Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 29, 1897)
POKROK ZÁPADU OD NAŠÍCH DOPISOVATELŮ ( IIADKON Neb Ctěná re ilakc e f ("líc í V4 uvědomit o umrlí pana focfa Potmř&ila rt ktr r hol doiíita budete itjntjilovall I ťy I Umaže v tlúlt výntatč státní minulý podim Tyl opu itít ni ilfifi 14 prosince ll rodilým t Čech s Opolan v kraj Clavkém Vo Ameriky ťhi v řo' 1HH7 a vyučil Mkamictvf lolív zkoiilky v roce ihc fak jd studovat i Sté na státní univrr itu do Uncoln ale v klínil í r přijel 00 Chadron t hurá v a clmra vři I přestání al do své turti Byl pohřben t!n lO prosince 1 JHikoJ byl členem ládu H ifřft rytinových byl proto svými bra- Iry k poslednímu odpočinku do provozem Byl to tnut řádní tíí- jemný a poctivý jehož předčasné smrti žt II každý kdož jej znal James Atišlřra O ALT Ontario Ctěná rcdak- cel Vidím po několikrát ohlálky v novinách o té Manitobě a snad tím budou někteří na tu západní Kanadu upozorním Na mne také od kanadské vlády jsou posílány všeliké broŽfiry a cirkuláře Ohia šujou že tam na západě jest ještě 300000000 akrů To je asi tisíc míl od Manitoby a tam by myslím bylo dobré místo pro osadu Ona kanadská vláda již po mnoho roka se vynasnaŽuje aby ty krajiny osadila ale pokud se nechopí osadníků z Evropy tedy je jí to marné Kanaďané aneb Angličané s tím nic nesvedou oni jen pořáde ořou a sejí a cbtí také stále klidili j Když tam u Vás se zrnahá nati vismuj a nepřátelství proti přistě hovalcům nač je toho potřeba trpět když v Kanadě je pozemku posud zadarmo dost Každý kdo vzdělá 30 akrů a bydlí na pozemku tři roky dostane 160 akrů zdarma a dalších 160 si může přikoupit po 1300 akr Pomyslete 200 000000 akrft půdy jest k zabrání co by to bylo farem po 320 akrech Ovšem v těch severních krajinách ačkoliv neleží o nic severněji nežli jsou severní Cechy jest chladněji nežli ve středním pásmu Spojených Států VŠak té zimy se nemusí tak bát Po celé Manitobě nezhv ne tolik lidí zimou co jích zahyne v Chicagu samotném za léto hor kem Co je do všeho když je celé leto nemocen? Pak to není také každý rok aby byla dlouhá zima někdy ořou v Manitobě dříve nežli zde u nás v Ontario Teď ien kdyby nám k tem 200 milionům akrů dali ještě také tolik dolarů pak by jsme si tady založili nové Cechy rozdělili by jsme to mezi sebe a dělali by jsme bastanty S úctou Martin Lohr ju ín as — Lt redakce: — V Hospodáři ze dne 15 ho března byl uupia as noveno iíydžova v Ce cnacn kterýž jsem s velkou noznr ností čtla a kterýž se svou upřím nosti a razovitostí dojista mnohé mu zalíbil tak jako 1 jTfně ma být že již mnohým se obsah z mysli vykouřil a protož chci struč ně uvésti že pan pisatel dává (zaslouženou chválu Hospodáři diví se tomu jak možno dávat za jediný dolar tak vvtečntf lUfa L - tomu za nepatrný doplatek tolik a ia vyiecnycn semen to že jest po amerikánsku lacino atd Dodá vá zdadi se v Americe to před platné tak schází jako v Evropě aby Pán Bůh chránil všechny žur- nausiy a nakladatele v Starém í Novém Světě Pak lituje že se tabák nesmí v Čechách pěstovat a viai v rom kousek americké svo body Že můžem zde sít a sázet co nám libo ale proto že nám tu svobodu nezávidí Že se mu nezdá dosti pravou Potom nám Čt u vity Nemůže prý nám od že jsme tak málo vlacr--: stáváme býti Cechy jakmile se po- yanicycime jména si předěláváme jako židé v Uhrách a ve dvou ge neracích snad již budeme pro ná- rod ftfatml hM li jilA bUhobv lu dumoliou bývají ilrtďnl JrilíS dííve Praví "Kdyby mm lákn pravou ku uvé utaré vlaitl ku ívdnití národu vít co by jM? vy amrřikáfiltf atriové měli a mohli tUUf Obnliarrnl mřlíby jste e utřliovaí dn ivé ataré vla ní do Cvih nainřt a cakiittoval půdu kb rou }le txkhiítjfcc pro dali cizincům KU říjíte nabyli v Americe zktiltnoiti v ťrůmvilu a olithodé a dovedli jte mi zi Ame rikány dlat jmění jtedí vlattcn- ti pojďte domů zavádějte rrft- rnyii a obchody doma a iste li té svobody opravdu tak toe milovní přijďte a oauěte n4i býti pevněj šími a vytrvalejšími v boji za naSe práva nauřte ná bojovali za svo- todu po imcrikánoku pomozte nám jako bratří ku svobodě a bli jete jí užívati a náma a bude se Vám ve vlaMi snad lépe líbit nel tam" Uvádí nám pak za nfíklad lolanďany Heky a Nizozemci? kde otcové posílají syny do ciziny na zktilenou te ti zbohatnuvše vrací se domů a rozumem tvm í měním mnoho k tomu přispěli že vlasť jejícli tříí se svobodě úplné Na konec praví: "Tolik jsem měl na srdci a nyní vyvraťte rni to milí krajané za oceánem dovedete- — Stále jsem čekala Že někte rý ten strýček americký odpoví také tak srdečně a upřímně na onen dopis ale on žádný ani muk a proto dovolte aby odpověděla česko-americká tetička Vím Že se nemohu onomu pánovi rovnat ani slovem ani pérem a proto pro sím by na má slova upřímná avšak prostá nekladena byla přís ná kritika Nevím proč se zmíně ný pán neobrátil přímo na nás te- É'ít_ f v v - nexy rairne ze se nas asi v Cechách bojejf A takémaií proč! To by jsme Vás tam naučili čili vlastně vaše ženušky jak po ame ricku komandovat Tady my jsme ještě ráno v postýlce a mužíček jde zatopí nám v kamnech v Se co třeba tam postaví a pak teprv že nušku zavolá že již je vše hotovo Za to ale by jste nedostali k snída ní jen koflík kávy a housku neb chleba ale jídlo dvoje i troje vej ce šunku a i lívanečky k ©bědu každý den maso dorty neb pašti ky tak vidíte že by Vám to stálo za to ty kamna nám ráno roztopit JJále by jste museli koupit houpa cí židle by se měla ženuška na čem pohoupat (jako todělaií Ame- rikánky) pak kočárek by Ženuška mohla jet dvakráte neb třikráte za týden do města To isme se iiŽ naučily od Amerikánek a chceme to stůj co stůj také tak dělat no nich se opičit a víc všelikých zbytečných věcí všelijakých tret ko chceme mít ve světnicích fneb v pokojích) to je také po ameri cku a buďto máme hodně zaorá šeno neb a tím máme mnoho úklidu Ale být to musí vždyť to Amerikánky mají Kdvž idem na procházku s maličkým tedy muží ček toho caparta nese aneb v ko čárku veze a Ženuška se tomu jen usmívá Však si toho pan dopi sovatel mohl dobře povšimnout ní tom obrázku té farmy wisconsin- ské kde kočárek nechvbí To bychom vše vaše Ženuškv naučilv a to by bylo zle je-li pravda A co pak ty naše děvčátka jak ty umějí zvučně hvízdat to u vás ani pastušek tak nedovede Vždyť si mi jedna česká matička stěžoval když jí dceruška odešla Z domu jak se jí stýská Když byla Mary { Mařenka doma že hvízdala až Se to rrtzllhalrt ríMTr rtAm&M J VlWlilVlil Vidíte co se v Čechách počítá za neslušnost zde to maminka dce- rušce ještě schválila Avšak žerty stranou a nyní povím panu pisate li že jsme nikoliv nezapomělv na naší drahou českou vlast a jak mnoho ano mnoho z nás bv chtě lo zpět! O jak rádi bvchom na vštívily hroby našich milých ze mřelých zlíbaly bvchom tv pom níky jejich a živoucí bychom s láskou a rozkoší přitiskly na srdce iv4 Vllyť j ítě mnoho nfa tam má blíké pfáuNtva dosti Iřth jel jsme v mládí milí rádi Ty hythom vlec hny rádi HVÍdřli a nimi ! pobavily a v rtalí drahé krámé vlasti lily Snad si onrn pari pisatel povlíminil jak one hdy tlena pani htndlová horovala ¥ Uřsídcíf pro naSÍ ímkou vlať Mi jí v srdci i v rnytli co třmi nrjkrásnřjlí a přece bvla U prv dívkou dnrtilHou kdyl jí opou štěla Jak pak potom my kuří jsme bylí již vzrostlíl Vldyť si připomínáme kaldémísU Čko kaž dou cestičku kudy jíme chodívaly a říkáme si: "O kdybychom míli zase tolik co jsme měli tehdy nnecj oyenom se vránu ' — m-u vííchni uln nezbohatli ba nfkttfí ještě i mnoho ztratili Však my slím že pírce několik česko-ame-rických te tiček se vrátí a své zku šenosti VaŠrmi ženuškami sdělí Neb přes to že jsem povědčla že jsou Amerikánky snad více marni vé než my přece jsme se od nich mnoho a mnoho dobrého a užiteč ného naučily A jest mezi nimy dost dobrých praktických hospo dyň" a pomocnic svých manželů Toho se tam nebojte že by jste nim museli roztápět kamna tam snad bychom si mohli vzfti opět pomoc služky což zde není tak snadno jako u Vás an posluha jest drahou a tak nám musí časem naší hodní mužíčkové vypomáhat Tak je to i s tím chováním Služ ka v neděli zde má Čas pro sebe což schvalují a proto musí nosit tatínek A s tím hvízdáním a ji nými nectnostmi to je takto: hodná matka vychová též hodnou dceru Kdyby snad si dovolila dle příkladu některých emancipo vaných Američanek co nelze prá vě za slušné považovat tedy jí to rozmluví že je to neslušné a je-li třeba i zakáže Kde to ale rodiče trpí a ještě to maminka dceří no chválí tam se ovlem neslušnost drží Tak je to i s tou českou ře čí Ovšem že anclíckv iítřha o J t"w znát každému kdo chce a musí v Americe žít Ale kde rodiče své dítky učí by se za svůj drahý ma teřský jazyk nestyděly tam tak snadno dítky své rodné řeči neza pomenou Kde ale rodiče dovola jí dítkám odpovědě v angličině tam ovšem dítky Češtině odvyknou a konečně (žel Bohu Že to musím říci) přijde i doba že se za řeč Če skou stydějí Ten kočárek a tu houpací Židli by jste nám snad i tam již dopřáli a ty zbytečnosti ve světnicích bychom si snad odvyk ly s tím má každá hospodyně jen zoyiecnou práci boulad pořádek a Čistota jsou nejkrásnější ozdobou každého příbytku — A teď něco o těch strýčkách Ti starší bv se tam snad zase do těch poměrů vpravili ale hůře by bylo s těmi mladými Tam bv nemohli žvýkat tabák a že ho zde skutečně někteří češi žvýkají dokázal nám nedáv no jeden krajan když se v Hospo dáři tázal zdaž by někdo podal návod jak nejlépe připravovat žvýkavý tabák že by to bylo ku poučení a užitku jiným Byla jsem tomu ráda Že tomu panu ta zateli žádný na to nic neodpově děl neboť po mém náhledu jest to nejen neslušným ale každému ke škodě a já být svobodným děvče tem žádného takového bych si nevzala kdyby mi sliboval hory doly To by jste tam na tu mlá dež americkou koukali když by si na vás zavolala: "halló I" anebo "sej počkej!" Převládáť totiž mezi naším lidem zde náhled že to anglické "you" kterýmž se oslovuje každý bez vyminkv rodiče své dítky i naopak dítky zase rodiče paní služku a naopak znamená "ty" a honosí se tím že tady v Americe je takovým pá nem že může každému "tykat" Že by "you" vlastně bylo "vy" a že tedy Američan nikomu netýká nýbrž bez výminky každému ze zdvořilosti vyká to si ovSem říci nedají Avšak i mezi těmi česko- ai Mrítkýml strýčky je mnoho ta kovýth !t vřr loti látkou vpo mínají na svou starou trnkou vlaiť a rádi velmi rádi by se vrátili Vlak joii vSrliké okolnoMi a pře káíky jež jim to nedovolují Pravda j tt snad le ti jcnl zde ♦řlice zbohatli ovlem na to snad nipomýllí aby se vrátili 7dyť mí jeden lakovv bohatec Ml- "Kdyby byla v Čechách taková svoboda smýšlení jako je zd- vrá lil bych if — Alo tak jak to tam i'' to bych m ehtn Já bych mlčet n mohl a myslím le bych byl více pwj závorou než na svobodě" Ttk vidíte pozavírali by vám ty strýčky a zas by jste nic m mělí Ale vzdor tomu myslím že nřktiří t těch strýčků se přece vrátřjí a budou pak jak si přejete "selí made men" — Stranu toho před- plátení milý pane to kdyby jíte měli být tak trpělivými jako zdjlf novináři musili by jste čekat ještě mnohem více než Činíte Ovšem u Hospodáře to nejde a to mu také chválím To nepatrné předplatné jeden dolar můŽt do- jista každý upřímný a horlivý příz nivec Hospodáře aneb ten kdo po poučení baží v čas zapravit Však také jest to ten jediný list kterýž jen na předplacení se posí lá U ostatních čteme neustále jeremiády na ty neplaty Když pan vydavatel dva tři pět ba i deset roků čeká a pak je nucen přísně upomínač dostane se mu od pánů "uznalých" odběratelů ještě urážek a výčitek Jestli jej čekat omrzí a dlužníkům zastaví nic sí z toho nedělají Objednají si časopis jiný a odbírají ten Však i ti kteří nepatří do tohoto druhu kteří jinak jsou řádnými občany a úzkostlivě bedliví toho aby "ve Štoru" a jinde každoročně se na cent vypořádali nechají ča sopis čekat dva neb tři roky a jsou-li pak upomenuti tu je oheň na střeše Jestli ale potřebujou nějakou poradu ať už jeto potom jak pomoci krávě při telení aneb jak na sousedu při krajském sou du vyhrát tu jsou páni novináři dobří Co se nemůžem nikde do zvědět a nikde dopátrat to nám oni povědí ale platit jim v pořád ku to by se nám chtělo ať Čeka jí í Ovšem všech se to netýče Neboť kdyby měli míti páni novi náři jen samé takové odběratele íedy by ovšem nemohli vůbec existovat — Já bych byla tou ra dou každému kdo v Čechách je a maze tam jen trochu žít ať tam ostane neb co vše zde Člověk musí vytrpět než se něčeho domů že jestli se mu to kdy poštěstí to někdy není ani k vypsání o tom se Vám tam v naší staré vlasti nikdy nezdálo Jestli někoho přátelé vyzývají ať se nedá mýlit vždyť se mně zdá Že iiŽ ani Dak to nři telství zde není tak srdečným jako bývalo ve staré vlasti Tolik jsem zase já měla na srdci abych to ctěnému panu pisateli z Nového Bydžova pověděla Vždvť mne poutá k JSovému Bydžovu vlastně k jednomu pánu z Nového Bydžo va krásná vzpomínka Byl to jistý pan Svoboda kterýž býval kaplanem ve vojenské nemocnici a já co osmi neb devítileté děvče jsem u něho časem bývala hostem Byl mi jaksi strýčkem a býval ke mně jako ke každému velice hodným Možno že ještě z jeho přátelství tam někdo žije Jedna česko-americká tetička SIBLEY O T — Ct redakce P Z: Jako všude kde jsou Češi porůznu osazeni tak i zde oby čejně sjedou se občas ku společné zábavě že bez tance se to neod byde je pravdou protože mnoho mládeže obojího pohlaví toužící po tanci zúčastní se A tak se stalo 11 t ni na farmě p í BartuřSka kamž Češi se sjeli z blízka i z dáli až 10 mil vzdálené Že místnost není ták rozsáhlá aby se každý volně pohybovati mohl netřeba říkati a proto každý spo kojil se musí I kdyby nč kdo ne vii ně aiH-b nrojiatrností ti n? ho navadil že při lakové zábava1 nebývá nouz o nějakou praSivou ovci která zábavu fini npříjem- llínl iieln i el V wi(l tmťivá ovee byt jakýsi Slavík pSakrev ta kovému ji n jléjH' posvítit na ce stu za ilvťřf aby se více nevrátil Druhému radil bych až podruhé přítomni bude takové zábavě aby hudební nástroje nechal ležet tam kdo je hudebnicí ležet nechali neb vidno jM že násada 11 motyky lépe so (nu hodí do ruky Ostatní spobčnost byla úcty hodna ať jil to bylí kandidáti ženitby aneb ve věku pokročilejší bavili se nenu ceno aŽ do rána bílého pak roze šli se s přátelským potřásáním ru kou a přáli si na brzké sejití se o vánocích u p Sopra Z celé té společnosti dařilo se mně nejhůř protože jsem byl jedinký republi kán jsa obklíčen tolika demokra ty a populísty ale přece jsem v každé debatě se zdravou kůží vv- vázl Vojt Loula WOONSOCKKT S D — Ct rcd Právě jsem če tl dopis ze Ce dar Kapids v jednom časopise če ském v kterémž se na vás bez příčiny útočí skrze Vráze a sezná vám z něho jak zlolajná ruka a pitomá hlava dovede sekýrovat Co takový člověk může posuzovat? Připadá mi že je horší než beze dná nádoba Ty smysle musel čerpat asi v rapidském paeking housu neb jatkách že to tak mou dře z něho vylezlo Však musí me jim odpustit a dát Času abv zmoudřeli potom přijdou ovšem na výsluní a jinýma botkama se vyhřát Pak teprve svléknou ten usmolený kožich se sebe Přeju vám šťastné a veselé svátky aby se vám lépe vedlo v nastávajícím novém roce a aby jste se zbavili takových nevědemců neb ti když začnou rejpat jsou horší než mú ry Volám vám Na zdar! Váš přítel F Kutil i Dobrá rada od pfltele zachrání utsto íivoíy Jak mnoho léků odporuČováno jest přátely trpícím osobám a v mnoha případech vyléčení jest spúsobeno lékem takto odporuče ným! Pí F M Badgett 819 New Street Knoxville Tenn trpěla dlouho ženským neduhem (katarrhem pohl ústrojí Pe-ru-na byla jí přítelkou odporučena a užívavši lék byla vyléčena Ná sledující jest výňatek z jejího do pisu zaslaného na dr Hartmana: "Trpěla jsem strašně po 2 roky ženskou slabostí Užívala jsem rozličné léky avšak bez účinku Přítelka radila mi po přečtení oz námky dr Hartmana abych uží vala Pe ru-na Koupila jsem pět láhví Pe-rů-na a ve 4 dnech cítila jsem se již lépe a v krátkém čase byla jsem úplně vyléčena Kdj by nebylo tohoto léku byla bych již zajisté mrtva poněvadž stav můj se stále horšil Srdeč ně odporučuji léčení dr Hart mana jako nej- lepŠÍ ve světě DrHartman' sepsal knihu věnovanou zvláště ženám v níž nalézá se návod k léčení katarrho vých neduhů žen Kniha tato je pro katarrhem trpící velmi důleži tá "Health an BeutyV zašle se zdarma každému když pošlete svou adresu na The Pe-ru-na Drug Mfg Co Columbus O Požádejte svého lékárníka o Pe-ru-na kalendář na rok 1898 obdržíte jej zdarma Pánům úřadníkům spoIkST Účetní (ottfhoelnf) knihy jako lii£ er Journat denní kniny a jinétut tSc Iiahoril U Piikrnkii 74ffifii _ ~--rv„