Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 16, 1898)
v i ' ' - Jedno přísloví praví že prý vidy to neočekávané se stane VSak není pravidla aby nebylo výminky tentokrát víme že se stalo očekávané Miníme totiž rozhodnutí vrchního soudu v pří Čině zákona ustanovujícího do právní ceny po dráhách v Ne brasce Jak známo přijal státní sněm v roce 1893 zákon ustanovující ceny dopravní pro dráhy v Nebrasce kterýmžto mela snížena být i saz ba dosavadní asi o 10 procent Vzorem v tom ohledu byla sněmu aneb vUstně dotyčné komisi sně movní sazba ustanovená státní ko misí Železniční vedlejšího státu Iowy Hned tehdy když předlo ni dotyčná přijata byla dráhv a jejich mluvčí popírali ústavnost její dovozujíce Že snížení kte réž snem podniknul jest tak radi kální Že by dráhy při něm obstáli nemohly že by musily dosazovat což by se rovnalo konfiskaci ma jetku a jelikož ústava zaručuje Že nikomu nesmí býti uzmut majetek ' bez náležitého soudního řízení Že prot zákon onea jest neustav ním Nechť si dráhy věřily aneb ne věřily skutečně v pravdu toho nechť si jednalo se jim o úplné zrušení zákona sněmem přijatého aneb jen o to aby aspoň na něja ký čas zabránily vstoupení téhož v platnost jisto jest že odepřely poslušnost zákonu a dovolávaly se ochrany soudní V krajském sou du vládním kamž případ přené šen byl rozhodl sudí Brewer ve prospěch dráh z kteréhož roz hodnutí se stát odvolal k soudu vrchnímu kdež celá pře po kolik roků ležela a konečně před rokem k projednaní přišla však teprvé nyní rozsudek vynešen Hlavním spornou otázkou kterouž se jed nalo bylo to zda-li za sazby ja kéž sněm ustanovil byl by příjem dráh dostatečným aby krvi vy dání běžné a zároveň poskytoval nějakou odměnu kapitálu v pod nik vloženému Při tom otáčela se celá věc o ten stěžejní bod zda-u za kapitál do podniku vlo žený má se považovati kapitál za kterýž by se hotově dráhy zříditi daly nyní aneb zda-h mají za týž považovány bytí akcie a dluhopi 6y jimiž ďotýČné dráhy obtíženy jsou Jak se podobá dokázaly dráhy že v případu poslednějším by nedostačovaly příjmy dle sazby zákonem ustanovené k nějakému výtěžku Naproti tomu ze strany státu dokazováno že nemá za zá klad kapitálu bráno býti vydání úpisů a akcií třebas namnoze zvodněných aneb neoprávněných nýbrž skutečná cena majetku Vrchní soud v rozhodnutí svém přidal se k vývodům dráh Rozsudek tento jest do jisté míry v odporu některým rozsud kům dřívějším V případech tak zvaných "grangerských" soudů z let sedmdesátých rozhodnnl vrch ní soud že stát má nepopiratelné právo reguloval ceny dopravy Nynějším rozhodnutím však právo toto obmezeno jest tou měrou že se stává úplně bezcenným a tedy 'ř podstatě rozsudkem tímto zru šen jest vlastně rozsudek dří vější Jestliže stát právo má k regulo vání sazby za železniční dopravu pak též dojista může práva toho pouŽívati Však rozhodnutí prá vě vydané provozovaní práva toho přímo překáží a nemožným je činí Jest sice pravda že rozhod nutím tím nebylo právo to zruše no a výslovně je v něm vytknuto že sazba kteráž určena byla v ro ce 1893 jest nepřiměřenou příliš nízkou a tedy neústavuí pro ty po měry jaké tehdy panovaly a b ja kých dráhy důkazy podaly že však za jiných poměrů totiž za doby hojnějšího dovozu a hojněj ších jiných příjmů dráh mohla by sazba ta býti dostatečnou Však v tom právě vězí ten háček Tím rozhodnutím staví se soudy na svrchované stanovisko staví se nad sněm a moc zákonodárnou vyhražujíc pro sebe to právo k rozhodnutí jaká jest vlastně ta pravá a phpustitclná míra satbv jakouž by sněm právo měl uložili 1'rávé toto rozhodnutí Činí kaŽdv pokus o regulování sazby dopravní nemožným Když sněm kdvkoli- vřk přijme sazbu nějakou ať při měřenou aneb ne mohou se dráhv vždy dovolávali ochrany soudů proti téže dovozujíce že se iim děje křivda a bezpráví a tak nuli- nkovati zákon takový pro řadu let než-li se dospěje ku docílení roz sudku vrchního soudu Mezi tím se mohou ovšem poměry valně změniti a sněm by mohl započíti se svou nekonečnou prácí pozno vu kterážto komedie se může pak znovu opakovati od začátku Nemůžeme se domyslili že bv rozsudek tento byl správním nechť uvažujeme o něm po strán ce jakékolivěk Podle toho roz hodnutí bychom měli zákony se střídavou ústavností Zákon to tiž kterýž by jednou dobou mohl býti neústavním mohl bv iinou dobou za jiných okolností býti ústavním Na každý pád iest rozhodnutí toto patrným důka zem že při uvažování o této věci měl soud na zřeteli více zájmy dráh nežli zájmy lidu Aniž po važujeme za vyřízenou otázku tu to Ta Se Vvřídití ňi nnnrA j — 1 nom jedním spůsobem spůsobem spravedlivým po právu a sprave dlnosti za jakou však rozsudek tento považovati nemůžeme Neznalí skutečného stavu a vv voje věcí domnívali se ře stal se uprostřed devatenáctého století zázrak však i truoucí vlády stře doevropské tak soudky a lord urougham dal jejich ustrnutí je jich překvapení neskonalému aej věrnějŠÍ výraz Žasna nad revolucí pařížskou Z2 dne 24 února jako muž nad nevysvětlitelnou kata strofou jako nad "náhlým dílem okamžiku" nad převratem jenž nebyl žádným předchozím plánem připravován Žádným pocitem o právněné nespokojenosti vyvolán — jako nad pouhým zločinným attentátem francouzské nestálosti a násilnosti jenž se podivuhodně zdařil "hrstce řemeslníků sbro-J mážděných v jedné tiskárně" "půl tuctu neznámých individuí Kten svrhli vládu proti níž nikdo ničeho neměl a dosadili novou po níž nikdo netoužil" Tak zajisté pohlížely všechny tehdejší vlády na událost paříž skou a city všech zpáteČníků sou dobých vyjádřil zajisté týž lord Brougham nejsprávněji když za bědoval: "Tato únorová revolu ce francouzská odhaluje nám děsnou pravdu že žádná budova státní na dále nemá zabezpečené ho trvání Den 24 února 1848 zích naprosto Mnoho-li asi hvlo X i koncem roku 1847 v Cechách ba v celém Kakousku lidí kteří by byli znali řeči Thtersovy Toque villovy Lamartinxjvv Birrotovv W 0 - j ve sněmovně francouzské nad tož ostré ty řeči mluvené na "reform nich" banketech po celé řadě fran couzských měst — Tím větší byl pak ovšem dojem zprávy o nasta lém výbuchu vulkánu pařížského Toto tak netuŠeně snadné a ná hlé vítězství povstalého lidu pa řížského ekktrisovalo všechny ty miliony nespokojených myslí ce lou šíří Evropy dodalo netroufá lým otrokům rázem srdce avzníti lo je tak že šmahem trhli svými okovy a roztrhnuvše je vmetli je překvapeným vládám na hlavy Prudkost pařížských povstalcův jakoby byla zachvátila veškeren stvo Jaro roku 1848 překvapilo pří rodu národy i vlády Nikdo ne byl na to probuzení na to hnutí jarobuinč připraven všichni bvli jím takřka uchváceni omámem Kevoluce byla ve vzduchu památ ného toho jara byla ieho vznla nutím jeho poesií jeho květem divukrásným jeho stromem po znání jeho "hříchem ráje" S jakými pocity hledíme dnes p Ev roně nebo kdekoli iinde 1 ' — 9 ' pokládala bv se republika Írán- 0 couzská za oprávněnou ozbroiiti se aby toto oprávněné hnutí vzrůstu a národnosti národů za štítila 1" Nikoliv článek časopisecký alé-1 bil knihu bvchom musili napsali kdybychom vyloŽiti chtěli veškeré příčiny zmaru nadějí národův do jara roku 1848 kladených Ně mečtí hegemoni a socialističtí in ternacionalisté nechť před sou dem dějin se obhájí tnohou-li I len tolik budiž nám dopřáno dnes zjistiti dle pravdy : že my Cechové za celé to půl století ne zpvonevěhli se oněm ideálům vznešeným jež plály tehda nad kolébkou našeho politického a ná rodního znovuzrození My nezradili ani zásady národ- ní spravedlnosti ani zásady svo body my zůstali věrni svatému praporu: pokroku a sebeurčení ná rodů — a my dochovali si přes půlstoletá protivenství a svobodv ideální tu svěžest naděje a víry ve vítězství práva a pravdy svobody mravnosti pravdy a poctivosti která dnes před pftl stoletím pro budila a nadchla lidstvo evropské k novému životu V památný den Národní Listy dne 24 února: Dnes ternu padesáte let co otřásla rhnilým vzduchem spouta né Evropy hromová rána: Paříž se vzbouřila a v několika hodinách smetla nejen "židovského krále" 75letého Ludvíka Filipa ale vů bec celou dynastii Orleanovců s francouzského trůnu ieiž roztří štila a spálila na břehu sekvan ském aby na místě královlády prohlásila organisovanou lidovlá- du čili republiku "v níž národ sobě volí svobodně nejen zákono dárce ale i vládce své aby učinili vůli jeho právem a právo zákonem a tento přioděli majestátem býva lých dynastií Francie" Proč vzpomínáme památného toho dne 24 února 1848 z pohnu tých dějin Francie? Poněvadž sotva jest v letopisech lidstva dne druhého jenž byl by měl pro osu dy celé téměř novověké Evropy významu hlubšího a dalekosáh lejšího nad tento den úžasně rvch- lého vítězství lidu nad špatnou porušenou a porušující vládou Tato vítězná únorová revoluce francouzská udeřila v ostatní Evropu jako blesk a rázem pro trhla olověná mračna despotismu svaté al!iance nad hlavami pro ciťujících národů Jakoby hlas těch zvonů jimiž Pařížané z rána 24 února 1848 bili na poplach byl doletěl do nejod!ejšíchkončin a vlastí uhnětených národův a rá zem jich vyburcoval ze staletého otročiho spánku rázem jim vrátil sebevědomí jejich důstojnosti je jich práva a síly: tak se všichni všude počali hýbat osrjělovat a troufale ku svým vládám ozývat: sejměte nám pouta odstraňte poručníky jsme plnoletí vraťte nám naše dědictví naši národnost naši svobodu !" Ano v tom spočívá velkopa- mátný epochální význam dne il února 1848 On byl signálem nové doby probudivším milionv národův evropských k novému ži votu Všichni tehda doufali že k lepšímu a trvale šťastnému Bylo irn jakoby byli z r rancie zaslech i blahé evangelické poselství : "Vstaňte vezměte lože své a ná sledujte mne" MONITOH "HRŮZA" Monitor "lerror Jest ledním % moderních monitorů naSf válečné flotil -w v vii v vj 1 lili ivjrqii if ji 1141 a ironu UlC'nilUI UČIV 1 UllZCD D kladem t3178048 jest 260 : top dlouhý a pluje rychlostí 12 uzlů za hodinu ztroskotává 11 nás pro vždy důvěru v každýkoliv systém politické mo ci a to nejen ve Francii nýbrž po celém světě Veliký pocit bez pečnosti musí u veškerých vlád vymizet Žádná nezná dne ani ho diny svého konce" — Co bylo zpátečníkům a despotům před půl stoletím k hrůze naplňovalo utla čené národy nadějí a radostnou sebedůvěrou Dnes ovšem víme že neudál se 24 února 1848 v Paříži žádný no vověký zázrak ale že tu po drah ně let sbíraly se ve všech vrstvách společnosti prameny nespokojeno sti nevole a hněvu proti lžiústav ní vládě krále Ludvíka Filipa která systematicky porušovala in telligentní část národa všelikou možnou korrupcí aby nepozoro vaně nad mravně zčervivělým jen za hmotným ziskem se honícím národem upevňovala a rozhojňo vala lstivě svou despotickou moc avšak tato hra byla od desetiletí bystře pozorována a stíhána řadou neporušitelných statečných vla stenců kteří užívali posledních zbytků ústavních svoboď a práv aby slovem i tiskem národ varova li a u věrnosti k zásadám první velké revoluce francouzské k zása dám to svobody rovnosti a bratr-i ství posilňovali — O těchto dlouhých bojích a zá pasech francouzské Žurnalistiky za politickou svobolu nevědělo se v cizině na př u nás za panující zde tiskové censury v širších kru- Vrahové nevinni Ve Wilkesbarre Pa skončeno v úterý projednávání žaloby poda né proti šerifovi Martinovi a ieho příručím pro hromadnou vraždu bezbraných stávkářů u Latimer a případ před 5 h odp porotě k rozhodnutí odevzdán Po zahá jení ranního zasedání ujal se slo va obhájce obžalovaných bývalý nejvyŠŠÍ státní zástupce Palmer jthožto vývody opíraly se o 3 bo dy a sice přednč: že od 1 do 10 září okolí Hazleton výtržnosti pa novaly za druhé že šerif Martin přivolán tam byl za účelem zjed nání pořádku a za třetí ic dav kterýž na Latimer táhl počínal si nepořádně násilnicky a proti zá konně Z toho vyvozoval Že i kdyby porota k náhledu dospěla že šerifem rozkaz ku palbě oné dán byl obžalovaní příručí vinnými uznali nemůže an tito jednali vý hradně jen z rozkazu svého před staveného kteréž v době té svr chovanou moc v rukou svých měl Kec svou končil následovně: "Shledáte-li že stávkáři počínali si násilnicky že odmítli uposlech- nouti rozkazů Šerifa že život šeri fa a tiřfnXfj-U V kn I u u li 11 ijuíii i ir iiti r 11 1 v iii nuT a _ po padesáti letech na tento luzný číf pad uznati musít( že aQ Seťrif sen našich otcův 1 rt x ' " Íou jvhv y iiiuyuii Dyn ne- mohou" Po něm následoval řekl že ještě po půl století budou krajský návladní jehož řeč skon zde národové úpěti v hoři křivd a čena o 4 h načež ihned útisku bezpráví jako tehda bude k podávání návodu porotě přikro jim krušně zápasiti o nahou tu V počátku návodu svého ob- ly Má byl uá- existenci o každou píď svého ná rodního práva a své politické svo body Ano aby byl tak kdo před půl stoletím — v den 24 února 1848 — našim tehdejším vlastencům předpovídal Že se my Čechové r 1898 budeme muset ještě s Němci zdejšími tahat o pouhé rovné prá vo svčho jazyka v úřadech a veřej ném Životě vlastí svých ba že nám budou chtít roztrhat na vlasť a upírat v ní právo prvoro zenství ze se my Cechové ještě po půl století budeme marně dovolá vat obnovení dobrého práva vlasti své a korunovace krále svého ba že bude za těžko nám i toho pro sami aby snem království České ho za právo to se ozval podobně jako se ozvali stavové čeští roku 1847! — Ba trudná strmá a dlouhá iest unii tlíinra nrávo -~ - t i''B a pravdy balvany a hložím zatara sena zůstala ještě po oadesát# lt - — draná svobody potlačených náro uq jmu šlechetný idealista La martine manifestem republikánské viady ze dne 4 března 1848 zaar uon sliboval: Udeřila-li by po vůli boží hodina znovuzdvižení jistých potlačených národností mezil se soudce na vytčení růz ných stupňů vraždy načež projed nával otázku zda před 10 zářím v okolí onom panovaly takové po měry že šerif k povolání tak znač ného počtu příručích onrá vnřn byl při čemž zároveň iednal o právu jehož dělaictvo požívá Pravil mezi jiným: "Nestává žá dného zákona iímž bv dělnická třídě zakazováno bylo práci zasta vit! a stávku prohlásit! když dle náhledu jejich ve vlastním ieiich zájmu to jest tak učiniti Nestá vá dále žádného zákona kterýmž prohlašováno by bylo za spiknutí ze strany dělnictva když toto se spolčí a vzájemným dohodnutím odmítne pracovati dokud by spor ná otázka mezi nimi a zaměstna vately k jejich vlastní spokoieno- sti vyřízena nebyla" Návod jeho ku porotě skončil násMnvnX "Jisto jest Že jak u West Hazle ton tak i u Latimer VflW r19V stávkářů neuposlechl šerifa když tento jim nařídil se rozejiti a že vzdor rozkazu ieho dále briti chtěli Též o tom není pochyb nosti že šerif měl práva při pro vádění POVÍnOStí Zákonem vznešených vydati rozkaz onen a byio-li právem šerifa nařídit! Ha I vu by se rozešel tu bylo zároveň