Pokrok Západu
I ' PEKLEM
ANEB:
ÚTĚK DO SVATÉ ZEMĚ
(Pokraíování)
"ji e tě ptám zdali je
Emany doma!" zvolal nyní
pán po maďarsku
"Ne!"
"Kde je?"
pan
stě-
"Ji jsem zde ve službě a svého
pána nehlídám"
"Tedy otevři dvéře ji zde na
něj počkám Já jsem přítelem
pana Ernanyho a on bude míti
radost až mě uhlídá"
V témž okamžení se pootevřely
polehounku dvéře a Ada se podí
vala ven chtíc viděti kdo tam !
Jerdou mluví
Štěpán ji spozoroval a pokročil
ku dveřím
Ada je však hned zase zavřela a
odkvapila zpátky do pokoje
Štěpán sáhl po klice a chtěl
dvéře otevříti Ale Jerda jej
prudce odstrčila a zvolala hrozí
vě:
"Zpátky sice zavolám domácí
služebnictvo!"
Stejnou dobou chvátala po scho
dech nahoru Márka a za ní stou
pal těžkými kroky Jánoš který ji
byl na krátké vycházce provázel-
Márka se zarazila když spatřila
toho tureckého důstojníka který
se k ní obrátil a překvapen na ni
hleděl
"Aj kde pak se tu vzala cikán
ka Márka z uherských pust?"
zvolal potupně
"A kde se tu vzal Štěpán Beda
který byl na těch pustách také
domovem?" tázala se Márka a
mrštila na Jánoše významným po
hledem "Těší mě že jsem tě zde na
lezl My se snad spolu ještě
uhlídáme!" usmál se Štěpán po
tupně a vrátiv se ku schodům sešel
zase dolu
V dolejší síni se zastavil a
ohlédl se kolem sebe Jeden z
domácích služebníků kteří tam
stáli k němu pokročil a pravil:
"Tamhle přichází ten pán po
kterém jste se ptal efendi"
Štěpán nyní spatřil Evgena
jenž vcházel do dveří ale zůstal na
svém místě-
Evgen nari upřel pátravý po
hled a pravil pokročiv k němu
blíže:
"Bylo mi řečeno pane že jste
chtěl se mnou mluviti''
"Odpusťte pane já se musil
mýliti" odpověděl Štěpán váha
vě "Nejspíš" pravil Evgen vážně
'neboť nevím že bych se byl kdy
s tureckými důstojníky stýkal — a
rovněž také s uherskými beťáry"
Štěpán zajiskřil zlostně očima a
otázal se příkře:
"Maš Alláh! Co zde chcete s
tím beťárem?"
Evgen se mu podíval ostře do
obličeje a pravil vážně:
"Turecký oblek a červený fes
člověka ještě tak nezmění aby ho
nemohl nikdo po obličeji poznati
a já vůbec nevím zdali má Josef
Mároš právo ten oblek nosit i"
"Já se obdivuju vašemu bystro
zraku že hned poznáváte obličeje
které jste někdy viděl na pustách
Ano já jsem ten o němž se
domníváte že jste ho ve mně po
znal Přišel jsem vás navštívit
co krajana a bývalého druha ze
studií a myslím že' bych vám
snad mohl ve svém obleku někdy
prospěli "
Evgen se chladně uklonil a
pravil:
"Já nemyslím že bych byl ně
kdy nucen pana Josefa Mároše o
pomoc požádati— rovněž tak málo
jako Bedu Štěpána" doložil a
ustoupil zpět
"A přece by se mohlo státi že
by Evgen Emany té pomoci někdy
potřeboval Mějte se dobře pane
krajane!"
Štěpán se obrátil a chvátal z
domu
Evgea šel pokojně po schodech
nahoru Když vešel do svého
pokoje pokročila proti němu Ada
jevíc na sobě velké rozčilení a
pravila po tichu:
"Měli jsme tu příšerného hosta
který k nám přicházel na návště
vu Ji jsem bo viděla Byl zde
řede dveřmi!"
"Kdo to byl?" tázal se Evgen
'Ten beťir Beda Štěpán"
Evgen ji Sileděl upokojiti a pra
vil dále:
"Možná Ze tomu beťárovi brzo
očí zmizíme Můj přítel Kritz
se mi nabídl ie nim opatří na
ten čas co zde ještě budeme v
Bajnkdere ▼ malém domku byt
kde také on bydlí V Bujukdere
meleme pokojně bydleti ani? by
kia o nás vidSL
Ada míla radost z toho ozná
caesJ a Evgea ještě doložil ie té
Lrill doby svého pobyta v Caři
tnil jel:2 použijí k výletu do
crroskotaj£í krajinky v okolí a
láůz ie um pCjdeanimi
"Kie to je?" tázala se Ada
"J ts v ddolísliiiých vod"
K RÁJI M
Asi za hodinu plula kajka (člu
nek čajka) po vodě zlatého rohu
nahoru k jeho nejzadnějšímu kon
ci kde říčka Kiahadhane do toho
přístavu vytéká
Na kajce té seděli Evgen Ada
Márka a doktor Kritz
Márka měla již na sobě evrop
ský oblek do kterého se velmi
brzo vpravila a měla rovněž jako
Ada obličej dle tureckého spůsobu
lehkým závojem zastřený
Konečně přistála kajka ku bře
hu a výletníci z ní vystoupili
Údolí sladých vod je v caři
hradském okolí nejrozkošoější
krajinka
V kvetoucích křovinách zpívají
o závod s jiným ptactvem četní
slavící a mezi procházejícím se
obecenstvem poletují krotké hrdlič
ky
Uprostřed překrásné zahrady s
četnými vodotrysky stojí ve stínu
tmavých pJatanů sultánský leto
v i v
nraaex naa nimž se lesknou ve
sluneční záři pozlacené púlměsí
ce
Toto rozkošné údolí navštěvuje
velmi mnoho obecenstva z nejlep
šíchtříd
Evgen kráčel s Adou podpaží
údolím dále maje po druhé straně
doktora Kritze kdežto Márka po
boku Ady kráčela
Doktor Kritz je upozorňoval na
rozličné osobnosti které potkávali
a vypravoval o nich všelijaké zají
mavé věci
Takto zašli až hluboko do údolí
a nyní se obrátili k volnější pro
stoře
Najednou se Evgen a Ada za
stavili neboť zaslechli hlas který
se jim zdál býti jaksi povědo
mým Popošli ještě několik kroků
dále a když přešli mimo vysokou
křovinu spatřili před sebou zástup
v kruhu stojících lidí
Uprostřed toho kruhu se ozýval
hlas který byli již dříve slyšeli a
přes hlavy kolem stojících lidí
spatřili vysokou a špičatou černou
čepici která rychle do výšky vy
skakovala a na všecky strany se
točila
"To je nějaký dervis" pravil
Kritz "Zdá se že tu chce dělat
kázání a ty Turky proti křesťa
nům pobuřovati Proto bude nej
lépe když se odsud co nejdříve
odstraníme"
To se také hned stalo Evgen
se postavu se svou společností
pod starý strom jehož sukovaté
kořeny _ nad zem vystupovaly a
chtěl tam čekati až přejede tlupa
jezdců která tou cestou proti nim
se blížila
Za několik okamžiků k nim ta
tlupa přijela Byla svou pestrostí
tak nápadná že na sebe obracela
všeobecnou pozornost
Napřed jela mladá ženská na
bujném vranoém koni majíc na
obličeji lehký závoj a na hlavě ja
kýsi druh turbanu se pštrosími
péry Pod turbanem jí visely silné
Černé copy Její oblek byl orien
talský ale při tom také fantasti
cký a zlatým a stříbrným vyšívá
ním pokryty Mimo to mela na
sobě bohatý šperk ze zlatých řetě
zů a diamantových sponek
Tato jezdkyně měla s sebou ně
kolik průvodců Jeden mě! na sobe
skvostný albánský kroj druhý tu
reckou uniformu a třetí měl bílý
arabský burnus
Po obou stranách při ní kráčelo
několik sluhů kteří byli podle
kroje také Albánci
Evgen sebou bezděky trhl když
tu jezdkyni spatřil neboť jej hned
upamatovála na jistou osobu kte
rou byl za podivných okolností v
albánských horách zanechal
Také Ada se zarazila a pojavši
Evgena pevněji za paži obrátila
se a chtěla s ním ustoupiti za
strom
"Pojďme pryč!" pravil Evgen s
chvatem a chtěl odejiti
Ale v tom mu zazněl k uchu
hlas:
"Emany' Zrádče! Ty jsi zde?''
Při tom si strhla jezdkyně závoj
s obličeje
Byla to Fatinica jejíž jiskřící
oči na& zíraly
"Zrádče! Ernany! A tu bledou
ženskou máš u sebe!"
Trhla za uzdukůů se vzepjal a
udělal skok proti Adě a Evge
novi Zdálo se jako by chtěla Fati
nica ve svém vzteku Adu přejeti
Tato vykřikla a Evgen ji strbl
zpátky chtěr ji předtím útokem za
strom zachránitL
Márka s hlasitým výkřikem před
ni skočila chtíc jí krýti svým tě
lem a tloukla roztaženým sluneč
níkem podrážděnému koni proti
hlaví
Kritz uskočil rychle na strano
Nyní následoval pronikavý vý
křik a kftl se Fatinid překotil
Buď uvízl podkovou ve splete
ných kořenech stromu alo
zalekl když mu Márka roztaže
ným slunečníkem před očima mi
chala KůA sice hned zase vyskočil na
nohy ale Fatinica zůstala bez sebe
ležeti
Průvodci Fatinice seskákali s
koní shrnuli se kolem ní a bědo
vali že jest jejich vélitelka zabita
Zatím ne tam shromáždilo ještě
více lidí skoro vesměs mohame
dánů a také ti na sobě jevili velké
rozčilení
"Pojďme pryč!" Šeptal Evgen
Adě
Ale Turci je nechtěli propustit
a proto musili Evgen Ada Kritz
a Márka na místě zasuti
Nyní se protlačil k Fatinici ně
jaký na polo po turecku a na polo
po evropsku oblečený muž a zvolal
k okolostojícímu davu:
"Věřící pusťte měkté nefťast-
nici abych se pokusil o její za
chránění!" -
"To je hakim (lékař)!" zvolal
jeden Turek
xurci ustoupili na stranu a pu
stili toho člověka k Fatinici který
hned k ní přiklekl a počal její stav
ohledáván
Hakim za několik minut zase
vstal a zvolal silným hlasem:
"ti uďte bez starosti! Una je
živa je pouze omráčena! Opatřte
nosítka anebo arabu!''
Vyndal kapesní šátek a obvázal
Fatinici dovednou rukou na hlavě
krvácející ránu
Fatinica se brzo počala přispě
ním hakima hýbati což vzbudilo
všeobecný jásot
Nyní se zdálo jako by si Evge
na a jeho společnosti již nikdo
nevšímal a oni chtěli té příležito
sti použiti a rychle se vzdálili
Ale jakmile udělali několik kro
ků bylo na ně křičeno:
"Stůjte! Půjdete ke kadimu a
musíte se tam zodpovídat i!''
Lid se kolem nich zase těsněji
shrnul a nepustil je
Nyní tam přijel lehký kočár v
němž seděl pán a dáma Kočí na
kozlíku a lokaj za kočárkem sedící
měli na sobě červené livreje
Na pánovi v kočáře bylo viděti
že jest Angličan
"Goddam z cesty!" vzkřikl
tento na lidi
Kočí ani koně nezadržel a jel
dále jako by měl cestu docela
volnou
Doktor Kritz toho Angličana
hned poznal a zakývav na Evge
na protlačil se rychle až ke ko
čáru a zvolal:
"Prosím na okamžik mylord 1'
Angličan dal zastaviti a tázal se
co se tu stalo
Kritz ukázal na Adu a na Már-
ku a zvolal horlivě:
"Prosím mylord vezměte ty
dámy pod svou ochranu a odvezte
je z té vřavy!"
"Co jim hrozí nebezpečí? '
"Ano velké!"
"Také já vás za to prosím my
lord!" doložil Evgen
Márka ani nečekala na Angliča
novu odpověď Vyskočila na ko
zlík a posadila se ke kočímu než
se tento čeho nadál
Angličan se podíval na ostatní
společnost a pravil zkrátka:
"Pojďte sem!''
Evgen otevřel dvířka a vyzdvihl
Adu do kočáru
Právě když chtěl za ní následo-
vati dotkl se někdo jeho rame
ne Ohlédl se za sebe a před ním
stál ten hakim
"Pane Ernany" pravil tento
nemyslíte nyní také že by vám
mohl býti Jusuf efendi aneb — váš
krajan — užitečným?"
Evgen mu pohlédl pátravě do
obličeje který se roa zdál býfi po
vědomým
"Honem!" zvolal lord -
Evgen skočil do kočáru a Kritz
následoval za ním
Koně trhli a hakim vzkřikl na
lidi kteří stáli před kočárem v těs
ném chomáči:
"Ustupte z cesty! Sultánka je
živa! Já nemám kdy abycú vám
mohl všem údy napravit kdyby
vás ten kočár přejel!"
Lid jeho hlasu hned uposlechl
a kočár jel bez překážky dále
ačkoli někteří za ním zlostně po -křikovali
"Podivný člověk ten hakim!"
pravil Kritz k Evgenovi "Co vám
to říkal?"
Evgen na tuto otázku neodpo
věděl jako by ji byl neslyšel Ale
pravil sám pro sebe:
"Pravý chameleón! Ten bakim
byl Beda Štěpán! On také studo
val nějaký čas lékařství!''
Kočár se ca nějaký čas zastavil
Společnost z něho vystoupila a
Evgen a Kirtz poděkovali lordovi
za prokázanou jim službu
"Na shledapou pánové!" pravil
k nim lord Lawdale upíraje při
tom na Adu zvláštní pohled
KAPITOLA ta
Bodrá společnost
Bvla jasni noc Vzduch
byl
vlažný a příjemnou vůní z blízkých
hájů nasycený
Na levém břehu Bosporu neda
leko od jeho ústí do marmarskébo
moře byla na levé asijské straně
úzki několik set kroků dloubá
zátoka a oa její konci stál urí
U dosti prostranný rybářský do
mek u něhot stálo několik nízkých
stromů na nichž byly rozvěšeny
rybářské sítě
Před domkem hořel malý ohefi
a kolem něho sedělo několik mužů
v rozmanitých krojích
&yiy to osmahlé a otužilé po
stavy rozličného stáří s Černýma
jiskřícíma očima a skoro příšerné
ho vzezření jichž obličeje při mě
nícím se světce ohně každou chvil
jiného výrazu nabývaly
Také jejich zbraně které měl
za širokými pásy činily je pode
zřelými
Pána toho domkustarého rybá
ře bylo lze hned na první pohled
poznati
Byl to muž se svalovitými údy
s hlubokými vráskami v obličeji a
s dlouhými bílými vousy
Jiný mladší a rovněž tak oble
čený muž se zdál býti jeho po
mocníkem
Vedle starého rybáře seděl muž
mladší s fesem na černovlasé hla
vě jehož oblek se podobal
řeckému ' Pocházel 's ostrova
Samothrake
z ostatnten tri múzu mei na
sobě jeden obyčejný turecký oblek
sprosté třídydruhý se zdál býti
dle obleku a dlouhých vlasů Slo
vanem a třetí vypadal dle obličeje
a obleku jako Maďar -:
"Přines sem láhev chiosskébo
Ejube! ' velel starý rybář svému
pomocníkovi '
aeato se zdvihl a přinesl z
domku velkou baňatou láhev z
kteréž nalil do hliněného koflíku a
podal jej starému rybáři
Tento vyprázdnil jej na jeden
doušek načež i óstatní pilně po
píjeli
Pojednou zaslechli rozjaření
hodovníci šumot působený vesly
blížící se od předního konce záto
ky
"Ticho již jsou zde!' pravili
někteří
Muž podobný Maďarovi se
vzchopil a pospíšiv na samý kraj
břehu čekal na člun který se tam
blížil
Za několik minut přistál člun
ku břehu a z něho vystoupili dva
mužové kdežto třetí člun ke kůlu
přivazoval
Jeden z těch dvou byl Beda
Štěpán a měl na sobě sprostý tu
recký oblek
Druhý byl Andráš Razga ve
svém obyčejném obleku
"To jsi ty Josefe?" tázal se
Štěpán
"Ano pane"
"Jsou již všickni pohromadě?"
"Teprv je jich tu pět" odpově
děl Josef a ukázal k rybářskému
domku
Štěpán zůstal ještě na břehu a
vyptával se dále:
"Ty víš co jsem ti dal za úlohu
Vyřídil jsi již něco?"
"Já doufám že hudeš spoko
jen" odpověděl Josef "Ten ho
tel jsem nespustil s očí Ti lidé
které jsem měl pozorovati odešli
včera za večerního soumraku z
hotelu a poněvadž měli s sebou
nosiče pomyslil jsem si hned že
mají úmysl odcestovati a šel jsem
s Jovanem za nimi Šli na nábře
žf tam vstoupili d 3 člunu a od
plul Za několik minut jsem si
také vzal člunek a jel jsem s Jova
nem opodál za jejich člunem
Tento vyplul do Bo&poru a tím
se nám podařilo až na kooec jeho
plavby jej sledovali"
"A kde to bylo?"
''U Bujukdere Jovan vám to
přece již oznámil?"
"Ano oznámil nám to Vypra
vuj dále!''
Za chvíli po těch cizincích vy
stoupili také on a Jovan z kajky a
počali je hledati
Když kráčeli mimo otevřená
mřížová vrata u malého letohrád
ku spatřil tam Josef v zahradě
stojící jemu známou postavu
Byl to Jánoš starý čikoš z Oro
še kterého byl Josef již v Peře
pozoroval
Již věděl dost Kde byl Jánoš
tam musily býti také ty druhé oso
by které měl vypátrati
Štěpán šel nyní k rybářskému
domku a setkav se ne j prvé s Jova
nem pravil k Razgovi:
"To je ten Jovan Pochází ze
Slovenska V Rjece vstoupil do
námořní služby a konečně se do
stal do Cařihradu kde prozatím
zůstal lose! ho zde nalezl a při
vedl ho ke mně"
Nyní přistoupili k mužům kteří
seděli před domkem
Samot h rač a n se zdvihl a uklonil
se před nimi
"Nepřicházíte dlouho!" pravil
rybář Ali
Ale proto jste snad dlouhou
chvíli zde neměli" pravil Štěpán
a mrštil pohledem na velkou baa
dasku "To ne — tužili jsme se proti
nemoci a ta medicína nim výbor
ně chutnala Posaďte se Dříve
se s námi té lahodné medicíny na
pijte a pak promluvíme o našich
obchodech Ejube nalej!"
Ejub toho vyzvání hned upo
slechl a Štěpin a Razga vypili
každý koflík vína
Pak ckizal Štěpin na Razgu a
pravil:
"Nejprve vár musím sezná
mitt se svým druhem Je to můj
krajan a starý známý s kterým
jsem již mnohý těžký podnik pro
vedl Za jeho spolehlivost vám
ručím svým slovem On nikoho
oevyzradl a vytrvi neohrožení
každém hojí"
"Alláh jest velikT' pravil starý
rybář vážní "Buď mi vítán!
Podal Razgovi ruku což také
jeho druhové po něm učinili
Rek poklepal Razgovi na rame
no a pravil:
"Tuším že jsem tě již viděl
kamaráde! Nejsi ten muzikant
který chodí se svými tanečnicemi
po kavárnách? Já to hned na tobě
viděl že dovedeš mnohému tiké
k poslednímu tanci zahráti"
' "To jsem již často dokázal"
odpověděl Razga a vytáhl bam
bitku kterou měl pod kazajkou
"Aiian jest Allani" pravil zase
starý Ali "Nyní mluvme o tom
obchodě Je to na vodě nebo na
suchu?
"Jak se to hodí!" odpověděl
Štěpán "Jak jsem slyšel lovíte
všecko— ryby peníze a také lidi!'
"Maš Alláh všecko co se nám
nahodí!' odpověděl Ali hladě si
vousy "Rybv a lidi lovíme na
prodej a máme na ně dobrý od
byt"
Beda Štěpán zakýval spokojeně
hlavou Pohledl s jednoho na
druhého a otázal se jich:
"Chtěli byste se pokusili o únos
dvou ženských?
"Kde jsou ty Ženské?"
"V Bujukdere!"
Ali zakýval zase hlavou a tázal
se dále:
Jsou to Rekyně anebo Armén-
ky?"
"Ne' odpověděl Štěpán "Jsou
to cizinky z Frankistanu (z Evro
py)-"
"Inglesi (AnKličankv)?"
"Také ne!" odpověděl Štěpán
a podal nyní další vysvětlení
Všickni s jeho návrhem souhla
sili a Štěpán a Josef se nabídli
že dříve to místo prohlédnou kde
ty dvě ženské se nalézají a Že vy
pátrají jakým spúsobem by bylo
možná je unésti
Prozatím bylo jen ujednáno
pakli se v Bujukdere ten únos po
daří že má býti 'ten letohrádek
vyrabován a všecka tam uloupená
kořisť že bude patřit jen Alimu a
jeho lidem Za ty unesené ženské
že se s nimi Štěpán ještě zvláště
vyrovná
"Staů se tedy!" přisvědčil Ali
'Alláh nám pdpřeje zdaru!''
Podal Štěoánovi ruku a tím byl
obchod uzavřen
Ejube synu je tu chladno!"
zvolal Ali "Abychom nedostali
zimnici přines ještě bandasku
vína!"
Zůstali pohromadě seděti až
všecko víno z bandasky vypili na
čež se odebrali do domku a ulehli
na svá místa
Štěpán a jeho druh Razga od
pluli k zlatému rohu'
Beda Štěpán zůstal u Fatinice
jako hakim Doprovodil ji do
jejího bytu kdež se brzo zotavila
a vyzvavši Štěpána aby se k ní
posadil na divan zapředla s ním
důvěrnou rozmluvu
Vypravovala mu že měla v Al
bánii milence jejž vroucně milo
vala ale který prý se na ní dopu
stil k vůli jiné ženě hanebné zra
dy Nyní prý nemá jiného přání
než aby 6e na obou krutě pomstila
jedná se nyní jen o vhodnou
osobu která by jí u provedení po
msty té byla nápomocnou
"Jak se jmenuje ten nevěrník
jenž tě zradil?" tázal se Štěpán
"Jest to Maďar Evgen Ema
nyl" '
"A ta ženština?'' 'tázal se Ště
pán jevě na sobě překvapení
V Ta se jmenuje Ada!" odvětila
Fatinica '
Překvapení a úžas jebo byl nyní
ještě větší Fatinica si toho po
všimla a tázala se ho s chvatem:
"Znášjé?"
"Ano" odpověděl Štěpán
"Ernanyho znám velmi dobře a i
jistou Adu jsem znal" Na to jí
stručně vypravoval kde a jak Adu
poznal Byl prý při tom když ji
kladli v rakvi do hrobu později
se ale osobně přesvědčil že ta
jemným spúsobem z hrobky zmi
zela Pak setkal se s ní několikráte
na svých cestách a má prý za to
že to je upír! Otřásl se hrůzou a
zamlčel se
"Upír — povídáš? Co to je?"
"Vy to nazýváte vlkodlakem!''
Fatinica se hrůzou silní otřásla
a šeptala stísněným hlasem:
"To je strašné! Jusufe ty mí
chceš poděsili!" - !
"Nikoli! Já nejsem tak pověr
čivým abych věřil každé báchor
ce ale tomu přece musím věřiti
kdybych i nechtěl!''
Fatinica sklonila hlavu a pravila
sama pro sebe
"Vlkodlak! Pakli je to skutečný
vlkodlak jest ovšem docela po
chopitelným že takovému strašidlu
žádná zbraB neuškodí že ' proti
němu nemá vlk Žálnýcb zubů a
dýka lidného hrotu! Hú vlko
dlak!" Přitulila te k Štěpánovi a ohlé
dala se kolem sebe jako by se
strachovala fe by se mohla ta
děsná příšera náhle před of zjevit
"Ta myšlénka mne samého
děsí" pravil Štěpán "Ji bych se
jí rád zbavil ale není mi to mož
oým!"
"Jak se může ten strašný vlko
dlak zapudit?" tázala se Fatinica
"Svěcenou vodou svěcenými
smulety a střelbou z pušek'
"Tedy ho zapuď Jusufe abych
mela pokoj!"
"Nestrachuj se ničehoFatinico
Když jsem ji u tebe nestane se ti
nic neboť nemi proti mní vlko
dlak Žádné mocí Já tí budu
chránili!"
Pojal Fatinicu okolo pásu
přitáhl ji k sobě
"Já ti budu zato vděčnajusufe
a budu tě milovatifj pravila Fati
nica
"A já tebe také!"
Dlouhou chvíli ne drželi oba v
něžném objetí i zdálo se jako by
již byli na vlkodlada docela zapo
mněli
Když konečně Štěpán k odcho
du se zdvihl přislíbil Fatinici že
bude především hledět o Adě jisto
tu si zjednali
'My jsme spojenci!" doložil
pak
"Na vždyi zvolala Fatinica
Vrhla se mu náruživě na ňadra
a vtiskla mu na rty vřelé políbení
— — — — —
KAPITOLA 13
V Thcrapii
Slunce se již chýlilo za hory 2
vzduch se ochlazoval
Ada a Evgen seděli v zahradě
u malého letohrádku v Bujukdere
kde nyní bydlili a rozmlouvali
spolu o své další cestě k svatému
hrobu kamŽ chtěla Ada putovati
Nyní k nim přišel doktor Kritz
Vracel se z Pery kde byl celý
den se zdržel a přinášel pro Ev
gena důleíitou zprávu
Mluvil tam s bankéřem který
měl Evgenovi od jeho tety paní
Vladanové zaslané peníze vypla
tit a ten mu řekl že již dostal ze
Soluně vyrozumění a že budou ty
peníze co nejdříve vyplaceny ale
že musí dříve sEvgenem samým o
tom mluviti
Pak ještě řekl bankéř doktoru
Kritzovi že bude ten večer v Tbe-
rapu kde prý bývá ve svém leto
hrádku přes noc a kdvbv chtěl
pan Ernany večer tam přijití žc
by se mohli o té věci spolu doroz
umět! Evgen byl hned ochoten tomu
pozvání vyhověli a do Therapie
na cestu se vydati a Kritz a Ada
s Jerdou a Jánošem jej tam chtěli
doprovoditi
Vsedli všickni do člunu který
řídili dva veslaři vypluli ze zlatého
rohu a dali se pak v levo Bospo-
rem proti vodě
Asi za hodinu dorazil Člun k
Therapii a přistál na místě které
byl doktor Kritz udal a kde stálo
podél břehu již mnoho jiných člu
nů
Zde všickni vystoupili a vesla
řům bylo poručeno abv na témž
místě na ně čekali
Evgen a Kritz se nyní vydali na
cestu k bankéřovu letohrádku
Ada Jerda a Jáuoš je vyprovo
dili až k platanovému stromořadí
které se táhlo nedaleko ode břehu
podél zahradních zdí a kde byl
velmi příjemný vzduch
Ada a Jerda kráčely zvolna stro
mořadím potkávajíce již jen málo
osob které se tam procházely a
mezi nimiž bylo také několik v
jašmaky zahalených Turkyfi
Najednou --před sebou slyšely
povykující hlasy a dupot urychle
ných kroků '
"Ustupme tamhle za ty stromy
a počkejme až ti chlapi přejdou!"
radila Jerda
Bez prodlení 6e obrátily a chvá
taly zpátky ke skupině silných
stromů
Jánoš spěchal za nimi
Bylo by se jim podařilo k tomu
místu se dostati kdyby byly ne
měly oa sobě bílé jašmaky totiž
velké šátky
Ale angličtí námořníci je hned
spozorovali a pustili se za nimi
"Stůjte a pojďte s námi!"
Jánoš se proti ním obrátil a od
razil předního z nich s takovou
prudkostí zpátky že se teoto za
potácel
"Ka víem ďáblům!" obořil se
na ně "Co je to za spůsob ho
nili se za Ženskými!''
"Goddarti! Chce nám ten
chlap hrozili?" vzkřikl jeden
V okamžení se vrhli ná Jánoše
a počali do něho pěstmi' se všech
bušiti že po krátkém zápase na
zem sklesl a zůstal jako omráčen
ležeti
"Kde jsou ty ženské! Za nimi!"
křičel jeden
Všickni se dali zase do běhu
ale poněvadž se s Jánošem zdrželi
podařilo se zatím Adě a Jerdě do
běhnouti k nízké zahradní zdi se
železnými mřížovými vraty které
byly ještě napolo otevřené
"Honem do těch vrat!" leptala
Ada npachtěna a vklouzla do vrat
Jerda tam skočila za ní
Viděly že se nalézají v zahradě
s vysokými stromy a keři za nimiž
stál letohrádek kde bylo dole v
jednom okně svitlo
''Mírníme tt někde ichovatif
leptala Jerda a pojavši Adu za
rukutáhla ji s sebou dále
Když zabočily za hustou skupi
nu vysokých keřů spatřily blízko
před sebou révím obrostlý kiosk
a před ním byla malá veranda k
níž se vystupovalo po několika
stupních
Pod verandou hořela lampa a
při jejím jasném světle bylo viděti
sedící tam ženskou postavu
"Co máme nyní dělati?" tázala
se Ada
"Musíme hledat Jánoše" odpo
věděla Jerda "Ale ven se teď
odvážit nesmíme poněvadž ti
chlapi posud neodešli Proto my
slím abys šla tam k té dámě a po
žádala ji aby ti dala někoho za
průvodce než zase najdeme Jáno
še Ona ti to jistě udělá poněvadž
je Evropanka Ty umíš tolik řečí a
můžeš ses ní snadno dorozumčti"
Jerda odhrnula sama Adě s
chvatem závoj že nyní měla celý
obličej odkrytý
Dáma pod verandou byla posud
do čtení novin zabrána
Ada nyní kráčela po tichu a
opatrně k verandě a Jerda se
kradla za ní Brzy vyšla po stup
ních nahoru
Pokratován! bud '
V tito fistl umí lest více nmnocnfcb cal tr
hem než věeml ostatními nemocemi dohro
mady a teprve před málo let povaloval ae sa
nemoc nevyléčitelnou ro ninono a mnono
roků lékaři 11 prohlašovali ta nemoc mistuf a
předpisovali též místní léky a kdjrl stále ml-
duIv m iclnkem nemoc
vyléCitl prohlásili
JI tu nevyléčitelnou
Vida vlak dokázala ie catnrh lest astarnl
nemoc a protož iiotrehuje tet ostavm lerent
Hall-tv ťaturh Cure vyrábtn u K J Cheney
Co Toledo Ohio Jest Jediný astavui lék
v trna Jext používán vnitřně v dávkách od
10 kapek do kávové IŽÍCky On dílnkuje zrovna
na krev Minuté ústroje tělesné Oni nabízejí
rluadkterf nebyl lékem
tímto vvbolen Poílete ai uro oWinikv a
dotvraení Adriujte
E J CnENEř a Co Toledo Oc
Prodává se v lékárnách za 75o
HalťaPamlty Plili Json nejlepli
ADHESÁŘ
:eských_sfolků
OMAHA
Mi iMluký i 1 ZCBJ
od fvá sve (midelné acb6ze kaidou Čtvrte J
oedéll v mésicl o 2 b odp v inl p Klepetk
na 13 a Wllllnm ul Před lan fLlríf if
3 V Matek 1M7 So 1H Ht oCet V A Souhra
da 1817 WUllamt ul pokl Kr Mach
Lože Jan Hus ř 5 Rytíři I'j thla
odbývá avé ichnze vidy první a třetí středu
měsíci v 8 bod In veíor ve spolkové Diítitnottl
Sokolovně Emil wrmllr Vlít If„l4
el tm Ho 13th 9tr Kred Sláma K K 5 í!
1707 Leavenwnrth Ht- Vélv PHhi u „ e
SlOHIckoryHt " " "
Těl Jed Sokol v Omaha
odbývá avé pravidelná schůze každý ř a 4
Čtvrtek v měsíci večer ve avé místnoatl t22i
So latb SU Předseda Josef Mik tajemník
Karel Špalek 1227 So ISth St dCetnik Karel
6tínlíkaMlí So I3tn 8t Pokladník Ant
Novák
Podp gokol Trrš ě 1 '
odbývá iré aehtze dvakrát mísiíné kasdou
1 nedáli a S pondělí v méalcl T sfnl Metiovi
Oeloroínl ach oze odbývá se 1 neděli v října
paueini acnnze 1 neoen v dubnu a Čtvrtletní
v lednu a udbq PImIimIl J„hn rkiviji
místopředseda Fr 8vojtek taj Anton Novák'
iot 00 um b ncetnlk Josef Kašpar 1734 So
13tá ul pokladník F Kunci 1110 So IS Btr
výbor majetku na 3 roky Jos Vopálka výbor
atelnl Josef Kalpar a Jon Merta praporeftník
KraJICek výp pr P Masllko dozorce Philip
Svoboda náCelnik A Kapek výo náC Šimon
Koknaek zástup do C N H Spolku Josef
Tábor Columbus ě 69 VTOW
íývá schůze kaldé I neděle a S áterý v
měsíci v síni p Jos Klepetky na W a W1UI
am ullol Vel konsul Frank Svoboda misto
konsul Frank Bemn sl pokladník Frank J
!?'ťA4tht"í WlIHaas klerk Karel Sté
nlfka 1412 So 13th Str prnvodCI Jan Fiala
strážce Frank Vejvoda vfbor majetku na 3
roky Karel Štípán
Tábor Kebraaka í 4771 MW1
odbývá tvé pravidelná ach&ze každon prvou a
třetí středu v měsíci v oam hodlí veCer
t síni pana Jana Hrocha Velicí konsul Josef
Fiala náyodci fhas Skrdlant bankéř Josef
Vopálka klek Jbn Brázda ZtX So lntb St
provodCi Chaa Kuirkoiský vnitřní stráž V
Doleji veukovoí stráž JlfalaCka ' -
Tábor Kebr ašská Lípa ě 188 WOW
od%cLh5l? drnh ítTrW 4rý vměalcl v
sini Hrochovi Josef V Kalpar předsedo
1734 So 13 8t Vác Ilolejl místopredwda
1110 So Garfleld St John šalář pokladník
':hři A F Novák tJFim t&
Htb St Jak Marel prftvodll
Sbor VlastiHlara l 89 JČI)
odbývá schflze každou í nedřll v m{-scl v So
kolovně o U bod odp Vyslcaílli pted
£ "? MiMOn ul- předMdkyní
i Woleibeuský náměatka JoseHna Machovi
tajemnic Marie Kosic ký úCetnlce Nelil
Svobodovi pokladnice Auna Pirnová do
ÍSíW írmieiku Frant
Fltlová Marie Stefan M Kapková
Sbor Hrězda Sotť Doby í 86 jCli
odbývá syé scbftze každon 3 neděli v měsíci ve
hod odp v siní Metzové Předsedkvně A
SSvSÍSÍÍ iíí?wuta"- taSií&fc
ÍSířÍ12fcW"""Ba- PoWaOniw M- Zikmund
SolSh tu t"aol'" v- Hartoé ITM
Sbor JUartba re í 10
odbÍ!ir' Pldlná schose vidy neděli
v měsíci v Sokolské sinl Předsedkyně Marie
Pm IjulSo 14tQ St místopředsedkyně A
KreJH tajemnice Nellle Svoboda U'lío 13
St pokladnice Josle JaneCek lim Wllliam St
v K Aloisie VaBous první privixikyni V
Kolářdrubá privodkyně Marie Brázda vnltf
r AI"1"' Jindra venkovní stráž Marie
Jiránek vboroia)etku Anna KuppertMrie
"'"S třh-'hrJ"rv'- "jrsladkyně do
sjezdu Mane Bonami lékař ht L Svoboda
Podp sběr Sokolek Tjrl 1
Sí' Wnoq měeiCni sue
každou druhou nedlíl v sinl Metaově Před
"TÍÍřMÍk KooUký misuředsedky
2413 So Uh fc 8 Str aCetnica Maria Hiláa aa
Charles St Omaba pokladnicí Anizi J ka
ailek výbor majetku Františka Stepáo a
Anna Bílek áťetni výbor Bolena Důlek a
Marie Matějka doaorkyně Mana Hiba
Tábor Myrtaělf922 R 5 A
itZÁ rAmr1 Mary Houkal mhto
předelka Fraou koowk tajemnice dlrim
Lrbánek 3014 8 1 Ht pokladnice Anaa
mikovský tandiřk Mary Crtovský fSt
KZ'% vnitř strU g Hrubý eoí
suái Mary Pěchota výbor majrtka Auá
M Jl ohoů Hrj Boukalvylu
kyné do sjezde Pavla Uanzřlln aaistovyal
SOT7TS OTuTATLáV
Prcka Lote { 128 10CW
éhfráiv4 pravidelná schlse L a 3 středa
15ci j sial a Koutek fbo a 20 a Oslici
díiovedoad Aatoa Kabát dozorce Frank J
S M- Kkdotna Palik poklad Joba Ji
prá "di V I rcfbc MarS vihřil 'Vaieí
Fraak Jarot vsakoval atrii "raac
Háj PsWé Dfe7 Ink Dřerarvk
Odbývá svá aeztisa kaldé aoalMlirf ju _
Joakt Křeae valil I
véátke
Aaaa Hktv
KoáipfjssVlkí KM ViSif til
---r"—- " aaaa Kretek