řili
Napoleon III a Eugenie
liiiot ický tomán z jx&L dob
Puk r{ ovitu
Jenerál de Faily jenl velel U
vémn křídla které táhlo podél
belgických hranic byl od Mm
3Jahora jii dávno ta neschopna
UiaAn ktcrýl na jeho místo jem
rála Wimpflena dáti chtěl
Dne 30 byl sbor Failly-hu
právě vařením ranní polívky za
městnán au ta najednou do pro
střed ležení pruská koalo udeřila
Vlečko bělelo ka zbrani alo
Němci se byli v v ukryli kd2
to jejich granáty v řadách pře
kvapených Fraucouzfl straině řá
ddy Za několik hodin bylo let 6
křídlo ilacilahorovo rozprášeno
Nyní teprv přiiel Wimpffcn a
mí -to Failly ho ale všecko bylo
jíl marné Mac Mahon videi že
ho nepřítel obesel a lo jest stra
cen ale přete se chtěl aspoň pc
kuaili aby si prosekal centu
Císař jenl mel okolo sebe jene
rály licille CaiU-lnau de la Mu
okava a Vaulert z&stal a vojka
a &vatnil so všech porad Také
byl u něho jeho sonkromý tajem
nik Fietn — Mocquard byl jii
před del-itu ?a%cui zemřel tane
cLav po Mile velká jmění
Vlit kni radili císaři aby s prin
cem přea belgické hranice přešel
kdy i byly boje dne SO a 81 srp
na pro Francouze Spalfcě dopadly
Ale Ludvík Napoleon pot-lal jen
dítě Francie se skrovným slbřett
bictvem přes hranice Rozloučil
se a Lola velmi nělně a poručil
hoíraiatrovi který ním jel aby
bo dovezl přes Belgii do Argtiřan
{oněvadl tam byl nejjiatějii Je
mu tiltíťlu na tom aby atpch
svou dynastii zabránit
Tak vydal ciař dne SI trpná
ijá!edujití provolání ka svým
vojsk 3 m :
Poněvadž nebyl začátek této
války itastný chtěl jsem veške
rých osobních ohledS se vzdáti a
nejvylii velení nad nalimi sbory
ocim tcartálk&m do rukou ode
vzdali které mi veřejné mínění
sa nej]3obi!ejií k toma vyzna
čilo OJ té doby nemělo viecko
vale ae namakání žádoucího vý
sledku ale zatím jsem se dověděl
2a vojsko mariálka Mac Mahona
vřena u I'eaumontu jen alabých
ztrát utrpělo Proto tedy nesmíte
strácet dobrou mj-sl My jsme
posud nepřítele zadrželi la ne
mohl al k hlavníma města se do
stati a celá Francie nyní povstá
vá aby ty vetřelce za země vybi
la Poněvfedi v těchto vážných
poměrech císařovna y Paříži mé
místo dSttojně ustupuje volil
jsem si raduji úloha vojáka než
panovníka Nic mi nebude přilil
drahým abych zachránil vlast
která má boha diky ještě dost
srdnatých tauŽQ — a jsoa li snad
také někteří zbabělci mezi jejími
syny těm uciii vojenský zákon a
reřejné míněni po práva Vojáci 1
ukažte Že jtte hodni své staré
lávy Blh naii vlast neopustí
jeo kdyl bude každý svou povin
nost konali T
Toto provolání dokazuje že
Napoleon jenl tak náhle ve vo
jáka ae proměnil již malou naději
tněl le z nebezpečí vyvázne
Proto složil vrchní velení také
sde aby se vyhnul zodpovědnosti
za to strainé krveprolitf které v
nastávající rozhodné bit v i státí
muselo Vláda byl jil dříve
císařovně odevzdal a nyní ae
mohl dát to obyčejný vojik za
jmou ti a pak mohl v prospěch
svého syna trQnu ae zříci
Dne 1 září řasně ráno počal
památný boj a pevnosti Sedanu
do kteréž byl íí-ař ustoupil an
zatím vojnko Mac Mahonovo o
tuto pevnost se opírajíc kolem
ní rozestaveno bylo
Němci byli v Sak přec noe skoro
celý Sedan obklíčili ie bylo nyní
fraacotmké vejsko i zde uzavře
no Boj zulil od rána al do odpo!
dne Poetavanf PraacoazS bylo
skoro viudo od KSitirS útokem
vzato i byla to v skutku bifva
osudná
Ke čtvrté hodině odpoledne
utichla boje vřava na soch stra
nách krom a Baleno kde byl
obranný útok Francouzů ze Sedá
no německými děly ae strašnou
ztrátou a ukrutnou porážkou
odražen
Vojsko Mac Mahonovo bylo
nyní cím dál tím více neproni
knutelným pásem sevřeno s ně
hož 5G0 děl na nepřítele koale
chrlilo který byl jil veškeré se
bedůvěry zbaven a který ani
svým vuicfim jil nevěřil
Tyto franazské divise ztrati
ly nejméně polovici mužstva a
ncouvly v největií z malátně los t?
do pevnosti
O 4 hodině telegrafoval ko
runní princ pruftký do hlavního
ležení:
"Velké vítěHtvf Nepřítel se
vlec h svých postavení zatlačen a
▼ Sedaná obklíčen"
Po obdržení této zprávy dal
pruský krá! střelba zas Uviti a
toma etralnéma krveproléváoí
konec ufiniti a za několik minut
kolovala pověst ie ee pevnost
Sedan a velkerá armáda Mae
Mahonova vzdá col a německá
ho vojka bouřlivý jásot vabsdilo
Napoleon dal vyatrřit Kf pra
por cel U-i jeneril ljktzl:':i o
Císař a Mac Mahon se prohlási
li ie json poraženi
Král Vilém poslal podplukov
níka de Brousart do Sedanu aby
vojsko a pevnost ka vzdání ae
vyzval a hned po sedmé hodině
vrátil ie Brousart zase ka králi a
ohlazoval mu jenerála Reille co
vyslance ciařova jenl mu přiná
šel psaní
Ludvik Napoleon psal :
"Pane bratře !
Poněvadž mi nebylo popřáno
v Čele svého vojska uraříti ode
1 vzdávám svůj kord do rukou Va
i ieho Veličenstva a zůstavuji vie-
c ko ostatní Vám na vlili"
Král Vilém sdělil obsah tohoto
: psaiil své družině pokynul pak
j korunníma princi Moítke mu a
j Bismarkovi aby přitonpili blíže
: a rozmlouval s nimi nějak on
i
j chvíli po ticha
I Pak napsal ra polní sesli kte-
rou ma dva dSstojníci drželi od
pověď Napoleonovi která zněla
takto :
"Pane bratře!
Já přijímám vái kord lituji Že
jsme se takto spolu setkali a žá
dám vás abyte ustanovil plno
mocníka a kterýmž by se mohlo
o kapitulaci Vašeho vojska vy
jednávali Toto psaní odevzdal král jene
rálovi Reille pak sploomocnil
Moltke-ho a Bismarka aby s Na
poleonem vyjednávali
Tento pošmourník jenž i ve
svém posledním dopisu na krále
pruského lhal poněvadž to neby
lo pravda Že by byl svCj Život v
nebezpeří vydal vyjel ráno dne
2 září z pevnosti Sedanu Seděl
v kočáře jen dvěma koni taženém
a měl u sebe jenerály Castelnau
de la Moskova a Feille
Chtěl jiti do zajetí poněvadž
nebyl mezi svými jenerály a vo
jáky životem jist Zatím uzavřel
jcnerál Wimpffen smlouva o
vzdáni vojika a pevnosti Něm
cům Napoleon poslal jenerála
Beille do Ioochery k Bpaarko
vi žádaje ho aby a nim mohl
mluviti
Bismark vzal na sebe rychle
svou unilormu a jel Napoleonovi
vstříc Potkal jej ca p&li cestě o
vesnice Frenoy a dověděl se zde
že si Napoleon přeje mluviti s
králem Vilémem o němž myslil
že jest v Ponchery
Bismark rou ale řekl žo jest
hlavni stan jeho krále v městečka
Vendreese tři míle odsud vzdále
ním a Ie on sám ještě nic určité
ho říci nemůže co se týře budou
cího bydliště Napoleonova a dal
ších podmínek Nabídl ma však
T Donchery dum v němž byl po
sad bydlel
Napoleon přijal toto nabídnutí
a jel krokem až k Donchery Ně
kolik set kroku před tímto mě
stem a sice před mostem Mense
poručil aby se a osamělého dom
ku zastavilo Tázal se zdali by
nemohl zde alézti a a Bismarkem
soukromě promluvili
To ma bylo povoleno a oba
mužové se pak posadili na židlici
vedle samého domku Jejich dru
žina zůstala v přiměřené vzdále
nosti Z le se pokoušel Napoleon aby
ma byly dány příznivější podmín
ky ku kapitulaci omlouvaje se
le on tato válka nezavinil
Bismark ma ale dal za odpo
věď le má o podmínkách Moltke
jenerálem Wimpffenem vyjed
návali a pak se tázal zajatého
zdali by byl nakloněn uzavřití
mír Napoleon odpověděl že on
co zajatec na něco takového pou
štěli se nemSže a že musí toto
vyjednávání jakol i uzavření
míra y Paříži ustanovené vládě
zBstaviti Ale proto le si přeje
mluviti králem Vilémem
Bismark ma odpověděl se že
lesnoa dBsledností že teprv po
uzavření kapitulace a králem
mluvili muže ale proto le si ne
smí dělat Žádnou- naději le ma
badoa podmínky míro zmírněny
Zatím přijel také Moltke %
Donchery obíraje se ka králi
aby ma předložil podmínky ka
pitulace ka schválení
Moltke se nyní přidal k Bia
marková náhledu strana podmí
nek a vyslovil ae pak le jest
ochoten Napoleonovo přání své
mu králi sdělili
Brzo ae shledalo le nedaleko
Frenoy ležící malý zámek Belle
vue ke schůzi zajatého' císaře
vítězem se bodí a kdyl byl Na
poleon k tomuto návrhu svolil
doprovodil jej Moltke maje e se
bou mužstvo od královy tělesné
stráže na tento zámek '
V poledne přijel král se svon
družinou před zámek
Napoleon byl v parádní unifor
mě a měl na sobě velký kordon
lestné legie Vylel proti vítězi
al před zámek a poklonil se před
ním hluboko
Král Vilém iel s Napoleonem
saraoten do skleněné běsíky jel
se nalézala za zámkem a tam
měli spolu delií rozmluvo
Král praský byl hluboce dojat
osudem Ludvíka Napoleona ' a
vykázal ma na tas jeho zajetí zá
mek Wilhemsbasbe u Kaseelu
Skoro devadesát tisíc muŽS
vojska pět set děl a nesčíslné
množství válečných potřeb ilo se
zajatým císařem do Němec
Ludvík Napoleon seděl co zaja
tec právě na tom zámkn kde byl
někdy jeho zhýralý ujec Jeroným
své prostopášnosti prováděl
Tentýl zámek Wilhemebcebe
Jenl byl někdy Bonapartovo! co
panovníka z palic sloužil byl
nyní LsJv:!i I!?-c!~~svi věze
JSugenié utíká Paříže
Zatím co byl Napoleon v Seda
nu se ivým vojskem zajat vládla
Eugenie se svými rádci Palikao
Chevreau Grandperret Bigault
de Grenouilly Brame Duvernoia
a Jerome David v Paříži a sice
takovým ep&sobem le z toho
mohl již kaldý viděti lo jest na
kraji propasti TrQn císařovny
stál na sopce jel mohla každou
chvíli svfij jícen otevřití a ji i se
všemi jejími dvořany pohltit
Tenkrát byltaké dán rozkaz
le mají býti všickni Němci z
Francie vypuzeni a tento rozkaz
l— I tmi A a %-2( itfannatf irknnin
Vy 1 m m u ov - - j
Za nejvyíiího gouvernera v
Paříži ustanovila císařovna býva
lého Orlcanistu jenerála Trochu
a ten byl také první jenl přešel
do tábora Napoleonových nepřá
tel Kdyl došla do Paříže zpráva o
porážce a Sedaná a o zajetí Lud
víka Napoleona zastala Eugenie
jako hromem omráčena Zbledla
jako stěna všecky síly ji opustily
i musela zůstat ve svých komna
tách Bídný padouch Palikao věděl
jil napřed le ma tato událost
všecko moc z rnkou vyrve Ve
řejné mínění ho přinutilo že mu
sel aspoň nějakou řást pravdy
říci ale proto byl ještě pořád tak
drzý le hleděl ze lži a z podvodu
co možná nejvíce vykořistiti
Komoře sdělil dne S září le
řást vojska MacMahonova nepří
teli se vzdala a ostatní část že
byla odražena zpět Jo Sedanu
Za příčinou císařova zajetí —
pravil dále — nemohli ministři
ještě o žádném rozhodném kroku
se nraditi
Ta povstal Jules Favre nejpo
ctivěji! zástupce lidu a prohlásil
císaře a jeho dynastii za zbavenou
trůnu a všech dynastických práv
"To bylo znamením povstání
Nevyslovitelná radost se zmocni
la veškerého lidu neboť tento
nyní doufal le tyranství jil na
vidy se sebe setřásl Veselý jásot
rozlehal se za několik hodin po
všech nlicích tohoto Tozsáhlého
města a všude bylo provoláváno:
"Ať lije republika !" Toul dobou
prohlásili Gambetta a jiní poslan
cové svrlení Napoleona i jeho
dynastie s třtinu stojíce na stup
ních před městskou radnicí
Nadšení lidu bylo cím dál lim
větší Císařské znaky byly vša
de trhány poprsí Napoleona líta
lo a velkém množství z oken do
Sekvány — viecko se smálo ra
dostí a plakalo všecko se objí
malo a potřásalo si ruce Proti
truna a jeho bídným rádc&m bylo
slyieti yšude proklínání vecko
jim nyní zlořečilo a vydávalo je
v posměch To všecko se dělo
náhlým obratem veřer dne 3 září
Posud tajili ministři císařovně
osudný význam tohoto všeobec
ného ruchá a sice proto poně
vadi chtěli dříve než císařovna
odjede a nel celá budova císařství
se zřítí své poklady na bezpečné
místo odstranit! a pokud možná
poulit příležitostí a vzíti si z ve
řejných pokladen ještě tolik co
se dá na kvap vzíti Co se mělo
Btáti z Eugenie kteréž se tak
dlouho v otrocké oddanosti koři
li o to se tito Šlechetní mužové
jil nestarali a proto měl Oly mpio
Aguado pravda kdyl císařovna
varoval a na srdce jí kladl le bu
de za krátký řas ode všech opu
štěna Jenerál Palikao měl sto chutí
do tábora jejich odpfircfi přejiti
kdelto jenerál Trochu beze všech
dalších omluv k ním přešel a ja
kožto gouverneur města Paříže
předsedou nov! vlády se stal
Ministrové Latour ďAavergne
a David byli hned při vypuknuti
této revoluce z Paříže zmizeli a
za několik hodin na to následo
vali za nimi také Magne a Daver
nois Také komoří a pobočníci císa
řovi hotovili e tajně k odchodu
kdelto císařovna al posavad celý
význam povstání neznala
Eugenie byla právě v slávu
nejvěUího zemdleni a oebábnutí
col bylo přirozeným následkem
poalednícb zpráv z bojiště Ne
věděla ještě kam byl císař zave
len ale co jí nejvělií stra rošti
pfisobilo byla nejistota strana
osuda jejího syna neboť byla po
sud o prince vi a o zdaření jeho
útěku žádnou zpráva neobdržela
Zutím co Eugenie těmito myšlen
ka mi a obavami zaměstnána jsouc
ve avé komnatě seděla bylo te
jil setmělo a v Tuilleriích pano
valo hluboké ticho Jen z daleka
tem někdy ravzněl hlahol lidstva
jako proudy ulicemi se valícího
ale ostatně bylo ve všech chod
bách a pokojích ticho jako v ko
stele i ' -
Práv kdyl se jil znaíně se
tmělo plouí ! se tmavá shrbená
postava skrz pokoj kde měla
císařovna svou knihovna a jenl
se nalézal bucd vedle její komna
ty Zdálo ee že si tento pozdní
host jeni se byl beze vší překáž
ky al sora dos'al přeje abj bo
císařovna ade nezpozorovala po
něvadž dveře do knihovny velmi
opatrně a polehounku otvíral
Ostatně ae zdálo le ade viecko
dobře sni ano le vlastně do
těchto salonu Eugenie patří po
něvadi by si byl jinak ty klíče
opat řiti nemohl jicbl pomoct byl
se al sem dostal
Zamknul xa sebou dveře jimil
byl do knihovny vylel Z tito
knihovry veííjr ~ --lr--ry-
koje kde měla císařovna svou
pokladna á kde byly také dfile
lité listiny týkající se jejího via
daření uložené V tomto pokoji
měla císařovna uschované peníze
a skvosty
V knihovně byla ěírá tma po
něvadž byly telené záslooy u
oken sput té
Tento noění vetřelec pokročil
k záslo ně jel zakrývala železné
dveře hmataje rukama před se
bou aby o nic nezavadil ale na
jednou do něčeho zakopnul co
byly jeho ruce nahmataly— bylo
to malé vyřezávané stupátko
kteréhož zdo archivář k toma
účelu užíval aby mohl z vyšších
přihrádek knihy sundati
Toto neočekávané zakopnuti
udělalo tak silný Šramot lo ho
musela císařovna ve vedlejším
pokoji slyšeti
Tajemný vetřelec něco zabručel
a skočil za záslonu
Sotva se tam byl ale ukryl
vyšla císařovna držíc v ruce ra
menitý svícen ze evého pokoje a
zastavila se ve dveřích : bezpo
chyby ee chtěla podívat co to zde
bouchlo a Je li zde ještě některá
komorná anebo sloužící -
Kdyl ale nikoho zdo nespatři
la ucouvla zase do svého pokoje
a dveře zapadly do zámku
Za malou chvilka se to počalo
za záslonou zase hýbati Tajemný
vetřelec vyndal ' z kapsy klíč i
zdálo ec le nalezl ten pravý
který odmykal železné dveře
před nimiž stál neboť kdyl byl
levou rukou dírka od klíče nalezl
a pravou po lehounko klíč do ní
strčil cítil žo ee k tomu ten klíč
hodí V6bec musel zde vecky
zánjky velmi dobře znáti Utočil
klič opatrně na dva západy a
dveře ee nyní otevřely V tomto
pokoji nebyla taková tma jako v
knihovně poněvadž nebyla za-
mřílovaná okna záclonami zastře
ná
Přivřel za sebou dveře a po
kročil k velké skříni která ee
podobala pokladně a která byla
velmi umělými a krásnými ozdo
bami opatřena
Zloděj neboť to nemohl být
nikdo jiný pokusil s? otočití kno
flíky jež se na přední straně této
skříně nalézaly a jichž účel byl
ten pakli se náležitě postaví aby
se pak zámek objevil
V pozadí tohoto pokoje byla
ale taková tma le nemohl zloděj
na těch knoflících malá znamínka
rozeznali podle nichž se měly ty
lo knoflíky postavit Přemýšlel
nějakou chvilku má-li rozsvítit
svíčku jol vedle této skříně stála
ale z toho jej sase zrazovala ta
okolnost le by mohla býti osvě
tlená okna v parku viděti col
bylo ovšem v tuto chvíli velmi
nebezpečné Přikradl se tedy k
oknfim a spustil dříve zelené zá
slony a pak teprv rozsvítil svícú
Nyní bylo na něm viděti Že
tná na sobě cestovní oblek a sice
druhu docela obyčejného a nic
na něm neprozrazovalo le je to
jeden z nejd&věrnějších dvořani
n& císařovny
Nyní vyndal tento vetřelec z
náprsní kapsy podivně vypadají
cí klíč a sice s takovým chvatem
že ani nespozoroval le byl s ním
také vytáhl malou a vkusně vy
vedenou visitku která ma upadla
na zem? Nyní přistoupil ku skří
ni otočil vlemi knoflíky jak toho
bylo zapotřebí a tyto byly brzo
náležitě postaveny Okrasa kte
rouž byl zámek přikrytý odsko
čila on ji pak otočil stranou a
nyní se před ním objevila dírka
pro klíč kterýž byl z náprsní
kapsy vyndal
Otevřel kvapně těžké železné
dveře které ani dost málo neza
vrhly Nyní se před ním objevily sko
ro všecky přihrádky jel v této
skříni byly V jedné z nich byla
vělká etříbrni skřínka — byla to
císařovnina pokladnice
Klíč od ní měla ale Eugenie
On ho však nepotřeboval pakli
vzal a sebou celou skřínka Zdálo
se ma však la naft příliš těžká a
lo by se s ní mohl prozradit!
Byl ale hned rozhodnut co a ní
udělá Zámek a ni byl jen malý
ie by lo mohl ukroutiti Ale
neměl zde žádný nástroj kterým
by to byl mohl odělatt Najednou
spatřil v jiné přihrádce balík ban
kovek jenl byl proužkem papíre
stálený Na tomto proužku bylo
napsáno : 240-000 franko státní
kasa' ! : t
To stálo jil za vzetí Zastrčil
si tento baliček do hluboké nápr
sní kapsy Ale na tom neměl
ještě dost' neboť měl za to ie bu
de v té stříbrné skřínce mnohem
větší bohatství
Právě kdyl přemýšlel jakým
epQsobem by mohl ta skřínka
otevřití a poníže i skyosty z ní
vy brati zaslechl le se dveře do
knihovny otvírají Zhasl rychle
světlo pak přiehvátal k lelezným
dveřím a zamknul je po lehoon
ku Nyní byl aspoň jist le bo
nikdo zde nepřekvapí Pak vzal
s pokladny tu těžkoa stříbrnou
skřínka a pokladna opatrně za
vře' Vzav od ni klíč k sobě po
stavil se ka dveřím maje stříbr
nou skřínku pod kabátem a po
zorně naslouchaje '
Zdálo se že to byl některý ko
morník le přináSí do knihovny
několik beden anebo kufrfl Pak
se přiblížil k lelezným dveílra
iel byly zastřené aáalonou zrn
kterouž atál z)oil - Těsto Čka2
tlukoucím srdce na ti cas
ř-c
- —
byl rád prvním vlakem jil odejel
maje tam jil všecka tvá zavaza
dla Kdyl konečně e pozoroval
le komorník a knihovny odešel
otevřel mlíkem železné dveře a
uzavřel je za tebou spěchal skrze
knihovna ka ! věřím jimiž se vy
cházelo na chodbu Za několik
minut byl jil a okradenými věcmi
na ulici
trokraoiMU)
SYNOVÉ JIDÁŠOVI
x rajkNcocjKtiio
Fo&sozia duTorrail
(Tioania teata potal rrc'!rU JJ t
boto rvtaik Mam mcm tm tri paštika
románu v ab a aovi tal o4bratei m
boo til ta otKtrtvti k4MiU ai tib tHs )
111 X
Proslov
Vidění
(Tokraovat 3 )
"Jdi tam hnedr řekl Calle
brand "Jak poroučíte pane!"
Tony obrátí! se ke dveřím ale
učitel jeho se blíltl
"A propoe m3j milý ! řekl
"víš le je dnes svátek mé dcery"
"Vím pane-!
"Budeš jisti e námi ano ?
"Jste příliš laskav
"Chci býti takovým pravil í
Callebrand usmívaje se "col nej
si téměř jako moje dítě?"
Tony neodpovídal ale políoil
učitele svého v čelo
Kdyl potom kráčel z této míst
nosti padl zrak jeho opět na e
majlovanea "křížovou restu i
zdálo ee mu jakoby obličej zrád
ného apoštola proti němu byl o
b ráčen a ee QSTÍval a ma říci
chtěl : "teď jsi mu právě dal polí
bení Jidášovo"
ví
"Dvacet tisíc frank & není žád
ná maličkost milý pane Tony"
pravil poctivec Thompson popí
jeje svou kávu do niž sklenička
kořalky byl vylil
"Musel bych deset let pra co vá
ti nel bych takovou samu vydě
lal" připojil pan Baul
Tony zSstal úplně lhostejným
kdežto oba společníci a jakýmsi
nepokojem na sebe hleděli a s
tváří v níž čisti bylo : "col pak
je přece věrným svéma mistru a
my sme se v něm zmýlili ?"
Bozmluva lat j odbývala ee v
pí Kár ně pánu Bauía a Thompaona
hodino na to kdy Tony labora
toř opustil Tony při tom ukazo
val jakési suché a samolibé tváře
ní spojené s úplnou lhostejnosti
Přišel aby vyřldilcoCallebrand
uložil a čekal nyní na odpověď
Ale pan Thompson odpovědět :
"o pana Callebrandovi hned pro
mluvíme zatím pohovoříme o
Vás Vidíte příteli i příklad va
šehe učitele který ve svém stáří
po tolika letech namáhavé práce
potřebuje tak nutně p&jčka mi
zerných patnácti eet frankS měl
by vás přivésti k rozuma
"A potom" pokračoval pan
Baul "pomyslete co na vás Žá
dáme nic skoro nic — strávili
jen fod:nu v jeho laboratoři Nes
bojte ee snad le jsme zlodějové
my vám nic neodcizíme o to buď
te upokojen
"Nic skvostného snad za to
ale tajemství odpověděl Tony
chladně
Průmyslníci se zachvěli a vese
lý pan Thompson upřel na Toby
ho své malé Šedé oko Ale teato
nedal se vyrušiti ne svého klidu a
odvětil suse: "tedy krátce a do
bře pánové chcete aneb nechce s
te poskytnout! toto zálohu na
práci mistra Callebrandovo ?
"Nemoino I" zvolal Baul
"Jsme okamžitě sami ve vel
kých rozpacích" dodal Thomp
son
"Ironický úsměv pohrával ca
bledě tváři Tony-ho
"Zdá se" odtušil mladý ten
mol "jakoby patnáct set frankS
byla vám znaČnějH sama nel dva
cet tisíc"
"Umíte příjemně žcrtovatimla
dý moli" řekl Thompion
"A přece mluvíme teď o obcho
dech" pravil velmi válným hla
sem Baul
"Obchody naše jaoa u konce
kdyl jste to odřekli" pravil To
ny
A povstal k odchod a
"Ne zcela p řekl Baul a chopil
bo za roka Sedniite si přeo ještě
vždyť ohlídáme U čerta !
každá věc chce být pro asy tlena !
Tony ee nedal prosit a osadil
e opít
"Jfoslylte počal znova pen
Thompson "neřekl jste právě le
laboratoř učitele vašeho skrývá v
obě tajemství ř"
"Snad"
"A vy ae bojíte le vpustí teli
ná tam
"Je jisto le se I 'é jiné pH
činy toho nežáť odpověděl
Tony chladně isté by ste
při tom nepochodili špatně"
"Opravdu?"
"Je to tedy tajemství velmi dů
ležité f" tázal to nevinným hlaaem
pan Thompson
"Jest to vynález který 1 pana
Callebrand boháčem učiní"
"Skutečně r
D nes jedná se mu jistě o pU
náct set frankfl na pSl leta y "
bude milionářem"
Oba poctivci byli opit vtírai
nepokojní
Tony připojil hlasem opovr!!S
v~x : "Opravdu l kdybych j
u1 rr'~5 U byti Vln ťm: :
~~—'t''„lc
Thompeoa hleděl ms Baala a
tento mlavil jakoby aatil k
oejvySIima podáni a eol kdy
bychom nai la aavojsáaobUi T i
Tony aataál a easlek t
spuobi! oběma prasayalaiklaa
malé sděleni
"Jste velmi velikonyslai r-áe
vél" pravil
Při tom vata! opět
"Nele tady! iKt aám evé
podmínky milý příteli I po?al
nyní pan Thompeoa livi a vyse
kl při tom sklantei kořalky aby
si takto dodal karáJ
Na jed&ott bylo pozorovali a
tomto mladíka bledla obili
jeta nejiatfm zrakem ktorý ta v
tak nepatrním oděrej seděl a oV
pmad ve svém výraz a eoei trpící
ho rozřazoval velikou xaaěaeu
On vztývil své trochu eekaall
těío do výiky zrak jeho e vyja
snil a úzkými rty ma pohrával
blahosklonný 4měv
Pánové Baul a Tboaipm pocí
tili nadvláda tořoto BaladéJio tal
ie "Pánově" řek' Uatovy jate
mi včera dali dobrou rada"
My jtae nikomu ještě špetaě
neporadili" : ulil Tboaapaoa to
nem k rota no- :
"Proto chci ji iitoelechaottU a i
e sám eublovati
"Ah! Ah!"
-K toma ioiřbuji ovšem spo-1
ečnika a ta jsem myslel ea vá{
Pan Tbompaoo ca koleaá své
1
Tborapeo
Inice vyskočil a pan Baul mya
slet že nedobře roaamžL
"TysJel j-wfm pokračoval To
ny se stálou chladaoeií a pokojaě
le bychom nxhli malo m!o-
ra epolečenskoa pro &á tři na
psali
"Ale pane dovolil si
Thompson namitnoulL
"Hra hm- — odkailával Eaal
"Nebude-li smlouva Uto ješli
dnes napsána bode to velmi aby
tečné pakli dnea v noci zas íari-
doodaioo pod okoy laboratoře
zpívat badete"
Na to učinil opravdový krok k
odchod a
Oba společníci pohledli na sebo
plai odivenT
"Ještě aloviíko zvedal BaaL
K složlám"
A Tony zuatal sláti
"Jaký má býti dčel této ataloo
vy o které jte právě mlavil?
"Využitkování tobolo tajem-
etví" odpověděl Tony
"Nepřejete si tedy jil oněch
patnáct set frank S pro ebobeho
Calfebranda? ptal toThompauo
"Naopak Žádám je
"Napiite tedy jménem jeho po
tvrzeni le jate je obdržel""
Pan Thom}Mon otevřel kaso
vykal tři bankovky kaldoa na
pět set franku a odevzdal je To
ny mu který 1 je přijal a vatrčd do
kapsy j
Nvnl sel řka jei'ě v odchodu j
"přemýšlejte zatím o tona páao-
ví" i hla ddklldaoati akt7aěi ! j sttla a oíi iallrmal vykláiaí
Tenkráte bo Baal nevyprová I otcových M'adl dítky saivajt j peivě tt " avíasKavm mim
zel I laato evé viděaL aeaaaiaI tat mim o Oal divo-
Je tě dlouho po jeho odchod i- CalUtraad poodhal mk i v-1 ivvjraé a!%aké poalival by íi
pohliželi oba ep4ečaict aa aebo v eky ataroati i vola Maria tax! al kvy kstaýisi
nejvělštm adivenL aeeb aai!a spiia saaU d! jLo Na-ia ri klatí aaa Ty lstivé
-— — — — — — - — — — — i přáai poaxe radati
Tony kráčel napotom lehkým UbII př4 a( tlaak-t iota
krokem ulicemi pařížskými jako ky poněa zakrývali I ta rnaoaa
člověk na něho! štěstí smáli { aktacaáat a pochyWaé aa i
počíná I ké ataělc #kiva]f při kaldesa
Konečně doiel laboratoře kde I krok a kter jn bUli ku evéa&a
jej mitr Callebrand velikým ideále
nepokojem očekával neboť po- j J-laoho d řkl Li : aabf iáaa
třeboval ládané peeiz velmi aat- ae v j tiáUza který eaa těd
rě
"To 100 peníze"" lekl Toey
klada oněch patnáct set t rank 3 aa
alOt "Ale nello to tak lehcopaae
ojišťuji Vás Tito lidé Jo velmi
v ézkých "
Callebrand se br le wál
"Za krátký Čav nebála jkh &1
víc© potřebovatí
Na to doložil : "Teď o Jej 1 aM -sím
všelicoe obstará vatl a il ao
nevrátím Ale nezapoeoea le
Marta tě o ieetl hodině k eboda
oČekává-
"PHjd odpovWil Toay
Kdyl ae byl ralstr vzdálil epo
toroval Tony I hroedy platino
vé zmizely Taktél mm bylo aá
padné le Callebrand velikou
skříň v stěně na klíč aavHtcol
nebývalo jeho obyčejem
"Col ml nedSrěřaj f — - esy
slet si
Na to provodiv očima učitele
jenl právě zahnal okolo roba ná
břeží přistoepil ke km&3m ro
zdělal ahasinajícl jil ohefi znovu
a postavil kotlík ke okai
íA nynf bleďmo rozloiiti dílo
mistrovo f pravil sám k sob
A hodit oaett kousek platiny
který v noci ukradl do kotlík
vn -
FrrvodTme nyní mistra Cal'e~
branda do jeho domácaoati
IiOČebeík teato bydlel jak nám
jil snémo na drahém konej os
trov Saist Ioaia ve starém do
mě Bouvislém a hoteJem Lam ber
te v fm
Byt jeho vte nl jedaadaeliý
byl plac a ohledem aa aaalou lin
ii jaká něho platila dosti
rosaáhlý Kamenné ar body vedly
k němu veliké dvefo křídlové
malované od noru spSsoboc Bo
ehe-ovym spojovaly pokoj 4
rai vyaoké jiehl stlay atarfsai
leařsaeat byly vyklAdaaé
Ostrov Saiat-Lnai má jeáti po
několik takovýek kytS Za
dvanáct frank 8(149 doI aaol
o tas nnliati oddilonf takal v
pni rtwti nUaU by aMjnia tl
ornu tiC3 aukCUCOíaLyrtil
aaioleafea kre takové jak
draViy ▼ ataréaa fcsl a vaií
loeaa 1 tou kvlavml sát své
brory d ek£4 dálky ro-
aniýlá aaokoval to to aiý mtmlf
eavUtvek Hol velká kř&y Sk%
nu ailav alkofek evf eik ta
rytk iakývk Kk a dosal jk kl
najiuíá lak jo staréi flvoda
jak eotrovaias
Cai!ebraa4 odbýval tdy aa
zir aájoeaao šwati ai fraakl
(110 doJ) aoLa alaiaý byt v pr
ala ptl e vyfe2iiko aav aáltr
li žil aáaa a tvro a taro aáJ
kee bývala jji k#]aHs j]ill
siiH ea JiJ aa lt patlat mm
kta — ailaoai t E!wuavk ki t
rál v zdar ieáia yti kryly
pili a foarti vU-y als4
čtvrti
Xarla a&Iadvá dr ja
byla raaovlaaá i
Zaá 3Kál iíaÍJy KSav r
Mdovaaé dl rrrtay ? $
A ! ať tt4it Eva f
páJta jak eoýma ambaasa kra
li po tiv h kvěll paaaaké!i'
rájew
Martě kvU e4íaá£t 14 : H
rwit jf obdařil ávwta pu4o
aýtn paprka alaočaiaa po d-
itirlžvými tiři aiia t-1
vosaodrýaaa pti%jk-iata a
laaar saoKký a aa abo pjřel j
aepolk4ho J
Ač ifva! t4J asiá: b aá a I
ve:á mě!a přec eavila kíabke
zádaaařivoeu Mfe!a a ařrvvaa
ti ka králova A lišíte I mliH t 4
vlaatú
Marta aboliovaía avéa otoe a
zaodlila a za i
CnovaU snad vedle této poevá
teé lásky til jtaoa v raaeeakýcb
Ladroch ?
O ča al abliaat div ka v
sedmaáetéea roeo?
Marta zřt ika kdy vjiía
Prostí obyvatelé tlu Iáti má
sla polobaé veímt kovkéa
aaěate vi-iah ji aá! kly ata
ro Marketoa která dívk d ko
stela provávta
Celý aiět ji pozdravoval ae
acal ji viak bj' i-
Vclikoa řáal dao výpla ta pra
rarai raaiai a hdla d niit
a roavaho a apořtvowii
Otec eailovat ji acvýsivoaiN
myll al ea al a i:ěa jeji bylo
jed-aýna 4'eea jko práci
Žádaá lá-ka otcovaiá n+í m tak
daleké jako jbo která! brači
la al tasatiaaaetn Je pro ni
eail o bvhataUi a aUvě Mlkte
réma ji chtěl sa choř dáti ail
spojovat i v viecky cvoaiL
Marta řato vaiye&ala kdyl ae
ote tich! ta saai O alátř e
katatti oddával
časKNsa aabloalil ii a rak aa
a
draho atraa leky která p-l o- j
kar anest ojtroveam Saiat L- ml a
vehkýna něateei vé vlay valla
Jakoby taaa na drahla bř& iw
pboati a a ačiai laauT t a bo
háčeM 1 U ba la at kati ale aa
rhatě vyhleJatL"
Marta odl!a : "milý ot vy
kUdejt sai ja poctivého atale
jeal by naao eeljw rda aik%
vat
Při těchto slovech Nkt ?
rycht :"aaáaa akromsiSw velmi
piléba mladého šasi jcai by
Ti iťaatao učiaiU"
Martu neodpovídá!
Callebraad porle jala
mďeaias pokrajoval: 'Toay a4
bude dobrý ea nualelem
Při svak toho jat aapálil
so Marta jako pivo&ka avola! :
wAck otče saSj ! eo to pravit TT
Vím atc odpovídal tt po
někud aaraleo la jet Tmsv
chadý nale
O to aaat příčtaa proi a
mi nUb zvolal dcra jejil
coli bytoat pl tosa jevil adUcat
kolabico podiaeeá páděna stltíe
néko Ca&áka
-Otla" pravila -Tay jhl
milajet a evýsa evaves nazývá
te "NaJ r
Tory nai k to stvoře Ky
stal mýa saaaJelaea
-Ale prol r
"Sama nevtm prooísa Ti
ala drahý ©t? nvlvao jíl
toa aaáaa doeti jVitl Ča a
vdávlat r
Xa to naatato dlouhé ticho
Uartn nechtě! určitěji vy
alovit U Cal!bra4 a4 tl dbr
npokuaMÍ aby hovor Toa vaa
nnvadU
Z jitru té Vol do vlak kdyl po
bouřlivá e4 nt v f4t bou rá
na do své laboratfON a doma ad-
eháral oteřfely dver hlíc
deefiny a saladá ta dfvka kterál
ryejkloatt j lkký vaaat at
byla oblék vrb! oce a la
ďm Ni?oue i jasu da avj
jauoviy pvuviia ytiao nit
plkno vulikoa kytki
mTtimme%mm mllZl CU
kesad tl!: tawbent er 1
toftiU irít výtrí j :5 t-í
:--:: i r:~ i c —
tél T
syk ri elMs
Man tUa lo vy
tiaai
Clir 1 4al aa r%i-
sJL '
P 'ý u d k ly ama táw
Ty e-d irmj Ea1 a TWfu f
aJ4 tmás-ó fc-aakí ft-mm-
al% WaAJ!Nřk alťk Pa-5
ra řuut tm rué : u-
V kfo%! asavoJU 4umLk dr%3k
výseky Iaaai ict k fkr-
řo á avtvik akia#ak aacra-WvaJ
mimi til s4iua pratl ni- [
Um fxk a tri Ttytr ka j
vl !!&
Oblil I!a a aW dwciLů
ivhl výWaJkV jk piiaA
vri4 4oX
Marta kja aataa% Ty p-
m4 mj hiil
U:!4ru4aUtnw tlii
kytki kle koft v květleáN
akta trk Mart vrki a saa ra-'
-aracv
V ii ml tikamlkm aavsstěí av
k 44 va-Í4 a sa-sef 4
něv isvky
Stará MajkJua wtřl jtH
Tsy ajal tmktii kyti piv
aií a tt r4 pir% ao
SU TTPrt U M Mal1 J do-
"
br4 rl %mí atp:r%at věci
awiaú avmJaýwi
MrtA I - pii"4va- j
rato a -a eu
N šFi-a t-i
"
m mm:mm mu
c v a-fc ťU ioal ktro o !
v mmi lí
a i -i va
CaMérai t M r aakořé - I
ti v a#u pkíika atola! t
t
iaí d biti 2 praro avava}aU 1
"Jí tedy valaši v
t oe-'
! pravda Marta
"Aa ml dii odpovwia- ?
c "mm aa t 1 jaooa hli
jsjta x i '! co jaesa tak dávuns
kIíaL"
-Oprav la í
A aysí as to k1 tak ja aá
vjat chcali biti kalo abo
a
Co m ?r takt aaltviS pohrá
val a!omyJaý áiěv iakýai h
d jmi rty láka
Marta přakva! iaaT teato
1 zac&vě-a a al d tak koti
tak c by llvý vítr ji byl ovaaal
v fit
Ca-!Wa4 apoaeova! aai áV
eIký taaaěv Tvbo aai ada
oí avé dry tTvs tfaía ra-
ď-asd jako pvÍJ i I4J ilcH }
d!ah- bMLIi a dloao vataaawk
eia4Ki al kCě aeai a a J
vytoalceé W rtl o aacal tak j
dlaW pjťHvbaIi pwial avlavi-1
u o
v jsa vvsáleaa ktW ' a
vyhovit v aaaéaa vJi pravý
p řvrat a I-aoo- u as zrn
Tv b4Ui
aaaaOttťhal a ao i
poaoroi jana ay !
ocásky- CIbraai kltdaě odjs-
v Jal : po mru nal had
mi} vy aá! dřtv ikoliv"
í-ay # aa avft rtaca pt I
iaměv kíerý dřív Marta!
tak poděai!
U jativaby! v Sak díky ral o
CmV~bt%JS přa-f Vawlá -
boť i Tay aa?áll aa a&y a
fvl d bré"5 roaaaaru
Okoío dá:é bodiay v4l Cad
Iěraat od aZoía etevřal ekao
po2al kaht
Tíoy a!(l při tu ph!2tv
att tiaěř iplal aaaelr aMartou
aeboí kdyl CaIIbraa4 kohly t
jakoby el44a 4 oatataiíio -ta
S oeawky dýmky ulatal dad
jako Jo tim aaL Tu odvalJ a
Toay Hci Mart : 3rt přc
voavlá aíčK nboť t a aai ji
atíjisa 2 U co Tál otos práv
NkL"
"A co rklf od pověsila Mart
lVotai
2 ba-leta brao d%3aU bohatau
abyt — do klála! Toay jaktwi
i trpkoati — k Iv a via alibi
saobJa pv!wt? a sl kaile-t-
"NepoavýlTiaa ládad prova
dii Hkl divka kráUra
Tíl ea cíťla jako et potře
bu aabrati a do eabo aetala vil
aai ova vic
Poior cc
— - u-
Karel Kadiš
ZALOŽIL PEVNÍ CESXOr
X asiieé r 2'aiaaA-tam
t CIIEXE Km
Jeat averHarU nejro&l - f
tfythf lt4 v Sa Coajsty
} TřmJftmtt mm a ni i
prtiJ í--t t — 1")M
rsf — i r — '
Nu 4wí#l:La yoaei
T I toJ "-
~Jt awMrjíT f~l m wm i rm-Trt r mírní "" n a i gmm Uu a — -ara mna
armaia m? tutt ia aa - Sot j " 'J? " " _ _
au — aa aa fc- a fcaata a a a K rtxTr aaMaaiT
aa twa a%iiiiaiiihla aa a a aaaii i V K-— J-Ť — Unairt La
-aa--í Uaal&aav v-
i aa m mm %
toamrak'4 ta
fimi faiT'%t řjJM-av aji
UXZI KS-V 4 NEW TCELSr
t-i
ISjr kajfcíf íívteal_
8
rwt-si i" t r
Z VLmlm ± NTakm
L ka& $X~$„k al IL kal T2
i?li $dp~tr
2 N Yr a 4- ILtmířmrkJs:
t l~ ka tť-M a-aa tL a- tJuaL
w4 l— l rcil fl+zx p%t#
} viíaa Ksxi a lijuaii-iir-ka 4
í T--r tZ a': a
t m iiiiiiiiiai a m imm
AUGUST DOLTEM
%S2t- %SIíT" Sif-rx
Jfcpa
%
KLNliAIl
UAKir ACX
I B--aí T N- T
Chicaga ařiorthwesr
tíraha
r"5t
OMAHA
CHlCAStJ A KA rrCKCD!
% va
jtafiai p ť i ra i c a s t a
iVaJYw Z ťVvs- ťruri+
Lm CAVs TLaww "i iwL
[IhtUX act 'J
22-~Lmm
+ ~+Í XaXc Jf i
i
úcooi i vsrř
J!''!
mm mmr laayia
axrt rt-jpwvL
O-tv Y a i
viexk saař4 rta cri k Svj: City
a Fv-tátf ra!ruavi
V iíaa Js-tst d TfTX
tVJLr LSe Moa Ora
líeaaaX
f YLxmmuxx d w Pta' m:
aeapoia Liii tví i a
verozá-adaó
T Czaaa Háka iv irHov
CVlař Ka-I Cia- C ty Sii
liUto St Lí
T CtUFres i tW'% Dva
ll PVain Vn CTs- a Liroao
a ku víaa 8xut2ai aa L-aiávk
CVaaac Cl a :a l-ia-s Ci—
oacx a M-aac-afiv
T Fvtrvxa dv FrrrpTt llaci
a iUvea kt a sis
BUsatlsa V U"a4-Ul
V áTJÍ~ wZ--"% Ir
Craaau a
aa
af m
-V IVoNÍ
-V- II ~-t-lJt
Ciúcasa lock Isít4 a PidSc
Tn f-rvaat ťoaatravl Baate
VELKÁ V5TŠE DN t CřTA
ZZXÍXK CO CHICAGO A MA
t t cu o r
TTl-a I JfÍ+ Aiaare
Dra vrtaly rvlUtal
JSnnMaaí anza% n sjaanavan"' nzn
Í MIM
i-
ala
143
V taximNW t at „ rw
i Ušity Tikn 5t cíLm Ta
I mft
&mm ni m % % a
Umí i- - — a
am— trmmm aavlu
C%a
l af
I OMAUATCHlCAto:
i m mm i m A MMa aM Mwwaaa
a )a w aa - i i - m mmi
mmm h n T~ 111 nm
im m%im aa a -aa atfnaa
aa aart-a mm am % aaw i m
% tmpm a au' - aK ana
a i aa tra I r a a
" aii %a aa -MarMi VM mM
TT-i 'i 1 irrffli Haiti
ataMaa taxataak a-a a 11 a
" tl a t waa a ar
Tii"' ti tT"'"- c'-l na
' 'a iiaa mm mmm a aa rarT"
a-ra yi a r a rM m
k aaa a iua
aa araan a aawaaaai
'mtmmimm aaaaav
)