Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 5, 1902)
Pokrok ZXpadu Poustevník na skále svatojanské Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové PŘELOŽIL HUGO KOSTE RK A 1'okmčuvAni Mysl a nitro Letslerovo daleko j lono aby se odiialilo a usmířilo přítomnost oevinné bytosti bylo souženo do té míry tímto vpádem do jeho osamocenosti (co však Fannin nevysvětlitelný vliv mu znemožňoval zakázati)ie se často zaměstnával myšlénkou opustiti Svatojanskou skálu a vytiledati jiné místo stejně pusté stejné holé avšak kam by žádná lidská noha vkroČifi nemohla Tomuto návrhu vzpíral se však zármutek aby měl opustiti místo kde Nicolioa strávila svá poslední léta své poslední dny Nikoliv totě nemožné! Svatojanská skála je jeho domov a hrob Zasmušilost Letslerova nebyla následek nějaké choromysinosti nebyla to trudnomyslnost podpo rovaná vymyšleným trápením ač následkem své náklonosti vy bral si takové osamoceni od ostat ního světa stalo se to jistě v stej né míre i následkem donucení Nepatfiltě Letsler k oněm tě kavým nejistým povahám které jsou i pro sebe sama v mlhách a mohou býti zločinní slabí nebo Šlechetní podle vlivu totiž jaký na ně měl běh událostí Letsler byl ovšem též do jibté míry štván bezprostředními obraty osudu ale mohlo se rovněž o něm tvrditi že si sám vlastně svůj o- sud připravil: strhl na sebe všech ny jeho následky a byl nyní jako svobodný ulétlý pták v zemi kte rou přespříliš miloval že dal před nost prosté skále před jakoukoliv jistotou v cizích končinách Zdál se ovšem bezcitným a str nulým jako žulový balvan na kte rem odpočíval avšak to poize následkem stále do nitra obráce ného pozorování sebe Dosud měl velkou schopnost cítiti a trpětidosud planul v nitru tohoto seschlého zevnějšku plápol ohnivý a dosti silný jako mladí kův Marně hnaly se chladné noční větry proti jeho prsům tato nevychladla - Byl to zločin nebo Šílenstvíneb obé dohromady co sevřelo toho ducha původně velmi silného?Búh sám to ví 7!e něco mocně zžíra lo jeho svědomí a utvrzovalo je ve stálém trápení bylo stejně tak jisto jako že lítost prudkou silou vnikla do jeho srdce lítost ovšem kteráž nenalézala klidu která sta věla a bořila a stavěla znova bez únavy bez odpočinku Možná že se přece jednou neklidný duch Letslerův usmíří sám s sebou "Byl nádherný večer uprostřed měsíce srpna Letsler seděl na obvyklém svém místě před domem a po jeho boku seděla Fanny která byla před ne dávnem připlula sem na malém -člunu ze Strandu a nyní s obvyk lou svou něhou snažila -se ho roz veselit! Jfanny tak mladá tak veselá a tak bujará milovala toho ta'upl ného muže a ačkoliv se jí doma říkalo: " Nejezdi tam porad a neznepokojuj toho cizího člověka' zajížděla tam Fanny přes to a byla blažena mohla li dostati z něho několik slov anebo sebe menší znamení jeho spokojenosti "Dnes večer vidím něco pěkné ho na vašem obličeji pane Lets lere" fekla Fanny a pohlížela něžnvtn a sdílným pohledem na samotáře "zdá se jakoby v něja kém koutku byl utkvěl slunný pa prsek! ' "Měl jsem dnešní noci dlouhý a krásný sen!'' odpověděl Letsler s tonem znějícím neobyčejně libo zvučně "Ach vypravujte mně o něm!' "Nikoliv nemohu'' "Snad věští nějaké štěstí?'' "Možná- avšak já pokládám již za štěstí to že jsem měl takový krásný senjiž po mnoho let jsem neměl tak krásného snu!'' "Večer!" ozval se srdečný hlas za nimi a starý Elias Asbjorsson objevil se svou dosud statnou po stavou v pruhované kazajce a s iervenou vlněnou čepicí na hlavě "Dobrý večer!" přikývl Letsler a podal mu ruku "To mne těšf že vidím starého a hodného otce Eliase! Jak se daří staré matce a mladé snaše? rřišlo tyto dny psaní od Karola?'' lekla Fanny hladíc ho po rame nou "Zrovna včera milá slečinko on bude brzo na zpáteční cestě Avšak když už to mám říci tak myslím že je také ještě někdo ji ný na zpáteční cestěl Stařík má dosud dobré oči nepozorujete pane Letslere ten malý rybářský člun který se tamhle k nám blíží? Totě člun Pettera Isakssona a v předu stojí na něm někdo který jak myslím bude vtán na Svato janské skále" i "Georg— ach můj Bože totě Georg! Ach to jsem ráda!"zuola la Fanny Letsler obrátil zraky k moři aby rozeznil udaný předmětavšak nepodařilo se mu to neboť člun zajel právě za horský výběžek Ale tváře otcovy nabyly pro okamřik barvy kterou obličeji vštěpuje ve selé rozechvěni a pohled měl vý raz který u něho Fanny ještě ni kdy nezahlédla "To bude stěží Georg!'' pozna menal a pohlížel zase před se sta rým svým spůsobem "No na mou věru totě jistě on! Toho hocha poznám z dálky kam mé oko dosáhne Co nevi dět bude zde ' Jaké city kypěly v nitru Geqr gově když se blížil ke skále kde dříve nejněžnější matka pokaždé ho očekávala s otevřenou náručí! ''Nyní neuvidím již těch plavých vlasů jež mi vlály vždycky vstříc Otec bude jistě zasmušilejší než jindy a snad ani nebude potěšen že mne spatří — a což kdyby byl pryč kdyby Svatojanská skála byla opuštěna jako dříve se svým zuboženým bodlákem a Žádné srd ce nebušilo mně vstříc na přivita nou?'' řekl si v duchu a slza chvě la se mu v oku Rozsmutnělý truchlivými my šlénkami neodvažoval se Georg poslali své pohledy ke skále když tuto bylo již zřetelně viděti A když se konečně k tomu odvážil domoíval sesníti nesedí tam otec na tomže věcném balvanu jsa si zcela podobný jen žejebu er-ější a sehnutější? A nevlají mu vstříc plavé vlasy ach nikoliv matčiny nýbrž zlatoplavé vlásky Fanniny! Jak sem asi přišla jak našla místo po toku otcově Či je to jen sen? A čím více se blížil tím jasněj ším bylo toto vidění Již půldruhého roku uplynulo od té doby co se neviděl s Fan ny Dítě rozvíjelo nyní z poupát ka v nádhernou pannu a s třpyt nými zraky stkvoucími se nadše ním pozoroval střídavě ji a otce a napřahoval ruce k nim oběma Ale též starému Eliášovi mával radostný pozdrav Byl velmi roz veselen velmi blažen překypoval vděčnými city nad tím že nenalé zá otce samotného A člun vjížděl k můstku Několika kroky octl se Georg — nyní vzrostlý statný mladík kte rého Fanny pozorovala g plachou takořka bázní — po boku otcově Skloniv koleno až k zemi sehnuv tvář až k jeho rukím obdržel Georg rozechvěné požehnání slo vy zvonícími jako nebeské zvuky v jeho nitra neboť tato slova ciě la bohatý cit otce Když byl několik okamžiků tak klečel a lokal velkými doušky bla ženost že zakusil nejsvětějších ci tů synových oplacených bušením milujícího srdce otcova vstal a ještě přitiskl ruku otcovu ke svým rtům A po té dostala zas Fanoy následujícího objetí ačkoliv se y jádřila iervenajíc při tom: "Ne tys nyní užJvelkýGeorgu tys hrozně vyrostl!'' "Tytské drahá Fanny tys vy kvetla jako růžička — a jak jsi se- sličněla!" "Nu a co stařík nedostane stisk nutí ruky?' hlásil se Eiias s do bráckým úsměvem Ano a též po:tivé objetí starý Eliasije Karolus doma? Musím ještě dnes večer jiti se podívat do Grafverů!" Kdyby tam byl pak by byl ji stě zde! Ale on se vrátí brzo do mů A dovol též pronésti něja ké slůvko mimochodem: Bodeli něčeho zapotřebí tak bydlí Elias hned nedaleko pan Letsler nyní se neptá na to jeli něco v domác nosti nebo není" Ale dnes večer" řekl Letsler povstávaje a celá jeho obvyklá povaha ustoupila čistě lidským citům "bude na Svatojanské ská le slavnost! Jdi Fanny a přistav vodu na čaj Elias ti pomůže při tom a až to bude hotovo tak nám to přijď sdělit — vidím žes jako vždycky nezapomněla přiné- sti svůj košíček!" Georg ani nevěřil svému sluchu a když Fannina lehounká postava zmizela řekl: Oh milý otče toť přecs více než jsem se opovážil doufati — jsem velmi tím dojat a velmi tím potěšen!'' 'Neoddávej se nějakým faleš ným představá ilý synu! To děfče přicházívá sem moohdv když mne bylo ječnou navštívilo jak jsem byl nemocen a svými prosbami vynutilo na mně že smí zase přijíticož mne potom častěji soužívalo' Tento den je však vý minkou z mého obvyklého života dvojnásobný svátek nebo ona mne dnešní noci navštívila Tato ná vštěva věštila štěstí: tys přišel A ještě jednou ti pravím: Buď mě vítínneboť tvůj zrak mně prozra zuje že jsi se vrátil domů se stej ně Čistým nitrem jako když jsi z domu odjížděl" "Ano milý otče ona by jinak nebyla k tobě přišla a nevěštila ti můj návrat!'' A do hlubokého zadumáuí po hřížili se oba jak tu venku seděli ruku v ruce Zítra mně musíš vypravovat) o svých cestách!" poznamenal Letler když se Fanny objevila zvouc je dovnitř KAPITOLA 18 Ať měl Georg sebe vetší náklo nost věřiti čeho si nejvíce přál mizela tato illuse rozhodně hned jakmile vkročil do pokoje otcova kdež vše prozrazovalo největŠÍ lhostejnost k jakémukoliv poho dlí Elias a Fanny snažili se ovšem všemožně v tomto případě přede jiti všem nedostatkům avšak bylo lehce pozorovati že to vše je jen maličkostí a že nekráčí domácoo stí duch klidu ''Nejdi tam večer milý synu! Je tam vše v pořádku avšak nedí vej se tam večer!'' Georg ucouvl nazpět a otevřel místo toho dvéře do svého pokoje Bylo tam dosud takořka vše tak jako když jej byl opustil a odmy- slíli se dlouhé pavučiny tam visi cf vypadala tato místnost přece jen nejútulněji "Johanna sem přijde a trochu zde uklidí!" zašeptal Elias Geor govi do ucha Georg přikývl t povděkem Ale Lestler vpadl do řeči: "Ela my jsme zvyklí pomoci si s miotie h-liasi- ženské jsou vždy zde zbytečným zbožím' "Ovšem zajisté že jsou Kdyby nebylo zde mne nebyli byste měli čaje!'' zvolala Fanny "Ale jak se ty sem hodíš? Jako ubohá malá růžička odhozená na pisčinu Ty se sem Fanny roz hodně nehodíš A nyní jest už rozhodně Čas abys se odebrala domů připozdívá se "pokračoval Letsler "Nechutná vám čaj?" ptala se Fanny hluchá pro tento určitý pokyn Slunce totiž ještě zcela nezapa dlo a na moři bývá večer nejkrás nějŠím "Už dávno jsem ho neokusil! Chutná dobře!" "A nyní zahájíme opětně starý pořádek! Otče nedovedeš si ani představili jak jsem obratný v u pravováoí čaje a puddingu — toto poslední umění odkoukal jsem od našeho kuchaře na fregattě— A) jaký se tamhle objevuje tvůj milá ček? Na mou věru totě Želva!'' vpadl do řeči Georg "Ano byla mně společnicí del ší dobu Jf-ť milou upomínkou na Karola" Čaj byl odklizen poslední slu nečni paprsek rudl za horami a Fanny neměla již příčiny déle zde meškali když se jí Georg najed nou zeptal: "Kdo tě odveze domů drahá Fanoy?" "Nisse z Vestraou sedí v člunu a čtká tam na mne On mne do veze kdy budu chtíti A ani ne víš Georgu jak je ubohý hoch otci vděčen zato že mu dopřává přístřeší a stravu' Nepamatuješ se již na Nissa z Vestraou — nu snad nepřišel na Strand když jsi byl posledně u nás?'' "Mně se zdá že roně jméno to to zůstalo vězeti nějdk v paměti a nemohu si vzpomenouti že bych ho byl kdy viděl" "Někdy jindy budu ti o něm vy pravovatí malou historii Nyní však pozoruji že by mne pan Let ler chtěl již míti pryč A třebas mne pan Letsler posílá domů když je zde Georg přijdu zase k němu až tu Georga nebude — smím?" "Ty ostatně přijdeš když smíš i když nesmíš! Buď s bohem1'' pravil Letsler a pohlaiil dívku po tváři "Když vás vysadím na břeh v Graívernách otče Etiasi budu pak moci si vypůjčili váš čluo abych směl plouti kousek ve spo lečnosti s Fanny?' požádal ho Georg "S největŠí radostí!'' odvětil oa to stařík A když Letsler na tázavý po hled Georgův přikývl souhlasrt byl tento návrh rozhodnut a Fan oy zapomenuvši na svůj věk 14 let a 5 měsíců bopkovala ven ve velkém nadšení "Až se vrátíš jdi do svého po koj předsíní — já si nyní lehnu zítra ráno budu časně vzhůru a o čekávára tě" pravil Letsler Geor govi ' Smím veslovali oa tvém člunu Faaoyť'' ptal se Georg když byli přišli k můstku kdež Nisse (ble dý mladík s klidnými dobráckými rysy obličeje) seděl na zadní la vičce člunu zamřjtnía pletením mořské trávy "Ano 1 radostí milý Georg 1! Nisse jdi si sednout do Eliášova člunu a přijeď za námi jakmile ke GrafveroŮm přirazíš' A nyní seděli oba mladí pospo lu Georg chopil se vesel Fanny i kormidla a když byl stařík Elias dostal pozdrav na rozloučenou odrazili člunem "Nu tohle je nějak příjemné mínil Georg "Tys asi zažil mnoho na svých cestách a byl ve velkých cizích zemích?" "Buď přesvědčena že ano! Ale z válečného loďstva jsem vyšlou pil a za to jsem si umínil jakmile složím kormidelnickou zkoušku že vstoupím ca některou východo indickou loď" "Ach drahý Georgu pak se asi jaktěživ již nevrátíš Východoin dické lodi jsou hrozré zajímavé! A pak jaké krásné hedvábné ka pesoíky maji tam ve Východní In dii — ne jak se mně ony líbí!'' "Až se vrátím ze své prní ce sty dostaneš ode mne nejméně dva pravé východoindické šátky spoléhej na to!" "Ano až se vrátíš!" Při tom přelétl malý mráček pochybnosti a rozladěnosti přes její sličný obli čej "Ty máš podivné názory o vý chodoiodické plavbě milá Fanny — než ujišťuji tě že taková plavba není ani nebezpečnější ani zají mavější než ta kterou podnikáme nyní! Jen počkej až se dostanu trochu dál pak ti budu vypravo vali historky tak dlouhé jako o t sud na Strand A nyní mě sděl jak se vede panu a pani Holmero vým? Dafilo se dobře podloud nictví a našel se někdo který ta hal tak dlouho Pettera Graoa za nos jako Karolus a já oné uoci kdy 00 visel s můstku u Stran du?" "Nikoliv myslím že ještě ni kdo! Neboť oa jaře zabavil otci celý pytel zboží a poněvadž otec teokrát musil platili velkou poku tu myslím že se tak brzo nepustí do podobného obchodu Tvrdívá vždycky že nikdo ne může nahra- diti Carola Ale Karolus již ne pašuje neli ovšem maličko na vlastní vrub jak se o něm poví dá" "Nu to bych ostatně sám o Karolovi věří A co tvoje máti Fanny?' "Máti je chvála Bohu zdráva jako vždycky v létě ale jakmile přijde podzim a limi hned je s nbohou malinkou konec Zatím však povyrostu a ujmu se v zimě sama domácího hospodářstvísnad Georgu víš že budu míti příštího jara plných 1 5 let' Ano je to též viděti na tobě A ještě mnoho a mnoho chtěl bych věděti — na příklad jak jsi přišla na svatojanskou skálu? Ni kdy bych si nebyl představoval že se tam ty odvážíš a tím méně že tam budeš moci častěji přijí Žděti!" "Tenkráte bylo velmi zle s tvým otcem V Grafverácb se již o něm domnívali že se trochu pomátl na mysli a když přišli tenkrát k nám a stěžovali si přála jsem si mer momocí tam zajeti a pokusili se zda bych mu nebyla nějak pro spěšnou Bylo ovšem zapotřebí velkých proseb než jsem tam se směla odebrati! Ale nyní tam je zdím kdy chci jen když je se mnou Nisse'' "Velký Bože že s ním bylo zle? lak by mne bylo trápilo kdybych byl věděl že potřebuje mé pomoci když bych byl jeho vzdálen "Také jsem si hned na tebe vzpoměla a proto musila jsem o kamžitě na Svatojanskou skálu ošelřovati tvého otce lak byl překvapen když mne zhlédl! Jistě se domyslel že je to někdo jiný víš as kdo — neboť napřáhl ke mě ruce "Dovedu si představili co asi myslil ale nikdy nedovedu ti po psati jak jsem tobě v nitru po vděčen za tvou něžnost a za trpě livost ies se vždy vrátila nazpět ačkoliv lě jistě mnohdy posílal od sebe pryč Myslím že nikdo na světě není tak hodný jko ty!'' "Ach znám někoho který je mnohem lepší někoho koho ni kdo nechválí a kterýž přes to je lepší než ostatní někoho jenž má nejvěrnějši a nejlepší srdce ze všech srdcí!" "Kdo to asi je? Tento popis se nehodí na mne!" "Nikoliv to jsem také netvrdi la! Avšak to jak uznáš nevadí aby se hodilo na někoho jiného" pokračovala Fanny "jecž se jmenuje?'' "Nisse!" odpověděla Fanny a sklonila se přes okřídli kývajíc na svého chráoěnee který plul za ni mi v druhém člunu "Mně se zdá že budu na Nissa žárliv — co pak udělal co ho tak povzneslo v tvé přízni?" Dudu ti o tom vypravován když sám nechceš započíti vypra vováni o svých historkách- Ale zprvu se důkladně kolem rozhléd ni Georgu 1 Co soudíš o našich bórách? Vi-iěTs kdy krásnější červeně oblazené kameny? Videi' kdy takové mraky zrcadliti se v modřejší vodě a viděťs kdy stu denější skalní skupiny? Cestující tvrdí že toto pobřeží je velmi oškli vo že nechápou jak se náai zde líbí - a já kteráž jsem byla 3 roky v Goeteborgu nechápu zase jak někdo který se tomu může vy hnouti ustavičně se zdržuje mezi těmi městskými stěnami Jsem povděčaa našim stkvostným bor skvrn jeskyním více než oněm vznešeným budovám Ach jak jsem si je zamilovala! Dům sho ř( — a celá nádhera zmizí ale mé skály zůstanou tu jako zde byly po několik tisíciletí Celé město zdá se mi nepatrným u srovnáni jedním takovým obrem!" Fanny ukazovala současně se zářícími zraky na jeden z nejvýš- ších kopců jehož nahý strmý po vrch nomél jediné rokle kdež by sebe repatrnější mech se zachytil ale oa jehož nejvyšším vrcholku ležel velký divně utvořený kámen a řoěl nad mořem V pološeru zdály se tvary kame ne meniti se v podobu lidskou a pobřežní obyvatelé vypravují o něm Že je zakletým Vikingem kte rý se kdysi pustil v zápas s hor ským skřítkem proto že tento provrtal dno jeho lodi Byl však překonán a je podnes prý uvězněn a zaklet "Viděl jsem toho mnoho co bylo nad vše očekávání krásnější než tohle všecko avšak neviděl jsem ještě nic podobného" odpo věděl Georg "To si také myslín! A můžeš mně vysvětlili Georgu proč lidé když maji mluvili o něčem hcz kém vždy se vytasí s nivami lesy a řekami? Rek vím mohu pou žiti jako umyvadla chceli si umy ti! A lesy nemáme my též le sů když naše stěžně a ráhna plní hladinu vodo'? Kde rostou čer venější květy než jsou naše silen ky a kde je větší tráva nad naši mořskou?" "A kde jsou krásnější a čilejší pobřežof děvy než je Faony Hol merova?'' j "Dobře Žes připojil pobřežní! Jinak rozumíš Georgu nedbám příliš na to když se o mně říká že jsem hezká Ale nyni jsem ta kořka zamluvila historku o Nisso vi — či chceš se snad už vrátit?" "Nikoliv Bůh chraB ješlě ne!" A opět povoluje ve veslovánísklo oil se Georg ku předu aby si lépe mohl prohlédnout! Fanny která před několika minutami pustila veslo a zrcadlíc se ve vodě upra vovala si klobouček Slunce bylo již dávno za hora mi ale nad mořem vznášely se podélné purpurové plaméoky po zlacujíci širokou stříbrnou stezku za člunem "Tak poslyš Georgu část z hi storie ubohého Nissa! Viš že Vestraou je tak malý že pouze 2 až 3 rodiny tam sídlí V jednom domku bydlili rodiče Nissovi s dvěma jeho malými sourozenci Byli velmi chudobní tak chudob ní že bys ani nemyslil Ale byli při tom velmi bohabojní a každý večer ať už měli kousek jídla ne bo neměli děkovali dobrotivému Bohu za jeho milosti a otec Nis- sův četl kousek ze staré bible s černými koženými deskami jedi ného dědictví jež měl po svém otci který je zase zdědil po svém a tak dále až hezky do minulosti Nuže bible byla tedy jejich útě chou Starý jezdíval v létě jako lodník I ale v zimě chytal ryby a Nisse! chodil na Strand a urovnával ko nopí A když byl vydělal tolik ze mimo stravu spořili si na tro chu tabáku pro otce a oa trochu šřiupavčho tabáku a kávy pro mat ku tenkrát jsi ho m£l vidět! Ale jednoho večera (je tomu již půldruhého roku) zaslechl Nissův otec s more výstřely na pomoc a ač nebyl vlastně lodivodou přece zachránil několik lidi Byla straš ná bouře teakráte a manželka pro sila Bengta aby zůstal doma a nevydával život v íanc Avšak Uengt řekl: "Jen se upokoj mat ko! Hospodin nedal nám životni sílu bychom s ní spatřili když někdo potřebuje nevyhnutelně na ší pomoci Uvidím li venku lodi vodův člun vrátím se okamžitě nazpět jinak vykonám co budu moci'' 'Ach Georgu vykonal též co mohl skromný ten Bengt ale už se 1 té cesty nevrátil Následují cího jitra se loď ztroskotala Pak Čítával Nisse z bible která se stala od té doby jeho majetkem zkormoucené a stísněné matce a co tak četli přicházíval k nim duch Bengtův těšil je a dodával jim naděje Pamatuji se jak sedával Nise bledý u nás ve dVoře na kameně a česal konopí Sotva měl čas vzhlédnout a přec připadal mě tak dobráckým a přívětivým že jsem častěji zašla k němu se zástěrkou plnou bramborů a kousků masa Ale 00 se mně vždycky ptal mám li dovoleno mu to darovat a já ně kolikráte když jsem byla vzala své poklady nedovoleně z kuchy ně neodvážila jsem se tvrdit že matka mne s tím posílá Nissova matka předla pilně le se její kolovrátek točil dnem i 00 cí alt to nestačilo Proto považ učil se Nisse v zimě když nemohl nic jiného vykonávat příst kono pí a mnohou libru oití přinesl nám ale neprosil nás nikdy o nic jiné bo než O trochu šBupavého tabá ku pro matku" Pokračováni i mne rrwtinrf n-mor Rniul jti ut philrvíwtl rpiiniatiKinii iMij-a-til rtplavlin (luiikT iwtio Urtiihiovjr m-ironl Inlvin smriika rinkaxufo e hro kaíU iwiww má nvfij piao-k v umí í-lutvlny tt Hlr& Mim rthA ! v fiprMiFáriktl TvtO Vlml 7lmtl!v:tl UTuAlir nnjumi lo vykiiiwtl vou přáli ku-ráiu Jim nilnil dcul iiliililjr mátou obyVJálw řilmráho Htarii m íljr Ahvm l iwtiHihlI iwulvi-]t llnlitMintft om!fvik Tt™t nvmlft n rhvllkii ra?-n bnlmt di líná (Antl Min Nemoc m nřjl llkw1 nrláít 1'otMifi Je- IWVnl amwlnviiíbo Ifc-riř ru blllimf lk Ikjr Ii-Tfwtná J tr k'm íwtw-n předpi suji nasuji pcmevmli oulabujl ullváiil clmt louraji mimo builováuL Doktora ItlcCcana balsátn pro ledviny a íáíra rThoJllwrrfnTáJáiráápfflilliiJeíaluilí-k Po fM rho pďtll"M -váni TyhoJII miujho twznariejnych pHitfult Jt-ll tralnlin t - l )'" ! ihyl niTl nl íaiitjm nraluvm nevláTnlt ne nMíle Mhev ill SenrejPi tm wirmTi siiui tnuz mi L&kA tifbiidn Ki nmrf1 v THK Dl) McLfiAN MBDICInB CO T LOUIS mu á 191 IC ollii PiÉI k obědu neb lunči Jest to čistý výživný chutný nápoj a pro lékařské účele jest nepřeko natelný — Dodává se v bednách s lahvemi quar tovými neb pintovými Objednejte si u svýcb otchodníků aneb telefonujte Telefon č 8 SOUTH OMSHA EREWING CO ?afl a lahTUjí anié tiTO SOUTH OMAHA NEB Jnrflnf nlTnvnr v Fred Krug OMAHA "řStiltiií vzorný pivoixr" "Vaří nejlepél drvili Ciblntt m Eartra "blod4 áoldJcAch a laOwlelx "VyroTT-z: sa te&žáéaau v žadjaé bo nepsedil KAŠE líSXDXi Xrjlepií maU-riél a — KAŠE SK A II A: Uspokojit! oteoetiti KAŠE Dopisy se ochotné Metz Bros ~í-Vaří a lahvBjí Telefon 119 r-i Blití řÉluáJiyrslíiuiflšie Obchoduji rozhodní t ncll:iMm zbožím jií le v oboru tomto vy rábí Nové vzorky právž došly Taite i: Dá ceny „ i ar i tit n i i H ' — SEVEROVA ŽALUDEČNÍ HOŘKÁ zvyšuje tělesnou silo zmociiuje Čivy zabraňuje malá rlla léčí nezáiivnosť a všechny nesnáze žaluiku 50c $100 SEYtROVY PRÁSKY PROTI BOLESTEM HLA VY A NEURALGII — jsou Ke ta Jistým lékem proti bo lestem hlavy neuralgii a kaídé horečce 25c poštou 2 7ct- 8 SEVERŮV LÉK PROTI Choleře a průjmu bezpečný lék proti krečem koli ce letni nemoci a proti průjmu každého druhu 23 a 50 Ctů Severúv T1ŠITEL DĚTÍ přináší pohodlí a občerstvující spánek détem Rozhodni neob sahuje omamujícfch látek 25c § OLEJ Sv GOTHARDA § S rychle úlevu je a Učl hostec neuralgii otoky £ bolesti v kloubech vymknutlny a veškeré" zančty 2 O OeuaOOOt 8 Na skladě ve všech lékárnách a obchodech s Íčky v _ -y tjii-j tíi e rr x n Vw 7lriTl Hif-ll tilMI n Mvlnií 1 látrra-h Pltit-ll Im1m1I vAlKlft a V Mt drh mál a 1 hlnvfliijiriii iiimvnjlrl foolwtt Jti rn-nnK--11 ti--i Helfli nevrlí r?u Yaa lK jo cuiw unmu Ukirnij'h Vvráhl hn iiel liiiiói niti ŠampaBské neb ústřice jest velmi dobré když má člověk tobolku plnou nebo chce peně zi plýtvati avšak k obědu spořádané rodiny nebo když lidé hoví vlastni chuti není nad GOLD TOP" lahvové pivo Nehrmno ktarf uměatnává CMkého láataiíca Brewing Co NEBRASKA ležálíu ťjlřpV technická doredamt Veliká pcíllTont a obchodní opatrnot ODMĚNA Stále ne rtřtiSuJící obchod vyřizují dlo přání T Brewing Co výborné plvoí-í~ OMAHA NEBR 2413 N ulicí SOUTH OMAHA SILITEL SRDCE S přemáhá všechny srdeční vady upravuje o tíh krve a sesli ule celou soustavu &XOO LAXOTON h nepřítel zácpy Ideální lék A pro détl I dospí lé Spolehlivý J% rychlý a účinný g -BO Ot- SEVERŮY lék proti reumatisrnu vyléčí kaidý hostec bolest) v svalech a kostech a zbavuje soo stavo jedl $100 SEVEKUV SILITEIi O LEDVIN A JATER ft upravuje a sílí ledviny I játra O přivádí pravidelné močeni a vy- j% léčf všechny nesnáze téchto or- i řánú 75ca$125 X Vf I