JJLÍV
pokrok Západu
PEKLEM K RÁJI
UTEK DO SVATÉ ZEMĚ
(Pokračováof)
Nyní tam bylo slySeti ze vzdálené vsi klekáni
Ada sepjala ruce a počala se potichu modliti
Evgen vySel ven a poslouchal zdali se TánoS již nevrací Ale
veaku bylo ticho
Po delší přestávce si Ada vzdechla a pravila:
"Není zde čerstvá voda? Já mám velkou žízeB'
' Hned ji přinesu !" odpověděla Jerda '
Vzala džbán který byl prázdný otevřela opatrně dvéře a po-
ftoacnala dívajíc se do večerního eera
Kolem chaty bylo vSude ticho a také v dálce nebylo žádného
zrnku slyšeti Klekání bylo již umlklo
Majíc za to že jest úplně bezpečna vyšla z chaty nechavši
dvéře otevřené a kráčela k blízké studni
Ohlédla se jeStě jednou kolem sebe postavila džbán pod rouru
a cekala až se jí naplní
Najednou něco na blízku zachrastilo
Jerda se zalekla ohlédla se kolem sebe vzala s chvatem džbán
a vodou a chtěla se vrátit do chaty
Nyní to opět zachrastilo a hned na to se ozval zuřivý hlas:
"Proklatá čarodějnice! Což tě čert z těch plamenu vyrval
přinesl tě sem?''
V témž okamžení na ni vyskočil chlap který byl dosud za křo
vím se skrývá1
Jerda vykřikla pronikaným hlasem upustila džbán a chtěla
atikati k chatě
Ale mžiknutím stanul chlap před ní Rozpřáhl ruce chtěje ji
chvátit a zvolal:
"Toť je znamenitý lov který se mi vyplatí! Ale řekni mi stará
čarodějnice který ďas tě z toho ohně vynesl? Teď se budeš zpo
vídat — a Jánoš také!'
jerda byla tím náhlým přepadením tak poděšena že zůstala v
prvním okamžení jako zdřevěnělá Pak uskočila na stranu a chtěla
utíkat k chatě
Ale ten chlap v němž poznala Jerda hraběcíbo hejduka k ní
přiskočil chytil 'i vší silou za paži a pevně ji držel
Ona se mu chtěla vytrhnouti ale byla naň příliš slabá Hejduk
ji držel jako v železném svěráku a zvolal potupně:
"No no jen se tak netrbej! Není ti to nic plátno Jít se
tnou musíš!
"Jánoši! Jánoši! Pomoz!" křičela žena úzkostlivě
Za malou chvilku k nim přiběhl Evgen s napřaženým klackem
a udeřil jím hejduka tak prudce do ramene že tento svou kořisť
pastil
Jerda toho okamžiku použila a utíkala k chaě
Evgen od hejduka uskočil aby jej mohl ještě jednou klackem
adeftti ale tento se nafi vrhl a v okamžení se spolu drželi v křížku
aamáhajíce se vší silou aby jeden druhého porazil
Od chaty se nyní ozval úzkostlivý výkřik:
"Evgene! Evgene!"
S druhé strany bylo slyšeti urychlený koňský dusot
Již se také ozýval Štěkot sultána který tam dlouhými skoky
ae přihnal
Jerda byla zatím zase zpátky přiběhla chtíc Evgenovi pomá
hali a poštvala nyní psa na hejduka
Sultán se nedal dvakrát pobízeti Skočil naB od zadu a strhl
r-M — — —
"Jánošil Jánoši! Pospěš honem!" křičela Jerda a utíkala
spilky k chatě kde stála ve dveřích Ada smrtelnými strachy se
třesouc
"Drž ho Sultáne!" zvolal nyní Jánoš jenž tam byl z jiné stra
mj a sice pěšky přichvátal
Nyní se tam vynořil z nízkých křovia jezdec
Jánoš přiskočil k Evgenovi a po -tavil se mu po bok
Mrštil pohledem ' na hejduka jenž se na zemi pod Sultánem
válel a na jezdce
Poznal také v tomto hraběcíbo hejduka a velel svému psovi:
"Pusť ho Sultáne!" „ „V
Pes v okamžení uposlechl nechal hejduka na zemi ležeti a po
stavit se ke svému pánovi '
"Co tu chcete zrádcové že sem přicházíte jako zákeřníci a
vrahové?"
''Však ty víš - co tu chceme! Nyní tě známek Vzdej se sice
ti rozpoltím hlavu! křičel jezdec hrozivě máchaje mu nad hlavou
tavlí ' ' - :
"Oho — s takovou na mě přicházíš? Sultáne chyť ho!"
V okamžení se vrhl pes na koně a zakousl se mu do přední
aohy
Kůn se vzepjal a pes ho musel pustit
Hejduk měl co dělati aby s něho nespadl a musil se ho chytit
běma rukama za hřívu při čemž mu vypadla z ruky Šavle
Kůn se zase pustil na přední noby a utíkal s jezdcem jako di
voký jsa pronásledován psem který jej svým zuřivým Štěkotem a
elaa-AIenfrn ieitř více olašil
V několika minutách zmizel jezdec Jánošovi z očí a tento nyní
t % t ryrt i_ t _ v i j__irfi lsei
saavizaai na psa a pospisu k caaie necoav uruueuu nejauita lezeu
bes sebe na zemi
Před chatou stál již Evgen drže Adu v náručí která strachem
a3ai se třásla Jerda stála u nich
"Již je to rozhodnuto!1' zvolal Jánoš "Já zastanu u vás po
sad mě budete potřebovali Zde již zůstat nemohu Tedy pryč
dandl"
"A aice v tu chvíli!'' doložil Evgen
Ada se v jeho náručí třásla jako zimničnými záchvaty majíc
Uava na jeho rameno položenu a pravila úzkostlivě:
"Jen ne zpátky do toho zámku Evgene tam je peklo! Pryč —
kodeě daleko!" " r-Ls _ h -
"Buď bez starosti a spoléhej nás!" chlácholil ji Evgen
Zavinul ji těsněji do pláště který byla Ada přes sebe přehodila
jsa připraven vzíti ji zase na ruce kdyby nemohla jiti
Zatím byl Jánoš do světničky skočil i bylo slyšeti že tam i
asSsta na místo pobíhá jako by něco shledával Pak se ozval jeho
Uas:
"Rozsvěť lampu!"
Ve světničce bylo za chvilku světlo
Za několik minut vyšla Jerda ze dveří nesouc pod paží uzel
ašskými věcmi
Za chvilku vyšel také Jánoš jsa opásán šavlí a maje za pásem
tasabitku a pfes rameno krátkou pušku Po boku mu visel růžek s
gtachera a pytlík Mimo to měl přes rameno koženou kabeli do
_ mm a _n__v a___ __ w
t—i si ayi jiz oapoieaae ave vect siozii
V tomto výzbroji vypadal jako beťár když jede do boje
"Jste hotovi?" tázal ae Evgena
"Ano veď nás" odpověděl tento
"Hned!" pravil JánoL
Vyndal s kabele na polo vyprázdněnou láhev vínem a plecho
rj píLlr Tento naplnil vínem a podat jej Evgenovi
"r::e na šťastnou cestu!" pravil vážným tonem "Ať vás
C h tllt&k kapek posilní neboť toho budete mít zapotřebí!" "
Er-a podal pohár Adě aby ae nejdříve napila Ale ona opila
l j t -lii málo a odevzdala jej Evgenovi
Tí-l jej ryftlxdťi asi do polovice a dal jej pak staré cikánce
"ITa uzle tZziíi" {trávila tato vyprázdnila jej a! na dno
' " l rval Č3 slbo aaiU ttytak vína a svolal:
j j ca bita dotltk a strčil jej saae do kabeU
r" ~ ziczZÚ o dvcf£j li ae na drobná koutky r octil a
Ať
jenl
jíl nikdo s té láhve nepije a
potud na zemi ležel a pravil
a mohl bych tě nyní za tvoje
Ale já ti to neudělám Starý
"To budiž na rozloučenou!
nikdo ať v této chatě nebydlí!'
Pak te obrátil k hejdukovi
vážným hiátem:
"Slídný padouchu! Já tě znám
tlídičství potrestat a rozbít ti hlavu
Jánoš se tak dalece nezapomene aby vraždil bezbranné lidi kteří se
již nemohli proti němu brámti Ale řekni svému pánovi že on již
mým pánem není neboť od té doby co svou dobrou manželku rtrá
pil nemůže žádný poctivý člověk u něho Bloužiti Ať se chrání
ještě někdy se mnou se setkati Já již nebudu před ním stát jako
sluha nýbrž jako svobodný občan a budu od něho Žádati aby se
svého padoušství zodpovídal Vyřiď mu to ode mne!"
Pak zavolal na psa a kráčel rychle pryč
Evgen který vedl Adu a Jerda Šli za ním '
"Ale zapomněli jsme zhasit světlo" podotkla Jerda
"Ať nám svítí na cestu!'' odpověděl Jánoš zasmušen
Ubírali se volným krokem dále poněvadž byla cesta neschfldná
a nebylo na ni dobře viděti
Najednou se počalo kolem nich šířici rvchle se vzmáhající
svitlo a kdyi se Evgen zpátky ohlédl spatřil vy šlehu jící rudý
plamen
Zalekl se toho a zvoiai
"Jánoši tvoje chata hoří!''
"Ať hoří' Já jsem si ji vystavěl pro sebe a nechci aby v ní po
moé ještě někdo bydlil Kdo ji tam chce mít ať si ji vystaví"
"Tedy jsi ji sám zapálil?
"Ano! Ať je to spolu pro hraběte znamením že se ho poctivý
Jánoš navždy odříká"
Nyní mohli při tom světie rychleji kráčeti pokud to bylo Adě
možným
Když pak byli ještě malý kousek cesty urazili stanuli u obyčej
ného selského povozu s dvěma koňmi jthož zadní část byla pokryta
plachtou a v němž byla z otepí kukuřicové slámy upravená sedadla
Evgen vyzdvihl Adu na vůz upravil jí pod plachtou co možná
pohodlné sedadlo a pak se posadil k ní
Jerda se posadila na přední otep
Jánoš se nyní obrátil k čeledínovi který byl posud povoz ten
hlídal a pravil k němu:
y "led jdi domu a pozdravuj od Jánoše svého hospodáře!
raK vyskočil z předu na vůz vzal do ruky opratě a zapráskal
Koně se hned dali do skoku a utíkali jako letem
Tato divoká jízda po písčité rovině trvala asi půl hodiny
Nyní dojeli ke studni opatřené dlouhou šikmo stojící kládou
na zdvihání a spouštění oková jaké vídáme v zelinářských zahra
dách a jaké na uherských pustách zhusta se nalézají
Jánoš ji proti jasné obloze již z daleka spatřil a zastavil u ní
aby napojil koně
Jánoš a cikánka seskočili s vozu Jánoš odevzdal opratě
Evgenovi a přistoupiv hned ke studni spustil do uí okov a vytáhl
jej nahoru naplněný
Pak nabral do svébo poháru vody a podal ji Adě která se s
velkou chutí napila poněvadž jí nebylo v jeho chatě již možným
čerstvou vodu dostati
Jerda nyní navážila několik okovů vody a vylila ji do hrubého
dřevěného žlabu který se u té studně nalézal načež k němu přivedl
Jánoš koně jimž byl dříve ohlavce sundal a nechal je napojiti
Také sultán se pořádně občerstvila natáhl se pak pohodlně
do trávy
Jánoš dal koBům zase ohlavce posadil se na vůz vedle cikánky
pak se jelo trochu volněji dále
Nyní vyšel měsíc a rozléval své bledé světlo po nekonečné
pustě
Koně klusali po rovině dále Najednou začali slabě pořehtá-
vati a také Sultán začal větřit a vrčeti
Jánošovi to bylo nápadným Naslouchal zpátečním sněrem a
zaslechl řehot několika koní který také na druhé straně povstal a
jak se zdálo rychle se blížil
Při tom se mu také zdálo jako by mezi tím slyšel chřaplavě
štčkavý hlas který mu byl co zkušenému čikoši dobře povčdom
"Ku všem ďáblům!" zabručel "Což by se sem bylo zatoulalo
několik vlků kteří ty koně plaší? To jsou mi pěkní hlídači Teď
ať hledí jak dostanou to rozplašené koBstvo zase dohromady"
Evgen těm slovům porozuměl a obrátiv se s chvatem k Jánošo
vi otázal se no
"Myslíš že by mohli být na blízku vlci?"
"Nemožným to není"
"Hrozí nám nebezpečí?"
Jánoš se usmál a pravil:
"Takoví vlci kteří se zdržují na pustách mají před lidmi větší
strach než lidé před nimi Ale pro několik hříbat mohlo by to být
nebezpečným
"Jeďme rychleji!" pravil Evgen jsa trochu znepokojen
"Není zapotřebí!" odpověděl čikoš lhostejně
Nyní se dal Sultán do štěkotu
Zárovofi bylo slyšeti za povozem i se stran mnohonásobný du
sot který se k němu rychle blížil '
Jánoš myslil že jsou to koně z pusty kteří běží za jeho vozem
a proto se již zpátky neohlédal a obracel všecku pozornost na svoje
koně kteří se počínali plaŠiti
Brzo se však přesvědčil že se v té domněnce klame
"Stůj!" czval se najednou za ním hlas a v témž okamžení se
vyskytl vedle samého vozu jezdec jenž zamáchal nad hlavou šavlí
a vzkřikl:
"Stůj chlape!"
Mžiknutím se přihnal k vozu ještě jeden jezdec a zvolal:
"To je Jánoši Stůj!"
Ada vykřikla uleknutím -
Evgen se v prvém okamžiku domníval že jsou to beťárové a
vytrhl s chvatem z kapsy cambitku
Ale Jánoš poznal v těch jezdcích hraběcí héjduky a věděl hned
že byli tito jejich stopu nalezli a Že je pronásledují
Pročež nemeškal a vzkřikl na svého psa:
"Chyť bo Sultáne!" ~ =
Sám se rychle vzchopil a zatočil svým dlouhým čikošským
bičem V okamžení na to spadl první hejduk s koně
Jánošův bič kterým tento při chytání divokých koní velmi
zručně oháněti se dovedl byl hejdukovi kolem kmu se otočil a než
se tento nadál byl již s koně stržen a válel se na zemi ano byl
ještě ku cesty při voze dálé vlečen poněvadž koně utíkali a Jánoš
svůj bič nepustil — - -
Zatím byl Sultán na koně druhého hejduka se vrbl a počal ho
zuřivě kousati "
Za několik minut se Jánošovi podařilo svůj bič -zaset uvoluiti a
hejduk zůstal jako uškrcený ležeti
Koně letěli s vozem jako splašeni že se tento div nepřevrhl
Sultán upustil od svého nepřítele a běžel s hlasitým štěkotem
za vozem
Ale brzo bylo zase za vozem slyšeti dusot a hrozivé hlasy:
"Stůj Jánoši!"
Ale Jánoš toho vyzvání nedbal a obrátiv te k Evgenovi ode
vzdal mu svou krátkou puiku a zvolal:
"Sbouchni toho předufho s koně!"
Pronásledovatelé museli jil zase být docela blízko u vozu po
něvadž bylo slyšeti írkot jejich kolů
"Stáj zrádný chlape!' křičeli zase bejdukové a jeden s nich
vystřelil za ujíždějícím vozem
"Oplať mu to!" vzkřikl Jánoš na Evgena "Sultáne pozor!"
Evgen se nehnul s vozu drže v rukou k výstřelu připravenou
půlku a v temž okamžení te k němu přihnal s divokým rykem
jezdec a namířil nafi bambitku „ „
Ale Evgen byl rychlejší a než mohl jezdec vystřelit! jil kácel
se s koni byv trefen ranou s Evgenovy pušky
Nyní se přihnalo za vozem celé mračno divokých koní le se
jejich dutotem si zemi otřásala
Mezi tím mě ozývalo proklínání a volání drsných hlasu
Bylo to stádo splašených divokých koní které ae Um tudy
hnalo jako prudká vichřice
Bylo při nini viděti při světle měsíce několik iikosa na koních
kteří ve svých bílých košilích a širokých plátěných spodkách s kři
kesa a proklínáním po strasti při aias letěli hledíce splaSeaé koni
fr&&romad£ ndrieti a zastavit!
Ale jejicn namáhání bylo marné Divoké stádo letělo mimo
vůz jako prudká vichřice a také Jánošovi koni se počali plaliti
vzpínán za mei tento co dclati aby je udržel
To vše trvalo jen několik minut a pak zase všecko zmizelo
dusot koní se víc a více ztrácel
li X l n i i
j-uos nyní pusiu svým Koním ozau ztpraskal bičem a povoz
ujizaei tryskem díle
livgcn se nyní na voze vzpřímil a díval se přes nízkou plachtu
zpamy Mysiu totiZ té ) budou hejduci jeítě dále pronásledovali
aie neviděl již nikoho ačkoli bylo při jasném světle měsíce dosti
daleko viděti
Oddechl si z hluboká a pravil ku své milennce:
"Nestrachuj se již ničeho Já myslím že jtuie zachráněni"
Ké by to Bůh dal a Panna Maria kterou jsem ve svých
'I 1 '
u£usiecn o pomoc vzyvaiar
Také Jánoš se podíval zpátky s zabručel psk:
li maji dost! Starého Jánoše tak anadno nedostanou jako
nejaae nrioe"
Ale proto přece popohnal koni do rychlejšího běhu
Um dále se dostaneme tím bude lépe!" oravil oři tom "Moii
koně tu jízdu již vydrží a když to bude muset býti budou utíkat až
"Jen kdyby ti hejduci neměli také takové dobré koně" do
dotkl Evgen
"Já myslím těch se již na této cestě bát nemusíme'' odoovi-
aut # "-
aei janos
Aby dodal svému výroku ještě větší váhv a ukázal že se iiž cítí
oyti dosti bezpečným nechal zase jít své koně volnějším klusem
ttvgenovi to bylo vzhledem na Adu mílím a on se otázal láno
še po krátkém pomlčení:
"Ale jak mohli hejdukové naši stopu tak brzo najiti?"
"Docela jednoduše" odpověděl Jánoš "Můj Sultán toho
koně tak příliš nepotrhal aby byl nemohl běželi Ten bejduk dojel
rycnie na zámek udělal tam poplach a vzal pak 8 sebou své kama
rady u mé vyhořelé chaty našit ještě toho raněného a ten měl
ještě tolik smyslů pohromadě že pozoroval v kterou stranu jsme
odešli Uoi se pak tím směrem za námi pustili na ces'Č potkali tv
dva jezdce kteří se mimo nás opačným směrem mihli a ti upozornili
je na nasi stupu u té studně jsme se příliš dlouho zdrželi a proto
nas monn snadno dohoniti
Koně klusali s neochablou rychlostí dále
KAPITOLA VI
ljřed čardou
jasná noc se rozkládala po širé pustě a na této stála při cestě
Čarda totiž jedna z oněch pověstných krčem které jsou po pustách
uucisnyiil a nejvíce ai jejicn oicrajicn roztroušeny
ACkoli bylo již pozdě panoval v té nízké neúhledné a kukuři
covou slámou pokryté čardě veselý život
Byli tam cikánští hudebníci a zvuky jejich divokého čardáše se
rozléhaly tichou a jasnou nocí po širém okolí
Mezi tím bylo slyšeti divoký dupot hluk a smích veselých ta
nečníků a tanečnic
Před čardou stá o několik koBů kteří byli u kolů uvázáni což
bylo důkazem že jsou také hídači koní tak zvaní čikošové
Na lávce vedle studně seděla osamělá ženská opírajíc si hlavu
o diane
Podle jejího pestrého obleku a rozličných cetek které měla na
sobě bylo viděti že je to cikánka
iedčla tam docela klidně jako by tu veselou hudbu a hlučnou
zábavu ani neslyšela
Nyní vyšel ze dveří muž a ohléial se pátravě kolem
Brzo spatřil cikánku a pokročil rychle k ní
Ona jej ani nespozorovala poněvadž byla zamyšlena a měla oči
sklopené a proto se ani nepohnula
"Márko!" promluvil na ni muž
Cikánka se ulekla a pozdvihla k němu oči
"Co tu sedíš tak samotná?" tázal se muž
"Co ti na tom záleží Bědo?" odpověděla Márka poněkud vzdo
rovitým tonem
"Mně na tom rovněž tak mnoho záleží jako jiným kteří by si
s tebou rádi zatančili Tam se všecko tak vesele baví a ty se toho
vzdaluješ Márko Já jsem tě dnes již několikráte požádal o tanec
a ty jsi mne pokaždé odbyla"
"Prosím tě Bědo dej mi pokoj! Já jsem ti jednou řekla že
netančím a co řekou na tom zůstanu Což jsi na to zapomněl co
sestálo? Včera večer udeřil blesk do zámku Oroše Ten ukrutný
barbar který nemůže slyšet pravdu dal tam zavléci do věže mou
matku poněvadž mu jeho zločiny do očí vytýkala a ta ubohá žena
tam zahynula v plamenech a dýmu Já jen toho lituji že neudeřil
blesk ten do toho ukrutníka Ale on svému trestu neujde!"
"Tedy se mnou tančit nebudeš Márko?" tázal se beťár Beda
jeítě jednou '"r::r" - ' -:!V
"Již jsem ti řekla že nechci a nemohu a také jsem ti udala
příčinu"
"Což kdybych ti za to něco přislíbil?"
"U vás sliby mnoho neplatí Když svým slibem svého účelu
dosáhnete pak si na to ani nevzpomenete abyste mu dostáli"
"Ale co Beda Štěpán přislíbí to také splní"
"Ale jen tenkrát když i toho má užitek"
Beda se zamračil a pravil drsným tonem:
"Ty mne ještě neznáš Což kdybych ti něco přislíbil co iest
tvým vroucím přáním?"
"Ty moje přání znát nemůžeš poněvadž jsem si tě ieště za dů
věrníka nevyvolila"
"Ale ty bys mi mohla říci čeho si přeješ" :
"Dobře já ti to tedv řeknu Tá si uřeiL abva mne nprhal
pokojem a šel tam kde máš dost přílefitotti s jinými se baviti"
"ly máS tvrdou hlavu Márko!" zabručel Beda mrzutě "Tv
tomu nechceš rozuměli když ti řeknu že tě miluju Ale já se tomu
nedivím Ty máš nyní docela jiné přání a já ti řeknu v Čem to
přání záleží Ty pomýšlíš 'na mstu za svou matku a chceš se po
mstít na hraběti Orošim který byl příčinou že tvoje matka v tom
požáru zahynula'' fr
Márka pozdvihla hlavu a počala jiskřit očima
"Uhodl jsem to?"
"Ano!" odpověděla Márka
"A přece od sebe tu ruku odmítáš která může jediná přání tvé
spiniti já mam sám tím hrdým hrabětem nějaké účtování Proto
jsem ochoten také tvé věci se ujmouti a toho hraběte nejen za sebe
nýbrž i za tebe potrestán"
Márka se zdvihla a tázala ae vážným tone
"Chceš to opravdu učiniti?'
"Ano"
"Chceš se mí k tomu zavázat přísahou?1
"Moje slovo platí tolik jako přísahal A co mohu já od tebe za
tooceaavatif
"Mou vděčnost!"
"Zaručuješ se dui svým slovem ?''
"Ano mé alovo je svaté!" odpověděla cikánka
"Tedy mi dokaž ze chceš slovu svému dostáli a pojď se mnou
k Unci"
"Stall se!' odpověděla Márka chladni
"Sláva!" zajásal beťár radosti 'Teď teprv budu vesel!"
Zamlčel se a počal pozorně naslouchat!
Od vozové cesty bylo slyšeti koňský dusot a brčení dovozu
který tam rychle přijížděl
Beda se pátravl v tu strsnu zadíval a pak sapítkL
Za chvilku se vyhrnulo z krčmy několik mužů kteří hned při
skočili ku koním a odvázali je jako by se hotovili k rychlému
Odjezdu
To bylo důkazem le jsou to lidé kteří mají podstatnou příčinu
míti se na pozoru aby ebyli četnictvem nebo vojskem přepadeni
v krčme vsak trvala veselá hudba dále a hosté tančili a vý
skali jako by pro ni nemělo beťárovo výstražné znamení docela žádné
důležitosti
Beda ještě chvilku pozorně poslouchal načež zakýval aa jedno-
bo z beťár a kteří stáli a koal poleptal mu aikoiik slov a pokročil
saímnacetti ÍPokraC btwLl I
AbltESAŘ
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
RáJ Wlarký i 1 ZCRJ
oJ )á v itiaKtoln frbft knidou ítrrtr j
iltll v mhiiiH o 1 b ndu v dni o KIiMik
a IL t WIHUm til PnU Já Rf i iJ
J V Mlk IWT Ho t St ÍNU V A Houbr
K 1117 Wlllltu ul„ pokl Vr Mach
Těl Jed ítokol v Onaká
odbfvá tri prldln tohil kaUf 1 1 4
(trnek f ntalol vabir ré mlMoMtl SEM
o mt nu předa Vaolav Burel tajemník
Karel Špalek IISTT So Iftln 8t aíntnlk Karel
Aualfka 4 Bo lata Bt Pokladník Ant
Kment 1MT Bo lStb Btr
Paés Šekel Trri i 1
ttdbfTÍ tri achán drakril mífiíní
baldou
I Budili a t nnndéli mlali-l alnl Hninl
Oylproínl enhlie odbf 4 ee I nedlll HJnn
pi letni icblUe I nedlll dubnu a ítrrtlttol
t lednn a Brnnn řMiarf Jnk llkikniH
Ml Wlllleoa ul ttetnik Kr Hhnoil im J
Ol pokladník V Kunci ISIt Bo II Btr
Itetnl Joeef Kalpar a Joa Merta praporiinlk
Krajieek řp pr V Maallko doeoree Phlllo
Svoboda náčelník A Kapek rjp nát Šimon
Kaljir P Spolku Jouf
Bahestla Leie i 114 AOUW
ř5ílriTPM'r1dlD4 cnaie t Národní cín
ííiou! !? W Bandbauar
U P Ván J Pki 71n lna mriut a
J V Vacek afotn k tna So u BtrL o K
ater apol lékat BW Use Bulldini
Tábor Colambns ě 69 WOfT
"''""j Vel konaul KranU Broboda rnínto
konul frank itainnet pokladník Frank J
Beujln Uth an I Wlllln Llk v i uii-
NS at So Omaha prlroricl Jan Ptala!
▼nnrui rezce vaolar Vnlvoda rnikorn
tráfcre Kjunk Vrjvnda
rokjr Karel Sllpán
▼fboj majetku na I
Tábor Kebraska ě 4771 MWl
oilhf vá jv pravidelné aebite kaldou prrou a
iwvbii t umm nonin večer
v afnf nana Jana Hrochu Rmni ir ymu_
ikf H18 Dominion Bt: návodčí Mlke Votuva
r2k o:0' YoIÍPř"- Wllliann ulice klerk
J F Přibyl 110 Hlckory provodil Fr Vele
chovaký vnitřní atrál Karel Bardlant: ven-
kovni tri John Htmad výbor majetku
Kud Beran Jun Oblvborád Joaef Fiala
Tábor Jirbiattská Lípa Ž 188 WOW
odbývá achoie kafdá poelednf iu-tf v mlalcl v
!nl Hrochoví Jotóf Síp přwlHeda IOií llnmer
StiVác ItoleJI mintopřeUseda UlOSo Oar
fleldSt John Šafář pokladník 1839 Bo lath
Bti A P Novák taj 181 Willlam St Frank
gwoboda pruvodil
Sbor VlaatlHlara ě 29 JÓD
odbývá gobtie kaldou nedlll v mH'ct v So
kolovnl o 8 hod odo Vvitlomilá nld
Marie Michal IHM Munn úl nkiii
Anna Kalina námltka Jowflna Machová
tajemnicn Marie Koalcký účet nice Nulitě
Svobodová pokladnice Anna Plťhová do
forkynl Marie Pechád výbor maietku Frant
Fltlová Marie Stefan M Kapková
Sbor Boleslava í 60 JÓD
odMvá acbnze kaldou t nedřll v aiftsícl v Ná
rodní ainl oí b ndp Předa Anna Krejřl
tajemnice Vinci Čermák I247JI114 ol áťet
nloeMarle PHborxká ISfl'11 li ul poklad
nice Antonie Kment námlatka Marie Hajte
radnzorkyni Jonefa Jelen Vbur majetku
ane necan naterina Hanák Joa Bouaek
Sbor Hvězda Nové Dobr í 88 JÓD
odbývá avlachlie kaidou S hodili v meaid ve
í hododpv ainl Metsovl Předsedkyni A
Chleborád 1407 Willlam ácetnlce Kuillle Chle-
borád 1410 Wllltama pokladnice M Zikmund
JlrtO o isrth at tajemnice Vílb Bartol 1214
Bo 13tb 8u
Sbor Martha Urore ě 10
odbývá avá pravidelná echfin vidy 4 nedlll
vmcsictvBokolak4alnl Předsedkyni Mary
Boukal mlatonhdiiedlrnl Ai Kif
tajemnice Koale David 1263 So II St poklad
nice JoaleJanefek průvodkyni Fannie Pelek
a Fannie Opočenský lákař I)r L Svoboda
Poda sbor Sokol! Trrš ČI
odbývá avá acháie jednou mfslřně a aloe
dou druhou nedlll t ainl MMmv ph
aedkni Franttlka Koutaký místopředsedky
ně Marie Bečán tatemnlcA AnMni Rtoiirai
2413 So IMth fc S str úíetnlce Marie Bilek M
a Oharlea St Omaha pokladnice Aneáka Mu
ailek výbor majetku Fraetlfka étíoán a
Anna Uilek ftčetnl výbor Botena Ouiek
Marie Matějka doaorkynl Marie Říha
Eliška Přemyslovna ě 77 ZÓBJ
Schfue nrozatim třetí nAdEII v mU n k
Odpol v atnl br 1 Klauetkv nu lit winin
předšed ka Antonie Kment 1Ž4T Bo 16tb Bt
ácetnlce Mařte Opočenský tajemnice Joaefa
Bteiger 1407 Bo 4th Bt Umaba Neb
Tábor Mjrrta U 938 R N A
odbývá achtd první nedlll v misicl v sokol
ká ainl ťředaedka Marie Houkal misto
předaedka Julie Votava tajemnice afarle
Urbánek KRS4 8 18 Bt Dokladnlxa nn
Zlákovský kancliřka Mary Bmrkovský niará
Pavla Hautelin vnitř atrál H Hmhf
atrál Mary Pěchota: výbor maietku Anna
Šemtk Frant Pelek Ant Stejskal apolkvoý
lákař Louis Bvoboda Mary Houkal vyslan
kyni do bjcídu r Uauxeiin mtatovyal
Třrnost Západu ě 474 Bratrská
Unie v Americe
Odbývá ave acbtxe kaldou l nedlliodp a
nátek večer v mlafH v afnf lrul- uAi
81 Antonie THska sekretářka 171 So lh
Street
Těl Jed Sokol v So Omaha
JxOývá avá Pravidelná schiae lednon mleiln
a alce kaid lnt pondili v misie! v místnosti
Jana Koutskýho na rohu SO Q Starosta
Bedř Dtenstbler tajemník Fr Benák KM mth
a N Bt ácetnlk Vác Vrabec IWh a 8 St
pokladník František Hájek SO metl N a O ul
Prka Loie ě 828 AOUlf
udMvá avá pravidelné schl se Lat středu
vmleicl v siní p Koutekýbo na 10 a Q ulici
Thomas Llsec Miatr Práce Mlke Volenec
dilovedouof Anton Kubát dozorce Frank J
Fttle taj SUN Fr Dvořák ácetnikill a
8 St Rudolnn PaUk poklad Joba Bitera
prlvoděi Vincenc Marci vnltřni atrááce
Frank Jaro! venkovní atrál
Bid Palmové Dřevo ě 7
Kruh Dřevařek tHo Omut w1h4 la
"♦kaidé poslední pondili v misicl v místno
sti Br Kouukých Marie Vomálka Doatojná
porulnice Katle Vomálka miatopředsedka
E i00"1?7 ?°- Bt tajemnice
řrantilka PlvoBka bankárka Anna Vlaoh
vlltkyni Barbora Kaček prtvodlL Klen
Kbel i vnitřní atrái Tereate Ýocáeekvento:
Tni ttrtx
Th Limited" evmlnc MlnandTbe Eipreta
ooa tnla bom Oniana tur Ctikairo
UflEXCELLED SERVICE
Dny traln and eveamg trata (rom Omaba tor
MtaaespoUe aad gt auL
TkaeM ol aeuLi o! eouwelhuf ttnea
W H BRIU DU 1'ass'r Agu Omaha
KH4-"royjC 7rMKanTaxiJ a
7-" f "I r-celo vykSeoa _
á#iv4 Tlo Svedlta Ajlb
maCm to doaiie Paklfcek aa
sk4Mlka talia m sdarma i07aj
C3m Bm JBtiOtaiUmU M:
- - v