Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 07, 1903, Page 4, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    4
Pokrok Západu
nunmtft vvrmt
Vtth!utt l-v ff 1'nlltnilng Itv
iw m tifm - ti rrn
~~ Vtcf kalila stftáe
iřím: iitóimsíii mmi
ItOt lili ft ti - f ttlt
v niumt
4l tM (
V lIOtl J-UrkiM r4 II'
?r4~m M MM Mu K W
W li
tllt
„l-wi' i
'-1 i
i (--t- i 4 ( i liT4 'i-
t i i i it - t
4 on- I' I-1-' : '
1 9 I-' h Htl J
N- tt b 1 t 1 ! í I t 1t k
J j ' ! llí'l !(' Tii
W MU l"ií Mt itmM„l U hl ft It i
tni h'íhí#l 'if h'IW w lttt(ii in!?
i ti 1 "( ' M t Jř ilMt-r" ii J tni -
f 4trt í„rw-% ii řni-t-- lvi"
-ftťW fMilíttl '-tn in ' l' W ll- ItC 0nHf
i JříH(ta !' r- flM( MM'?!!!!1 Ufl!
teu r knVtt i Biii-ii „r mi
ilf(tř!l ha fliiiiiMu 1ltf(í rn't jiw VMt X
- i! lln'lnifib HM(n M)n ith l n
niov wiiv v' hn řtu f ni-t hr ju
MtaUlIJf fcwU JteJwOdu UíJH iitlrtt tUM! la
Pokrok Zripudu
Omaha Neb
Omaha Neb 7 října 1903
Mluv mKne a mvsu víc
Svoboda lidstva musí nvr zacho
váat věčnou ostražitostí
NtKOV 1 Z MRAKC NlŠTltSTl BB SNE'
e dobři vlížička
Enicroik přináší qbvčejní Cspéch
úspřchem roste energie
NAPĚJE DtMOKKATĎ V NlHBAHCE 8
blížícím te listopadem zamrzají
ŽÁDNÍ ČLOVĚK I ItDVIlV f C ZNAL
tebe lépe ůtluí te tak jak ho
zoají jeho ioiieedé
NíWťORSTl BURSIANĚ PO LÉTA SILI
vítr není žádný div že nyoí
iklízí bouři
Když člověk ztratil svou Roz
vahu nalezne obyčejní dosti
"trublu"
Zátopa slov gvvTRVsicui nikdv
z pramene moudrosti ale z řeky
mřlkosti
Dobrá prílížitost zaklepi obv
{ejni na dvéře mnohého tlověka
když není doma
NtSPÍSKAL TEM NEZDAŘENÍ ÚNOS
dcerušky naieho guvernéra Pat
Crowe?
OD DNESKA 7A P9K "fM SE HÁ
datt o tom jak velikou větlinou
bude Roosevelt zvolen
SlAWXJH KÍSKiNACf PŘIJÍMÁ CO
mu oitid podívá rázný muž te
maží doaábnouti tobo po čem
duše jeho touží
Tom Johnííon MU v Ohiu kam
pafi ve tvém Červeném automobilu
Ale ani ten ho nedoveze k cíli ví-
tžzatví
Člověk se rodí mz intellioence
a mnozí lidé tento nedostatek ne
dovedou nahradit! ani po celý
VQ život
Nyní kdvz president Kwevelt
ae vrátil do Bílého domu tu se i
ním navrátila také práce do Wab
íngtónu
Burkiane' pláčou a NAŘÍKAJÍ 71
lid nechce kupovat! vodu v akciích
ocelářského trustu Jo jednou
pálené díté te ohně bují
Tak se nám někdy zdá Že místo
vlády lidu a pro lid máme u nás
tuze moc vlády politikářů pro po
litikáře
RoCKEřEIXER TUHLE OPĚT PRAVIL
ie bohatství nečiní íloveka iťast
ným A přece to tvé "neštěstí"
chce rozmnožit) do bilionů!
Jak níkteM tí íádi zrvteíně
maří casl V minulém týdnu de
mokrstická atraoa postavila státní
lístek do pole v MaschuMtsi
MoROANOVI bt V TĚCHTO BNECH
ztratil tvrchník a k tornu v koste
le Dle toho je vídét ie v professí
zlodějd není žádné kollcgialnotti
May Goeietová st koupila v É vo
du ti fa 000000 To není tak
moc povážíme li že Couldova
dcera zaplatila 10 milionů za pou
bého braběte
TURECKÍ tULTAN Jlřrl ZASLUHUJE
odsouzení za ave nkrutnoiti ale
nezasluhují )ští více odsouzení
ty korunovvaot? biavy které tako
vé ckrstsnsti dovclí?
Otcově města Niles Mích vy
ilí na stávku Kdyby tak chtílí
příkiadu jich následovali alderma
ni jiných měst to by si poplít
dící spokojeně oddychli
Demokrate spínají kuce had tou
ohromnou hromadou bodlĎ v na
šem poštovním odboru Inu oni
už od jaktěživa viděli irrvu v očích
republikánských a břevno ve tvých
vlastních vždycky přehlédli
Newyorská Tammanv Hall no
minovala za kandidáta mayorství
George B McCIellana syna gene
rála McCIellana Otec jeho byl
několikrát bit od Jižana a bude-li
syn bit ve volebním boji zachová
jen tradice avé rodiny
Jak sk časy mění) Pred sto koky
tisíce Indiáni shromáždilo te na
tom místě kde nyní stojí Chicago
aby viděli několik bělocha kteří
přijeli na tknoern Tracy Minu
lého týdne tisíce a tisíce bělocha
ee Ho podívat na hrstku Indiánů
utábořených v tamním Lincoln
parku
silU topull tftmf
tniMV ' lcrtfrhjt
i sk loJnl Htul tlrif bl dvsstit
vl v Vnntu MtluSn ussinjt
tnim) lift
lilkU Mllll ttn tt Ymi
itHtnÍ p4lit dO olujňvíhO
' i % t ti " Nu 'omoí ma ( n-t-i)!
OnrfM Milrt nl lrHfm
(Ei-ntlisl "Isitu'' s líotkr
Ivtturm NJ t il jako ty t lnr
Jrk it Molikrho u Králové
tátrc 1 J'iniílJl tato luntt lň
jiiaii ti iiefSořna tu torr Ml yo
jiti válff t tirvinnířnii Inamt
dři mí a civili ováná Kmpa hlfll
lhooli jaě ne toto vral Iřnl avrle
pich Turků Jskou nesmrtrlncu
ostudil dPlají ty evropské velmoci
— ClVlIiUtl
vsnii (třcstalo se uhlí tížil yonh
vadš ie uhelní baroni bojí ie by
ir přílišným nahromaděním lásob
crny tvrdého uhlí snížily bkutpcní
nikdo tak jasni nedokazuje trne
ricliému lidu Že obecné vlastni
ctvi it nutností jako lito uhelní
baroni již mermomocí snaží te
zabiti tu husu privátního majetni
ctvi nesoucí im zlaté vejce
GlNÍRÁL ZoNťlV JEDEN Z VODcO
makedonského výboru praví že
by loďstvo velmocí stojící před
Cařihradem mělo na aultaua více
účinku nežli celá fůra diplomati
ckých not To je pravda ale lodě
ty by dokázaly že to míní do
opravdy kdežto ty noty sloulí
pouze k zakrytí diplomatického
farizejovi které je hanbou XX
století
Ačkoli průmysl títo země stojí
náramně vysoko řemesla stojí na
velice nízkém stupni a to proto že
u nás se nevychovávají řemeslníci
U nás naučí ae dělník jednomu
odboru práce a v něm docílí zruČ
nosti lei tím stává se také jaksi
živým Krojem který nedovede nic
jiného Schwab bývalý president
ocelářského trustu na tvých po
sledních cestách po Evropě navští
vil několik odborných řemeslni
ckých ikol které také utěšeně
prospívají v Čechách a to vnuknu
lo mu myšlénku že takové školy
jsou u nás nutností a on ee zabývá
plánem že věnuje část ohromného
tvého jmění na zařízení celého ře
tčzu řemeslnických Ikol v nichž
by te dostávalo žákům praktické
ho i theoretického vzdělání v růz
ných odborech Zařízení tako
výchto škol by velice prospělo
naší mládeži a Schwab tímto
tvým tkutkerr ti získá více vděku
veřejoosti nežli Rockeíeller získá
vá svými milionovými dary růz
ným universitám
ŠVÝCARSKÁ REPUBLIKA BJf MftŽE NA
zvati vším právem vzornou re
publikou tvěta a veřejná její tprá
ta nemá na sobi za všechna ta
léta tvého trvání jediné skvrny
To jest následkem toho Že poctí
vosť jest význačnou vlastnottí
švýcarského lidu Vládní vydání
na každou hlavu obnáší tam pou
ze 3 oo ročně kdežto v Anglií
obnéd i2oo a ve Francii 1 1 500
Ve Švýcarsku není zahálečů a
nikdo nestydí ae tam za práci
švýcarsko jest demokratičtější
nežli jest naše republika a vůle
lidu jest tam svrchovanou kdež
to u nát jest svrchovanou vůle
politikářů V konstituci této
vzorné republiky nalézá ta odta
vec dle něhož všechny důležité
zákony musí hýti předloženy k
odhlasování lidu Vzdělání jest
tam všeobecné a žádná zem ne
může te v tom ohledu rovnali t
malou evropskou tou republikou
Lid jest tam spokojenější Šťat-Í
uřjó' utrlií kdekuii jinde um tvěiě
a následkem toho také Švýcarsko
opouští jen zcela nepatrný počet
lidí aby ti vyhledávalo domov
jinde a daleko více jich přichází
do švýctrrka aby te zde usadilo
Tato malá republika te tvými ob
čanskými ctnostmi mohla by v
mnohém ohledu naší velké re
publice tloužití za příklad
TáElA SY SOCIALISTICKÁ tTRANA
následkem mnohých neprakti
ckých zásad a následkem tobo že
bájí příliš úzké etaoovisko pouze
jedné třídy nabývala jen málo
půdy v' americkém lidu tu jedna
její zásada: tbicni vlattnktvt vh~
obecnému dobru ifouilclch podniků
vítězně ti razí cettu i tam kde
před socialismem te křižují jako
před nějakým strašidlem Tak v
New Yorku tak zvaná občanská
unie podporující nynějšího msyo
ra Lowa pojala do tvé piatíormy
prohlášeni přimlouvajíc! te ta
obecné vlastnictví Občanská ume
sestává t nejváženějších obchod
níků a vůbec 1 lepšího Živlu ob
čanského a prohlášení její má tím
větší důležitost Ani socialisté
nemohli by zpracovat! tíloější člá
nek týkající te obecného vlaitoí-
ctv(nežli jest tento přijatý občan
skon nnií a mayorem Lowem:
"Zásady obecného vlastnictví a
kootroly pro něž te město pro
hlásilo míjí býti uznány ve všem
vývinu všeobecné veřejné služby
zvláště pokud te týče vody osvět
lování a dopravy" Jak je vidět
dle tohoto článku ta vydírá votř
korporaci pomáhá zdravé a rozum
ná tátad! eNíBfho vUttaktvl I
irichllim ttttittvt
litiit! Vim t VtttM Nw
Yctiktt bndort ila Jím mtty #
hlkm nilhírn(# tamního vaUť
štva Miatt jMHlívfch etvítn
tkf h IvIq nsvtřilt tam tu ta
weyma lowt ptotl }hl dota
vs lni sptávt nrl# fmiH titnutek
Ttmmsnj' llstlvitnřfit
MMtphy ptiiUvil nt(itii Iowom
koníitptnika MiClUsa unii íí
i#h thsrskittu a protfdnkh
rhppn?il aby tibul abřanukl
- 1
Mndi Uiy a sne (trnula kti) i
inovu ut háií O Ala ) kontrolou a
I'oriiri rnl navtlrn lxl opí mě
oličaiukoi ttrsnnu t kamlidlu
j prridrnllví oboru aldermanílv
jOh jiiunovinl jou drmokraié
naunjni pomíct a v ntinuiycn vm
báclt pollrsli tle Tsmmany linii
letos vlak prohlásili Ie kanJida
turu Tammsny 1111 přijímají Wt
veškerých všk iáva'ků proti lMo
orgtniiaci Od Murphyho byl to
chvtrý politický "triek neboť
touto krsdeil dvou kandidátů ta
sel almě nesvorností do dosud
spojených řad nepřátel tammany
siického tygra t není divu že ae
tygr již dnes olizuje v naději na
kořist která mu kyne Uvidíme
jetli většina občanstva bude tak
zabednělou aby tygru proti tvé
mu vlastnímu prospěchu k této
kořisti pomáhala
President Roosevelt 8 orfanlso
vaná práce
Organisované děinictvo nemělo
nikdy lepšího přítele v Uílém do
mě nežli jest nynější president
Spojených Států Je tomu něco
přel rok co Roosevelt veřejně
prohlásil Že věří v orginisaci jako
v nejlepŠÍ prostředek ku zlepšení
existence dělníctva a žádný presi
dent neučinil více pro organisova
né děinictvo nežli Roosevelt jenž
přinutil uht-lué barony k povoloo
sti a překazil tak bídácké plány
Baerovy a jeho tpoleČoíků již
vyhladověním chtěli přinutit! ulilo
kopy ku vzdání se a zároveB tím
chtěli zasadili smrtelnou ránu unii
uhlokopův jež za doby tvého
trváni proměnila bývalé otroky
uhelných baronů v mužné dělníky
domáhající te tvých práv
Demokratičtí sejčkové chtěli af
íairu dílovedouelho Millera o níž
jsme te vc zprávách z Washiogto
nu několikráte zmínili vykořistíti
proti Rooseveltovi a chtěli ho
líčili jako nepřítele organisované
práce avšak pokut jich tetkal te
i úplným fiaskem W A Miller
dflovedoucív knihařském vládním
oddělení byl pro jisté příčiny vy
loučen z ume a tsto naléhala na
to aby byl ziroveS prop-ištěn z
vládních služeb kterémužto poža
davku vládnítiskař vyhověl Miller
odvolal te však k presidentu
Rooseveltovi jenž ntřdil by opět
ziujtl tvé inísly a íittj u tom zá
kladě že vláda nemá práva vylou
čili zaměstnance z vládních služeb
jen pro tu příčinu že nenáleží k
některé dělnické nutí a že jestli
onen zaméitnainc jest poctivým
mužem a svěřenou rr u prácí řádně
vykonává tu že má nároky na
postavení tvé u vlády ať náleží k
řemeslnické umí tneb ne
Někteří horkokrevní vůdcové
unií bezpochyby více z politických
ohledů vystoupilí proti tomuto
stanovisku a označovali Roosevel
ta jako rfepřítele organisované
práce a několik unií přijalo také
revoluci zavrhující stanovisko pre
sidentovo a demokratická tirana
dělal ti jíž laskominy Že aííairu
Millerovu vykořisiť v příštích vol
bách ale sklaplo jí
V těchto dnech měl Roosevelt
koiíi rtuci t cfcjpřdi(f j5!ri vůdci
amerického orgsnisovaného děl-
níí-tvu již shromážděni byli ve
Washingtonu a jez tykala te
tohoto případu Millerové a Roose
velt tta pravým mužem jenž co
má na srdci má také na jazyku
prohlásil k vůdcům Americké íe
ďerace práce že jett pretidentem
všeho obyvatelstva Spojených Stá
tů že zákony jtou utvořeny pro
dobro všeho lidu a nesmí býti
vykládány proti aneb pro dobro
některé třídy "Jsem pretidentem
všech obyvatelů'' pravil Roose
velt "bez ohledu na jich náboien
ttví barvu místo kde byli zroze
ní aneb jaké pottavení společen
ské zaujímají a má tntha jett
vykonávali stejnou spravedlnost
pro všechny '
S touto mužnou odpovědi byli
také vůdcové amercného děloictva
spokojeni neboř zákony Spoje'
ných Států ttojí nad stanovami
unií a tyto zákony platí pro všech
ny občany této země
Tak onen neoprávněný útok
místo aby byl Rooseveltovi uško
dil ještě mu značně prospěl neb
ho okázal opětně jako ptavého
muže na pravém místě
čím jemnější jett kůže tím více
náchylná jest k odřenině Čím
dříve použije te St Jakoba Oel
tím rychleji nastane vybojení
Každá odřenina po použiti tohoto
velkého léčiva zmizí
— Předplácejte se na
Pokrok Západu lonze 81
roéHé
Vy-iosot HMlf
Chtrlet Sthuib bjhilý pieti
dral rUtkh ItuSlu nll ilt
vtlit f netný "itlib" ale lrc
pioti deltvointm 'MHl-om'' jskě I
maji t%tipti( nienantiPté )la
pokitvenl Shnvn pini I
(tlrkmi almutnou
1 aké tutký cti má ti tvé staro
stí maiifkňtr I jopotttiiwi a k
lomu rtiá jrlit plijmy i rarskýth
UikŮ l ttiijíiuajl ttiii'ňa čiv
Kčnjth aktů kullivovanýt h po
femkl mitim trt iv mH
jtlll něco na niimolldné vydání
má také nrktihk ilti)Vh MM r
níth dolů v NiMít
Sultánův "dHh" tk mní k
Mbetif nibiť celkové příjmy
jrlm oliiU riřní i de n I mtltonů
dolUtň a a tKh nenminý mni
(ivropv te mil! jrřiě heky dlou
ho udrli-ti pli řivuiě-
Trochu hůř jrt na tom mnoha
mluvný Miimek nelior ten se
muí spokojili ročně t mwernými
l43ooooo ale s těmi důchody
kinré táhne ze svých toukromých
majetků a te tvých statků přece
může ještě vycháreti
Náš chudák císař rakouský ta
svou namáhavou práci nedostává
ani 4 miliony dollarů schází mu
do nich 1350000 ale on má
pěkný privátní majeteček jenž mu
vynáší několik milionů extra a tak
zachová jrště každý rok hezkých
pár dollarů tak že i kdyby ztratil
tvůj "džáb" nemusel by te bát
že te mu vlk nouze vplíží přede
dvéře
italský král musí vyjiti ročně B
třemi miliony dollarů nevíme
sice jak to chudák dělá ale ital
ský národ ti myslí Že jeho roční
práce nemá více ceny a král proto
"nestrajkuje"
Bavorský král který S ve tvé
vlatoí říši hraje druhé housle ně
meckému císaři i jeoŽ panuje nad
zemí mající pouze 39000 čtve
řečných mil která tedy není větší
nežli asi jako polovic státu Iowy
dostává ročně 11412000 což
také není k zahození povážíme li
Že guvernér lowy kraje dvakrát
tak velikého musí se spokojiti za
tvou správu t několika tisícov
kami Anglický Edáček má pouze
ročně (3500000 1 není divu že
nedávno "kikovaf ' že nemůže t
tím capartem vycházeti a že žádal
na parlamentu aby mu zvýšil jeho
plat Stávkou nehrozil a to možná
že bylo příčinou že mu parlament
nepřidal ani jediného centu Edá
ček má ovšem ještě velmi pěkné
příjmy z královských statků ale
on také potřebuje hodně peněz
aby ai mohl vydržovat! několik
hereček zahrát 11 někdy baccarat
a též na jiné velkopaoxké legrae
Maličký králík španělský táhne
z vyctiuzené této zemí rocne
$1500000 a není divu ie obyva
telstvo Čím dále tím více přichází
tam k poznání že by se dala zeni
sprtvovati zcela dobře 1 bez krá
líka
Starý (láma Leopold má pouze
6ooooo a tu není žádný div že
nemůže vyjít t takovou maličkostí
a že je zatékán v dluhu až po uši
Dánský král má J227 775 a ko
runní princ táhne zvláště 133300
ačkoli zemička tato jett sotva tak
veliká jako pětina Iowy švédské
mu a norvéžtkémn králi jet povo
leno ročně 1575535 portugalský
urát dostává 1634440 a není divu
že mu při uk pěkném služném
roste břicho že už ani tkoro
nemůže chodit Rumunský král
dostává (237000 tatký král má
te ué tom iňúohfiň lépe nttof
jfl o tlužné obnáší ročně #735 -000
srbvký král mu může vším
právem záviděli neboť má nebez
pečnější "džáb" ntžli má jčlo
kollega a ptece dostává pouze
I40ooo Srbký král je pravým
žebrákem mezi ostatními králov
ikými korunovanými hlavami oe
boť 1 král Wueriembertký jehož
zemička jest pouze jednu osminu
tak veliká jako Inwt táhne ročně
$449000
jak je vidět % těchto uvedených
zde číslic korunované hlavy jtou
pravým luzuiem pro evropské ná
rody My bychom ti tpíše mohli
dovolili takový luxut neboť my
máme fioky ale vzdor tomu jsme
spokojení 1 presidentem kterému
platíme žebráckou almužnu proti
služným těch korunovaných e
vroptkýcb hlav ale i za padesát
titíc dollarů dostaneme obyčejně
v čelo naší vlády lepšího muže
nežli má kterýkoli evropský národ
tH tu vjrvsřeaa nás pnete
ta f }-)! eoa tatafth titoA di
rtttaf att ftj onoho reka syvet
stiMipsl liilití lak It v tore
ibnlM it I) Jičína v to--I9n
dosáhnul ttftotfuoto a ko
neřná jak jíl jsme uvedl i v mi
a utém toie byl iritl a přriaho
val $tt 000000
V luhutd lodskího vf rota koa
pii nrjvire Ittnrin sice ta
!}onnmi Aijteniina byla dru
hjjm titjkplíiit kuperm níith {
tfbků rt pAl ilntbétio milionů
Itniit kmioili Anriio a tt Inlik
NřiiiMko 'iif slit koupila ta
f l 350011 a fk t iUtiU řiřr n
pfpi milmn r f' stroje
Vyvoz dti v'jifu rdi jtienova
ovili inil i- řvftluje kaldým
mkem a dle tprá amrrickýťh
koiuulft slrojo americké na všech
velkých hospodářstvích stávají te
nevyhnutelnou nutností
Velice málo přHrjiřtů ňiíí vý
roby ukaiuje lak toačný vrrňst ve
vývozu jako naše hospodářské
stroje jichž vývoz se od roku
164 rozmnožil čtyřicateronáioh
ně kdelio vývoz železných a oce
lovfch výrobků na nějž jest pou
kazováno se zvláštní hrdostí se
té době zvětšil pouze třináctkráte
Americké hospodářské stroje
kupuje celý svět neboť dle statí
itiky tebrané zemědělským odbo
rem byly v loni zaslány do víe
nežli padesáti zemí Zací a tkli
zecí stroje jsou nyní používány ve
všech Částích Afriky v Egyptě
evropském t atlantickém Turecku
v evropském i asiatickém Rusku
v Zapontku v Indii Austrálii ve
všech jihoamerických republikách
po celé Evropě a také v Čechách
podrobný výkaz vývozu do Ra
kouska není však podán
Z následující tabulky lze te
znati mnoho li obnášela roční
vfroba hospodářských strojů ve
Spojených Slátech a jak vstoupala
v různých desetiletích od roku
1860
Cllioé )mb
0llWU
í li sutu titcmxA
- V N' lrika City edstnuen
ll Solna-naj S Metly ltvlnř
iioieátt prakr Ukttak bes
povolrnt k ttpUrenl pokuty lion
a k ispratrnt toulníih úirat
— V CřJit Cruk plejt byl v#
Čtvttik ilnpnlťitne l iWř I hsrlei
Moihrt a lémtř ekamlitě ustitr
lcn Mobart bvl aí tt toků
már a domov jiIhi ntlrral v
UiMr Srtt
Ml
iwo M iwiHrn
1HM) IWI04"
IWiH llrtl6fl
tm I0if7i
IMM
Vffw
SIIIKí
IW47lt
I24574J
S"UIK
IS'MIlu
Vzrfistajfd vývoz našeho hospo
dářského nářadí do ciziny
Dokonalost? amerických hospo
dářských atrojŮ je nejlépe dokázá
na ttále vzrůstajícím vývozem do
ciziny V minulém roce vyvežeuo
bylo těchto strojů v úhrnné ceně
více nežli $2 1 000000 V roce
189J obnášel tento vývoz pouze
$4500000 v roce 1883 dokonce
jen $3500000 a deset roiců před
tím celý vývoz obnášel jen půl
třetího milionů dollarů Před ro
kem 1865 náš vývoz hospodář
skýcb ttrojů nedosahoval ani mi
lion dollarů Vývoz v následujících
nit a Avrt i leterh ir mt Astal i druhým
r- - — — ~ — - -
ale velice pomalu neboť ještě v I světě-
Stoleté výro£( založeaí Chicaga
Metropole západu i hrdostí o
tlavovala iniuuleho lý lne ttoleté
výročí tvého založení a měla k
tomu úplné právo o-boť co za
krátkých t roků Um bylo vyko
náno to zasluhuje oslavy Z ně
kolika dřevěných trubů postave
ných v pustině a na břehách
bahnité řekv vzrostlo za sto let
jedno z oejvětších a nejvelíkole
pěiších měst tvěta a není druhé
město na tvětě které by te mohlo
vykázati tikovým vývinem jako
Chicago
Krajina v níž bylo před tto lety
založrno byla nezdravá půda
byla bahnitá a první osadníci ne
bojovali je líné proti těmto překáž
kám jež přiroda jim postavila
v cetu ale museli bojovat! í proti
hordám rudochův kuří překáželi
jim v otazování t v klidné práci
míru Několikráte těmto hordám
te podařilo bělochy vytlačítí leč
ti vraceli te zpět jakmile jen
poněkud dostalo te jím ochrany
před útoky rudochův
Po celé půl století zápasili
osadníci proti všem těmto překáž
kám t veškerou energií Oni te
nedali zastrašili zimnicí nešloví
cemí a jinými epideckými nemoce
mi které zkosily mnohého pra
covníka cívílisace ba ani zká
zonotným ohněm te nedali Z města
vytlačítí jež přirostlo jim k trdcí
a práce jejich v jednom století
nesla bohaté ovoce neboť z něko
lika srubů Ital te střed ameri
ckého západu
Poznenáhlu toto město bylo
spojeno tratí t východem a odtud
rozvedeny tratí na západ kolem
něho z pustin počal tvořit! te
úrodný kraj z malých obchodních
a průmytlových počátků vyvinul
te obr
V roce 1840 mělo Chicago jen
4470 obyvatelů tle v příštích
třiceti letech jíž vzrostlo na páté
největši město ve Spojených Stá
tech ačkoli v té ďobě všechna
města vzrůstala velice rychle
Když mělo již přel 300000 oby
vatelů největíf nejzhoubnějtl
ohtB moderních dob město toto
zachvátil a vymazal ho tkoro z
mapy Zůttaly a něho pouze hro
mady tsutin a zhoubným tímto
ohněm zničeno vše co pilná ruka
osadníků za ta léta vytvořila
Ztráta ohněm tím způsobeni ob
oášela 190 milionů dollarů a toid
každý jiný lid byl by zoufal oe
však lid americký Sotva že ssu
tiny počaly vychládali tu město
počalo ae zvédati z popele a ani
noc nepřerušila horečnou tu práci
neboť při umělém avětle budovy
byly ttavěoy aby ztráta obněm
způsobená co nejdříve byla opět
nahražena
Za dvaadvacet roků po tomto
zkázonosoém ohni Chicago odbý
valo ntjvelikolepější výstavu jakou
kdy viděl tvět a obyvatelstvo jeho
čítalo již daleko přet milion duší
Doet jest druhým oejvétším mě
ttem ve Spojených Státech a New
York jež Chicago překonává jett
největším měttem na
— Ulile Albion pokusil o
sebevttlli frmrr J Uunnííon
V opičce pošli tilnou dávku jedu
na mvši a 1I by cahynul nrbýt
včasného zakročení lékaře ktrtýž
mu d te Žaludku vyčerpal
— Mřiií v neštěstí mři ve
Čtvrtek ráno dělník George Ovili r
laméntnaný na tlavbě vládního
domu v Norfolk Spadl to zdi
15 stop vysoké do přísklcpí a nic
se mu nestalo kromě le ti trochu
obrazil záda o irám na nčjl pt
pádu narazil
— Ve Dwight zničeny byly ve
Čtvrtek požárem velký clevator a
dřevařská ohrada náležející A
Biy-ovi škoda požárem tpůso
bená odhaduje te na $10000 a
jest jen částečně kryta pojištěním
— Zámožný farmer Dan Kiser
bydlící blíže Murray v Cass okre
su prodal letos již více oež 600
bušlú broskví 1 jeŠiě asi tolik má
jich na prodej Něco z nich pro
dal za $150 buši nejlepší pak za
$200 buši
— VVilliam Sturgis ředitel
Gosheu Hole Irrigation Co ozná
mil že objevil Žílu dobrého uhlí
4 stopy tlustou v hloubce 325
ttop na pozemcích společností
blíže Horše potoku asi 35 mil od
Mítchell vzdáleného
— Ve čtvrtek ráno těkal Fred
Schultz bydlící blíže Goehoer
žacím strojem třtinu Jeho 3letá
dceruška zaběhla aniž by ji otec
spozoroval do bunté třtiny a ne
šťastnou náhodou byly jí obě nohy
uříznuty Nebohé děvčátko krátce
na to skonalo
— V umělecké dílně Victor A
Palma v Hating vznikl ve čtvrtek
odpoledne z neznámé příčiny po
žár jenž vzdor rychlému zakroče
ní požárního odboru zničil a za
$(500 podobizen a všelikých
potřeb Škoda jest tím citelnější
že Palm nebyl pojištěn
- V Byron vyloupena byla
kolem půlnoci předminulé úterý
Farmeit and Merchant! banka
Pokladna roztrlena byla nitro
glycerinem avšak obyvatelé mě
ttečkt nebyli výbuchem probuzení
Loupež spozorována byla teprve
druhého dne v 5 hodin ráno Lu
piči ukořistili tsi $2000
— John Kane ncjutarší tyn T
O Kane a z Wiesner přišel ne
šťastnou náhodou o život ve
čtvrtek dopoledne Kane naloživ
na farmě nalézající ae západní od
města na vůz různé zboží jež
chtěl dovézti do města vzal pušku
stojící v jednom rohu vozu za hla
veň a postavil ji do rohu před
tebe V témž okamžiku ale za
hřměla rána a celý náboj zasáhl
mladého muže do pnou Asi v
půl hodině ikona)
— John Hladký podal proti
Standtrd Catile Co z Amet žalo
bu o náhradu $15000 za zlome
nou nohu V žalobě tvé tvrdí že
loni v měsíci trpnu když řídil po
voz ve tíiižbárh společnosti naří
díl mu foreman aby te na úzké
cestě uhnul stranou a dovolil pře
jeli jinému potahu On tak učinil
ale vůz ie zvrátil a on tpidl pod
něj pří Čemž mu byla zlomena
noha a mimo to i jinak byl
zraněn
— Ve Fremont pokutil ie mi
nulou tohotu v noci dvtkráte o
tebevrtždu Lou Davii potluha v
holírně Lalimanoví Přátelům
tvým te tvěřil ie jeho nejmilejší
nechtěla 1 ním Jiti do taneční zá
bavy 1 proto ie on nechce déle
Žiti Nejprve te chtěl napít kye
líny karbolové pak te chtěl ouá
vilj jndm n myli avlak v obou
případech přátelé jeho zabránili
mu neblahý úmyal provésti Pro
jistotu byl uvězněn v mětttkém
žaláří a obžalován 1 nepořádného
chování
— V Tecumseh přišel k srnrlel
nému zraněni I3rytD Oaine Týž
tpal na tenníku v Simptonově
půjčovně koní a povozů v noci
pak vítal a chtěl tejíti dolů Spadl
ale te nehod 4 a zlomil ti nohu na
dyou místech a mimo to zranil ae
též vnitřní Byl dopraven do
tvého domova y jižní žásti John
ion okretu kdež zranění tvému
podlehl Byl pohřben na hřbitově
v Lewiston
— - Pětiletý tynáček Fred Wtg
nera z Oakdale stal ie nešťastnou
obětí nerozumu aneb surovosti
dvou tvých soudruhů Títo do
nutili chlapečka aby jedl písek a
při tom vykloubili mu krk Ne
bohý chlapeček zemřel a v žalud
ku jeho nalezeno bylo hojní pi
lku Pachatelé prý budou aneb
byli již zatčeni
~ iiretnfm tplebm Mr
livol minulou iobii mladá sňal
Vhrneli l tsmátiaanf při mláce
ni tlnll at Urml atl dd not te
viilplit od 1'tpilltoa Ilšrrl
dtt mlátit lha) atte-je pky ta
Mohu k ljl p"jid HMd fi
nováhii a tpa tl po ttlavt do mlá
tičky 1 šla jt-hrt b)lo ti dueňo
ttoriiháno pitišlit itlíH stro
jím utřel malé kousky V) šly ele
vslntem — Minulou Mtrďl V n!rdle
naletí iarmcř William llaipham
V Itikii mi ( HUt unii" 4
Cloud mrtvolu T-nu M t lnout
kterýž dne j tkli umnii pí
Williaitiartvniiil jl matku a tlícími
dcerušku MitvnU ttojiiŠMil-itého
irha loho nilimls in il v po
kročilém stavu hniloby t či hulse
nudí i te usmrtil as před to
ďiy lUrphsin uvědoinil ihned
o hrůzném nálcru tvém koronrra
Hilla ku rýi dul tnrlvo u dopra
vili ve vore do Cuwlet a odtud do
Red Clond kda odbýván bjl
inkvekt Má ti za to la Madison
požil nejrve silnou dávku jedu
na nyŠi a pak te tattřclil
— Předminulé pondčlí kolem
6 hodiny večer dokonal ve Wil
ber pozemskou pouť tvou clivtlní
známý krajan p Jot K Schueti
lr v domě zetě svého p J F
Špirka Týž den ráno necítil te
p Schuessler dobře a proto povo
lán byl k němu lékař který však
neshledal u nemocného žádných
známek věsticích blízký skon vá
Ženého občana toho Proto četní
přátelé a známí páni Schuesslero
vi byli velice překvapeni o náhlém
skoro jeho ikonu Jos K
Schuessler narodil te v LuŽi v
Čechách v roku 1833 a v roku
1864 přijel do Ameriky Nejprve
usadil te v Miiwaukee á později
přestěhoval se do Chicaga Zde
zemřela mu vroce 1871 manželka
zanechavši mu dvě dcerušky Bo
humilu kteráž jett provdána za
p Heřmana v Lincoln a Annu
kteráž provdána jest za v J F
Špirka ve Wilber Roku 1877
přiitěhoval te do Wilber kdež oď
této doby téměř stále bydlel Pan
Schuessler byl dobrý zpěvák a vý
borný hudebník a po nějakou
dobu byl cvičitelein pěveckého
sboru "Záboj" v Omaze Byl
mužem íntellígentním výborným
společníkem a všude kde bydlel
dovedl kolem shromáždili hojní
upřímných a oddaných přátel
Budiž čest jeho památce!
řlíce te ' chytily"
Zánět plic Znamená obyčejnému
člověku tkoro totéž jako odborní
ku lékaři Plíce ie chytily jtou
zapálesy 1 jest třeba spolehlivého
léku aby Žár utlumil Scvcrův
Balsám pro plíce jest takovým
lékem Žádný jiný nedocílil ta
kového úspěchu Mírní zápal
uvolfluje nahromaděný šlem činí
dýchání snazším a přivádí cidé
ústrojí do pravidelného itavu
Pan Jan Štěpán z Mt- Pk-asant
Pa píšei
Ctěný ptne:— -Severův Balsám
pro plíce jest nejlepší lék na světě
t vřele jej každému odporiičují"
Pomáhá pří natioztriiiné ochrap
tění enné horečce a cliřipc ob
zvláStě bere li nemocný žároví B
také Sevcrovy Taldctky proti na
stuzsninám vyléčí kašel všeho
druhu tápal trubiček a plic a
odporučiije te při ráduše a všech
oblitích dýchacího ústrojí Cena
balsámu pro plíce 35c a 50c
cena tabletek proti uastuzeninám
25c K dostání v lékárnách a
Kdyby nšhodou tta skladě nebylo
pište pod adresou W F Severa
Co Cedar Rapidt lowa Při
objednávkách které obnáší $( 00
a více platíme dopravní výlohy
isrni 1
Farma na prodej
Prodá ae farma o V) akrech 4 míle
od Wenton a 3 míle od Touhy vxMli-riá
I'fl ní jest přkná zahrada 300 stromů
nesoucích ovoce a nice: 6 hrudií 6
iiinrhiill 12 (frliril 6 blum Mlatnl jsou
jabloní Okolo zahrady jou morul
Muítul na M tun apka a "kornkrlb"
21 W st průjezdní kolna na nářadí
i studii i u ubydlí 1 u maAtale a I v
rumtru II vý iiotok probíhá It vr-dí-láno
slaveni obstojné I'ro14 majitel
10x1 Josef HrtiwMla Wcton Neb
na moji farmu o 1M) akrech dobrého
pozemku Hena dout pantvy iH htii
cl voda celý rok tak Za není třebalna
píjet dobytrk hoveni ani prasata far
mu pronajmu na 8 roků po přlpadé ae
vifin ní řadím potahy a M kravami
Není třeba mnoho pněa a itioíno tiidlí
a malým kaitálem opatřit al dobrou
budoucnost Karma vtdálena Jfst 6
míl od mta Wenton Dne 1 března
se vystihuji Kdo by mínil farmu ro
na Jmout nchť se přihláel a JosKaalla
Weston Neb Ostatní e vysvétll l'řl
firltt ienl dlouhá Ormim moll tnit II y
dlím zde 35 roků Přihláška potrvá
nifnic
lOxJ lu% Kastl WVIon Neb
?ílcí Mlrojo
zcela nové kteréž te pro
dávají po $55 k doslání
jtou za $30 Hlaste teti