u
H tj
ZÁPADU'
PEKLEM K RÁJI
ANEB:
ÚTĚK DO SVATÉ ZEMĚ
(Pokračování)
"Alláh il Alláh! Smrt ďauram!"
Vinet pádil ku pfedu
Najednou zaslechl úzkostlivý
křik:
"Ludvíku Ludvíku zachraň
mí!"
se v něm uleknutím zarazila Spa
tlil svou manželku Dianu která
proti dvěma divokým chlapům
zoufale se bránila a volala o po
moc "Diano Diano! ' vzkřikl Vinet
lete) k tomu skupení chtě svou
manželku zachrániti anebo s° ní
zabynouti
Když ho Turci spatřili počali
řváti:
"Ma5 Alláh! Ďaurové! Ať zhy
nou!''
Turci počali hned na Vineta ú
točiti ale jeho druh se proti nim
vrhl a odrážel udatně jejich útoky
Proti takové přesile byla ovšem
všecka jeho udatnost marná Byv
strašně posekán a pobodán sklesl
umíraje na zem
Vinet nespustil svou milovanou
ženo ani na okamžik s očí a běžel
za ní
Viděl jak ti dva chlapi k jed
něm dveřím ji vlekli a chtěl skočit
za' nimi' ' :
-MLudvíku zachraň mě!" slyšel
ještě svou manželku volati a v
témž okamžení byla Diana již do
těch dveří zavlečena a zmizela
'Diano!" zvolal Vinet zoufale
a chtěl do těch dveří za ní vra
zili Ale v tu chvíli se proti němu
vrbli dva Turci a zastavili jej
Vinet předního z nich zastřelil
a druhému rozťal šavlí obličej
Nyní naS počali zase jiní Turci
dorážet: a Vinet byl nucen před
nimi rychle couvati
Docouval jí k pilíři za nímž
byla tma poněvadž tam světlo z
luceren nepadalo
Za tímto pilířem byly úzké pa
dací dvéře do sklepa kteréž byly
otevřené
Takto couvaje šlápnul jednou
nohou do prázdna a spadl po
příkrých schodech do sklepa
Dole zůstal bez sebe ležetL
auv ac 6sc V6paiuaivvai lilu
▼ hlavě strašné bolesti Kolem
byla tma On se posadil a ohlédl
se k otvoru kudy tam byl spadl
" " Najednou zaslechl nad otvorem
hlasy a spozoroval že několik
chlapů po schodech do sklepa se
stoupilo Tito se dohmatali až do pozadí
k inetovu úkrytu a on nyní sly
šel jak jeden z nich zabručel:
"Zde nic nenajdeme!''
'Tedy pojďme zpátky!'' odvětil
druhý
Pak vyšli ti chlapi zase po
schodech nahoru
- Tam spolu ještě promluvili ně
kolik slov a vzdálili se od otvoru
Vinet z toho seznal že se nesmí
z toho úkrytu dříve ven odvážili
nei nastane noa -
Konečně se dočkal večera a vy
kradl se opatrně na dvůr kde již
panovalo mrtvé ticho
Vinet se nyní přikradl k vodo
trysku a napiv se do syta nabyl
opit osvěžení a zmužilosti
Pak ještě chvilku poslouchal a
když bylo všude ticho vkradl se
do obytného domu a vstoupil do
rodinného pokoje svého pána u
něbož byly dvéře dokořán ote
vřené "
' Na podlaze ležely nedaleko od
sebe dvě mrtvoly a Vinet zachvěl
se brfizou poznav v jedné z nich
peoa Courbeta a v druhé jeho
manželka
Sepjal ruce a počal tichým hla
sem vroucně se modliti
Najednou ucítil že se mu těžká
ruka na rameno položila
V okamžení se vzchopil a ohlédl
se za sebe :
Před ním stáli dva Turci a hle
děli nafi jiskřícíma očima
Vinet chtěl se chopili šavle ale
Turci mu v tom zabránili V tom
mu napadla šťastná myšlénka
Oznámil Turkům že jím ode
vsdi veliké poklady jestliže ušetří
jeho Života Tito pohádáni jsouce
nenasytnou lakotností k žádosti
jeho svolili
Na to vedl je Vinet do sklepa
Turci nedůvěřujíce úplně slibům
jeho pevně jej drželi
' Konečně vybavil se Vinet Tur
kovi který jej držel za paži vzal
jednomu z ruky svíčku a pokročiv
ku zdi oosvítil si na ni-
Nalezl brzo oěkolik háků které
kýly do zdi zasazené a jeden z
aicb otočil '
Hned na to bylo slyieti slabé
fcrUat Pak otočil druhý hák a
tslf zde to tsbríelo
'Turci se dívali na jebo hmaty s
trpjulou pozorností a brzo s
linutím vidíii jak ve ídf ta
r - "V rlofsa na stranil 'se"' od
' a za nf kl&ovi Zau se
Vinet vytáhl z kapsy svazek
klfčů vybral z nich jeden stičíl
jej do zámku a otočil jej Dvéře
jež nebylo lze na prvý pohled ode
zdi rozeznat! se otevřely a za nimi
se objevil tmavý sklípek
Sešel se světlem po několika
stupních dolů Turci pak šli opa
tmě za ním Spatřili tam několik
železných truhel z nichž Vinet
jedou otevřel Byla naplněna zla
tými a stříbrnými penězi
Jako hladoví supi vrhli se Turci
na bohatou kořisť a počali si pe
nězi naplBovati kapsy Na zajatce
svého úplně zapomcěli
Vinetovi napadla zvláštní my
šlénka Ucouvl potichu několik kroků
ku schodům Hrabiví Turci tento
pohyb nespozorovali
Vinet se ohlédl za sebe ku dve
řím a vidě! že má k nim jen dva
kroky Ucouvl ještě krok zpět
načež vyběhl mžikem po stupních
k otevřeným dveřím vyskočil ven
a zamkl ie z venku na dva zá
pady
Pak zase posunul kamennou
desku otočením jiných háků na
její místo
Loupežníci se najednou ocitili
ve tmě a ve svém prvaím překva
pení ani nevěděli co se s nimi
stalo Ale brzo se vzpamatovali a
počali křičeti:
'Alláh il Alláh! Proklatý ďaure
kde jsi?"
Pak bylo sljšeti šramot jejich
kroků jako by hledali východ
Vinet však nečekal' co budou dále
dělat a spěchal předním sklepem
ven
Pak se vrátil ještě jednou do
pokoje kde ležely mrtvoly Cour-
úela a íeho manželky poněvadž
tam byl svou šavli zanechal bez
které se nechtěl na další útěk od
vážiti
Najednou zaslechl ve vedlejším
pokoji slabý šramot Oh édl se ku
dveřím které byly otevřené a
tázal se:
"Kdo je to tam?"
"Ticho pane Vinet! To jsem já
sluha Jan!''
"Díky bohu!" šeptal Vinet ra
dostně překvapen "Pořídil jsi
něco?"
Jan vypravoval že se musice
podařilo k tomu tureckému ob
chodníkovi se dostali ale že ho
nezastihl doma V
Byl prý ve shromáždění před
ních mobamedánů z Damašku
svolaném od kadiho kde se měla
konati porada o prostředcích k
utišení vzbouřeného mohamedán
ského obyvatelstva - '
Ta porada prý musela velmi
dlonřío trvati poněvadž prý ten
turecký obchoduík až k ránu domů
se vrátil"'"'"'-"- '
A když mu nyní Jan své posel
ství vyřídil řekl mu Sidi Mahmud
že jest příliš zemdlen než aby
mohl něco učiniti a že se musí
asi hodinu prospati
Ale obchodník se probudil teprv
za několik hodin a pak se vydal s
několika sluhy a Janem na cestu
ke Courbetovu domu kterýž však
byl již napolo zpustošen a loupež
nou luzou naplněn
Do domu ani nevešel a řekl s
tureckou lhostejností:
"Je to kismet (osud)!"
Pak se vrátil do svého domu
Vinet vzal na sebe tmavý ture
cky Durnus který tam ještč na
lezl a vydal se s lanem na cestu
k domu Sidi Mahmuda kdež dou
fali naléztí ochrany
Dostali se šťastně do domu Sid
Mahmuda kterýž sice Vineta přá
telsky přijal ale ku všemu co mu
tento o brozném osudu svéjio pána
a jeho obchodního přítele vypra
voval jen několikráte se vyjádřil:
"Je to kismet!"
A poněvadž to byl kismet ne
měl také chuť něco více učiniti
než co byl již učinil
Vinet se nyní dověděl že jest
povstání již po celém městě rozší
řeno že bylo již na tisíce křesťanů'
povražděno a že také byly v mě
stě se nalézající křesťanské kostely
dílem pobořeny a dílem vyple
něny Paša seděl ve svém koňaku a
nyní teprv poznal jaké neštěstí
byl svým se chováním zavinil
Měl v městě jen několik set vo
jáko a asi na ty se nemob! hez
pečiti že se k té loupeživé luze
nepřidají
Proto je držel skoro všecky ve
svém koňaku a v nejhližšíov okolí
poněvadž je sám ku své ochťaně
potřeboval
Kadí policejní ředitel a jejich
úřadnfei byli bez moci a nikdo si
jejich hlasu nevšímal Ano byli
sami rádi že se jim nic nestalo -
VinW se několikrát pokusil Sidi
Mahmuda pohnoutíaby dal po
jeho ' nešťastné manželce" Dianě
pátrati ale tento jej pokaždé do
byl slovy:
"Kde ji mají hledat kdyl jett
celé město vzhůru?"
Pozdi odpoledne se srocovaly
jednotlivé tlupy luzy před domem
Sidi Mahmuda i bylo slyšeli hro
zivý hluk
Za chvíli přišel Sidi Mahmud k
Vinetovi a k Janovi jevě na sobě
velké zděŠeuí a oznámil lim Žc
jest jujich pobyt v jeho domě luze
již vyzrazen a že tato chce aby jí
byli ti ďaurové vydání Proto prý
se obává že by mohla také na
jeho dům útok učiniti
Proto na ně naléhal aby co
nejdříve z jeho domu se odstranili
a hleděli se z toho nebezpečí za
chrániti a radil jim aby se poku
sili do pašova koňaku se dostati
kde prý již iiinoho křesťanů útu
lek nalezlo Oni k tomu ihned
svolili
Pak jim udal cestu kudy mají
jiti
U jeho domu byla dlouhá a
úzká zahrada která Be táhla až
blízko k jedné mešitě stojící na
malém prázdném prostranství Na
konci té zahrady stál kiosk a z
toho se mohli až k samé mešitě
dostati
Sidi Mahmud dal Vinetovi od
dvířek kiosku klíč a pobídl je pak
aby si pospíšili
Vinet a Jan chvátali na druhý
konec zahrady a brzo se dostali k
naznačenému kiosku nad nímž se
skláněly koruny několika palem
Za nimi vyčnívaly štíhlé minarety
a kopule mešity s jejímž dvorem
zahrada hraničila
Vinet otevřel s chvatem dvířka
a oba vyklouzli ven Byli u samé
mřiže kterou byla mešita ohraže
na a poněvadž byly u ní husté
křoviny mohli se v nich ukrýti a
měli také z nich vyhlídku na prázd
né prostranství
Na té straně kde byl pašův
koňak zdálo se všude býti ticho
Pročež se Vinet a Jan odhodlali
tím směrem dále jiti
Přešli mimo mešitu a kráčeli k
ulici o níž myslili že jest to nej
kratŠÍ cesta k pašovu koňaku j
Ale sotva Že do té ulice vkroči-1
:: iirrr se v pncni unci putinu a
když se tam ohlédli spatřili sil
nou tlupu Turků kteráž přímo k
nim přicházela
V čele té tlupy kráčel derviš
Stejnou dobou přicházela proti
nim z ulice kterou chtěli jiti
menší tlupa
Vinet a Jan ustoupili zpět aby
se jim vyhnuli a Vinet pravil po
lonahlas ku svému průvodci po
francouzsku:
1 Mon dieu jak tudy projde
me?" "Ticho!" šeptal mu Jan a dolo
žil po turecku nahlas:
- "jen pojďme s Alláhem dále!''
"Ano pojďme s Alláhem!" pra
vil Vinet též po turecku chtě tím
svou chybu napraviti
Ale již bylo pozdě
Jeden Turek jenž byl u nich
nejblíže musel Vinetova francouz
ská slova zaslechnouti a také jim
porozuměti w
Pročež zvolal:
"Maš Alláh Ti chlapi jsou
ďaurové!'' '
"Chopme se jich!" křičel celý
dav - : - -
Jejich zuřivost byla ještě více
podrážděna když derviš k nim se
protlačil a změřiv si je jiskřícíma
očima prohlásil: '
"To jsou ďaurští šakalové! Po
trestejte je! Alláh to káže ústy
proroka a prorok to káže ústy
mými!"
Vinet a Jan byli ihned uchope
ni sem tam tahán! a pěstmi tlu
čeni Vinet a Jan se drželi pevně po
hromadě aby nebyli od sebe roz
trženi a když byli konečně k
zoufalství dohnáni chtěli se cho
pili svyen zDrani aDy aspoň v
boji zahynuli
Ale jakmile to Turci spozorova
li vyrvali jim zbraně a křičeli:
"Ubijme ty ďaury!"
t Jeden chlap zamáchal Vinetovi
uad hlavou silným klackem
Ale v témž okamžiku se po
zvedla do výšky poustevnická hůl
rozkacenému Turkovi se položila
na 'paži ruka a muž krerý stál u
něho promluvil vážným a hlubo
kým hlasem-
"Ve jménu emira AbdelKadera
svatého imama budiž pokoj!''
Zuřivý Turek se zarazil a spu
stí ruku s klackem k zemi
Veškeré zraky se obrátily na
muže který tak nenadále v té věci
zakročil a taková mocná slova
mluvil
Také Vinet k němu pozvedl oči
a byl velice překvapen
Před ním stál muž vysoké po
stavy s osmahlým obličejem s
prošedivělými vousy a s dlouhými
vlasy které mu až přes ramena
splývaly
Na hlavě měl černý klobouk se
širokou střechou a byl oděn v
dlouhý tmavý již silně vyrudlý
talár Byl opásán řemenem a na
něm měl zavěšenou tykvovou
láhev - ' 7 J
'Celý jehozlev byl SÍiánýváŽnV
a ctihodní ' " Ui'f
- f - „i „
Turci hned umlkli 1 ozývaly se
mezi nimi přitlumené hlasy: „
"To jest fen štáfocVť £ftán£
nur
"Přítel AbJet Kadera svatého
imamsl" podotkl jiný
Vtickni sklonili před tím cti
hodným mužem hlavy
Nyní počal starý poustevaík
vážným tonem mluvili:
"Mužové z Damašku) jaký zlý
duch vás opanoval že zuříte jako
by byl eblis svůj dech na vás vy
pustil s že na město které jest
vaším domovem takovou hanbu
vrháte a padisacnov hněv proti
sobě pobuřujete? FadiŠactnva mi
lost září na všecky obyvatele jeho
říše stejnou měrou a on nechce
aby se mezi sebou vraždili On již
o tom ví co se zde stalo a hněvá
se! Jeho úřadníci jsou již na cestě
by nad Damaškem konali soud a
potrestali všecky kteří proti jeho
vůli jednali Já to vím!"
"Maš Alláh! On lže!'' vzkřikl
derviš
Ale poustevník se tím nedal
másti a mluvil klidným tonem
dále:
"Pověst o vašich ukrutných či
nech dostala se také k uším velké
ho emira Abdel Kadera a on ten
svatý imam kterého všickni znáte
přibyl právě se svou družinou do
Damašku aby vzal všecky proná
sledované pod svou ochranu a po
trestal ostřím meče každého kdo
ho neuposlechne Blaze těm jimž
bude velký emir žehnati a běda
těm které stihne jeho hněv!"
Mluvě tato poslední slova po
zvednul stařec svou poutničkou
hůl
Mezi Turky bylo nyní slyšeti
přitlumené hlasy:
"Abdel Kadeř ten svatý imam
je v Damašku! Ten velký emir
sem přijel!''
Derviš se dal na útěk a zmižel
za zástupem Turků
Byl si vědom že není proti
slavnému vůdci Kaťylú ničími jejž
všickni mohamedáni jako svatého
ctili
Ale ještě z daleka se ozýval jeho
hulákající hlas:
"Běda tobě Damašku že ty
ďaury kteří tě svým morovým de
chem otravují ve svém lůně trpíš
a ochranu iim poskytuješ místo
abys je mečem a ohněm vyhubil
Alláh il Alláh!"
Turecká luza se nyní počala tiše
rozcházeti
Starý poustevník se obrátil
Vinetovi a pravil:
"Vy jste pod ochranou velkého
emira Abdel Kadera a také pod
mou! Nikdo se již neopováží an
vlasu na hlavě vám zkřivili Pojď
te za mnou!'
Obrátil se a kráčel pokojně skrze
zástupy Turků kteří před ním na
stranu ustupovali
Vinet a Jan šli za ním divíce
se že má ten poustevník i na
Turky takový mocný vliv
Ale brzo se dověděli ještě více
Jejich zachránce Abdel Kadeř byl
skutečně v Damašku a již se také
horlivě vynasnažoval aby vzbou
řené Turky upokojil a křesťany
zachránil
Abdel Kadeř se právě zdržoval
v Bairutu když tam přijeli rychlí
poslové se zprávou že vypuklo v
Damašku proti křesťanům po
vstání
- Poněvadž byl pro svou Šlechet
nou a poctivou' povahu všude ve
lice oblíben účinkovalo již jeho
jméno na tureckou luzu v Damaš
ku jako kouzelnou mocí a všickni
se hned ze svého vražedného Ší
lenství vzpamatovali a přestali
křesťany pronásledovali
Tím bylo mnoho tisíc křesťanů
na Živu zachráněno
Bylo ovšem již několik tisíc
těch nešťastníků povražděno a
kteří zůstali na živu hleděli co
nejdříve útěkem z města se za
chránit!
Tito ubozí lidé přišli z větší čá
sti o všecko své jmění byvše od
Turků o ně oloupení
Ani sám Abdel Kadeř jim ne
mohl již k jebo navrácení dopo
moci
rasa a jeno uraonici sice mno
hému loupežníkovi jeho kořist od
nau ale podrželi si ji sami pro
sebe a po oloupených křesťanech
pakli byli ještě živi vůbec ani ne
pátrali'
"O své nešťastné manželce jsem
se již ani nejmenŠÍ stopy nedopá
tral" pravil Vinet na konci svého
vypravování "Pátral jsem po ní
v Alepu a v jiných městech ale
marně Která mladá a hezká íena
zmizí v tureckém harému ta jest
pro svět navždy ztracena neboť
nesmí do harému mimo jeho pána
a několik kleštěnců Žádný muž
vkročili:''
Konečně přišla zase řeč na toho
poustevníka z Libanonu a Evgen
pravil:
"Musí to býti zvláštní muž
ZdaTi pik je ještě Živ?''
"Ano jest posud živ" odvětil
Vinet "já jsem tťastnou náhodou
teprv nedávno opětně s ním se se
tkal "Moje obchod oí spojení mne k
tomu v poslední době přimělo Že
jsem se zase jednou vydal na ce
itů do Damašku ačkoliv jsem se
tořio místa hrozjl kteréž má pro
m oe ťak ttrašoťu pomíň ky ' -' Přijel
jsemdo lobq města které nyní
ovšem docela jinak vypadá neŽ
před dvaceti lety vyřídil jsem tam
brzo své záležitosti a pak isem
jt njrl do jiných jižněji leží
cích iněftt odku'l jsem se pak
chiěl vrátit do Bairutu přes Li
banon kde jsem chtěl navštívil
několik marooitských obchodníků
s nimiž jsem také v obchodním
spojení
"Ačkoliv jsem slyšel že zase
mezi Maronity a divokými Druzy
nepřátelství propukloodvážil jsem
se přece se svými průvodci do
tfrch hor
"Měli jsme tam v těch skalách
a roklích velmi obtížnou a nebe:
pečnou cestu a mimo to jsme se
mujeli každou chvíli obávati kdy
koli jsme zaslechli střeloou ránu
že budeme od loupežných Druzů
přepadeni
"Konečně jsme se přiblížili k
malé skupině mužů kteří seděli u
potůčku kolem ohně
"Já jsem zůstavil své lidi zpět
pokročil jsem k té skupině a po-
zoravu jsem ii po turecku tiž z
daleka
i'Zi ten pozdrav mi sice nebylo
hned poděkováno ale já jsem
přece k té skupině blíže pokročil
a opakoval jsem svůj pozdrav ještě
jednou
"Nyní teprv mi bylo vážným a
klidným tonem odpověděno
"Kdo jste?" tázal se hluboký
hlas
"My jsme pocestní a v těch
horách jsme zabloudili Hledáme
ochranu a pomoc"
"Když jsem došel až k ohni
mohl jsem ty muže dobře viděti
ktefí kolem něho seděli
"Jeden z nich byl starý šedivý
mni s dlouhým plnovousem a s
turbanem na hlavě a já jsem v
něm poznal na první pohled ma
ronitského pastýře
"Ale pohled na druhého muže
mČ zarazil neboť se mi zdálo
jako bych byl tu neobyčejnou po
stavu již před mnoha lety viděl
Byl to muž vysoké postavy v
tmavém taláru měl dlouhé bílé
vousy kteréž mu až na prsa splý
valy a na hlavě měl klobouk se
širokou střechou Na pohled se
zdál být poutníkem nebo mnichem
"Když jsem mu pak na
jeho
otázku odpověděl kam jedu
kýval slabě hlavou a pravil:
za
"Pak jste ovšem hodně daleko
zabloudil i pro unavené cestující
jest ten klášter ještě velmi vzdá
len" "já ho požádal za dovolení
abychom tam směli přenocovati a
on k tomu ochotně svolil
"Moji lidé se dali hned do práce
a počali upravovati lože z houní
které s sebou vezli na soumarech
"Starý poustevník se brzo chy
stal k odchodu a obrátil se k sta
rému pastýřovi aby s ním ještě o
něčem promluvil „ -
"Ji jsem té příležitosti použil a
otázal jsem se nišeho marocitské
ho průvodce kdo ten starý muž
jest
"To je poustevník z Libanonu!"
odvětil mi
"Nyní jsem již věděl koho
mám před sebou" a upamatoval
jsem se že je to onen muž který
nás tenkrát v Damašku od smrti
zachránil
"Pokročil jsem k němu pojal
jsem ho za ruce a představil jsem
se mu co jeden z těch které byl
on tenkrát v tom vražedném po
vstání v Damašku od smrti 'za
chránil "Starý poustevník se divil' že
nalezl v libanonských horách ještě
Člověka s kterým byl tenkrát v
Damašku se setkal a pravil že
patří hlavní zásluha o zachránění
křesťanů šlechetnému Abdel řva
derovi bez jehož zakročení by byl
on sám sotva co pořídil
"Pak se se mnou rozloučil a
kráčel rázným krokem pryč Brzo
zmizel v noční tmě'
Když byl Vinet domluvil otázal
se ho Evgen kterého vypravování
jeho velice zajímalo:
"Viděl jste toho podivného
muže ještě později?"
"Ne již jsem ho nespatřil'' od
větil Vinet "My jsme u těch pa
stýřů -přenocovali a ráno dovedl
nás jeden z nich do maronitskébo
kláštera Kanobie Tam jsme byli
pohostinsky přijatí a zůstali jsme
tam až do druhého dne
"Pak nás dovedl jeden mnich
na hlavni silnici z Damašku do
Bairutu kde jsme již mobii po
hodině dále cestovali"
"A nepoužil jste té příležitosti
abyste o tom podivném muži něco
více se dověděl?" tázal se Evgen
"Ano tu jsem udělal poněvač
mě ten muž velice zajímal ale
mnoho jsem se o něm nedověděl
Vůbec ho nazývají libanonským
poustevníkem ale vlastně prý se
jmenuje "otec Arsen"
"Arsen?" zvolal Evgen překva
pen
"Znáte toho Arsena?" tázal se
Vinet'
"Osobně ho neznám" odvětil
Evgen s chvatem ale to jméno je
mi povédomo a zajímá mě Vy
pravujte mi o tom podivnérc muži
dále"
Vinet však již více nevěděl než
pouze to že jest velmi ctihodný
muž Že požívá aejea n Maronitů
oýbrž uké o Drueft a Turků velké
úcty i vážnosti 1 má jeho slovo
n všech velkou váha a cvláiti lía-
ronila le ae ve vlech důležitějších
příčinách k němu o radu obracejí
a že se i v nesnadných případech
jeho rozhodnutí bez námitky pod
robuji
Do kláštera Kanobie jakož i do
jiných maronilokých klášterů při
cházel prý "otec Arsen'' velmi
Často
Dále se Vinet dověděl Že se
Arsen již asi třicet let v Libanonu
zdržue ale Že nikdo neví odkud
tam přišel Někdy prý zmizí z těch
hor třebas na celý rok aniž by
kdo věděl kam se odebral ale Že
se zase vždy tam navrátí V po
slední době byl prý skoro celý
rok pryč a teprv nedávno prý se
zase ďo svého starého bydliště
navrátil
Tímto bydlištěm jest prý hlu
boká jeskyně v horách blíže klá
štera Kanobie a za jeho nepřítom
nosti prý jí každý považuje za
nedotknutelnou svatyni do které
se nikdo neopováží vkročili ježto
prý panuje mezi obyvatelstvem
pověst že každého stihne kletba
a velké neštěstí kdo se opováží
tuto svatyni nějakým spůsobem
zneuctili
Evgeu vyslechl toto vypravová
ní ramyŠlen a pravil:
"Ten Arsen je pro mne tak za
jímavým že jsem odhodlán jej v
těch horách vyhledati''
Pak se ještě vyptal Vineta na
bližší zprávy o klášteru Kanobii a
když mu tento udal co mu bylo
povědomo odešel z kavárny a
spěchal k Adě
"Ado'" pravil "já myslím že
jesťlvůj strýc v Libanonu nalezen
a že ho tam můžeme navštíviti
pakli by ti nebylo milejším ne
chati Libanon stranou a rovnou
cestou do Jerusalema putovali''
"Dobře pojďme tedy do Liba
nonu a vyhledejme tam mého
strýce Podle toho co jsi se o
něm dověděl můžeme být jisti že
budeme od něho přátelsky při
jati" '
Následkem toho rozhodnutí byl
původní mezi Evgeuem a Césa
rem ujednaný plán změněn a obě
CICCSCSU Sc ca seue UUIUUCIIV
neboť Césarovi jen na tom záleže
loahy jeho sestra Laura u svatého
hrobu upokojení a uzdravení na
lezla Parník kterým měla ta společ
nost na jih odplouti Čekal již v
přístavu
Když César a Laura s Evgenem
a s Ad o u se loučili pravil tento:
"Na shledanou u svatého hro
bu!" -
"A kdybychom se tam spolu
již neshledali" odpověděl César
"tedy nezapomeSte že budete v
Neapoli v domě Mentoni vždycky
vítanými hostmi!" t -
César a Loura se pak odebrali
na parník
Druhého dne odjeli také Evgen
a Ada z Bairutu a 'dali se směrem
na východ k Libanonu jehož bě
lavé skály před jejich zrakoma
velebně vystupovaly kdežto za
nimi nepřehledná hladina moře
slunečními paprsky se leskla
Mimo Márku a Jánoše měli s
sebou jen jednoho domorodého
průvodce se soumarem který se v
těch horách dobře vyznal
KAPITOLA XXII
- Zráda
Pohořím Libanonu kterýž byl
starým Israelitům posvátným táhla
malá karavana
Sestávala mimo Evgena Adu a
jejich průvodce ještě z tureckého
důstojníka a jeho dvou sluhů
Sešli se s ním na prvním noc
lehu a poněvač byl veselé povahy
a na Orientálcc neobyčejně hovor
ný vyvinula se brzo mezí ním a
Evgenem přátelská příchylnost
Tento důstojník byl poslán od
svého v Bairutu bydlícího velitele
s nějakým rozkazem do hlavního
sídla Maronitů Kosravanu a tam
odtud měl jeti do Damašku
Na léto cestě bylo mu také jeti
krajinou n kláštera Kanobie a on
se sám Evgenóvi nabídl za prů
vodce ' - -:
Evgtnovi to bylo milým jelikož
nyní mohl na lepší ochranu spolé
hat i ntboť mu byl důstojník řekl
Že se na něj a na jeho cbráněnce
žádný Druž ani Maronit neodváží
poněvadž prý jest nyní v jejich
horách přísná vojenská vláda za
vedena Muharem bej — tak se totiž ten
mladý Turek jmenoval -znal liba
nonské poboří a jeho obyvatelstvo
velmi dobře a vypravoval o tom
Evgenóvi a Adě všelicos zajímá
vého co posud neznali-
Pozdě odpoledne sestoupila na
še malá karavana do úzkého údolí
Cestující již mysliliže tam snad
někde najdou místo kde budou
moci přenocovati
Ale jeden sluha tureckého dů
stojníka který jel napřed zadržel
najednou svého koně a zvolal:
"Alláh co je to?"
Když Evgen a Muharem bej za
ním přijeli viděli hned co bylo
příčinou jeho překvapení T -_
Cestující zde spatřili asi n to
kroků před sebou mezi spálenými
a ohořelými ovocnými stromy
očouzené zříceniny spáleného
domku
A lakových spálenišť našli pak
podél cesty celou řadu
U spálenišť ležely jtŠtě kusy
rozbitého domácího nábytku
Nikde tu nebylu ani živé duše
pozorovali
Na jednom spáleništi sedělo ně
kolik supů kteří v něm zobáky
hrabali
Když cestující k nim se blížili
vynesli se vysoko do povětří a
vznášeli se nad nimi jako by če
kali až se zase odstraní
Cestující se toho divadla zhro
zili neboť viděli že byla ta tichá
dědinka nepřátelskou zlomyslností
zničena
"Mas Alláh!" zvolal Muharcm
bej "Zde máme zase důkaz v
jakém nepřátelském sousedství
zdejší obyvatelé spolu žiji O tom
není pochybnosti že to zase Dru
zové udělali''
Naši cestující se u té spálené
vesničky dlouho nezdrželi a jeli
dále
Krátce před sluncem západem
vyjeli na malou vysočinu kde bylo
pastviště a nalezli tam z hrubého
na sebe složeného kamene posta
venou pastýřskou boudu kolem
níž stálo několik mladých cedrů
Ale neviděli tam nikde ani pastýře
ani jedinou ovci
Pokmíováu! bud
Když trpíte horkem a zároveň
při tom i revmatickými bolestmi
jest pouze jedinké cesty spasné a
sice použití St Jakob's Oel kte
rýž rychle léčí
ADHESÁŘ
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Rit falaeký i 1 ZCBJ
od ífrltve fi sídelní scbtxe kaídou čtvru j
oedíll t míicl o 2 ta odp Tiínl p Klepet ky
na 181 Wllllnm ul Předa Jun Koalckf IJ
J V Mnk im Ho 18 St diet V A Soubra
d 1317 Wllllami ulpokl Kr Macb
Lože Jan Hus ě 5 Bjtířfi 1'jthla
odt)ýváv Khtzo rMf první a tfett atFedu v
mitlcl v 8 hodin večer ve apolkové oiiHtooitl
V Sokolovně Emil ÍWmilr ValIM
ia 8o 13th Str Kred Hlama K R ř]
1707 Leavnwrth im Vir'Y Pfihr! ÍS rt V
BIO IJIckory St
Těl Jed Sokol r Omaha
odbývá ivé pravidelní sobůie kaídf la 4
Čtvrtek v mřalcl veíer ve vé míatnoatl KSS
So IStb St Predaedu Joaef Mik tajemník
Karel ápalek 12ÍÍ 80 iBth Bt deetnlk Viol
Raba cor 13 Center St pokladník Ant
Novák
Potlp Sokol Tyrš ě 1
nCbfvi ve' echace dvakrát mfaiřné kaídou
I neděli a i pondělí v měafci v aint Mettově
OekiroCn! ech&ze odbývá ae I mdíll v říjnu
p&Uetnlacbfiie! nedill v dubnu a Čtvrtletní
t lednu a arpnu Předseda Jobn Chleborád
mlnopředaeda Vt Svojtek taj Anton Novák
vm Ho Uth 8t ACetnik Joaef Kaipar 17(4 80
13tá ul pokladník F Kunci UMBo IS Btr
vfbor majetku na roky Mat Votava vjDnr
áíetol Joaef Kaipar a Joa Merta praporefinlk
Krajíček vyp pr F Maallko doaorce Pblrbp
Svoboda náčelník A Kapek vp náí Šimon
Roltnaek tágtup do č N H Spolku Jomt
Kaipar
„ Tábor ColumtHis ě WOW
odMva achtie kaldá I oedtlea g oterý v
tneaicl y alnl p Joa Klepetky na !S a Wllll
am ullol Vel konaní Frank Svoboda mimo
konaní Frank Semln al pokladník Frank J
Bemln I4tn aol Wllllaaa klerk Karel fttť
oKka HIS po ISth 8tr„ pravodci Jan Fiala
"?}lai í'™? Václav Vejvoda venkovní
Itralce Frank Vejvoda vfbor majetku na S
roky Karel ŠUpin
Tábor Sebranka ě 4771 MYTI
odbf vá av pravidelná achaie katdou prvou a
třetí atredn v mísící r oatn bodla vJ"r
valní pana Jana Hrocha Velicí konaul Joaef
!?'?' BT{ '0M- Skrdlant bankéř Joaef
Vopálka klek J bn liráxd tm 80 Iftth St
přivodil Cbaa Bmrkovak vnitřní atrii V
Doleji venkovní atrii J Halacka
Tibor Nebiasská Lípa ě 188 WOW
odbri acbftze druhá a ítvrW ÚU-rf v měeiri v
mi umnuTc 4iwei v liaapar oredaeda
1731 8o 1S 81 Vic Itoleji miatopředaeda
1310 Ho Girdeld BtVicMaall ko pokladník
IM 8o Ulb 8t A F Novik taC IS Šo
lh Bt Jak Marel přivodil
Sbor Ylastlslava i t9 JČtt
odMvi arhiie kaldou S nedfll v meaicl v So
kolovo o bod odp Vyalouilli před
Mane Michal ISUS Maaon ul předaedkyn
J Woleaheuaky námeatka Joeeflna Machová
tajemnice Marie Koelcky icetnloe Nelilo
Bvobodovi pokladnice Anna Fiťbovi do
aorkyni Marie Pechac výbor maietku Frant
Fltlová Marie BtefanM Kapková
Sběr Hvězda Jioré Doby ě 86 JÍI
odbývá avá ech6e kaidou S nedí II v roéaiot v
bod odp v alnl Metxovi Fredandkyni A
vnieoorau iw wiiiiam fleetnlce Bnllle Chle
barid 1410 WlIJlama pokladnice M Zikmund
Sběr Xartaa Ume é 10
xdbfvi avá pravidelná acbtae vidy 4 dwUII
v meaici v Boaoiete alnl předaedkyn Marie
Peíei laulSo Mto 8t_ mlatopředaedkvn A
trein lemnlf?e Ffnlli Mtniuui iif i
tvn
4 8
°s ioi"niceioeie janwen m Wllilam 8t
Kolářdruhá Drávndkvná Uri uiu -„i
v
Aloisie VitBnnA nvnl wAmuH! v
r Alolale Jindra venkovní atrii Marie
Jiránek vfbor roaletku Anna Ruppert Marie
Boo kal Marie Kelcbenbera vyaTankyne do
ejexdu Marie Boukai lákal Ur L Svoboda
Poepsbor Soiolek Tjrlě 1
odbývá avá acMae Jed ona mentni a aiL
kaidou drahon nudili v mini u cu
i"' rrt" Kouteky mietopředeedky
HÍ'ur'!??řJ ' Antonie Htejakal
MIS 8o Mta Satr áíetnlce Marie Bílek ti
a unarire ri umana pokladnice Jofela
!f° Jtk Fraatlíka Stepán
Anna Bilok tetof v} bor Buiena Uuaek
Marie MaUJka oaorkyai Marie (tiba
Taber Myrta 22 R JI 1
odMvi achial první nedfll v mCalcL v ankoi
'iSL "Jedaedka Mary Houkal ojíio
předaedka Frant Kousek tajemnice 1a rte
Urbánek tOM B ls 8t aotladnlre Anna
jřlikoveky kanclífka Mary KrrtovVk? il
Pavla llauxelin vnitř stíaa u u_k
atrii Mary FecUlai bor jatka Anaii
EL i '" A Stejakal apolkvof
lákal Lnula Svoboda Marv Houkal vln
kyi do aleida Pavla rjawllnlato "
SOXTTSI Oluf aha
Prrha Uše ě 128 AOLW
bf ATJr™ená arhlae I a Š etředk
vmielcívafola Koatskybo aO "lcl
dílovedoucl Auum Kubát doaorce Frank J
rií ' " rt Ilvofák Metali SI
S Bt Kiudolnb Paltk poklad ioTJ T Siílvl
pravoan yiafoec Marri valtřal atraica
Fraek Jaro! venkova! atrii
Báj PalaieTé Dfevě7 Irah Ořerarek
Odhá ará arhiie kaldá poledni poadf U
?Í5Í taU - Laltoera aa Ulil O UK
?' saMa porufslee Aaaa
íl J! í:Zl"'íll PlToSkafokladolcet
Ax0r Vi"£V?r'j'-' fh vMtky
Bá: Jos4 Kreaek valtřal atrii: Anna Htáv
kavkova(eráJi "aedaleaa PlvoSke A
— — oaaaivaay vyboč aujetka
KRUŽATEO NA ZELt:
V_5 oatrij ekraai
— oH val vid aWtaaa
beálliwat ea
tát jablka
T-""— -auaatark
reaavitbi
VaJM
rkajv oturáv efball hrZCZZ
a TIaicUt4 a kut a ™u f-
a eeaaoa ryplacaaá aa IL III taSMa
trsxM trsu eumakt ks