Pokrok Západu
Pohled na hospodářské styky
obou polovin říše
Národní Listy ze dne 30 břez
na píší:
Pozměnili jsme poněkud žáhla
ví studie vydané právě maďař
ským odpůrcem posavadního způ
sobu vyrovnání rakousko-uherské
ho K Palotaiem jejíž název
vlastně jest "Pohled na naše ho
spodářské styky s Rakouskem'
Úvaha přišla po Čtvrteční řeč
barona Dipaula "jako na zavo
láni"
Jak jsme upozornili
baron Dipauli právě
není pan
zvláštním
ctitelem "utopie o které se kdesi
sní" což jak známo namířeno na
náš program český ale pan baron
Dipauli není též přítelem koruny
svatoštípánské a proto ve své po
slední řeči nám i Maďarům ozná
mil jak to s námi vlastně míní
Pan baron Dipauli počítá asi tak
to: Čechové rozladění posavad'
nimi překážkami jakéž činěny
byly z Uher jejich snahám dají si
ode mne nejen líbiti příkré od
mítnutí svých "utopií" ale pouŽi
jí příležitosti mnou na Maďary
poskytnuté za jakýsi hromosvod
aby svou energii aspoň po této
stránce osvědčili Vyzývaje do
boje s Maďary a stavě se zároveň
proti programu českému baron
Dipauli ani jiného úmyslu mít i
nemoni 1 jest mu patrné nepo
chybným axiomem Že vydáme se
na milost 1 nemilost "spravedli
vým" Němcům za radost již nám
způsobí útek jeho na korunu sv
Štěpánskou
Jest to dávná taktika Němců
nechať již náležejí k jakémukoli
táboru že snaží se zbaviti se po
vinnosti vlastního zúčtování s ná
rody jinými tírn že je navzájem
Štvou mezi sebou
Tak to činili ode vždy tak to
činí mezi Srby a Chorvaty tak
mezí Poláky a Rusy nejen v Ha
liči tak mezi Srby a Bulhary atd
V tomto ohledu není pan baron
Dipauli se svou taktikou původní
On vlastně ve své řeči neuvedl
proti koruně svato-štěpánské žád
ný důvod než že Maďaři — po
užívajíce rozháraných poměrů ci
slajtánských — ústy vůdce národ
ní strany Apponyia bez obalu se
přiznali že jsou uŽ i veřejně o
chotni převzíti vedení a převahu v
tomto soustátí z rukou německých
do svých vlastních rukou a že tak
ve mnohých věcech také učinili
A pan baron Dipauli jest dle vše
ho přesvědčen to že nikdo nemů
že připustitaby Němci nezaujíma
li první místo ve všech směrech !
Tomuto primátu němectví i my
Čechové máme obětovati své "u
topické sny"
Ale pan baron Dipauli zdá se
býti nejen Špatným znalcem dě
jin neví-li že jak koruna svato
Štěpánská tak koruna svato
václavská dobře vedle sebe po
staletí obstály — bez Němců a že
oběma se dařiti počalo zle až
když německé politice na své pů
dě popřály příliš mnoho vlivu ale
on zdá se býti i slabým znalcem
obou národů má-li za to že bez
primátu německého by nemohli
obstáti
Pan baron Dipauli spoléhá dále
i na hospodářskou tíseň
Pravili jsme na tomto místě již
několikráte že nespadá všechna
vina hospodářské tísně na Maďa
ry protože vyrovnání z roku 1867
umlouvali s nimi Němci že vy
rovnání to dosud na zásadách z
oné doby se obnovuje a že v po
sledních letech jsou to zejména
obchodní smlouvy s Německem a
s ostatními státy v obvodu vlivu
trojspolku se nalézajícími uzavře
né kteréž tíseři hospodářskou u
nás den ze dne zvyšují Výkazy
statistického oddělení minister
stva obchodu o zahraničném ob
chodu našeho soustátí podávají o
tom od roku 1892 čím dále tím
nezvratnější doklady
Dokázali jsme též podle oněch
výkazů že Německo vlastně nás
obchodně úplně ovládlo účastníc
se na vývozu a dovozu našem tu
díž na veškerém našem zahranič
ném obchodu dvě třetiny a pět
šestin celkové ceny zboží
Také nedávné výklady v anke
tě obchodní a průmyslové komory
podané ukazovaly na účinky ně
mecké soutěže průmyslové a při
pomenulyže jsou Uhry pro zdejš
průmysl jaksi posledním ještě
zbývajícím tržištěm Tedy po té
to stránce náleží v tísni hospo
dářské u náá lví podíl Německu
R Palotai vlastně ve svém po
hledu na hospodářské styky Uher
síta s Kakouskem upozorňuje jen
na jednu stránku na stránku vý
hod obchodních a tu dospívá 1
výsledkům asi totožným jako my
Německem
Probíraje se výsledky obchod
nich styků obou polovin říše podle
výkazů úřadních vydaných vlá
dou uherskou — jejichž správnost
potud nelze kontrolovati že výka
zy naší vlády v tomto směru nijak
nechtějí na světlo boží — shledá
vá že obchodní bilance Uher
zvláště oproti Cislajtaníi jest silně
passtvní
Dovezenoť do Uher celkem ro
ku 1092 ZD02! za 5193 milí zl
vyvezeno za 5096 mill zl tedy
méně o 07 mul zl: dovezeno r
1893 za 5137 millionú zlatých
vyvezeno za 5245 míli zlatých
tedy více 010-9 millionů zlatých
dovezeno roku 1804 za u6'2
millionů zlatých vyvezeno za
5625 millionů zlatých tedy více
63 millionů zlatých dovezeno
roku 1895 za 5439 mill zlatých
vyvezeco za 5048 mill zlatých
tedy méně o 391 mill zlatých t
zahraničná obchodní rozvaha
Uher od roku 1892 jest průměrně
ročně 63 mill zl passivnf nepo
čítaje úroky z hodnost uherských
do ciziny placených
RozloŽÍ-li se však sumy ty na
jednotlivé vývozní země jest po
měr ještě zajímavější: bylyť Uhry
oproti Cislajtaníi v rozvaze ob
chodní passivní roku 1892 o 408
millionů zlatých roku 1893 o 44
millionů zlatých rokn 1894 o 352
millionů zlatých roku i8os o
18 millionů zlatých — oproti
Německu však aktivní o 157 o
22 o 44 6 o 13 millionů zlat
ostatek připadal na obchod s ii-
ými státy Dle výpočtu Palotai
zaplatily tedy Uhry za Čtyři léta
od roku 1802 Cislaitanii více o
718 millionů zlatých nepočítaje
jak vzpomenuto úroků z půjček
Postupuje pak v rozhovoru tom
to shledává dále že dovezly k
ám Uhry surovin za 241 '76 mill
zlatých Cislajtanie k nim za gr 5
millionů zlatých a že vyvezla Ci-
slajtanie do Uher tovarů za 3502
millionů zlatých a Uhry sem za
4814 millionů zlatých — jest
tedy rozdíl při surovinách o 150
millionů zlatých při tovarech o
202 millionú zlatých takže výho
dy průmyslu cislajtanského z po
savadního obchodního a celního
poměru jsoů patrny nehledě ani k
tomu že zisk ze suroviny jest ji-
ý než z průmyslových výrobků
Volá tedy pan Palotai že obchod-
í stránka rakousko-uherského
vyrovnání jest pro Uhry na dlou
ho nesnesitelná
Nuže co vyplývá odtud před
pokládaje že pan Palotai správně
počítá že ani lidu uherskému —
čemž svědčí i agrární hnutí v
Uhrách — nejdou k duhu obchod-
í smlouvy posavadní a že by
skutečně Němci mohli míti z toho
potěšení kdyby Slované a Maďa-
i proto se dali do sebe že je po
dobnými smlouvami spjali
To zdá se že nahlížejí i prozí
ravější politikové v Uhrách a pra
ví podobně jako Palotai: Otázka
kvótová jest nejjednodušší a dá se
jí nejsnáze působiti ale pro otáz
ku poměru rakousko-uherského
est méně důležitou než celní a
obchodní smlouva než daně ze
potřeby než otázka bankovní
Ještě zajímavější jest co praví
apponyiovský 'Budapešti Ilirlap':
Jest pozoruhodno že vzhledem ke
kvótové otázce jsou velmi divné
historické poměry Přispívání U
herska na společné záležitosti
trvá od té doby kdy byla uzavře
na unie s dědičnými zeměmi a s
Čechami pozdČji opět vyjednává
no o výdajích na společnou obra
nu Před rokem 1670 stalo se
dohodnutí že Uhry a části s nimi
spojené "na věky" budou platiti
třetinu válečných výdajů dvě tře
tiny pak Že rozdělí mezi sebou
království české a ostatní země
Snad by Čechové nebyli proti te
rnu poměru kdyby Maďaři nebyli
proti Českému programu dodává
"Budap Hirlap"
Orgán strany národní zapomí
ná Že by Maďaři také ještě u
svých domácích Slovanů musili
nastoupili dráhu historického zá
kladu dráhu spravedlnosti a rov
ného práva Mnohem více zajisté
než taktika pana barona Dipaula
zkaluje soustava maďarisační v
Uhrách — možnost společné o-
brany proti útoČivosti německé na
všechny sousedící národy a k těm
náležejí i Maďaři
w —
vAleČní: porady
Bitém Domě byly ? minulých dnech témtt na denním pořáJku a z tfrh£ také
nejlépe BoudiU m dalo ba adrainintrace nSe a vAleíným zakiWeiím proti
bpanřlakti přec Jen do oprardy to míní Obrázek nái znázorňuje nám prt
6]i!e5 r cKinleyho T P°ralé e kretárem námořnictva Lonířem a příruVfm
téhož Ilooaeveltem a a nřednostou námořního odboru Crowninshieldem Je
muí vypracováni plánů válečných pro případ možnosti vypuknutí války
svěřeno bylo '
Nell Milionová
Velice zajímavou pověru která
ivě upomíná na francouzskou le
gendu o Panně Orleanské chceme
naším čtenářstvem sdělili
Obyvatelstvo Jonesboro Me a
celého kraje jest přesvědčeno o
tom že hrozí-li válka Spojeným
Státům zjeví se 1 března na ská-
e na "Hamilton's Neck" v Jones
boro duch Nell Hilton jež vyrazí
ze sebe válečný vzkřek Passa
maquoddy Indiánů Historie po
věry samé jest následující: Nell
liltonová byla dcerou rybáře
který v prvé polovici předešlého
století na Cape Cod byl usazen
a prosbami své dcery pohnouti se
dal ku přesídlení ďo Tonesboro
Než hezká a veselá rybářova dce-
necítila se šťastnou mezi za
mračenými Puritány a opětně
uprosila otce Že tento Plymouth
skou kolonii opustil Hilton vy-
tavčl v Jonesboro srub a mezi
tím co sám na moři lovil ryby
jeho dcera doma obstarávala do
mácnost a při té práci nalezla do
sti času zahrávati a bůžkem lásky
Když jednoho dne z moře se do
mů vrátil otec Hilton našel svou
dcerušku Nell v náručí obrovské
ho Passamaquoddy Indiána a s
celou hrůzou pozoroval že Nellin
ce nejen se láskání Indiána líbí
nýbrž že mu stejným splácí V
tom čase byli Indiané psanci a za
každý indiánský skalp byla vlád
ními úřady vyplacena odměna
Otc Hilton tedy ani chvilky ne
váhal aby se na Indiánu pomsti
a příležitostné peníze vydělal za
střelil úkladně rudého záletníka
jeho skalp při krbu pověsil aby
vyschnul a dceři Činil výčitky pro
její miliskování KdyŽ však Nel
jemu přímo do očí řekla že se In
dianu zaslíbila vyhnal jí z domu
a opuštěná našla útulku u v Main
a New Brunswick bydlících Indi
anů Puritánští kolonisté tehdej
ší doby byli "ctihodnými" předky
nativistů přítomné doby Z vý
dčlkářství otravovali rudochy whi-
skou ale z bázně jim střelné zbra
ně neprodali Opáčně jednali
írancouzŠtí jesuitští misionáři ktc
ří byli usazeni na protějším břehu
St Croix řeky v Novém Brun
swicku Tam Passamaquoddy In-
diané obdrželi za svou loveckou
kořist' sice střelný prach kulky
atd ale žádné kořalky To bylo
příčinou proč Indiané sestáli zá
kazníky jak Puritánů tak Fran
couzů podle toho co právě potře
bovali buď kořalku aneb střelnou
zbraň Ve veškerém obchodování
byl úsudek Nell Ililtonové rozho
dujícím bylať Indiány ctěna jako
Kraiovna rrea zmocněním se
r
r — „
Nového Skotska Angličany v roce
1 755 prorokovala prý počátek
krvavé války a radila Indiánům
aby se přidrželi Francouzů poně
vadž tito byli k nim laskavějšími
než Angličané KdyŽ byl dobyt
Quebec v roce 1759 a celá fran
couzská kolonie byla Angličany
zabrána odešla do Grand Falls
na hořejším St Johnu a byla zde
až do roku 1775 učitelkou Pr
vého března téhož roku objevila
se z nenadání mezi svými bývalý
mi sousedy a prorokovala vypuk
nutí občanské války Byla vysmí
vána ale ona věštila stále a
předpověděla výsledek bitvy u
Bunker Hill prohlášení samoštat
nosti vzdání se Cornwallise atd
Dvě léta na to v únoru roku 1777
byla co vyzvědaČka Yankee-ú do
St Johnu dopravena vojenským
soudem odsouzena a na šibenici
pověšena Majíc provaz kolem
krku prohlásila ke shromážděné
mu liďu v anglické francouzské a
indiánské řeči že její duch prvého
března onoho roku kdy země bu
de válkou ohrožena na skálu na
VHiltons Neck" v Jonesboro se
objeví a válečným vzkřekem Pas
samaquoddy Indiánů na blížící se
nebezpečí upozorní Po její po
pravě byla její mrtvola Indiány
na reservaci u Dana's Point při
Passamaquoddském zálivě pohř
bena Prvého března 1812 za
časného rána lovili rybáři Chas a
Edgar Wassové ryby v zálivě
když pojednou k nim zavzněl vá
Wh !í
lečný vzkřek a na mohutné skále
uzřeli postavu staré ženy Upa
matovali 6e proroctví Nell Ililto
nové a rychle veslovali domů aby
obyvatelstvu v Jonesboro zvěsto-
V3 r-n vil if 1 1 a 1 vhrii iagiUT ' "
muž zbraně schopný sc ozbrojil -r
ve třech měsících stáli vŠicci tk
válce připraveni ve službách Strý
ce Sama Od té doby nepochybo
val nikdo více o pravdě proroctví
V roce 1838 — 1839 kdy panoval
pohraniční spor neobjevila se
Nell Hiltonová a proto bylo pev
ným přesvědčením že mír ohrožen
není Prvého března 1861 obje
vil se opětně duch na skále při
zátoce vyrazil válečný vzkřek a v
krátce řádila občanská válka
Prvého března letošního roku sc
strašidlo neobievilo a "dobráci"
kteří bydlí při zátoce Passama
quoddy žijí v přesvědčení že v
tomto roce nebude žádné válkv
Každá zem a každý lid-má své
pověry a legendy a jako v Če
chách se před málo roky mohlo
státi suchodolské zjevení proti
kterému sám pověstný králové
hradecký biskup Brynych prote
stovat! musel jest zcela přiroze
ným že k mysticismu náchylný
mozek Yankee-ův nedoořál Nell
a
Ililtonové ani po smrti touženého
lidu
Nevědomost hříchu nečiní
V posledním čísle Orgánu Bra
trstva C S P S otřel se o red
1 pan Longin Tuma z Chicaga
Nedivíme se tomu Člověk ten
asi neví že když vezme do rukou
stanovy Jednoty Č S P S isou
to stanovy jež z dřívějšího chaosu
v jakýs takýs pořádek uvedl Kosí
ky vezme-li do rukou obřadní
knížky neví ovšem že obřady u-
váděcí obřady stupňové i řečí ku
konci v knížce připojené jsou prá
cí Rosického Čte-li oznámení
že úřadovna Národního Hlavního
Řádu vydala nové vydání knih pro
spolky neví ovšem že ony knihy
b)la práce Rosického a že je nyní
slavná Úřadovna patiskuje aniž
by řekla aspoň "If you please"
Když vezme do ruky Orgán Bra
trstva neví ovšem že Rosický
mu cestu proklestil že po dvacet
rol ů svsílio působení oň usiloval
při oné Jednotě a Že tomuto jeho
r 1 # a
usut na odpor stáli tací mudrcové
jako slavný nynější účetník Nár
Ilavního Rádu kterýž jest v sta
vu vvpsati dvakrát roznnet na
jedno úmrtí 1 Když se rozhlédne
po adresáři spolkovém jak býval
tedy sezná že v Nebrasce kde je
ten RosicM bvlo 26 řádft Č S
S kdežto Wisconsin a Iowa
ač mají právě tak četné české oby
vatelstvo a starší ještě časopisy
nezn byl Časopis Rosického mělv
sotva polovici toho počtu Věří
me pevně Že až bude pan Longin
Tuma tak starý jako Methusalem
ještě se nebude mocí pochlubití
ani jednou desetinou tak mnohé a
dobré práce pro íednotu svmt
ako právem mohl honositi se Ro
sický Nevědomost hříchu neči
ní avšak také nestoií nikde v zá
koně psáno že jí má někdo na trh
aneW na odiv nosit
Vfre zlatťh dolů
Po vid Ur o bohatff-h rt In vliti! 1
- -- - 4 — k m vmi fju
cbad náa nejen 1 Klondlku nybríl 1 mnoha U
ti lerní o nich duud nestávalo domíuek ía
by protkány byly iilatnl tohoto bohatiho ko
vu Následek toho li
w- - w _ #vaU4 n ŠV
lovánl a vxmkioliyndlkáUikpiuiUtypM
""-"="' wimuim vyniarenl povttrtwwtl
a otrapy v ridiienycb dolech vidy pHoáílejí
bou revroatUm Jeden to a a ojneuatupnťf
lich a JtrapníJlicb neduh B Jako pnmilf
dok k uleveni I předejiti tobolo nduhu Jm
llK-tlr-i Ktnnarb Ilfttera nevyrovnatelni
Uílnky tohoto dobrého léku Iw rychle poofutf
v případech malarle neiállvnoaU a nedoha
ledvin a mb-hfhi ILlni~„ _ ir
— — „„ a jinm
nepra videi mwtetn v pokroíllejlim vfkg Jeat
lacM l'UIV JSrtXJfJIlO
PrOdá Kft f?? pronajme co nojlevoíll
Omaha! Neů ""Wr
Hledá se pekar ™Jv - °hr
í fkar na stálou
tirái-L Ptll1
Západ a
co ne
Pokmki
ob tjd
c
s