'-- fc?: Hn - r k - ' 4 T f- --tí á -- % t š v1 — -i £ 4 - - ť -
CI5AHUVNA ALx-dl i H w
Doni el VIU loroU ['
l) hrnc rff"l J-itrft a-Vo!ivl sláva Mirimonovl inu
uanrtrnl natojul tonoio lum n "
MiumtJU optaJn pMci!
Mitamnn llikobrli i tho ihoť
(iitlť
Lij vypláhl t koíiru jrjich ko
botník hlásil
schftit jrl určilo v lom připa
de kJj! lískobado ve Mroácti
dnech orvtiif ml hjti mik
" "Chcete jtlt nco Haf" tiul
ta pnboCnlk matky Miramoaovv
Nikoli'" o4poviiMaotířtrd
"A vyř'' obrátil Jaooik k
sestře Miramouovi
"Já ano"
"Mluvte Poslední v5c ptíul
buJo státem splněno"
"Bflh Žclincj Mexiku t jtho
liJul
"A co dále?" tázal se důstojník
"Více nechci říci pospešto
V com okamliku vystoupil vrch
ní velitel na vyvýšený podstavec
Juarezflv poadraviv vytasenou
šavlí pravil zvučným hlasem pre
sidentovi: "Jménem vojsk mexické repu
bliky prosím o milost pro odsou
zené" "Milost jest u Bohal" odpově
di! Juarez a tvář jeho zůstala
chladna nehybná
Vrchní důstojník opřtně po
zdravil postavil se do řady
Po ním vystoupil na podium
starosta města Mexika
"Ve jménu občanstva mexické
ho prosím o milost pro odsou
zené!" "Milost jest u Boha!' odpově
děl Juarez stejně hrubě jako prve
Starosta také odešel
Po starostovi předstoupila před
Juaree bledollcí íerní odčná
karmelitánka
Přicházela nejistými kroky oíi
upírala k zemi jakoby nechtěla
viditi nikohokdož kolkolem stojí
Hlas její byl tichý slabý ale
přes to vtíral se do srdci všech
kdož ho slyšeli
"Pro9(m ve jméno íienů Bobu
Žijícího a světu odumřevšího kar
melitánského řádu" pravila jepti
ška "nezabíjejte těchto vlastních
dcer vašeho národa Moc vlád
noucí i právem a se spravedlností
nemůže vynésti ze msty soud i
íinílí toho obrací na sebe kletbu
a hněv boží Milost nevinným!
Milost cti mexického lidu!"
Juarez překvapeně pohlížel na
jeptišku mluvící k němu lako
vou odvahou
Lid s hlukem se tázal
"Kdo je to Kdo nam praví ta
kovou pravdu do oíi?"
"Sestra Marie přítelkyně choti
Eskobedovy světským jménem
: Julie Šarkadyovať' znělo vysvětle
ní od úst k ústům
"Slyšme Juarezat AP mluví pre
sident!" jetel lid netrpělivě
Juarez popošel k dívce
Uchopil ji za ruku a i tichým
sykotem aby ho jen Julie slyšels
podrážděné pravil:
"Ab proč jste ke mně nepřišla
o hodinu dříve v palácil Byl
bych jim dal na vaše slova Život
Ale ted již jest pozděl Juarez
před lidem nesmí změknout! sice
by byl ztracen a s ním i celá repu
blika! Jděte opět do své cely
klášterní a modlete se za — Jua
rezal" A pak jako poraněný lev přisko
čil k svému křeslu pravící ukázal
na hranici a chraptivým rozčile
ným blátem zvolal:
"Zapalte hranici! Zapalte jil
Milost pro nepřátel národa jest u
Boha!"
V nejbližším okamžiku hořela
hranice plameny vysoko planoucí
mi matka i sestra Miramoaovy
přivázané k prostředním sloupům
modlily se s pohledím k nebi o
bráceným Dým a plameny zavřely se nad
nimi Ale tváře jejich přes to i
v hrozných těch okamžicích se u
smívaly Vojsko temným vířením bubna
provízelo strašlivý výjev
Hranic jStě plila když náhle
z jedné ulice nastal hluk tlačeni
ce leknuti poplach
' Na věži chrámu Svatomichal
skébo zvooy náble umlkly a zvoník
Z plna hrdla volal dolů na diváky:
"Míramon přichází! Eskobedo
jest tady! ZachraBte nevinné o
běli!" Juarez se zhrozil
Lid provolával jméno Miramo
novo druh přes druha tlačil se tím
směrem kde vznikl první ruch a
bluk
Slova zvoníkova množství lidu
zaslechlo a po malé chvíli jako
bouře neslo se z úst k ústům:
"Miramon přichází! Eskobedo
je tadyl ZachraBte oběti!"
Nastal všeobecný zmatek a roz
čilení Juarez pěstmi a lokty rszil si
dráhu k hranici a rozhazoval roz
kopával bořící polena
Pak zmizel v zástupech
- Matka sestra Mirsmooovy la
iely napolo zubelnatělé mrtvy na
dlažbí ulice Bylo pozděl Na
darmo rozházeli a rozmetali dobo
ffvajfcf polena
Na "protějším roba náměstí lid
jásavě provolával Nadšeně pro-
ně a sám ho ootoý kut eraty táhl
Alt neuspokojili s ani s touto
ppetou posvedli Mirinion n t
mens a tk ©btšli s nln náměti
provolávajíce mu slavii na Urně s
vSa-htii toaraJottneni i jeho ni
vratu
Kiidý ho chiřl viilřti a slvšiti
VoUli Juama oby pot-travil o
vrátivšího se a přidal mu svůj
úřad
Ale juarezo nebylo lze vidí ti
ani oalézti
"Kde jest má matka má drahá
dobrá matka? Kde je mi mladší
sestřička? Alicel Alice!" volal Mi
ramon znepokojen
"Budou zachráněny! Hra
nice přivě rozhazují!1' těšili lidé
Miramona ale tento se neupoko
jil tiačil se k hranici cliiíl vidět
své milé
Miramou stanul před rozhize
nou posud hořící hranicí Stanul
před zuhclnatělymi třly tvé matky
a sestry
Líce jeho obráželo hrozný bol
a hroznou hrůzu
Lid zaraženě pohlížel na bolem
staženou tvář Miramonovu
Řeč na rtech všech lidí umřela
Ženy plakaly muži s hlavami
na prsa skloněnými nnDoce sklí
čeni očekávali co Miramon řekne
"Bídní vrahové!" ouvsl se Mi
ramon konečné pln zoutaiosti
"Kde jest Juarez ničema který
mé nejdražŠÍ zavraždil? Kletba
mu a smrti Kletba a smrt všem
kdo mají účast na léto potupné
vraždě! Matko mál Sestro má!
Moje krev! Moji dražil Tak se s
vámi muíím sukatí!? Na mstivý
soud bude odpovědí rovněž mstivý
rozsudek! Lidé doneste obětě
před oltář svatého Michala
Nechť je vidí všecko občanstvo
této země! Nechť vidí malý i veli
ký chudý i bohatý jak pokálel
Juarez čest mexického lidu! A
pak vzhůru do červeného domu!
Vzhůru k národnímu sněmu! Má
li mexický lid jen trochu cti musí
te Juarez vrah za tuto strašnou
potupu mně zodpovídat! před
ním!"
Miramon ubíral se do červeného
domu Lid hrnul se za ním
"Zadostiučinění Miramonovil
Zadostučinénl za urážku lidu!'' je
čel lid
V zasedací síni leželo na stole
Otevřené psaní
Písmo bylo skoro ještě mokré
TresideostvI mexické republi
ky zříkám se ve prospěch Mira
monův Juarez"
Tyto řádky obsahovalo ono
psaní
"A oárod toho přijímá?'' tázal
se Miramon
"Ať žije president Miramon!
Ať žijel At žije!" odpověděla sta
a sta hlasů
Miramon posadil te na klesle
presidentském
"Jest zvykem'' pravil vážným
slavnostním hlasem "že presi
dent při zasedáni na toto místo
oznámí své úmysly jakým směrem
a jakými prostředky chce říši řídi
li DovolteŽ mně pánové abych
v této hrozné chvílí kdy moje
matka a má sestra obě oběti této
republiky mrtvy leží uchýlil se
od tohoto posavadního zvyku V
této chvíli mohu jen jedno prohlá
sili že totiž budu nemilosrdným!
Odejděte a pokojem pánové A
vížlte li si mne a milujete Ji mne
skutečně tak jak dosvědčujete
psk mně pomozte vyhledali všecky
ty lotry kteří měli podíl oa za
vražděni mých drahých) Přijímám
tímto z rukou lidu moc Dejž
Prozřetelnost božská sbycb touto
moci znovuzřldil zde co nejdříve
mír a pokoj!"
Lid rozcházel se s provolává
ním slávy Miramonovi nálada
jeho však zůstala stále stísněna v
uších lidu zněla slova Miramono
va "Budu nemilosrdným!"
Juarez zmizel uprchl
Z věci movitých vzal si t sebou
pouze svij revolver a — peníze
□ Kam se odebral?
Toho nedovedl nikdo říci!
"To je lhostejno" pravil Mira
mon k senátorům "přes to vyne
seme nad ním rozsudek smrti!"
Třetího dne po těchto událo
stech byl Juarez uprchlý presí
dent republiky odsouzen k smrti
ale s ním zárovefl bylo odsouzeno
k smrti stodvacet mexických dů
stojníků!
Stodvacet I
Tak počal Miramon sve presi-
denstvl v červeném domě mexi
ckém
KAPITOLA aa
Onsím vodou
Ve středa Mexika táhne se stře
doamerická prérie ohraničená -ne
smírnými pralesy a sopkami
Oko zde konce nepatří Člověk
nevycbodil zda ještě pěšinky
Zdá It ihoubof poiár el
kdy tde v cbtovskfch pialtsUřt
uUoM nesmírnou tuto rovinu i ia
)! t1s te ) ptahléholl I jniatt
Ja ta a tam na ntkolika kot
ekh bul lť'r Uiva httsié
křoví tvoří na poulit tMo několik
tdtayih cMtovů
Uitatnl kiaj jel t)r'1ř Pu
si)' hul)' plfnř íii"Í-
i lion ftl ptaUsa otklppi'jlcíln
luia pnuli vyMtipuje na kanuni
tun prřni podvrfir llililý mul
Má ni tot ě lilltl uniloftnu na
AU Uář jiho jest bledl oři
unaen 7M ? ře crlá poktava
UM jťl velice vyullrna
Kilyl upatlil nplrliledno pu
stin i s phkvaprnlm zvolal
"Jaká to nesmírná nekonefn
rovin! J# um tak jakobych byl
ln(i v llorobádi Air tato
poušť jot tk puiiá proti horto
báďuké i slunce zde i t tak za
mdlé jakoby e hněvalo proti
krásnému slunci v mé vlasti!
Muž zastínil si oči obřma ruka
ma a rozhlížrl e po nekonečné
poušti ozářené mexickým sluncem
rudě zářícím
Pojednou cítí jak půda za ním
se třese slyší hluk divokého útě
ku hrozného řehtání
Baron Štěpin Uajduk zaraženě
se obrátil a rychle vskočil v hou
stínu nraiesa
Sotva mu zbylo tolik Casu aoy
se uhnul stádu divokých kooí jež
úprkem a se řičením hnalo se ne
konečnou pouští
"I koně jsou tu jako na uher
ské poušti!'' myslil si Hajduk
Dlouho se díval za pádícími a
prchajícími zvířaty j
"Ale jakoby i tito koně byli
jiní jakoby to nebyli koně z puBty
hortobáďské' myslil si dile "V6e
je tu tak strašné tak divoké tak
nezvyklé '
Vyšel znova z pralesa ale opet
jiný hluk vyrušil ho ze zamyšleni
Tlmže směrem odkud prve di
vocí hřebci se vyřítili vyrazil no
vý letící zástup do prérie
Byli to napolo nazí Indiáni
strašlivých tváři
Všichni bvli na koních dlouhé!
rozcuchané vlasy jejich byly ozdo
beny péry křiklavých barev
Všichni měli v rukou kopl aneb
luky a oči všech divoce se leskly
Bili a Dotízelí své koně a divo
kým nesrozumitelným rykem zno-j
va naplnili veleboé ticho prérie j
"To jsou Šiuovél" zabručel si
Štěpán Hajduk "Loví divoké
koně ženou se za stádem hřebců
Jciom aby mne nespatřili!"
Štěpán Hajduk bezděky sáhl po
šavli ale opatrně se skrčil za
kmenem stoletého stromu
Hrozný zástup ujížděl - již v
dáli jen zvedlý prach pouště
označoval kudy odjeli
Haíduk znova pozoroval poušť
a myšlénky jeho znova dlely do
ma v Hortobádr
V iednom konci lesní mýtiny
spatřil tchátralou chatrč
"Praví tak na kraji lesa stai u
samá pusty rodný domek mé milé
Julínky" vzdychl si smutně "Ale
co se od lé doby z toho domku
stslo?'
Bloudící generál kráčel volnými
kroky bez dle pouští dál Zapa
dajíc! slunce ozařovalo jeho po
stavu ještě několika paprsky jež
obrážely se o lesklou jeho helmici
a šavlí
Pojednou zastavil se osd smut
nou podívanou
Byly lo ženy v hadry odéné
nahaté děti
Všecky postavy tyt3 byly vy
chrtlé vyhladovělé
Stépáo Hajduk pln útrpnosti se
blížil k ním Nikdo ho nepozoro
val vychrťé postavy chtivě hra
baly se v písku pouště
"Kdož jste vy bídy zplozeoci?
Proč hrabete zde tak chtivě v
aprahSýčh květinách'?" pravil Haj
duk když došel ke skupme
Překvspené ženy zděšeně na ně
ho pohlédly Některé rychle daly
se na útk
"To jst také bílé strašidlo)
Ta uké přišel oa lupl" šeptaly si
uleksně
"Nebojte ac jsem vaším příte
lem neublížím vám" dodával jim
Hajduk odvahy
Suchá hubená a otrhaná Žena
blížila se poněkud směleji k cizin
ci v krásné uniformě
"Opravdu není takový jako
ostatní Z oči jeho záři útrp
oost tvář jeho jest dobrá" radily
se Indiánky
Stará shrbená žena obrátila se
k generálovi a důvěrou:
"Jsme pohořeli vyplenili nás
hladovíme bílý cizioče" oslovila
bo "Tvoji bratří nový národ
mexický učinil nás takovými že
bráky Ale nebudou to tvoji
bratři" dodalazkoumajíc pozoroě
a dlouho Štěpána Hajduka "Mají
pleť snědější a obličeje strašnější
z očí jejich září ukrutaost''
"O kom mluvíš ubohá ženo"
tázal se Hajduk útrpně
"O mexických mulatechz pekla
vyvržených kteří každoročně pře
padají nás a blesky a hromy o
kradaou nám dospělé dcery muže
naše odvlekou do otroctví zapálí
nám vše co máme a zanechají
nás zde staré a děti v hadrech a v
hladí
"A ti muli kuli prví tudy jdi
na kenkhř"'
"Ti jsou jtdnl Iťattil Indiáni
Suové Mdli nahoře v htdlerh
bot chtft lortklvb lam ti ta aimi
ďábli mnutu netroufají Mdlt
irjich ntvyhlrdávajl obdodnki l
rttrokv iriich mulové nrttpl lbem
otroctví Oh li jou velic# šťastni
vrlice bohatil 7ivl I itá ubobé
KJ1 rrjjou se svyih bor lovit
koně a Irti takto poulil atřatl tu
a tam pita t viavfl pricny áy
My j la pik hledáme v pl-kti
t jtrAUni aťyrliim mohli Ifli I
td jsme in dMaly"
Siř pán Hajduk sklonil hlavu s
mlčel
"To jr-nt hrorná blds! To
tmly jrst ono proslulé svobodné
MMko? Tak vpdá bohatfmoe
ný kmen indiánský? To jou pári
ové na smrt ujařmení tu nrjtou
jiiani lidé!"
"Stařena te slzami v očích při
svědcoviU hlavou při těchto slo
vech "Tak! Tak!" zavzlykala bo
lestní "A což kdybys viděl i ty
ostatní dobrý citinče! O
statnU Doma!''
"Ukaž mně je též! Zaveď mne
do vašich domů do vašich sldtfll"
"Haluha! Do našich domů! Do
našich vesnic! Podívej se bílý
dobrý duchu tamto jsou naše do
my caie vesnice!'' ST4!a se trpce
surá žena a ukázala na shořenou
chatu dřevěnou j( ž stála na po
kraji lesa "Pojď za mnou podí
vej se co nám mulati nechali: je
dinou chatu z celého kvetoucího
města! Ostatek vyplenili a spá
lili!''
Štěpáo Hajduk mlčky ubíral se
za Indiánkou do onoho domku u
lesa
S hrůzou s bolesti se rozhlížel
když dovnitř vstoupil
Stará žena mlčky ukázala tre
soucí se rukou na strašnou bídu
Štěpán Hajduk sejmul si a hlavy
těžkou helmici a utřel si upocené
čelo
"Podei mně něco abych mohl
si sednouti" řekl stařeně "Já
jsem také tak bídný jako vy A
ještě bídnější protože nemám ani
přístřeší Jsem pronásledovaná
zvěř bloudící uprchlík I mne
chtěli Mexikáni utratili a bloudím
již několik dni o hladu a Žízni v
smrtelných nebezpečích pralesem
Ale svolej domů i ostatní!''
"Ať ien hledali v písku dnes
jsme ještě ničeho nenašli a slyšíš
jak množství hladových dětí ječí?"
pravila shrbená žena
"Dnes nehledejte již lekni jim
to Mám u sebe mnoho peněz
všecky vám zde rozdělím Každý
dostanete tolik že snad si celou
ves zase vystavíte"
Štěpáq Hajduk sáhl do náprsní
kapsy a hodil stařeně plnou to
bolku Stařena chtivé uchopila tobolku
a třesoucími prsty vybírala z ní
nesmírný poklad
Venku ozval se divoký ryk s
dusot koRský
Stařena rychle ukryla tobolku
za ňadry a vděčně padla Štěpánu
Hajdukovi k nohám
"Budiž požehnán tys poslem
velikého ducha mocný bůh Kapak
tě poslal k nám abys nás vysvo
bodil od smrti hladem! objímala
stařena Hajduka-
V tom okamžiku vrazil do svět
nice houf hrozně řvoucích Indiá
nů Byli to šiuové
Když spatřili stařenu u nohou
Hajdukových vytrhli a děsným
rykem tomahavky za pásy a vrhli
se na nenáviděného těloeba
"Bílé strašidlo! Smrť oa jtho
hlavu! Rozsekejme ho!" křičeli
Indiáni v domnění že i Hajduk
jest mexickým otrokářem a že sta
řena právě ho pros! o milost
Štěpán Hajduk směle vytasil
šavli a obrátil se k útočníkům
Stařena vyskočila se země s
stanula před divochy
"Neubližujte muPukazovala na
Hajduka "Padněte také k jeho
nohám! Jest to posel mocného
Kapaka přišel nás všecky zachrá
nit! Pohleďte!"
Stařena vytáhla tobolku ze zá
Badří a vysypala veliký obnos pe
něz před Indiány na zem
Šiuové vykřikli překvapením a
udivené dívali se hned na poklad
hned na lujduka
"To všecko je naše všecko jest
naše!" pokračovala stařena a nadšením-
"On nám to přinesl toto
vše nám daroval jest poslem moc
oého ducha abychom aí znova
vystavěli tvé domy a aby naše
děti nehladověly více! Padněte mu
k nohám bratři Šiuové zbožňujte
posla velikého boha Kapaka! '
DivnSi lina lír nsdšené tančili
kolem Štěpána Hajduka který se
vlídně usmíval a drub za druhem
padali před ním na zemi
"Vstafite jsem člověn jako vy"
pravil jim Hajduk "Nepotřebuji
těchto peněz ala vašich silných
ramen a vašich udatných srďcl
Pak zde nebude více Žádné bídy
nebude zde opuštěných vesnic a
děti toho nešťastného lidu nebu
dou bladovíti"
Indiáni a údivem vstávali před
poslem velikého ducha který se
nedá zbožOovati
"Šiuové' pokračoval Štěpán
Hajduk hlasem povznesenějším
'TotlvJtt slova mál Utíkáte U
vidy ibablla Au hor kdjl mmftl
lupiči slibnou ti Irnio ubohý lid
budou vám Slllv vypaiuvsii vetui-
ts a odvadfii mur uo eiroitvir
"Tak jest! SkuttnllM přitvl I
(ovalí Indiáni po liihu
"Sřbíttst jfdnnu vlahnl o
ibrojle te a vypa lnMs na lupič
vymyťie půdy m#vitké ab
lalo krásni třmě byla svobodna a
aby všichni Indiáni mohli v míru
lítí aby e mohli mnolití"
Tváře Štěpána HajJuka se rot
rUltlv
Také oči divochů aaleskly st
náhle odvážně při líto domluví
"Pojďte se mnou pojďte la
mnout" pokraíovsl Hajduk "Já
vás mvrdit do hnUJa oněch lupi
čů ji bu la vašim vAddni a pllsa
hám vám Ž- neríMane v cílem
Mexiku ani jediného obchodníka s
otroky!"
Indiáni nadřeně mávali noži a s
jásnu-m sráželi flíty
To byl u nich válečný hluk lak
vyjadřovali chuť do boje
Štěpán Hajduk přistoupil k nej
staršímu Indiánu- Sáhl mu na
hlavu ozdobenou peřím a vytrhl
mu z ozdoby té červeně obarvtné
orlí péro
Zatknul si je na stříbrnou hel
mici a pravil:
"Pojďte za mnou za červeným
pérem! Kde uvidď toto ří-rvpií
péro tam naše pomsta poletí! Ná
sledujte mne ohněm i vodou!"
"Smrt na žlutolícl mulaty! Smrt
na obchodníky s otroky! ccen
Indiáni strašlivě
Štěpán Hajduk vyběhl z chatr
če Houf Indiánů s jásotem tlačil
se za ním
Před chatou čekali lovečtí koně
Indiánův Divoši rázem byli na
koních
Štěpán Hajduk vyskočil na nej-
divějšího hřebce sejmul helmici
vysoko zamával červeným pérem
indiánským a opětně vykřikl:
"Za mnou! Smrt vrahům indi
ánského lidu!"
Malý oddíl jezdců letěl jako
blesk vzhůru k sopkám zde při
pojili se všichni zdraví Indiáni a
štěoán Haiduk s mocuýii divo
kým zástupem vrhl se přes hory i
doly přímo k městu Mexiku
Běda všem kdož tsm bydlí! V
očích tobolo polodivého vojsks
plane válečný Žár odvážná udat
nost a horoucí touha po pomstě!
Tento zástup smete celé Mexiko s
povrchu zemskéhol
Štěpánu Hajdukovi leskly te
blaženě oči
"Udeřím na hlavní město ne
ořátel Maxmiliána pobiji vrchol
opory Juarezovy jeho pak zájmu
a v-kozflci svázaného přivedu ho
svému císaři! Trůn šlechetného
císaře bude na věky zachráněn
před všlní nebezpečími'' myslil ti
s bušícím srdcem
Veliký voj Indiánů byl již blí
zek hlavnímu městu Mexiku Mu
lati po cestě zděšeně se před ním
ukrývali a prchali Indiáni pak a
opojnou radosti se k nim připo
jovali Od těchto Dsk dověděl se vůdce
se stříbrnou helmici a a červeným
pérem vše co se v říši za jeho
bloudění stalo
"V Mexiku právě urovnali hra
nici Upálili dvě bílé ženy Mira
monovu mátnu a sestru Juarez se
nnlAUowal utdkl Miramon te
stal nevěrným císaři a jest nyní v
čele republiky a řádí ukrutně!"
"Miramon také se stal nevěr
ným?" opakoval si Hajduk "Oh
lobo Lídoíka toho věrolomc! K
císaři přímo k císaři! Mexika teď
necháme!'
A indiánský voj tryskem obrátil
se ke Queretaru
Císař poděšen vyslechl zprávu
Že rovina mexická se pohnula Že
se blíží sem obludy pomalovaných
obličejů z ozdobnými péry ve
vlasech na divokých koních a di
vokou záští v srdcích
Bazaine svolával Francouze do
zbrani neboť i on se polekal a
strachoval te o svou kůži
Tegetthoíí nepokojně radil císaři:
"Na loď veličenstvo! Tam pá
nem budu iá na svých lodích uhá
jím vaše veličeostvo i její veličen
stvo císařovnu!
Pak přiběhli vojíni z přední
stráže udýcháni a udiveně ohla
zovali:
"Diví Indiáni mávají praporem
barev habsburských Vůdce jejich
jest bělochem má na sobě červe
ný kabát a stříbrnou helmici jest
iako rakouský generál v parádě
Nedovedeme si domvsliti co to?
Kdo jest onen vůdce v červeném
kabátě?"
S věží se střech i s míst vyvý
šených pozorovali querelarskou
silnici pomoci dalekohledů
"Generál baion Štěpán Haj
duk!" zvolal císař radostně když
s balkonu svého paláce poznal da
iKlrnhledem Haiduka "To není
nřfifítel divoši přicházejí a bol
dem: do ztraní i naši vojíui nechť
je pozdravil"
Císař Maxmilián ubíral sa řada
mi francouzského vojska a prová
zen Tegetthoffem a pěti sty avých
íoldoéřů za město Hajdukovi a
a Indiánům ystřlc
Oblíbeného generála a vítal vítá
ním bubaův a vleštěním polnic
PokratoviaL
KhMí fiiň n v ní lrtMnlt Hniio tub urea n
SMfcHM M Hlt
NfKHrfin V(iH !(il tok 4- f l"
ťl i Sil lit a 1 l lim -Hm n
! h 4 ti 1 1 niva aHtvr
IM
U ViUV
tni VH Alt
Itilao lil
H W l'lllHlll H-KMUI !' IIM
rn iv a tkvi) Iii-ihi D nil tHii-
b#JÍ Í 1'lf tfut ntll H lih I' B M
I) l'll hIHi't' p„Bll ll"i
)Ht l II lul 11 ih lKil OIMIII I l-tt-
i a ihim mm
AAfiA s0)n±t% AA AaVSjJaiV átsáA A AA
řiai#siaiiař#iíiaaaf ()
O IScvcfíiv '! Scvcruv
O
O
0
KrvcCistítcl
ottriíii'l ' ik-vI- iA a ftpřv
hivam') liiKV i krt" f ♦ t vři--dv
wpjr řvi4! i!iié liiy
Iivnirl iiij-f-I ti i lil IvMi
Cviii fl (
Ncrvotuii
lei iiv}'iCr(iV'ti pnill
llvlllinil NV ťnl rHltlIlIVHl
iiíi ť řsřt ii'1' iirrv-nl
IkiIuhU iliv) f I ' uvil
CťiuIO0
Severu v l?ciíiiUUí?r žcfykych nemoci
hU e rt-lve-m d"ní řo dum I'ř!ntl trvnló vylsčoil vo vřícull
napravluulHOfituub t!imrrw-i Uí: H'í!i j pohlaví
dinu $(íi
9
♦
♦
Cena IlilHímu
we1
lv Balsant VtQ
y-Ti sy
2S !
50 iltí W
ni ♦
vyiJÍ!iittadovftcclinyk!kypMka- ©
Výboji za den nn-
ifl
- aikwak-haataaaa-akKaaaTtiaSkaMaatkkKkllíaVSiLA
clioroby plic i lirlatiu
Ktuzcní a chřipku tizívá-11 ticttioc-
1'flf ni zároveň
I-ttfctk proti ltl
o
ca n Id
— - M
© heverovu Mast na ríitty a ftoiCHti
ulil rrtrodky uomocl odiítroíliijo zínet a zohréel otrevo krve
PS Nomti tMbO rovaiJ frl Iůccbi otevřen yi-H ran orinteniM rezu
opuríl a svpriluulii Cena 2lfťtČ potou 2H ctil
O
o
o
o
Scvcrúv
Životní Iialsám
Jcht věren nvC-mu Jmúnii e
bot' vlévá nov řlvut dnc'il6hi
tůle kunte ho při zrtepé
ucrdzIvnoNtl tindýnilBl rA
vrall a ncnlaMoHtl Cena 7nu
Scverovy
Pilulky pro játra
pflrtobl přlřaOM tin Jíitrn li
pr:iviil Htollťl rjodfinlf chuť
k Jldltt m hojí žliiCimtont
Žloutenku a žlučové Knntén
ky CeHu2ct poAtoii 27 ct
Na prodej ve všech lékárnách a obchodech s léky
9
♦
O
♦
O
♦
o
♦
o
♦
o
TAC! TTTFPV velko-1 maloolicliodník í
má na skladě '
2 výborná Importovaná I kalifornská vlna jakož I Impor- J
tnvaní a kfinluckí knřalkv i llkérv '
- - -— - — -- — — — #
Kuří fe ihnH ]est tski jak n aha ttrdl Jinak se peníze vřítí
TELEFON 38
2508 N Street SOUTH OMAHA
L I Fiíek l Son Co
CVelCobcnodnícf a Importéřln
J(Aiti) lfirini U Klrsrht Hr řrlr rrMx
Tel mmr- 1001 Farna ul( Oinalia
Frod Krug Brcwiiig Co
OMAIA SEHRASKA
Htrttní vzorný plvovfir
OAtdrvwt sv Eattrav lolavdlé v vsoAállcAeSa av "V lchrrich
VytsTiiu mm 3cavt4m-a fcavdzxé ixo xipt4£i
XkH liHiltí í 5 i-J lepil materiál a ncjlepíl terhnlrká éerrdnoat
aaa— — Vullká sWIIfftut a eM-héllí #ptriul
íUAE MlUAt lpkultl brrrnslTe
HáftE ODJlLu ML '♦MiUjMiMhé
Dopisy e ochotné vyřizují dlo iřiíní
Múz Bios Breg Co
Stetřl a spolelilivi siadoi
-ss-vaři a lahvnjí výborní pívor
Teleíon 119 -m— OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj
oblíbí aí zajisté naše "GOLD TOP" lahvové pivo
Jest lebké perlíc! sa a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest t nejlepšího chmele vybrané
ho ječmene aěisté vody — nenlf v něm ani jediné přísa
dy jei by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno s nejlepších
a ti kteřli je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8
íJETTER BEEW1IS C0„ Tafl I IaiTEjl Tttsrní Jlifl
' SOUTH OMAHA fiNEB
