Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 18, 1905, Page 15, Image 15

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    15
Výlet do Corpus Cbrlstl Texas
Ft Fr Svtmla
r-
V
SI
l
''I
1?
i
a
Ž
n
UMAIIA Nebr5 ledoa 1905
Ct rcdl — Slíbil icm vim ie
něco napitu o tvé cestě do Jilnho
Ttniu 1 ac nebude to mnoho
přece ilibu svému dostojím Ji
dávno toužil jsem podívali se na
americký jih o némi v poalcda
dobé tak mnoho 10 pHe a mluví
Přán! mé ae aplnilo minulého li-
a t opadu kdy vo společnosti pří
tele p Joa Vlasáka obchodníka
t Prague Ncbr přidělili jsme ae
k výpravě na Jih kterou v tu do
bu p b L kostoryz pořádal
Omany vyjeli jsme v ťuerý doe
aa listopadu po dráze Kock
laiand Ovsem nesmím zapome
nouti že než jsme se na tu obrov
akou cestu vydali dali jsme
aafiirni dobrotivými polovicemi
řádně naplnili tašky peřeným
kuřaty vejci koblihami a podob
nou menáil a pak přijmuvše jejich
požehoáal a radu opatrnosti byl
jsme hotovi 112 1 na cestu do
MandŽurie neřku li do Texas
' Šlo to s námi jako když namaže
neb liž druhého dne ráno octli
jame se v jižním Kansasu kde
mesie laiaweu zastavili isme se
na snídani v České restauraci pan
Kulhánkové Na to v krátké do
bě unášel nás vlak již územím
4"V i t _ ma a a
uicianomy oe projeli jsme
místy kde-i čtfití krajaoé jsou u
sazeni jiko Enid KiDgfinher E
' Heno j Na oběd zastavili jsme
Be v městě Chickasha které již se
nalézá v Iodiánském území Mé
ato toto zdá ae mítí rychlý vzrůst
jak jsme slySeli má již kolem
15000 obyvatel Večer dorazi
jsme až k řece Ked Ríver která
dělí Oklahomu od Texas a brzy
na to octli jsme se již ve velmi ži
véna městě Texasu ve Fort
at a
wortn Město toto citá asi 40
tisíc obyvatel a má mezi jinými
_ 1 a t H m
k ji poaniKy 1 veiKe jawy Udtud vy
jear-ř dali jsme se na cestu umírem 1
kam jsme kolem a ho ) odpole
dne dorazili Zde jsme zůstalí den
abychom si vfte důkladně pro
blédli Nebudu dopodrobna po
pisovati toto krásné obchoďn
město neb vzalo by to mnoho
místa ale tolik podotýkím že
málo měst ve Spoj Siátech maže
se rolaati tomuto krásnou polo
hou rozkošným podnebím Jest
zde několik pěkných parků kde
jil mnoho polotropických stromů
a květin možno spatřiti Rozdíl
mezi severem a jihem jest tu zcela
patrný neb zatím co na severu
v přírodě bylo již VSe ve spánku
i zde vie bylo jeStě oděno plnou
krásou a vůní V hotelu kde jsme
se ubytovali viděli jsme na dvoře
{ celý háj stromů banánových ob
těžkaných zralým ovocem Město
je plno historických staveb a pa
mátek z dob mexických misií a
válek které zvláště cizince zají
mají Město toto je zvláfitě zná
no pro své krásné a zdravé pod
nebí a z té příčiny přijíždí tem
mnoho nemocných obzvlá&tě
pjleními neduhy aby se zde po--
1 -zdravili Zde již je vidéti hodně
I Mexikánů lidí to celkem povahy
V mírné a vždy veselé Je tu usa
zeno i bodoě Němců kteří pra
nám řečeno ž jsou tu také í če
' ti aviak čas nám nedovoloval je
fytyhledati
!' V pátek ve a hod odpoledne
nastoupili jsme cestu k cíli na£í
pouti k měítu Corpus Christi
jVvkamž jíme i kolem 8 hod večer
dorazili Již cestou k městu tomu
f V pociťovali jíme vliv mořského
vzaucou pri aycnani na viaaus
námi bylo hodně cizinců a ti
všichni byli příjemnou změnou o
vzdulí a myllénkou že se blíží ku
zdravím dýfiícímu zálivu velice
potěleni V Corpus Cbristi byli
jsme přičíněním pana Kostoryze
velmi if jokojivě ubyiováoi
Jefiiě téhož večera tli jsme na po-
přežiji tflílLwlřhaJfs tmvK
t
1
J
r
pohledem na ty mocné vody moře
Druhého dne j lio přrd snídaním
jit Jme movu spěchali ku veleb
ným vlnám tálivu kde roikolié
ho pohledu na tu krásu přírody
nemohli jsme ssaoidoili nasyliti
Dojrm jaký tde člověka oČ kává
nedá ae vypsali neb kde přírod
sama tk jasně mluví tam lidské
stdce může jen v tichu naslou
chati—
Město Corpus Christi je záro
vt B pěkným místečkem a dobře
souladi s krásami přírody Ob
chodnl jeho ČAat rozložena jest n
rovině při zálivu kdežto residen
ční Aást královsky so vypíná n
lk I a a bia
vyšine v pozadí Město cita asi
5000 obyvatel z nichž značn
část jsou Mrxikáni kteří společn
obývají pstou část města Jsou
to téměř výhradně dělníci a řeme
sinici a pracují asi za polovinu
mzdy jakou dostávali dělníci na
severu Jsou ČÍJtotní a úslužní a
s bělochy žijí v přátelské shodě
Značná část jich mluví anglicky a
jejich dítky budou tento jazyk
dokonale ovládati Mexikíni jsou
dobří katolíci a rádi ze svých 1
spor staví velké chrámy Tak
zde mají veliký kostel a náklad
nou vyšší Školu Černochů jest
zde velmi málo viděti a také jich
tu není zapotřebí Co bílých
byvatelů zde se týče tu musím
říci že v každém ohledu se mí za
mlouvají Jsou příjemní a v jed
nání svém přímí Celkem záliv
město 1 jeho obyvatelé se mě
líbili A nyní je&té něco o 'ven
kově Ten abych řekl projeli
isme si důkladné a obzvlá&tě onen
renč který vyhlédnut byl za če-
ukou osadu Ve městě i okoi
panuje vSestranný úsudek Že ten
ío pozemek je v bohatosti a polo
žení ntjlepším kusem půdy zde
K tomu náhledu jsme pfiSli i my
když jme vfie důkladně si pro
hiédlí Tento renč obsahuje as
7000 akrů a má podobu velikého
čtverce Od města Corpus Chri
stí je renč tento ani ne tíi míle
vzdálený ťovreb je rovný 1
čásu prérie a z části křovím (mes
quite porostly i'ůda zde jest
hluboká barvy černé s hlinitým
spodkem a vse co jsem na ní vi
děl růs 1 svědčí o její veliké bo
hatosti Zde doba žní je celý rok
neb možno tde pěstovali rozma
nité úrody od ledna aŽ zase do
ledna Ovšem v zimě zdá se tu
býti nejvíco Činnosti V přitom
ne done nejvíce pozornosti se tu
platí pěstování zelenin jako zelí
karholu íiiole cibule okurek
okay mexického pepře rajských
jablíček kantaloupú melounů
Pravidlem začíná se na zimu
se zel'm a to následováno je úro
dami až do přlítího léta ťosled
ní úrody v létě bývají buď bavlna
aneb korná Zeleniny obzvláltě
zelí pěstují se tde ve velkém tak
jako u nás koroa Letos jak se
odhaduje bude odiud pouze jen
zelí oderláno do severních trhů
kolem jednoho tisíce železničních
kár Jak jsme zvěděli zelí prů
měrně přináší od f 50 do jtaoo ba
vlce z skru Učinil se tu letos
pokus s pěstováním ananasů
pine applea) a ten se vydařil
Proto i tento druh plodů bude ve
velkém zde se pěstovali
Jako v zeleninách tak i v ovo
ci tato krajina má velikou budouc
nost Sami viděli jsme tu tak
Ě M k a
arasne a cnutne pomeranče a ci
trony jaké jen do trhu mohou
přijíti Ovšem ovoce toto pě
stuje se tu jefitě v malém než vie
nasvědčuje Že v brzku budou zde
celé sady těchto stromů Mimo
tyto daří se tu dobře fíky datle
hrušky slívy a víno K tomu
outno podotkoouti že viecbno
toio ovoce je o čtyry i více týdnů
rannějií než v Caliíornii Tak
na příklad vinné hrozoy mohou
odtud do trhu býti posílány již
koncem května s proto také jejich
cena bude vždy dobrá Vinice
budou se tu dobře vyplácet! a z
takiidtno rrivi v tu dobu co
my am tam byli problikl kr-ji
011 tu p ) Stilea 1 Los Angelea
Ca! který o poslední výstavě v
St Louis byl předsedou výboru v
odboru tahradnickém a ovocnář
ském Jeho výrok je le krajina
tato atane se v několika letech
druhou Caliíornii
třríoa1 I
Státní učitelský sjezd v Oraaze
(P lo V A ftuoh hliml tko r flrunoNob
Po tři dny 28 39 a 30 pro
since m r hostila Omaha králov
aky více jak aooo nebrasských
učitelů Co se týče příležitosti
pohoštění a duševního požitku tu
byl zajisté tento sjezd učitelský
ten nejzdárnějšl a co do počtu
návštěvníků ten nejvČtŠÍ
Nebraska vzrostla na velký 1
zázračný stát a jako velký a zá
zračný stát těší se chvalné pově
stí že stoji na prvním místě po
kud se týče duševní pokročilosti 1
že má nejméně těch již nedove
dou ani Čisti ani psáti Její sou
kromé a veřejné vzdělávací ústavy
a školy jsou mnohé a výtečné Na
státní universitě v Lincoln vyu
čuje více než aoo profesorů a na
vštévuje ji více než aooo studentů
a sami privátní normálka ve Fre
mont měla vlce než 1800 návštěv
níků Ve veřejných tkolách
vyučuje přes 9 tisíc učitelů a ředi
telů a navštěvovány jsou denně
průměrně 176680 dítkami Z to
ho jiz lze seznali že povoláni
učitelské zaujímá veledůležité ml
sto ve státě na&em
Vynikajíc! učitelé a ředitelé
Skol brzy seznali Že má li vyučo
vání ve tkolách naších dosáhnout!
toho nejlepšího rozkvětu třeba
jest pořádati státní učitelské
ijezdy v nichž by učitelové mohl
nabýti lepšího a většího uvědo
mění ohledně práce Školní její
orgaoisace a nejlepších a nejú
spěšnějších method vyučovacích
Při tom měli zárovtA na mysli
aby ee učitelstvo seznamovalo
všeobecným pokrokem světa aby
se pobavilo a nadchlo pro své
těžké a zodpovědné povolání
vzuyr americké učitelstvo jesi
tím nejméně placeným dělnictvem
toho nejzodpovědoéjšího a nejdů
ležitějšího povolánil President
harwardské university Elliot sr
vyjádřil že "učitelské povoláni
sápe více síly Životní než které
kolív jiné povolání professionel
ní" A přece učitelská mzda ob
oasi pouze 4a dollary 04 centy
měsíčně a lo jen po 7 měs ročně
čili asi 36 dollarů měsíční na celý
roR Aďierika má jtŠlé seznati
I lil I MM
jaK veinym vcienem zavázaná jest
svému učitelstvu
Vynasnažím se podat! tuto jen
stručný náčrtek o státním učitel
ském sjezdu neboť podrobné vy
psáni jho vyžadovalo by více mí
sta než by mu mohl tento list
propůjčili i tehdy kdyby si toho
česká veřejnost přála ' Podotknu
tedy pouze že sjezd státní sestá
val ze dvou rozličných zasedání a
sice ze zasedání generálního a ze
zasedání sekcionálníbo Chci se
zmínili pouze o tom prvém
Hudební čísla přednesla svÉto
známá "Royal Huogarian Orche
stra'' a čísla zpěvná přednesl
pěvecký sbor Wagner sestávající
pěvkyfi omažakýcb veřejných
tkol Jedna z nejhlubších a nej
filosofičtějších řečí dle všeobecné
bo úsudku byla ona kterou před
nesl ve čtvrtek ráno Rev Father
Dowlíog president Creigbton uni
versity obrav si za tbema: "Lid
ská nespokojenost její příčiny a
rozluštěni" Sám W M David
son ředitel omažských veřejných
kol pravil ie pokusili se mluviti
o předmětu o kterém tak důklad
ně pojednal Rev Dowliog bylo
by pravým rouháním Řeč jeho
týkala se věcí sociologických
Mluvil výstražně !e nadešla kri
lická doba kdy bohaté třídy a
ky utkají nthudo li přikročeno k
něiakym radikálním Mormaclm
Dělnické tlldy jsou jít doni nvi
domélé a počínali ae tázali proč
ony maji neustále pracovali a něko
Itk jednotlivců neustále bohatnou
1 proč ma tyti úcinik pot ze
lakýmsi strojem pracujícím vždy
ve prospěch několika těch jednot
livcú Dělníku měla by býti po
skytnula možnost aby til v sou
kromí v pohodlí a hodiny jeho
práce neměly by býti tak dlouhé
tak aby se nestával cizincem ve
svém domě a též by měl míti něja
kou naději že pracovitosti a šetr
ností můŽo se dodělati lepšího
postavení v Životě
a a u a
ve čtvrtek večer přednesl gen
bweeney z Kentucky v Auditoriu
svou řeč o "zlaté době" Generá
Sweeney jest jedním z nejvěhlas
nějšleh řečníků v Americe a jeho
úvah mři by si povšimnouti každý
pravý americký občan Týž mezi
líným pravil: "Armáda jest levá
ruka a vojsko pravá ruka moci
každá vlády Spojené Státy po
kud se týče válečné moci stojí až
oa šestém místě Evropa může
postavm ao poie ve 30 daecn ao
míllionů vycvičeného vojska kdež
to Spojené 3táty pouze 50 tisíc
Ve vědě literatuře a umění jsme
daleko za Evropou Naše pravá
moc však spočívá ve Školách 1
volebním lístku: Hrozí nám vel
ice neuezpeci se sírany trustu a
monopolů Mládež naše nezdá
se míti dosti toho přísného vycho
vání jakého dostávalo se našim
praotcům Mládež naše počíná
se opičit! po evropských způso
bech Náš společenský život zdá
se býti zařízen tak že vstup do
něho závisí více na tom jak třeba
ovládati různé údy těla a sekati
poklony nežli oa tom čím každý
muž a žena býti mají NejvyšŠI
povolání v Americe jest povoláni
učitelské a doložil že - byl by ra
ději učitelem Daniela Webstra
nežli i samým velkým a proslulým
státníkem Webstrtm
Sjezd zakončen byl illuitrova
nou předoáškou proslulého cesto
1 _ r- a
vateie p Kooersooa o kuhku a
Japonsku Mluvil ze zkuíenosti
tieboť vykonal již pět cest do Ru
ska a tří cesty do Japonska Na
začátku své přednášky pravil že
oesympatizuje s Ruskem ani s Ja
ponskem Ruská šlechta jest prý
zkažena a v tom Že spočívá nei
větší slabost Ruska za nynější
války Vysoce chválu cara a ca-
revnu jichž cista povést nebyla
nikdy zkažena mezi tak zvrhlou a
kaženou Šlechtou Šlechta ru
ská nemá prý víry v boha ani ú
cty k ženám a dle jeho náhledu
lárod takový musí zahynouti
Avšak zdá se že se lid počíná
probouzet! a že v brzku jasná ji
třenka vzejde i národu ruskému
Pokud se týče vilky pravil že
Japonsko musí kooečně přece jen
podlehnout! neboť Rusko má
nevyčerpatelné zásoby vojska i
přírodních zásob Mluvě o Ja
poosku pravil že je to země pře
vrácenosti Vybranými slovy líčil
svoje zkušenosti nabyté v zemi
"vycházejícího slunce a uvedl
též že Japonci jsou nejnemrav
néjší lidé pod sluneem
Mimo výše uvedené proslulé
řečníky oslovily sjezd i jiné vyni
kající osobnosti jako sl Louísa
Arnold z Dostouu W M David-
m a ě
son superintendent omazsayen
veřejných Skol prof Menj L
D'Ooge Ph D z Michigan Ad
nan M Newens moooiogit z
Ames la a pí Mary II Hunt z
Dostonu předsedka Women's
Christian Temperance Union
Zkrátka řečeno letotní státní
sjezd učitelský byl takový že
Žádný učitel neb ředitel tkol ne
měl opomenout! súčastniti se bo
Trpíme li bolestmi v kříži jest
to znamením že vát kříž jest sla
bý užíváme li St Jakoba Oil ae
sílíme v krátkém Čase záda naie
ADRESÁŘ SPGlKU
CrikSpT Mlnlrké rdpor Jcéaat
tro irMiáft4iil Ulri
Innfioln lowa Wliconnln Nebraiku
obt Dukoty a Mlcblgan
Matni Jednota v Ht faul Minu
CHdnicl t fot nim tfhorem )dna
latn nPl podMnofm upollitm vfllk
mafltnr btnlou ViltiipNfltii Frunl fko
U 1'aul Minn I niUKipriliKda J Autrrn
mntiflftuolla Mlnn11 niliivtliU JtMtpa
VomitU Ilopltln Mlnn Vrlkutajfinnia
Vrant A Krvh Ht Paul Mlnn Vslaopoklai)
Bltt J(Mnn Pyrit Mlnnnitpoll Mlnn
fdonn:ÍA5Golhuiil Nt i'aai Mlnn
Léknf Hl J n acitaJ Dohm tK Ub
U St I'aul Mlnn
Ctnllntnl iprátf mumUiiJI vlom tpolktrn
íubnu Corvancf Iljou a lednu
Č I v MontRomery Mlnn
)d)fá tri ichSia kafdnu ítyrtou nadMl
nlcl ťfsdanda Jan NootnJI mtatoprad"
nd Jaknb Wondrit Talemns rr Mina
Ofptnlw Vá'ly ťftrťka Mokladni Vojt
Nftinec dAvSrotk Frank Vanlia
Č II Mladoéech t Lo 8uenr Center
Minnesota
nllOOK ťřdidk J O Kranlk LeHunur
JJnnter Mlnn j rolstopfod K L Vráno gkf
Cnteri ůfet J Biček LÍ'Souer OritorMIna
C III v 8t Taní Mlnn
odbfTánví ichfiie kaSdout itfelu t mígicl
Prediflda VánUv Kotnourit tajemník ř J
PavleekS57 Oanton Bt flfinlk Krant Ho
ricek 644 Pleaaant Ave poil Fr Hamal
Karel Harlíěek Borovský i IT
Mlnneapolls Mlnn (
inl í ÍS1 corner oř Waahlnuton 4 0odarae
™ rronnnua a nuro j uriK taj fotr Htraka
80V4-S 8t so flíetnlk Aloll Kubltek mi
m Ontario Btroet 80 Kant
Č T v Nové Praze Mlnn
odbi4 ichfle kaldou 4 nodiSll v mínící
DlnJa Vím Mu ~ 1 _ a 1 -
1 w™n uw uiinvuurcu Janu HO
hi ut dSatnlk Ant F Vrtli taj Mátl F
BaHO pokladník VoJtJ ChalupkJ pri
Todři Frant M Korbel vnitřní atrfr Jan
Kratochvil venkovní trátVic Pykal ti-
i A Komenský í TI v Ilajward
Minnesota
odbývá §v tobSce I nedali ▼ mMel Pfed
Fr filRtnk Anatln Mlnn R H Nn miatn
Bffda Mat Beiioli ta Karel Funfar Olen-
vil o Mlnn) flcetnik Albert Faoovikf Olen-
JocerPIevka
Karel Toliký ě VII v Nové 1ř ebonl
Minnesota
'"Íbí!řTíchftie kaMou 8 neděli v mfcl
N0S1 in1topfdViJtfl(!h UhliřMonttrompry
Min KK NoSi tajMinnlk Václav A Kdel
Kl Unmiuv Mlnn lí U M l '
Podojil Kllkennoy Mlnn kR Ňoit pokl
Jan Mouka Kllkennejr Mínn II U Nol
Č VIII Rovnost Owatonna Mlnn
odbriivť ichfice každou S nedfilj t m Sulci v
leanu noainu oapoi v mi o S P 8 Pfedneda
Wm MultfiPf fn tnnlurf 1 ~ I
tajemolk Jno O Flfiri aetnlk FřPecbek
pokladník Adoiř Horák '
Mpolek ě IX t Plne CItf Minnesota
Odbývá ivá chftře každou 8 oedU v mfiafcl v
I hndndn Vittňmnň li n Btinhl t„
Jan Bárta taJem Ovr Khm Metnlk Anton
Pe ek Bofcla' Vádu v Kam prftvodíl Tom
iiikmii ni vin a 1 UMlinRU VfJIJOVIlI
tráí Matfij Prochánka Plne Ult Mlnn
C X CechosIoTAn v Olivín Mlnn
Odbývá IVé lohflie druhou nedAII (!
Prediieda Ant Uufok inUtopfndiieja John
?Tlr:i je™ni Rarei ir)ic flftetnii
Bed Hoíek pokladník Karel Kohn
Čechle é XI v No Omaha Neb
ol o oura hodin vaíer v aínl Vt Laltnbra Před
edaJan Červený SO a Q inlnUipř Fr Lalt
nnr injniiiuia a urcium nuou 0llll XJ!fl
Nortb 20 ul„ pokl J Vocáae 21 S St
Číslo XII Chrudim r Itaclne Wla
odbývá iv icbuie kaádou treti tobotu v mt
lni v 1 hodin vefer Předaoda Kar Čáalavt ký
ItfM NlOnueva t triliitopfoda Joa Petržilka
ittoH N Onneva t-taj a diet Joa llavlina
lňtíilen1V9' P"kttín'k Vác Janota
ISIS Albert Ht
Čísle XIII Český Lev v Hcaforth Reď
wood Co Mlnn
oflbývá lohAie každou druhou nudili r niiHl
1 1 onm n (inrni nuun rflin mjllll I UIJMvO
ifd Váflev Pintu ka Brorth MinnI taj
Henry Jedllíka Veata Mlnn ííetnlk Ant
ň"v"'i:H"i mnin 1 puKiauaia Jan notvtl
Vesta Mlnn
Číslo XIV Ladlmíf Klácel
r TuNcobla Win
odbývá icbtie kaídou druhoa nodSII v mánlcl
iwiw mwri nucii iw nou II lip linuto-
předa tajemník Ván Kainack Jo Havel
ŮCetnik on Krahulec pokladník
Jan Hus t XV Honklns Mlnn -
odbývá ivé loh&te kaádý druhý nátek víh
večer v Anderton llall PredaJan Hbonka
Bo lili mlatopNtda Jo Stípáne taj Joa '
Llejrda Box W Hopklna Mlnn díetntk Jan
Červený pokladník Frank KHí
Sebranka i XVI v Omaha Neb
odbývá iváicháukaldá první Sterý y máalo
7 """ rreukeua una'erw Marni
tajemník a í Cit nik Jakub Marel mO bo 18
St pokladník Karel Marel S E cor 6tb
and Wllllanii St
Číslo XVIII Bratři Severa
v Drjirood WIs
ivolllltlnáiledujfciaradnlkyi predieda Jaa '
Plllnr miittinřniliMida Vrunlt kil _i
Joaeř Fui!ha flřet Bohumil Joalfak 'Dokl
Tom Kyielkr pravodCI Jan Bvoma vuilFnl
trál Joa Joilfek venkovní itráá fiiepán
Najbrt poíetnl výbor Váo Novák Joaef
Vlaenik Jat Formaa flchái ie odbývali
MHMWW HIUUU HBUVI1 V lUVIlUl
Johánek Bratři
vlaitnl
první třídy nnloon
1402 Wllllam ni Omaha b
Dobrá vína likéry a doatnky—Chutný
# ta la Sm-mmwt-'' # av