Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 18, 1895, Weekly Edtions, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    V 4
1
1
4
i
4
Mi
M
i
v
A
I
4
'-4
POKROK ZÁPADU
PunHibod ht Pokffi Zápasit PrMii Cn
11 rVi lim M - Tl )
Tiskárna i lili jla{ Ht
Vythátt kahtou ttřtJ
Tutahtt Drtistn
ÍÍ4I fdalor JAW KOlICKf
PRZfJr-UTrff
Pra lpn)n '! Kinniii nkntfl li ň
fot Sputa I KnlhfiTrou A(Trlrlnii Iwtf
k4dj ilnm'fil pf#dpltltl v dob prsrnljnl
oprirnsa in prmn
Do ttrn
tfsdplM n rnk atn spolu i Rnfksrnou
ISTtZ? sz
JMA iJ#pn]l Mrl fcmipl ns pnltl
ř pr#u Mnn7 frtr tyl ni 'a
Jtiiloti bankovní Icsl ilil k) jista Mnl
i tm ▼ rv'rovnni npi in po
'litou ) ritilii n p'frnl nnu i kmii
t pidu ltronl kdnknll kdokoliv pn!
rxinfti (iim i mii aropfifrň pnjrom#
ll I 1 t#ntov kolky Vlhnř ttsllkr
Ohf Jmu ilin pod Icdnodtirbsu reso
mhu Uktn i pokrok Mpsdtt Omsk N—
tím bkbi a urMi wtrob
oRtltir
Drobné s rtm ohiMkv ii?f]1lu]ini ponit
k1rl pnf k nhlx1n4rr přllofonv Isog
Z drobné olsUk onrJns tlkof I nprr
lujlnl pIihi ííláms 711 rptt tftkrtt
Za
rlinl ohlinl blahnptán! ímrtl jmi 'ni-
II (lil IH plr i kf1 urrtrjnnl
HoekV kUd proto pHIoII ohJwnép mllk
nu ] vinu onu
ohlUrk na dolli dnbu otniml orhotn# n
olldénl Adrult IninoditlA : pokrok li-
pkdu 0h Neb
AdretnJW Jdnodu i
l01CIXOK ZÁrATJU
Omaha Pfeb
Omaha dne 18 září 1895
A tAK IX PX VtDÍii Jll zAzbart!
A table t Oklahoraé jcdřu noodce
Tfdíl ! svého úřadu
Amkbícký korscl v Sam Sílva
dor leiiřel žlatoa timnicí jako jeho
předchftdce Edo bj mil chuť ni
komulát %t se hláÍI
SSNATOB VxtTlR UCVtÁ DLÍMTJ
movu lelenáSnictví Oživovat mrtvo
ly oenf přivě tím nejpřknřjříra za
miřtnánfm DlMOKRATE T B 1884 T NÍ BODNÍ
platformě kárali republikány íe
mají 100 mil dol ležeti zbytečné v
pokladně O jak by ai asi přáli ny
ní aby je mohli repnblikáné podobní
kirati
Anomóarí mou cílí pbtů a
Ameriřané celí a vytržení — angli
cka loď dominová při dostihách v
Nťw Yorku nezvítčziU Angličané
akoro hrozí zapoúíti a Amerikou
válku k vůli tomu
Rkdaktob ktzrý nivÍ kozdíl
mezi rtpublikánkýiti clem ochran
ným a demokratickým clem k vftli
příjmu mél by položili tužku a cho
piti ae paaácké hole Když alepý
lepého vede oba do jámy padnou
Již ZABX TTNALZ2ZN IlTL JfOVf A
ovšem neklamný lék proti tuberku
lím Jeat to tentokráte italský lékař
Marigliano který naíel nový kámen
mudreft b aice očkování tuberkalár
nlm aerům Jak ae nový proatředek
oavždčí dlužno oíem vyčkali
Bloomzrst DOTALT BB Jit NA
výauvu Dočítáme ae že v Ouceola
Keb při okresní výstavě nejvíce
poutavým předmětem byla "nová
lenaká" v bloomeraecb To jeit ta
křehkost ienakého pohlaví le chce
býti přfdmétem pozorností necbr sa
jakýchkoliv podmínek
CO PAK ABT BI PBťlBZXT CLÍTE-
land zjednal Isidora Nagla sa aekre
tiře pokladny Pak by óojista nebylo
potřebí vydávat nové áplsy Když
Nagl co soukromník dovedl Maebnat"
20flOO0 měl by co ministr financí
být (chopen sehnat miliónkrát tolik
B učinit koneo té práxdnoté pokladny
B ataroatem presidenta
JlDM "TAK i ŽCBWAtHTAw KTBBÝ
býval tím nvjblaváčoviiějiím hlavá
čem podíval se do zrcadla a uviděv
tam sb a své desítiletí pfisobenf
promluvil poprvé za svého života
pravdu odlehčiv aí následujícím
sposobem: "Demokrati alespofi ti
"Alaáči"joa pravými chameleóny'
VilťMWr 6TBN4II ťPOZoBAťJIM
na poutavý tajímavý pnpU NAřo
rfopisné výstavy ktrý po6ll jsmt
poilárati mlnolý tf Un ni oMave
ním "testíkovy msmoiry' a fento
týden v týchl pokřikováno 2 tmpisu
toho nsbyde ftenář folkového foi
hída a pojmu o první velké národ o
pisné výitavl na svliA
Marvl z kmrvfcu vstXvajíI
Hotva !e podařilo i naliti fojiífo
vacíra společnostem Ivindlera (i VV
Frakeri lřloje nyní le se jim
nabití vyhledání Jchn W llillrnorii
který imifl v r 1870 z Knt
když se dříve dal pojistit na 120000
a sa jehož nalezení společnosti nsbf
rely 140 000
Paní rzoartobka ŽíNstfru Li
s(A musí se domnívali le ona ssma
a sama je celým Ženským pokolením
Kdy! ae udál Ikandál v Chírag-i le
prodány čeké vyéivky veteiníko
níkteró chiracké časopisy přičítaly
fát viny paní redaktrce Ženských
Listft a co o ní samé bylo řečeno po
tihuje ona na všechny české Ženy!
To připomíná třerřílil Kopovu
ájkaožátě!
UISNI NZÍTISTf KTZZI STALO sl
mcdčntm dolu v Calumet Mích
není tam ojedinělým Do týdne od
té doby kdy ono neitěstí se sběhlo
zahynuli tam čtyři jiní následkem
nehod Hěhcm minulých 7 rukň za
hynulo tam přea 600 lidí Patrně
že jet zapotřebí tam bezpečnostních
opatření jest na če aby snm
wisconsieský konal svou potincost!
KDYŽ DTA 1'tLAJÍ JZDNO NZNÍ TO
edno Ty ssmé časopis? které Ná
rodnímu Výboru házely víemožné
klacky pod nohy když týž ásilovně
pracoval o zřízeni dopisovatelské
anceláře a práci jeho nejen mařili
ale co vykonáno zmařili nyní při
chází k poznání že "kdo z našinců
není ještě přesvědčen o potřebč če
ské dopisovatelské kanceláře k vfili
níž bylo prolito už moře inkoustu
ten musí přesvědčení toho nabvti
při čtení sáhodlouhých zpráv o vý
pravě 200 německo-americkýcb vete
ránů do Německa"
DAfi Z PBÍJmO JI8T RNÍZi K VT-
bírání v zemích monarchických než
v republice jako naše V zemích
monarchických úřadníci nezávisí tak
od yfile voličň jako ve Spojených
Státech a proto mohou směleii a
bezohledněji jednati v zájmu pravdy
a skutečnosti Aviak ani tam nezdá
ae být zákon o dani z přijrafi plněn
náležité Anglicko jest jak známo
nejbohaUI zemt na světě a dle po
sledních výkazu vládních je tam
pouze 66 osob majících pHjem od
1300000 ročně neb více skoro 2000
majících příjem od $50000 do $300
000 přea 3000 od $2500t do t50000
5000 od $10000 do $15000 a 1S000
od $5000 do $10000
Jak 8i z dopibc ktibý jxmb cd
dra Emila Holuba slavného africké
ho cestovatele obdrželi dozvídáme
jest pan doktor nyní dopisujícím
redaktorem čssopinu "Illustrated
AfricaH který vydátá v New Yorku
bUkp Williara Taylor V květno
vém čísle časopisu onoho nalézají se
dvě vyobrazení z hoiné sbírkv dra
" é
Holuba a sice na titulní stránce Ba
Mangvatoski žena praoujfcl v poli a
drobě: Léčení domorodého ranhoji
če Prvnějáí doprovází článek o
králi východních Ba-Mangvatfi Ka
meovi Červnové číslo obsahuje po
kračování onoho článku vyobraze
ním chýše a kůly obraženého dvora
a na stránce titulní vyobrazení Ma
inbakýcb tanečníku náležitým vy
vétlením
TaNTOKBiTB II POBVÍTILA OBCaTODSÍ
agentura II O Dun k Co na klamy
Slavie a na její jásot o těch dobrých
jil čatecb které přinesl nám zákon
Wilsonnv (jemuž se acbvátenf preai
denta nedostalo a ktert b#i leho
podpisa nabyl platnosti) Že to čá-
tečné oživnutí
I obchodu
obchodu nemá pod-
POKROK ZÁPADU -f
ls(y lo dokaiuje Don i vUt
ipftsobemNení MpotMl býti přilil
hysírým poiorovatelem aby ílovk
sotnsl ravládé nálad ncfřffiivá
rychlému síoup&nf fen Nejprré
sloupla rens koži pocť-ji vínk ta
roíhodnt poklesl Kok vystou
n 1110 I'íenlf vystoupla o více
Uši 20 rpntft na "4 rentn nyni viak
i prodává ji-n zvolna e Hton
ání eeny vlny nastalo teprv j'oi lřji
ale v noste lnu li 14 dnsch jeví
poale mutí o rentu
KfTi ca RirinttKANiRfni noe
některý president v době letni kdy
ve V ashingtonu panuje takmíř ne
snesitelné veilro vyjel i na dta n-h
tři dny do lázní tropily čopí#y
demokratické a oiasi-drinokratit ké
pfkřlný rámus jak prý ti republi
kánští ářalníi i zinťlbávsjl své po
vinnostl Však kdyl tf president
jíž přes a tnřsfee bí se lovem ryb
a z jeho sekretáři jed-n jediný je na
svém mNiř tu bud mlčí a zatajují
svým čtenářnm to demokratické
hospodaření aneb otiskují zpráy
jako je následující tak jakoby se
nechumelilo: - "President Cleve-
and vykradl se nepozorovaně dnes
i Iluzzard Hay po vlaku odtud o 7
hodiněnařídiv aby te nikomu nepo
vědělo karu jede Myslelo se že
jel do Uostonu s Liroontttn a Jrffer
sonem ale nebylo tomu tak Ol jeli
někam mezi velké rjbnlky ve státu
kde bědou loviti — Inu tak tomu
je: Když dva dělají jedno není to
jedno I
Szkretíb ODllCRC noiropXlsKt
ho Morlon vydal nařízení že nesruí
žádná domácí zvířata být z ciziny
aem přiváženy když nebude předem
dána záruka ra krytí možných výloh
když by lakový dobytek dán byl do
karantény Praví se že to jest č&
tečnou odvetou Evropě za zápověď
přívozu amerického dobytka že je
to započetí odvetcé války z naif stra
ny Tak vida! Nefcli byl přijat zá
kon McKinleybo a i po jeho přijetí
tvrdily demokratické listy že bude
to čínaká zeď proti zahraničnímu
obchod a a že si všechny až dosud
přátelské země pohněváme Ilyl to
ovsem jeden z jejich obyčejných
klama neboť zku3enot poučila o
jiném totiž o tom že klíčem reci
procity otvíraly se naAetnu obchodu
zahraničné dveře dokořán a poměry
zahraničních zemí k nám byly co
nejpřátelštěji! Tt-d ale za demo
kratického celního zákona musí vlá
da sáhat ku celní válce
Nejen
t Portu nud r Obzonu
nýbrž
na celém pobřeží pacifickém
zrftstají obavy před možným zavleče
ním tam cholery V dřívéjšfch do
bách brala se cholera vždy směrem
od východu k západu což ovšem
bylo snadno vysvětlitelným jelikož
to byl směr obchoda Pacifické po
břeži nebylo proto ohrožováno ne
boť byla by choler musila nejdříve
překročiti atlantický oceán a pak
celou pevninu americkoa Však le
tos je jinak San Francico tak dobře
jako Portland aneb Scattle stojí v
přímém spojení asijskými břehy a
přístavy v nichž cholera tak hroz
ným sp&sobem řádí V Jspont-ku
zemřelo v srpnu 16000 a v Čfné ani
50000 lidí cholerou dle zpráv do
šlých jest pochybno že to zahrnuje
veškerá úmrtí Cholera okázala se
již také na Hawaiských ostrovech a
vysvítá z tobo že tentokráte přichází
od západn a ne od východu a dobře
jest proto že úřady v oněch místech
jsou bedlivými a pečují o od v ráče
ní nákazy
Demokrat! libovali ním cílní
cákon v zájmu lidu pracovného lidu
chudého lida všeho lidu v&bee Nuž
podívejme se jak asi ten zákon celní
pftwbí Podle úředních z práv žrouti
přívoz z Francie za minulé čtvrtletí
o $9424768 a sice Llavoé a paříž
ských konzulárních krajů Hlavni
zrost jeí ae ovšem ve výrobcích
textilních látek merínovfch kaimí-
rových a jiných látek na laty výrob
ky hedvábné křsjky závoje vyšitá
ní peří a nmíM květiny rikavlčkyj
dále psk vlna nádobí pormlánové a
skteřiřn klenoty a drsli kvmmy
khfflfkv atd vpstněs skoro přelinŽ
ly módní přndmřty přrpyelni (Vl
kem bylo těchto přKlmítft z Francie
v minnlm čtvrtletí pfiveJeno za
$I78697 a jak svrchfi řečeno jl
to o $64267(51 více než minulý rok
Tor" $n roriimí Je o tolik mně se
zde výrohkíi těch vyrobilo o tolik
nién mMo zdejší dllnictvo prácA a
výdělku a lo proto p francouzské
výrobky zhotovené lacinějším dělnic
tvém nr My zde prodány být) lev
něji nŽ zač by mohly zdo vyrobery
týtí vzdor nynějším nízkým ma látu
Však komu to bylo ku prospěchu?
Hnsd tomu lidu pro který ony čav
písy tak horovaly ? Nikoliv! Na
pak vířthny lyto a podobné před
měty jou velkou většinou předměty
přepychu a jestli importované zboží
náslelkem sníženi cla mohlo tý ti
levněji z le prodáno měli z toho pro
spěch pouze jen zámožní a bohatí
ale nikdy ten lid který nemá pro
středkft aby si takové předměty pře
pychu zaopatřil a obzvláště ne ten
lid který následkem tohoto přivozu
následkem této soutěže zahraníčné
práci a výdělku pozbyl
Noié rydání úplsfi
Čím déle je demokratická strana u
vesla vlády tím hlouběji zabředají
naše tinaoco národní do bahna Po
dlouhou řadu let byli jsme nvyklí
při počátku každého měsíce dozvl-
dati se o mnoholi umenšen byl dluh
národní ba demokratická strana ve
své národní platformě r 1684 kárala
ulranu republikánskou že má v po-
ladně přeb)tek 100 rnilionň
Ač v dobách tich nikdo nepociťo
val břímě daní a každý mohl je sna
dno platiti přece každý kongres od
skončení války al po éru demokrati
ckou nucen byl uvažovali o tom kte
ré daně jet nejlépe zrušiti aby ne
zrftHtsl pzebytek Každým rokem
nejen že placeny správně vysoké
úroky na obrovský národní dluh po
vstalý následkem války a placeny
pense nýbrž jeétfi upláceno bylo
národního dluhu proněrem kol 100
milionů dolarů každoroční K na
šim financím pohlíželi závÍHlivě vši
chni finančníci zemí evropských
jichž každoročním pravidlem jeat
Devět od nuly nemohu 1
Při tom panovaly v Americe pc
méry jaké nepožívali občané žádcé
jiné eemé na světě Však národ
americký píchalo dobré bydlo a chtěl
uiíli "změnu" Povolal i proto ku
vládě demokraty a věru že ani mo
numentální lháři od časopisu jichž
heslem jest "s pravdou ven'' (ze dve
ři) nemohou popříti že mátne změ
nu velkou změnu d&kladnou změnu
Jen že bohužel není tato změna
taková jakou slibovali a předpoví
dali ti sýčkové a kulíchové demokra
tičtí nýbrž jest právě takoyou jak
ji předpovídali očekávali a před ní
varovali republikáne I Na mítě dří
vějšího blahobytu v zemi máme nou
zi na místě hojnosti nedostatek na
místA dostatečných příjmu a přebyť
kft v pokladno schodky a co nejhor
šího: na místě ubývání dluhu nárož
ního tento zrQstá a bezpečnost celé
ho naSf-ho finančního systému je
ohrožena Již po třikráte musil pre
sident vzít! útočiště k prodeji úpisu
zdánlivé za tim účelem aby doplně
na byla v pokladně záloha zlata
avšak v podstatě k tomu cíli aby
kryt byl vbodek v pokladně tfastalý
A nyní stojíme na prahu vydání
půjčky čtvrté! Kdyl před 7 měsíci
prodal president Clcvehnd za 63 mi
lionu úisa 5 procentových při čemž
sypdikát který je odkoupil vydělal
maličkost as 10 milionu dol vyrozu
mívalo se že za ten výděleček ravá
al ae syndikát udržovsti v pokladn
záloha zlata as kotem 100 milicnft
tak aby zamezeno bylo
nebezpečí I
klesnutí naší papírové měny
plnou cenu Tento závazvk trvá do
1 října a mezi lírit Časem doufala
vln la !e bude plynouti zlato sem ta
nie plodiny
Však toto o'rk4vánl se nesplňuje f
poněvadž vzrflstá přívoz fovarO dy
finř aniž by nynějšího celního
lákona plně ho nosrovnalostí byl do I
stičitelný přljnm ku krytí výloh a J
bilance obchodní obrací se proti j 1
nám tak Ž stolíme na ťrahu žtvrté-
ho vydání úpisft vládních
Komn mftře se za těch okolnost 4
líbili demokratická správa ten musí
ovšfra tolti dobrý Žaludek "
Koz umná rIotm
ne všichni Amerikáné iotil tu
rozeni ont ane JiehJ otcové neb před
kové byli právě tak přistěhovalci 4
jifco jsme my nejsou fanatickými'
nepřáteli všeho přistéhovaleckéh j
lodokazejo přednáška kterou měl '
v Klmvood III věhlasný avobodář
II O Ingersoll Prvil mezi f'
jinýms )í
"My nyní hromadíme bohatství
v množství neméně než $7000000 J
denně Není to krásné? Však v
blahobytu svém nemusíme zaporol- j
nati těch mulu ktěří pomáhali za j
chovali tuto zemi těch mula jichž {
hrdinnost umožnila blahobyt jetniž
e těšíme My máme jednu sdmí
nu dobré jody celého světa Vidí
to že na světě je velmi mnoho Spat
né pfidy Poznal jsem to poprvé p
když jstui jel do Kalifornie a přišel j -do
Sink Humboldt kdež vyhlíží to í P
náramně opuštěné Nebylo tam nic
nežli doly aírné Na vlaku na kla
réra jsme jeli byl nějaký člověk ♦
který ae dal do sporu knězem o AÁ
první zapttoie uenesis a
když při-
jeli k Sink Humboldt pravil člověk i
ten knězi: "Pravíte že bfih stvořil j
svět za šest dna a pak odpočinul dne
sedmého?"
Kněz odpověděl "OvA#ro"
"Well pravil onen člověk "Nemy
slíte žo by byl mohl použiti ještó
jeden den zde s úspěchem po čertech
dobrým?''
Vinlř 1a!í íaim nravil mima tA
ani icdnu sedrninu veškeré dobré I
pftdy z celého světa Slýchám často
lidí říkati že máme příliš mnoho
lidu zde že bychom měli zastavit! i
přintěhovalce 2e pro ně nemáme již i
žádné místo zde Lidé kteří tak - f ' '
mluví neví nic o zeměpisu naši ze
mě neznají evou vlastní vlast Pra-
vím Vám že údolí Mississippi a její ) J's
přítoku samo obživl obyvatelstva % 'J
500000000 mužfl žen a dítek Kf % "} '
mluvte o tom že jest naše zem přof4
dněna my sotva počali
Tu v této nafií zemi maže 600000
000 mulu žen a dítek bydleti a žiti
a nalézali obživy a vzděláni beze vši
Bennázo Naše obyvatelstvo se ra6
že zdvoj i ztrojnánobiti Co ale mu-
sírne činili? Musíme je vzdílávati
tak rychle jak přichází Míním totiž
my musíme vzdělati jejich dítky a ▼
několika pokoleních budeme z nich
mfti výborné americké občany jichž
pýchou republika bude My nemá
tne vlastenečtějších mužů pod prapo
rem naším než jsou ti jenž přišli a
jiných zení ty sta a tisíce oněch
kteří bojovali o udržení této zesťě
A já myslím ai o nich právě tak
mnoho jako kdyby bývali rozeni na
p&dě americké Co sejde na tom
kde člověk byl zrozen? My musíme
přihlížeti k tomu čím jest a oo jest v
něm jaké má srdce jaké má vlohy
a jakou má hlavu Já nedbám kde
byl zrozen a ptána ae pouze: Jeat
ochoten poskytnouti jitým toho nač
sám nároky činí? To jeat vše oč
jedná!"
Zdravf a byatrý smysl jím! hono
sí se velký tento avobodář oavědčuie i
se i v této otárcev kteréž tak mnohý
jinaa sirisuvy a mouary
nalézá se na scestí
Amerikán I
Severovy prášky
hlavy pomohou vživ
proti bolení f %
Mšjte Je stá- f i
le po roce
i