Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 05, 1902, Page 6, Image 6
Poustevník ojanskc na skále svat Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové PŘELOŽIL HUGO 5 KOSTERKA Kalle byl příliš znalý a příliš zdo mácnily v plánech představeného svého než aby soudil nesprávně Chýlilo se k desáté hodině noční V přístavním skladišti byli oba čeledínové na střiži Holmer unavenýdenní námahou ulehl ve skladištní komůrce Fanny však procházela se sem tam v pokoji naslouchajíc usta viČně do dvora a očekávajíc i touhou i se strachem okamžik kdy přijede Rasmussdn Nikdy ve svém životě nezakusila takového neklidu jako toho ve teti Její myšlénky neměly ani místa pro George třebas podoba jeho byla před něnolika hodinami živě Vyvolána rozmluvou s jeho otpťm na Svatojanské skále ' Tentokráte vyvolávala její fan tasie samé temné obrazy Bylo již čtvrt na jedenáct Veškerý služební personál vy jímajíc zasvěcence dávno jiz ulehl avšak dosud nebylo po Rasmussonovi ani zmínky Teprv když již se chýlilo k půl jedenácté ozval se konečně hluk nedbale se točících kol Fanny přiběhla do komůrky skladištní a vzbudila otce "Nuže nyní vidíš mluvil-li jsem pravdu: kdyby bylo yachto vému poručíku napadlo mne pro následovat! myslíš že by čekal až do této chvíle?'' "Drahý otče pospěš s nakládá ním aby mohl Kasmusson odsud rychle odjeti!'' "Ano ano to vím také sám a proto jdi si nyní klidně lehnout — pomohu si sám nejlépe!" Holmer spěchal rychle po scho dech dolu a přivítal Rasmussona Těsně za povozem tohoto od plížili se yachtový poručík a Luk-tare-Kalle nazpět do své dřívější skrýše Když však odtud viděli Holmera s jeho agentem zmizeti ve dveřích přímořního skladiště kráčeli tiše k domu- "Ty zde dávej pozor!" velel poručík ukazuje na krajní místo mezi skupinou starých prázdných snd5_ na5£ív"ch vviSnívaiícího prahu sklepního "NeuslyŠíš-li znamení ode mne zůstaň úplně tich dokud sám nevystoupím Ale jakmile dám až budou balíky naloženy ostrým hvizdem zname ní poběhneš tam a budeš zodpo vědným za zboží dokud tam sám nepřiběhnu!1' Když byl pan Ture dal tento rozkaz Kallovi na jehož tlustých rtech vznášel se opovržlivý úsměv jenž zdáí se hiásati: "Netušil jsem to'' navlékl na sebe s nej větŠím namáháním uniformu a plí žil se po té podél stěny až přišel ke schodům po nichž se plížil nahoru kdež se ukiyl v malé ko moře kde by byl bezmála přišel k úrazu mezi kbelíky a džbery S toho místa ležícího těsně nad schodištěm mohl maje dvéře po otevřeny viděti jak čeledínové ukládají na vůz balíky a konečně slyšeti Holmeruv hlas když on vlastně žertovně pronesl "A nyní pravé zboží hoši: vždyť to není nic jiného než jen ryby rozu míte!" V tom okamžiku opustil poručík svou skrýš a byl za několik oka mžiku u dví pokojíku FíimiinSj které z ticha pootevřel Fanny která ustavičně stála u okna a naslouchala — vídětí ovšem nemohla ničeho — rychle se obrátila Ale když v záři svíčky zpozoro vala samotného Ture Grana jeho hrozně zoešvařený obličej nauěmž mimo to nyní zuřila nejdivnější vášeK byla zachvácena takovou ohromující hrůzou že meebamicky vyslechla jeho hrozivá slova: "Nekřičte sice bude vše ztra ceno!" Zachvěla sebou třásla se a myslila že hrůzou zahyne když se on k ní krokem blížil a konečně se pokusil drzou rukou strhnouti jí it sobě Ale nyní procitla jej! odyaha a síla: divokým skokem ocitla se u dveří Avšak jeho rjka zachytla ji znova za šaty Tu zastavila se Fanny dobro volně jsouc přesvědčena že nedo cílí ničeho křikem neboť-že jeho pomocník čeká dole bylo na kíledoi '"Go} zde hledáte piád poru číku?" "Hledám zde tu kterou jserr našel!" odpověděl 8 prudkostí A chcete-li slečno Holmerovaza chránili ctce můžete to ještě uiiniti avšak již za několik minut1 PokmíoTint bude žebudete odjeti pozdě- Slibte mou a zboží může klidrfž Jinak moji pomocníci jsou už v záloze a jÍ že ztráta páně i % J i t __ riounerova neptemezua Dy se pou ze na jeho jmění nýbrž i "Není pomoci!" vykoktala Fan ny pod tíhou své úzkosti "Ne mohu vás zachránili!" "Nemilosrdná'' zvolal on nyní úplně povoluj: nezkrotnému přání divoké lásky "nikdy jsem se před tím neodvážil povědět o svých citech avšak nyní to činím: nyní vzdoruji tvým chladným pohledům tvým chladným slovům! Musíš nahlédnouti že si iřeji tvého bla ha že tě miluji nade všechno na světě když chci pro tebe vzíti na sebe takřka nemožnost zkrotili slí dící psy čekající venku a číhající na kořist! Nejsem pomstychti vý miluji tebe a mohl bych pro tebe zemříti: ueptára se na tvé jmění chci jen míti pouze tebe tebe!" A skláněl se k ní blíž Tu již neuvažovala Fanny o vý hodě nebo škodě dosažitelné ml čením: vykřikla pronikavě že ji bylo slyšeti po celém domě a že probudila všechen personál V tomže okamžiku otevřel ya chtový poručík dvéře a zapískal tak hlasitě a ostře že ani pískot my slivecké píšťaly by se jasněji a pronikavěji neozval j "Sílená však přijde doba kdy toho budeš litovat! byla jeho poslední slova A nyní necítě tělesných bolesti seběhl po schodech dolů na dvůr udeřil rukou do povozu Že týž zaskřípěl tak prudce jako zuby Holmerovy Ve jménu královského maje státu a koruny zabavuji zboží i povoz!" zahlučel hlasem který osoby proměnil čtyři jednající dokonalé sochy Procitlý sluha ze skladiště který sem přiběhl s 'lucernou v v ruce zavrávoral několik kroků nazpět když spatřil němou tu skupinu Dosud spočívala ruka yachto yého poručíka na příčce vozu Luktare-Kalle chopil koně za uzdu a držel je pevně vozka na polo klesnuvší na kolena držel se jednoho kola čeledínové stáli s otevřenými ústy a patron Holmer sám zavrávoral na zem: padl bleskem oka yachtového poručíka a hromovými slovy která tomuto divoce vyběhla ze rtů Nahoře stála Fanny bledá na smrt V 1 i Uplynul víc než měsíc od doby co dvorec na Strandu do svých annálů zaznamenal poslední pod loudnické dobrodružství jež se událo mezi jeho stěnami Bylo sychravé zamžené odpůl dne počátkem prosince Jemné sněhové vločky vířily ve vzduchu a hnaly se navzájem s rychlostí vždy větší po kopcích a skalách s nichž je neklidně vítr zase od víval Na velké soutěsce na Svatojan ské skále našly sněhové vločky nírmnř prostranné 3 pohostinné zátiší Znaly už ode dávna toto místo kde psanec stejně ubohý jako ony vystavěl si obydlí a kde na počátku každé zimy je vitai při čemž jim v myšlénkách vypra voval vše co se událo v době posledního roku od chvíle kdy se rozloučily a zmizely až po dobu kdy znova přišly Na jaře svěřoval zase přelétavé mu ptactvu tajné změny udavší se v jeho vnitřním světě Jako útulná záře majáku zářil oheS na Svatojanské skále: byl to večerní oheS v pokojíku samo tářově On sám stál u okna a vítai ně mým pokyvováním hlavy zimní hosty Jeho vlasy byly nyní stejně bílé jako sněhové vločky ale jinak nebylo znáti že by se byla v po sledním roku udála patrná změna: pouze ony čtyry předcházející změnily bo v starce S ukončením zápasů vášní zoufalství a neko nečného rozčilení přestal i on stár DOuti Každým rokem stále se zmirňující rysy nabývaly ryzosti vyznačující je za dob nevinných: sesličněl neboť duševní mír vště pil bledému obličeji ušlechtilých forem klidu do každé vrásky Vracíte se dnes podruhé myslil si ve svém nitru co zrak jeho těkal po temné obloze a sledoval zkormouceným pohledem zmítající děti oblohy vracíte se podruhé co on odjel avšak než ustelete svým závějím k zimnímu spánku bude on už jistě zde Oj bušíš dosud tak prudce staré srdce máš dosud tolik tepla abys mohlo uvésti krev do proudu až si vzpo meneš: Za týden za dva za tři — snad počká í čtyři — můžeš spočinouti na jeho Nechtěl jsem naři útočiti ne ne: je-li prořl dobře býti tarn kde j Ach můj Hclgenase! ' zavzdychl nevě ljmky "Než nikoliv můj nýbrž jeho Vidíte ubozí uprchlíci že vám stále svěřuji totéž přání rok co rek totéž avšak ohnivější letos než v loni Přišla ke mně Poznal jsem hned její černé ohnivé oči Proč přišla? Neřekla mi to ale co její rty zamlčely o tom mluvily její pohledy její něžnost ke mně Ubohá šlechetná Llviro tys plakala na těchto prsou a tvoje slzy hlásaly: Obrať jeho srdce ke mně a budeš míti na světě bytost která bude se modliti stejně vrouc ně a usilovně za Ivůj klid jako ta tam nahoře Nyní ho větší moc než pozemské přání uvrhla do přístavu jemuž se- vyhýbal Snad se již v tomto okamžiku našli a pak odvážím se volně ote vřití náruč i pro druhou dceru kterou rovněž vroucně miluji" Letsler se odvrátil od okna Planoucí záře ohně osvětlovala pokoj který nynf následkem láskyplné péče Georgovy dostal několik pohodlných přídavků a ozdob jichž dříve neměl Nicolinin pokojík byl stále ote vřen a i tam na jeho bílé záclony svěží břečťan vrhal ohe3 jasné pruhy Obrazy a mapy vycpaní ptáci indické vějíře a podobné zaujíma ly stěny v pokoji Letslerově kde příhrada na knihy a malá trnož nasvědčovaly že samotář nyní tráví většinu času zaměstnáním které měl dříve v oblibě Eolova harfa v koutě prozrazovala jeho nejmilejší letní zábavu a několik větších klecí v nichž poskakovalo množství okřídlených obyvatelů dokazovalo že ho nyní těší sesku povali kol sebe malou kolonii: miloval opětně živoucí tvory Ale nebylo dosti na těchto dů kazech umírněnějšího jeho směru byloť zde viděti také jiné krato chvilné prostředky z kterých bylo lze t ušití jeho nynější náladu Na větším stole byly dvě hry karet rozložené k patienci na menším stála čínská Šachovnice a oba tyto hromosvody zbytečných zásob myšlénkových zaměstnávaly ho střídavě několik hodin denně V mládí těšila Letslera hlavně tato poslední hra A' když mezi spoustou pěkných věcí které George před dvěma lety poslal domů po Volnoplavci z Gotebor gu našel tuto hru tu povoliv přání ještě jednou se z ní poko cbati pokusil se vštípiti Nissovi jak se ona hraje a k jeho opravdo vému potěšení byl Nisse z lásky k svému pánovi tak učelivý že sotva uplynulo několik týdnůhrál již služně a po několika měsících tak obratně že Letsler musil užiti veškerého důvtipu aby byl v jejich společných partiích vítězem Když po té dostavila se zima a s touto Karolus přibyl zase nový žák a málokdy uplynul týden aby se Karolus nebyl dostavil na Svatojanskou skálu aby jak se ve své žertovné dobráckosti vyjá dřil "zahrával si s Číňany Ge orpovými" Že Georg a jeho psaní která byla dosti často zasýlána tvořili hlavnf předmět jeho rozmluvy jak před hrou tak i po ní rozumí se samo sebou Ale již od měsíce byly tu jiné dva prameny poskytující obzvlášt- r f cirttfii ioiipK iToAcm f rr ř-M kám totiž neštěstí na Strandu a ztroskotání lodi Georgovy kde rozžíhači klamných ohSů smrt staříka Strombona a smělý zá chranný pokus mladého kapitána střídavě pomáhali jejich citům kolísati mezi zlostí zármutkem a soustrastí Letsler jal ss procházeli poko jem dychtiv dostavi li se už Karo lus Také se mu zdálo že Nisse nějak dlouho přistavuje na oheS kotlík na Čaj používaný nynf denně Konečně ozvaly se známé kroky Nissovy ze sousedního pokojíku a hned po té syčela na ohni voda Vzezření Nissovo nebylo úplat totéž jako dříve: na jeho dobro srdečném obličeji rozložil se lehký stín a tři vrásky utvořily se mezi obočím: první asi tenkrát když jeho stará matka zesnula druhá když velký záhon sedmikrás vy hynul a zanechal dosti velké ne nahraditelné místo v neckách třetí když yachtový poručík s takovou vychytralostí zabavil zbo ží na Strandu což ožebračilo Holmera a stálo slečnu Fanny tolik slz Tento trojí- zármutek kterýž následoval za 3ebou v jedi ném roce nerozladil ovšem Nis sovu klidnou důvěru k tomu kte rýž sesílá zármutek i radost ale dojal ho tolik že on poprvé ve svém životě poznal co znamená krotiti náladu neboť aby před Letslerem ukazoval se tak zasmu šilým jakým skutečně byl pro to neměl Nisse srdce Bylo dosti na tom že Nisse se trápil samoten a když si Letsler stěžoval' na trpké neštěstí Fanni no vzpřímil Nisse hlavu a ujišťo v?l že každé neštěstí je Člověku vlastně prospŽšno a že se koneč né v něm sám pozná a že dobře pozoroval na Fanny že je ona snáší jak se sluší na křesťanku která bývá sice krátkou dobu zdrcena avšak brzo se zase vzpa matuje "Dnes bych si zrovna velmi přál vypiti číši teplého Čaje je mi nějak zima!'' řekl Letsler když se rozloučiv na dobrou noc 8 vločky sněhovými stále venku poletující mi spustil záclony a při tom v nitru svém děkoval Bohu že už uplynula doba kdy on v podob ném počasí vyhledával místo na nuazivé skále Nyní bylo mu blaze a teple v pokojíčku opatřeném dobrým ko bercem a hustými záclonami "Zdržel jsem se poněkud'' po znamenal Nisse potlačuje lehký povzdech "ale nemohl jsem od vrátiti zraků od krásné látky kterou mně slečna Fanny poslala po mém bratrovi Ona která má tolik starostí vzpomíná často na mne a na jiné ubožáky Dala utkati spoustu vlněných látek na zimní vesty pro své svěřence a svěřila je mně k ušití! Ale ne vezmu ani groše ne ani groše za ušití!" A v Nissových očích zaleskla se slza která se vší moci drala se ven Ano je to výtečná dívka" poznamenal Letsler "nemusíš se Nisse stydčtt za tu slzu!" Nikoliv pane nestydím se za ní — neboť bych se musil stejně stydčti za svou víru že Pán Bůh čas od času sesílá nám některého anděla na zemi Pokládám slečnu Fanny za sadila svího a mnohých jiných a v této víře nejsem roz hodně osamocen" Letsler mlčel Uvažoval o tom jak se Fanny přitížilo od doby co se dověděla že brigga Georgova se ztroskotala a že se on zdržuje nyní na Helgenasu Neboť na její psaní v němž ze zájmu neji- ného leč z přátelství mládí vyply nulého žádala o zprávu týkající se oné pověsti sdělil jí Letsler co nejšetrněji pravda- Od té doby neposlala psaní aniž jaké zprávy Letsler vycítil z toho Že ztratila poslední naději a jeho srdce toužilo po chvíli kdy budou moct býti zase k sobě úplně důvěrni Co Nisse prostíral na malý ča jový stolek rozklidal Letsler na svých příhradách několik pěkných škeblí jež byl dnes našel a sotva byl poslední kousek uložil na místo ozvaly se před síní těžké rázné kroky Letsler vyskočil byl to ovšem Karolus nikoliv však samoten Jeho duševní rozechvění se tak rozmohlo že se musil opříti o kamna Dvéře se rozevřely Vešel pouze Karolus Ale na obličeji Karolově nebyl jen jeho obvyklý veselý výraz ný brž on přímo zářil radostí "Dobrý večer pane Lctslere! Jak se daří? Přihnal jsem se s novinkou obrovskou veselou a růžovou že nebudete míti pane Letslere zármutek po několik let!" 'Ať ščúi véjúé if Sčui Vějděí'' vykoktal samotář a ukazoval na dvéře "Myslíš že jsem nepoznal jeho kroků?" Ten jenž 'stál venku a naslou chal slyšel dobře tato slova Ještě jedoou rozevřely sc dvč ře a nyní ležel Georg v náručí otcovu "Milý synu milý synu!" Letsler ještě jak živ nejevil ta kové rozechvění Gorg se svými vířícími city zapomněl na každý zármutek pro blaženost z objeti otcova — ba ke všemu zapoměl že vi o tomto otci věci které není dobře synovi věděti To ovšem otec tak brzo neuhod ne a kdyby uhodl pozná okam žitě mocnou lásku nynovskou "Nuže"' zvolai Karolus přiky vuje rukama ke každému mocnému rozechvění "není on chlapík že by každý nad ním rsdostí zapla kal? Nyní on je zrovna takový jakým jsem ei přál: trochu složi tějšího těla jak mu to sluš) a snědý a opálený jako námořník má býti a s takovým vzezřením vznešeného pána že se vyrovná třem hrabatům a čtyřem baronům nu pane kapitáne Georgu nebuď te tak hrd — vždyť jsem Karolus váš- Marf ačítel který má z vás radost'' Konečně zdvihl Georg hlavu od prsou otcových Věř mně otče: nikdy jsem se necitu tak blaženým jako v této chvíli když ve tvých očích a v síle tvého objetí pozoruji jak jsem ti milejší od doby kdy bylo na vlásku že bychom se nebyli na tomto světě nikdy viděli Ach kdybych v oné chvíli ztratil váže ného přítele rád bych pro blaže nost Že budu tak přijat vrhl se třebas stokrát do moře v nejborší říjnové nocii' "Nu máme každý ještě kousek sruce v Icie vpui uu íí a rolus "abychom pochopili tento zármutek a ztrátu Starý Storm bom věru zasluhuje toho zármut ku! Ale nyní ukončme smutné řeči: nehodí se tam kde se radost zahnízdila Podejte nyní ruku Nissovi ubožákovi kterýž stojí a Č:ká trpělivě že jsem se ani já nikdy tak netvářil když jsem uěkdy nedostal svou porci" "Nisse poctivý věrný Nisse ty věru zasluhuješ stisknuti ruky a objetí! Povídám ti Nisse ne znám nikoho na světě komu bych byl tolik díkem povianován neboť kdybys nebyl přišel sem Stydlivě a s úsměvem nebeské blaženosti vyklouzl Nisse dveřmi ven musil obstarati domácí zále žitosti avšak zároveň' vyplakali se pro slova jež slyšel a pro na ději (nejkrásnější a ncjvelkolepějŠÍ naději v srdci Nissově) že slečna Fanny bude míti nyní radost útě chu za vše co vytrpěla za tu dlouhou dobu neboť Nisse nebyl tak hloupý aby hned neuhodl ně které poměry třebas o nich nesly šel jasnými slovy Tento večer byl jedním z ne četných opravdu blažených večerů na Svatojanské skále Jistě vznášel se vyjasněný duch Nicolioin nad šťastnými kteříž k sobě nyní těsně přimknuli Když byl Karolus dosti pozdě v noci odjel domů ke svým chtěl otec se synem ještě chvíli promlu vili Ale z této chvíle stala se ponenáblu celá hodina a z hodin ky několik Nikdy neslyšel Letsler tolik četných popisů o Helgenasu a jeho obyvatelů Sledoval rty Georgovy s pozorností jakoby chtěl zachy covatislova ještě za tepla Ale Georg byl nucen s největší opatrností vybírati slova aby otec o něm netušil že již zná vše Na delší dobu nebylo mu však možno pokračovali přirozeným způsobem v tomto přemáhání ob zvláště když jeho city hrozily pro puknout! každou chvíli — a než otec a syn tiskli se posledně k sobě a přáli si dobrou noc bylo vše prozrazeno Georg hovořii jak jen nejvrouc nřjší srdce a nejšetrnějŠÍ péče hovořitimůže A nočni stíny zakryly před Ge orgem chvějící se úzkost otcovu a jeho tváře střídavě červené jako krev a šedé jako popel Ale slzy jejich povzdechy a prosby mísily se a splývaly v sebe Georgovy rty následovaly hlasu v jeho nitru hlasití se ozývajícího: ve jménu svém a drahé nebožky matky prosil o zvěst odpuštění a smíření pro nitro Letslerovo a oba slibovali si navzájem že to je poprvé a naposled kdy se dotkli nejtrpčího tajemství minulosti Toto tajemství netýkající se nikoho na světě mimo ně samotné mělo také s nimi vymříti VIII Kdvž bouře za krutých zápasů pevně svírá moře ve svém objetí a divoce je žene před sebou po drobuje se moře libovůli bouře a poslouchá přesilu Ale když se záoas ukončil obrací se rozbouře- _ né moře prou sobě: tenktrát vzni ká jiný zápas vzDiklý z jeho cej hlubší tůně a mnohdy trapnější nea uy uucjai ~ poctivým zápasem nepřítele proti nepříteli Druhý zápas zápasí se za vlast ního bědování a vzdychání Jaké smuteční zpěvy pěje vlnobití opu štěnému břehu Když bouře lidských citů ovinou mocná ramena kol rozechvěného poslouchá í ono libovůli přesily Ale když se po té cítí Frdce volno nemůžete brzo najiti klidu z něhož bylo vyrušeno Letsner byl za těch hodin co hovořil se synem úplní uchvácen silou duševního rozechvění: jedno štvalo druhé a bouře Georgových citů bouřila nad ním a kol něho tak že až na svém osamělém loži mohl uvažovati o všem co mu ony hodiny přinesly jalo te pěti duně ní srdce a smutečný zpív Útrapy lítosti zoufalství a se beopovržení již dávno utichly usnuly Ale té noci vyvstaly jedna po druhé setřepaly spánek 8 jeho víček a začaly pak v tomže po řádku jak procitly kltpati na srdce Letslerovo Dlouhý hluboký povzdech o hlašoval že on slyší jak se přibližují Porřrráa bud f 'o i linUvaiv trwllor Zfehratr a iWinim utiTtnl Ur K lo'lrl Here lievun-r Zlw l lro ti W l6e n ijioo i otulHUM II idami fr li Kline Lid Arc-ťlt4el!il l' r ta r w — M — %ř l r V SA-2WOJ S3V T i Ut- ijuiaiUM umicimi h Jak mnoho j'e tech kteří by byli nehledali štěstí tak dlouhou do bu než jo nalezli! Jak mnozí trpěli po mesfee a nadarmo ohlí želi se po úlevS až konečně pravý lék v Dra Petra Roboku nalezli Čistí krev posiluje čivy pravidluje játra a občerstvuje ledviny : : : : : Lie Je pouzo obdržotl skrze njíatni Jednatele nebo primo od Dr PETER FAHRKEY 112-IÍ4 So Hoyp8 Ave 1 CHICAGO ILL SBSGSat 0l První česky Hudetní závod Veškeré dechové a smyčcové nástroje a všechny příslušnosti k nim m liÉiíy pro lapily a Ui p úůn láslroie CesKé tahací harmoniky Ccnníky zasílám zdarma Jednatel firmy: V F- Červený a Synové z Hradce Králové hotoviteiQ svetoznamyen nuaecnien nasiroju Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago Hl FAUST SIS PIVO V TRHU čepuje žoviální náš hostinský Tolm OiidrAóeli: v IWlrodnf Níni O ehutnf zákusek není a Johna nikdy nouze Kromě vf tejným st-!ouíkn! ma! vazem obslouží ví též výbornými víny a likúry a jemnými doutníky íísvUťvie ]e) a podruhé Jinum nepřijdete iJiiiiiitiiiiimiiiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiMi iiiiiitiiiiiiiiiiiiiuiiiimiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiu vkusné tti" r MetzfT říza! Mál stále na čepn Zařízený HOStilUSC Výtečná vína jemné likéry = viMtni © a vonné doutníky 3 I Antoii Linnemaiin ° pfízea kraianu žádá 1 Ě roh 13té a Dun as ul Tel L 2727 Anton Liiuomon i SllllllllllllMlllllinilllllllllllllllllllllllllll!lllllllllilllllllllllllllllllllllllillllllllll!IIIIIIIMIII!IIIIMIIIinfí mm RRÉjWSWJ Í1IPMY yj i viili umu 1 1 ni w vviin iiii jl VYRÁBÍ v sudech i lahvích a po celém západě rozesýlá výtečný ležák I Fřlek & Son Co tfVelkcobclrodníci a ImportéřKl Jiásrtnpcl firmy! L Kirselit Kr Triek frbetz Tel ůllMz~- 1001 Faraa ul Omaha Fred Krug Brewing €o OMAHA NEBRASKA Htfítní vzorný- pivovur' Vati nejlepĎi drun ležáilru Catoijaet a Eactret teled-á -v BOMčUcich a -vr lalwícli Vyiovni set Ica-x-iém-j a iajaé Ixo aaepíe44i' 5AŠE ZÍSADY: jlp5í materiál a nejlepii technická doreduost — i — Tfliká jx-ílltoht a obchodní opatrnost SAŠE 85AIIA: Uspokojili ótxwnstTO NA$E ODJIÉVA Ntále Ke lířtíující obchod Dopisy sc ochotné vyřizují dle přání HEetz Bm Brsw g Co Stetrl a spolelilivi sládci -ř-#Vaří a Iabvojí výborné p1yo£~í Telefon 119 rtrw OMAHA NEBIt Pro stůl- Ti kdož dovedou oceniti výborný stolní nápoj oblíbí si zaiistó na5e "GOLD TOF" lahvové pivo Jeat lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest í chutné Vyrobeno jest z nejlepSífto cnmele vybrané ho ječmene a čisté vody — neníť v nim tni jediné přísa dy jež by byla íkodlivá neb nezdravá Není to laciné nivo v nižádném Bmvslu ale jest o jedno z nejlepSích a ti kteříž je jednou okusili Stali se řádnými našimi zákazníky " Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto írh neb Daintovťch Objednejte si u svého obchod níka aneb telefonem — Teí Omaha 1542 So Omaha 8 £1%'' JETTES "eeÉOT CO ?aíí a Iabnjí 'fftonÉ síto SOUTH OMAHA NEB