínů pře
nálelo tento věnec oam lidí
V celé fííi panoval hluboký
neobyčejný Žal Měata i vísky byly
plny černých praporů
Obecenstvo bylo poultěno do
kaple v řadě a jednotlivě Obe cen
stvo jednou bez zastávky smělo
katafaik obejiti Je přirozeno že
všichni velmi pomalu tuto obchůz
ku Činili aby mohl] co nejdéle na
blízku rakve mučednické císařovny
pobýti
Tisíce a tisíce lidu na ulicích se
tísnícího nedostalo ae vůbec ani
ke katafalku za půldruhého dne
na ně řada nedolla ačkoli stálí tu
v fadě policejní stráži uzavřené na
cestě do kaple vedoucí od rána do
večera
Zatím v hrobce u kapucínů
dělali již místo pro císařovou
Na blízku rakví mexického cist
ře Maxmiliána a Karla Ludvika
vedle rakve korunního prince ku
dolía
Matka pfilla za synem aby mu
nebyla řlle mrtvých samotnému
tik pustá tak nevlídná
Hrozná smuteční zpráva zpoio
bila hluboké a neobyčejné zírala
nl i v dcbrecloikém paláci pensi-
ováného barona generála Štěpána
Haiduka
Generál blsdý jako stěna a
Ihtouci ae rukou ukazoval svá
tbotl telegram fjt dottal a VI lni
Vídně od vinclená dvoru! osobno
sti o smrti clsatovniné
Julie idilenl vykřikla a jiko
četu! milionová lidi ani 004 n
chtěla broiné správě této uvěřili
Generálová vipesmínsla vidy se
svaie-u vroucnou! n císařovnu
Dítky jf 1 od jf)ílo vihřmii
lík podobizen císařovaných} rodi
na liajdukova považovala císafov
nu za tvou patronku
riaiuuK 1 uiie rui kiidne a na
odpočinku Milovali se Žili jenom
lásce Krárí půvabná ČUtota
jfjich manželského Života stala se
v Dcbrcclně pověstnou: Žili zde v
největll úctě a vážnosti '
Tichý domov jejich dul praví
dělně a klidně plynoucí vzrufieny
byly náhle hroznou zvěitíz Vídně
"Připrav ae Julie" pravil líaj
duk sotva ivé choti amuleční
zprávu oznámil "Pojedeme do
Vídně musím osobně vyslovili
soustrast jeho veličenstvu 1 musí
trií le účastnili pohřbu Chci vidět
rakev a kataíalk císařovny AlŽbě
ty rakev uiozim věnec a vy
pláču ar ntbrť cítím Že se rozno
mohu '
"Mluvíí mně z duto jskobyi
myšlénky mé uhádl" odpověděla
julie a utírala li uilzcné oči ''1
já chtěla jsem tě právě prošiti
abychom jeli do Vídni neboť bj
mně srdce puklo kdybych neměla
spatřit! rakav císařovnlnu"
''Pojedeme drahá Julie poj
deme Synové nali jsou tam bez
toho budeme vlíckoi na poslední
poetů jejího veličenstva pohro
madě''
"Kdy bude pohřeb ?"'
"V telegrafické zprávě slojí Že
snad v sobotu ode dnetka za tý
den Ala není to iitto neboť
aotva by bylo možno tak rychle
určili den pohřbu"
"Dříve vlak nebude to konali?1'
"Nikoli"
'Tak bych tě prosila jeitě o
něco jiného milý muži"
"Nuže?" '
"Pojeďme do Ženevy"
"Proč?"
"Nevil?"
"Abych 10 upřímně přiznal —
nevím"
"V cnevi kdo strávila císa
řovna poslední avé okamžiky zů
atalo po ní asi víco památek Po
dulka již jí dali pod hlavu když
na lodi umírala Lože nu němž
umřela kamení oebo písek (na
němž drahý život její zničili To
jsou vesměs drahocenné relikvie v
mých očích Snad bychom ai
něco z toho mohli opatřiti! Ah
kéž bych měla na památku některý
I ! L I _ ) I If tě
kus jejmo oucvui i4pesnik ru
kávičky nebo vějíř Je to arci
cesta vtliká obzvláště pro nás
kdož jsme již odvykli cestování
Ale uvaž ie to učiníme pro pa
málku císařovny"
-S radostí drahá Julie Když
nic jioélio tedy uvidíme aspoň
ono mísio kde císařovna dotroěla
Památku 11 sotva budeme moci po
nl opatřili Dvůr vle odkoupí co
se císařovny týkalo "
Ob kdybych byla mužem za
bila bych Lucchenihol"
nu 1 ' 1 t
vaiiouzii ty 11 auy no na
kuy roztrhali Ale ne&ml to biti
Zákon bude nad ním soudili"
Julie 1 horečným chvatem chy
stala se na crstu tiyla rozčilena
gopokojena nervosní
Do enevy přibyli ve středu
ráno právě v tu chvíli kdy Žo
naviti a velikou ekáialosll dopra
vovall pozůstatky cUařovulny ku
vlíkti
Pohřební vůl utíral sa kolem
nich Julia klesla na sem da
prachu a 1 hlasitým pláčem opla
kávala ciiařovnu Allt íM Ilsiduk
sklonil ie k nl ivedl ji 1 snltt ie
]i poilliti Al i oči jriio t yly
plíiyalil
Drahou ikďiou (liiřovuii vnli
kulim uKh níitvou v rakvi a
prubodnuiýut sidcml
msjitrke hotebs lícau Hivage k
paní (vJeytrové-
Objednali ai tu byt přcdstavillf audienci' -řekl Ilajduk ivým ty
číkem mládli pak poručíkem
'Tůjdu do Schocobrunnu
se i řtkli jaké vzpomínky je vížl
k císařovně Alžbětě é prosili ji
lby jim něco řekla o posledních
okamžicích jejího vcličenutva
raní Meyerová řekla jim totoi
"Když pfititiidi cíiařovnu na
uonllkiril z plítitaviiiě do hotelu
dýchsU ntklidoě a zmítala hhvou
mpokojně sem a tarn Když vlak
dopravili jmne ji do její komnaty
upokojila se Zula jsem jí střevíce
a ponožky svlékla jsem ji i po
mocí dra Golayo rozřízli jsme
lučrovačkii Na koKili bylo viděli
nápadně jasnou krvavou skvrnu
ii jako dlát velikou uprostřed
byla malá dírka od bodnutí Když
pak pokusy lékařské aby císsřov
nu přivedli k vědomí byly marné
punhli jí Žílou ale rovněž bez vý
fcled ku
"'A proiknulé Žíly nevylit ani
kapka krve Císařovna z hluboká
si vzdychla a doirpěla"
Juliu zakryla si líco kapaaríkem
a plakala' "Joť hroznél Kéž
bych mohla toho bídného vraha
zsbílíl" opakovala několikráte
Jtiiě o něco bychom vás pro
lili" řekl líajduk
"1'orouČítc pane generále?"
"Mohli bychom ae podívali do
komnaty v níž jdi veličenstvo
zesnula?"
"Nmí možná jížprosím Hrabě
KiKÍMuri dal pokoj ten zavfíti a
prohlásil žo vEechcn nábytek a
v Kecko sřízonl náleží císařskému
lomu Odkoupil vlečko z rozka
zu panovníkova"
"Ale nějaká památka anad přece
tu zbyla po jejím veličenstvu?
"uoncsii aneuo zničili vte
největU pozorností Lékaři musili
zničili i fotografické draky jež
zhotovili o srdci císařovnině Jen
jediný obraz zbyl a len jrat při po
jen ku spisům úředním"
"Jeho veličenstvo císař zajisté
se obával aby upomínky na císa
řovnu nedostaly se do rukou ne
hodných" řekl Hajduk
"A což podniká onoho důstoj
níka lodoího na níž císařovnu
sem piocali? ' tázala ie Julie
nam "l'ockcto zde na mne a
iž ae vrátím odetéfeme ie vlichni
do kaple zámecké k rakvi císsřov
nině'
Miaoi vojáci zostaii juni a vy
pravovali li podrobně o viem co
v ten čai noviny o imrti císařovni
ně psaly
Generál Hajduk itál v předsíni
císařaké
V ichoenbrunmkém zámku by
nesmírný ruch ale přes to chodili
zde lidé po lpičkách 1 tile
nináleli i odnáleli telegramy
Přicházeli 1 odcházeli dvorní hod
nostáři generálové státníci
Císař pracoval i v ncjtěžlích
dnech Oči měl uplakané ale přes
to psal koocipujo vlastnoručně
poděkování na louatrastné depefie
Mezi tím přijímal také cizí posel
lvi a znřamenitějll m jže Děkova
krátce několika aiovyza soustrast
1 vřele tiskl ruku členům deputací
Křídelní pobočník ohlasová
pensiovaného Štěpána Hajduka
Císař jenž právě psal odloží
rychle péro "Hajduši Vyzkou
lený a itarý věrný mého domu
Vpusťte ho panel" řekl císař
povstal ae ivého místa
Štěpán Hajduk vstoupil Sta
nul po vojensku u dveří 1 pozdra
vil
Cíuař milostivě Cel mu vstříc 1
podal generálovi ruku
Hajduk spatřiv uplakané oči
cíaařovy t tvář žalem iklíčenou
zbledl t z očí vytryskly mu slzv
"Děkuji děkuji milý generále
tyto dvě lizy mně vlečko říkají'
Jeho veličenatvo atiskl vřele
pravici ivého věrného vojáka
"JI Uďte tací jame my vojáci
když icstárneme 1 v irdci nalem
hlodá červ žalu Pláčeme"
"Veličenstvo přilel jsem proje
vit! ivou nejblublí soustrast" ko
ktal Hajduk zmateně "Více ne
mohu říci irdce ie mi ivírá
nemám slov Wííla ie mnou i má
Žena Julie šarkadyová teď pů
jdemo oběma lyny ku drahé
rakvi jejího veličenstva
"Cekejte v noci až bude kaple
"Slykli jsme Že ji koupilo jakéai Sirfiíma obecenstvu uzavřena před
obdiltla schovala 11 ako fthkttin Joli cp!rtj sen iliul
v pokoji jtjim aa fdi vitio uUo (chotá odtbuta m plsdivlmi k
museum '
"Majitel nabídl podulku jeho
vtlíčcnstvu a pokud vím hraběnka
Stárayová ji veze do Vídně''
"Nemůžeme si tedy Žádné pa
mátky opatřili?"
"Sotva?"
"Co jest a tím místem kde cí
sařovnu probodli?'
"Město jo již dalo obiožiti plo
tem a dá zdo postavit! psmátník "
"ifůli žehnej občanům Ženev
skvui stp aia june ctiveiicím ae
srdcem
"Ale nějakou památku vám
přece mohu dáli' pokračovala
majitelka hotelu "když jste ne
boŽku tak milovali'1
Julie pohlédla tázavě na hote
liérku
"To uzavřenírakve jsem sebrala
kolen kattUlku květiny z věnců
vypadané ilyla jich celá kytice
To je moje pmátka na její vtsli-
čeutvo Několik květin vám ráda
dim"
"A vy pfiimcte za to od mne
tuto pmátk 1" pravila Julie
stihnuvši si krámý prsten a dra
hokamem a pnut podala ho pani
Meyttové
Mytrová nťchiěla prsten přiji
tí alo na ŽádoM Juliíou ho přece
přijala i'k o kila do jiného po
koj a když se vrátila přinesla ai
ihul květů
Juli div )e ra )oil t nwpol(tila
kvílil c pečlivě a odbila Ilyla
blsirUá ie příila da vuevy
Gtuiá llj luk piolcl v žnt
vi svou chuti vlečka ta mUta
k ! tliřúvti dihala a pa tuku
likhkiluo4m tul puč in k a odjeli
nrbliHbu tythlovUktm da VUul
Da Ví I tS přibyli v pit k o-lpo-
lut% Uijltili poiisl tvé syny
la tritia itatU byl jit rtidporu
kaplí ťomodlímo -se tsm spolu
Nedhť vale choť a vale děti dlou
ho a dobře vidí tuto posvátnou
rakev " pravil císař
"Oh veličenstvo! Pane můjl
Můj cíaaři a králi!" děkoval Haj
duk a hluboce doiat milostí císa
řovou odcházel z letohrádku
ichoenbrunoakého
Julie čekala ho již netrpěli
vostí V časopisech totiž bvla
0
zpráva že v pátek bude míti obe
censtvo k rakvi přístup jen do
pěti hodin
"Půjdeme v noci drahoulkové
v noci!" pravil Hajduk slzo ku avé
rodině "Jeho veličenstvo ráčil
pozvati mne za průvod''
Nás též?"
"Nál vlečky"
Lze si pomyslili jaká radost i
při zarmoucených srdcích ne Julie
a obou mladých důstojníků zmoc
nila
V noci když město odpo
čívalo jel císař opět v uzavřeném
kočáře schoenbrunnskou cestou do
Vídně do iiurgu do kaple
Obklopen avými dětmi vnuky a
přáteli předstoupil před rakev avé
choti kolem nlz v tu chvíli plály
iteré a steré voskovice
Modlil se opět vroucně a horli
vě—i dívél se díval ie tti rakev
Na atraně u katafalku klečela
nahdivělá viudenl dáma oděná
černé krajkové laty 1 dlouhým
čerofm lávojem na hlavě £a nl
klečel genttál Hajduk a dva mladí
dAitoinld
Jeho veličenstvo je spotoroval
"Julia SatkadyovaM pomyslil al a
modlil i dále
Kdyl odiháitli u dvstt kda
mii f tul muiiU kriífti oNtlel
osloviUísal Julii "V Dcttsclol
jst také láruiutskř'' táisl ie
"Vlichni Maďaři naříkají veli
čenstvo" odpověděla Julie hlu
bokou poklonou
"Kdy jíte přijeli?" tázal ae cí
lit dále
"Dtes ze Ženevv veličenstvo''
"liyií jste ve Švýcarsku přel
léto?"
"Hledali jíme tam památku po
veliké á slavné císařovně"
"A nalli jste?"
'Ano veličenstvo Několik kvě
lů jež ni kaUíalku vypadly z
věnců"
"foť drahá a milá památk
Opatrujte je dobře paní mál'
Císař pozdravil a vystoupil z
kaple veda ae a arcikněžnou Marií
Valerií pod paží
Julie bolestným pohledem dí
vala se za panovníkem
Nazejtřl ráno objevil ae v hote
lu v němž byli Haidukovi ubyto
váni dvorní kurýr Byl oděn ve
smutek
Hledal generála Štěpána Hej
duka Generál uvítal dvorního
kurýra spolu Julií 1 ie svými
yny
"Přicházím k valím cxcellencfm
nejvyllího rozkazu jeho veličen
stva císaře a krále' řekl dvorní
kurýr alavnostně "Jeho veličen
stvo aby choti valí excellence uČi
_ 1 ~ t ~ i 1
uii iiYiiou pamiiKU ie 11 ven-
čenstvo zesnulou císařovnu ráčí V
vám poalati oblíbené vějíř císa-
ovnin" fl
Kurýr podal Julii pourdro 1
černého dříví ebenového zlatem 1
ozdobené tato přijala velecenný I
dar 1 hlubokým pohnutím i
V ebenové skfíflce- byl čeraý
vějíř z pravých bruselských krajek 1
vějíř císařovnin
KAPITOLA 4a
Ml
Žádný trest smrti 'L'
Mezi tím co slavná nale císa-f
ovoa a královna na katafalku kx' -
žela neala ie celou Kvropou!od ' j''
"Co bude 1
ri)
w 1
"i
úst k ústům otázka:
vrahem?"
Ve Švýcarsku má každý kanton
(okres) zvláštní trestní zákon V-
terý po větlině nezná trestu
mrti ale pozděi ho přece zavedl
ak roku 18S0 zaveden byl trest
mrti v Appen-Zellu Obwaldenu
Uliri roku 188a ve Wallisu v
Zugu v St Gallco a roku 1883 ve
Schwyzu a v Lucernu
Trestní zákonník kantonu že
nevského který ae atal dne ai
října 1874 zákooem nezná posud
trestu amrti
NejtěŽil trest jest dle 8 Článku
trestního zákoooíka "reclusion"
doživotní což odpovídá oafiemu
trestu v káznici anebo je-li trest
tento obmezeo na čas může býti
určen třemi až dvaceti léty
O hrozném zločinu jejž spáchal
ukrutný vrah císařovny Alžběty
uttanovuje Článek 25a Ženevského
zákonníku takto:
"§253 Každé zabití člověka
úmyslem předem úváženým neb
lstí spáchané budiž považováno
za vraždu a potrestáno doživotním
trestem v žaláři"
Koku 1893 vstoupil v území
Švýcarské unie tak zvaný 'anarchi
stický zákon' ale ten jedná jen o
pobuřování aoarchistickém a o
pumách zoěnítohoto zákona vlak
neustanovuje těžil tresty f
Právem mohl se tedy ptáti kaž
dý člověk llechctného citu co
bude a vrahem?
liude dán da kázofte?
klka - a
vidyr bídníkovi tomu no cli5
život nevedlo se tak dobře hk
dneialch moderních káioitlcb
niaitl ví 1
1 a
Nrol moloo cynického chvái I
svým ukrutným činem a po celil
dny si ve ivé cU spUl pohitp
nst o na poprile M%!éci?
Sami vůdcové anarchUtiiu Lkái
nlho íia ttuta odsoudili
lVkrfe"ttt budouťiil
Kfy iif muu j Hrnr
! it utusv-u : k :: ?
'it'M Wrii ik "71
- - " S aj