1
-
- i "
v
I
i f
s
J
t
-
J
v
I %
4
1
m
1
í
ř
i
4
V
w
i
i
Vt
li vuit
čili
Napoleon lil a Eugenie
IlitorUlý román posl dob
ifukraí vítal "XI
"AI i tuto tajemství vy pit rit a
budou vilu jllě větiích pokladu
nabizeti Ale v lom j-te j'l do
áhl akutvčiého výJedku o
čem jsem se ncjprvé zmíuil Já
právě přicházím se vás zeptat
za jakou cenu byste nii ten svůj
prostředek postoupila"
Traviik pohlédl na hraběte
(kladu jma c-řiiu jako by by la
jeho tajné myJlenky vypátrali
cbtřla
"Moje lajeimtvl ncnl na pro
dťj pane hrab" odpověděla ko
ičtiě pvviiým blatům
"Vždyť ji nechci abyste tni
to tajemství lělla- Jen mí dejte
nějaký prásek anebo hlacený
koasek svého odvaru"
"Toho by se mohlo zneužili"
"Ji vi ale ubezpeČujoŽe z to
ho nedám bdí Špetka s roky"
-To nemaže bf t pan o hrabě"
"Ale Ty přee naviti vujet ne
mocné —
"Někdy"
Chtěla byste ml prokázat ně
jakou službu V
"Vyslovte e tedy' -
Na simka Bauretrd neda
leko Pařile bydli dáma—"
"Hraběnka de BeauregarJ Žo
fie llowardova"
"Ale vy víte vieckr jak pozo
ruj o"
♦Proto o mnou ruSIete mluvit
bez obalu pane hrabě"
Hnběnka de Bcaurrgard ai
jlťja smrt"
'Já rozumím— dále"
wOn e jil tohoto livota naba
lila— avIÁUě od tí doby co nedo
ihla f ho cíIp vo ji íanto tĚl
n£ nerorci tiaritSrnjí'
"A vy bynte rád tu hrabeuka
toho triperí íbavil V
-Al? va-im uruetiirn pani Be
langerová"
"Xu to e tnSle elit pane hra
be Mluvte dile"
"Ji viui itabixim dewt tiío
frank S za ten viS prostředek"
MMohIa bych hraběnku vidřti
aby mne nepozorovala í"
♦Ano kdyi to privS muí bjt"
"iJůyeJte mne k ní a druhý
den na to nebude jii Žofie Ho-
wardova cíaafovne liJnou nepři
jemnoat dělatt"
"Výborné! Ji vimjeitedim
vtJřti v který veíer tny dra ipo
lu timek Bi-aureard navitívíme
Zde mite polovička ti a umy co
alvdavek' pravil Bacciochi po
dávaje tra v ííce pakliZek banko%
vek Druho polovici ode mne
idoatanele a2 po vykeninf svá ů-
Iohy"
"M4 díky pane hrab?" pravila
(abriela a její nivě ocl avítily
nyní docela jinak nel dříve ne
boť mela iil peníxe t roce "Teď
mi jeití udejte jak by a k vita
mohl Ilovik doetati"
"Zýtra TCČer poíletě avou dce%
ru do Tuillerií — Jejti jí tuto tj
ako"
Baci-iochi ciilil prive aihnouti
do avl tobolky a d ti a nf jednu
viititu travice Uwyatil ae ale
jinak Strčil tololku zase do
kapay a pravil dále:
"Vlak ne Řeknete ave dceři
aby ae ptala na hrabete Bacciochi
bo : (tloolícf i ke mne dovedou a
ji jí pak fikna v který TeJer
byck pro vie přijel
"To nejde pane hrabe ?
"Pro! by to neo?w
t3Í°lů ijarkét nem( o
pm Vě itt ro ee mezi nimi ujed
nalo'' "A T?řit to papíru— to takf
neje Jen Um iet arpu dce
r a ona nebude mít ani tulení ol
ae rUttni Jedni Ji jí neřeknu
nic Tíce nel en% 4 yy jk bude
te vfditi 2e máte tohoto dne ve
fer o devité bodínS na nimřití
de la Concorde na tu ne řekati %
pak pojedete ae mnou na simek
Beawrejard p vlečko ottc{
ff poatariíM jilí - -
PriTě v tato chvíli bylo ca
dveře tohoto pokojíka aiabě (r
klekána
Bacpochi ftrpl tltk
ak travtíka tbledla Ykamle
ni byla aaae jao jinOy ctU4B
{JvihU ae a pravila :
"Jen aeďte pane hrbe'
Pak l!a ku dTcfíia ctevfela jt
Přede dveřmi tlil tlagtý ho
podeký ja obličeji napadne
bledý a třeaa ae rozčilením' !
"Ticbo' pravil leptem vchi
seje d i pokoje "J ii 0tt fa
tidelť' ír ui
fAno'
"Yldy f vie ade vidím HutU
pryř Za hodina ttjie cel dún
(jeateo a probij Jiu Tcq Jeden
fbúp ubil dole druhého a stekl
Teďbuiůa zde v let ko probledl
vaL Dělejte abyste přilel pryř
ice bďdete mít a toho nepřqem-
pautn i í t i
Baeciochi zbledl nebof by ma
(a bylo velmi nepříjemným býva
lo kdyby ae byl zde eeel 4řad
níi ařízepci %lkol by byl jen
tvé jméno zde udali potřeboval
a by bo hned zaae ropatilv : t
Traraka nafi pohlédla doLax-
-n zrakem
¥ J4 vito dlkoju za rali pozor-
soet pravil Bacciochi Taoepod
akéraa a leptal pak od tohoto
odstoupiv t
♦'ýtr Teřer olekiv&m Taii
"Ji jí tam polin Teď popS-
nc-R a
♦'Buďte tak laskav pano hos
podeký a vyveďte mne ven Ji
se vim ta to odměním"
llořpodiiký vedl nejvyliího ko
mořího k malým sadním dveřím
a pustil bo jimi na ulici
V cÍMtřorS lomnaih
Druhého dne odebral eo mar
k{ de Montholon do Tuillerií
Jeden bratr jeho otce býval sa
dřivejlich dob důvěrným přítelem
Ludvika Napoleona a proto si
dělal markýs nyni tím ve tlí na
ději že nebude jeho rozmluva
bez výsledku kleroul chtěl a cí
atřem míti
Zileiitottt týkající bo prince de
Caracrata jeho domněli smrt a
opětné no objevení — dala podnět
k rozaihlému vyšetřování a ač
koli se vSeho tohuto vyšetřování
nic určitého na jero nevyšlo byli
přece někteří úřadnk-i ve vezení
La Roquette svých ůřada zbavc
ni# neboť to bral policejní prefekt
Pictri velmi přísně na váhu po
něvadž mu byl císař svou mcbio
kojenoat za to projevil
Princ Camcrata byl oviem za
se obezřelostt Bacciochi ho neško
dným uZiněn a tato událost upev
nila jej tím více v Napoleonově
přízni ale vzdor tomu se balila
v jakřni neproniknutelné tajem
tvía císař i císařovna by h oba
hlubokým záštím proti vypově
zenému princi Eaplněni
Bozmluva markýze de Montho
lon byla dloubá a bouřlivá Mař
kýz žádal nelíčeným ep&sobem
objasnění stranu toho co se bylo
Dolores a a princem de Carae-
rata dělo a nazýval to lajnými a
hanebnými pletichami jichž prý
se řpatní rádcové cítařovi dopus
stili Chtěl aby byla cela ta věc
přísně vyšetřena a oběti těchto
dvorských plotu h aby byly zase
na svobodu propuštěny i vyji-
dřil se ku konci že by tím cíař
nejlépe dokázal v jakém poměru
k těm pletichám svých nehodných
dSvěrníku stojí
Napoleon potlaíil tak dalece
svSj vnitřní vztek že přijal na
oko markýzovo vyjádFeuí ee vSí
ochotou ale ku konci pravil žo
co se týče záležitosti Dolores Kor
tinové že o tom neví ničeho ale
v záležitosti prince že nemůže
proto nic dělati puuěvuJŽ musí
on jako každý jiný občan zákona
letřiti Princ Camer-ta jednal
prý {Hietile a přenáhleně a nyní
Žo musí jen sobě ty nepříjemné
následky připisovali — zejména
proto žo užíval nepravého jména
a že plestoupil zákaz týkající se
souboje
Markýs se nadarmo snažil aby
u pamatoval Napoleona na záslu
hy a hrdinské činy tohoto mladé
ho a udatného jenerala
Najoleon pokrčil pouze rame-
noma a vyjádřil c Že nemůže
podobné výroky soudu odvolali
pakli nechce zákonem odejmout
vážnoat
Konec této rozmluvy oyl pří
krý a hrozivý
Markýs se nemohl zdrželi aby
byl ostrými slávy čím dál tím ví
ce ae zmáhající přechmaty vlády
nekáral a na ncSťastné a toho ná
sledky neukazoval Ludvík Na
polen byl ale ve svých odpově
díeh velmi zdrželivý neboť pos
snal žo jsou mužové jako mař
kýz de' Montholon pro jeho vlá
do velmi nebezpečnými nepřáteli
a proto ae v nim tím více i?rtlí
lo předsevzetí nechat prince de
CameraU jealě déle na CayenuS
se trápili a očinit bo na vždy ne
Ikoduým PrfXe dyáb markýs
pravý opak toto Co byl samýiltl
Kdyi odcházel od císař lito
val tobo že byl svá tlecb$tn4 slo
va n takového nehodného Člo
věka zahodil aniž by byl svému
příteli pomoci mohl : za to měl
ale také Tědmft ie nyní poznal
povahu onoho muže jenž tál v
čele francouzského národa
Když e vrátil do svého bytu
poznal mu Juan hned na obliji
ie ix? řr"?ř d# pawerala žádné
naděje nenl Pokroč 4 mu vstříc
podal mu ruku a pravil :
"Proto ae pa tan nehněvej je
stli se ji tobo nešťastníka jenž
mi týU t té nezdravé krajině za
krátký las pochován kia vysvo
bodím a Luiíy lsti anebo násilím
jeho kálaní na z rukou ho vyrvu"
"Jen se v ničem ntplenáhli
napomínal jej markýs s otcovskou
laskavosti
"Prince musíme dostat na svo
bodu Já na to nasadím sv5j ži
vot - A hle to je poděkování
jakého se nejudatcljííiq lAuiom
t francouzského vojska dostává
Pak je to skutečnou kletbou ▼
řadách tohoto vojska bojovali a
přijde řas Ie bqcje jeu yyvrhel
Člověčenstva vylSí místa ve voj
tli zastupovat)"
"Ta neplecha se a trestem no
mine mái pravda přiteli" dolo
žil markýz "Bjejž Bab aby ne
stihl tento treat ubohou Francii
n ýbrl jen ty kdol jsou vinni"
Od té doby nzrávalo v Juanovi
předsevzetí aby stSj 00 stOj prin
ce de Camerata vysvobodil i za
nálel m jel tě dlouhý čas svými
pláay anil by je vlak byl mař
it fzovt sdělil dokud nebyly na
vlečky strany dobře promyšleny
Kdyi byl markýs de Montho
lon a eíaaf ovy komnaty odděl
přiiel tam jeho poctivý důvěrník
nejryUí komoří Bacciochi jenž
také sa strýce císařova ae vydá
val Co spolu tito dva mužové po
celou hodinu mluvili co vlečko
Bacciochi císařovi odhalil nemfi
ieme říci poněvadi je nikdo ne
poslouchal Také se nera5že s
jistotou udati zdali Napoleon a
Eugenie jak se s mnoha stran
tvrdí ukrutných linu Bacciochi
he jel na to brzo následovaly
účastnými byli — ale Ie jim byly
následky z toho vítány nemaže
nikdo upříti Eugenie nenávidě
la Žofii llowardovou právě tak
jako nenáviděl Napoleon prince
de Camerata
Po této důvěrné rozmluvě kte
rouž měl Bacciochi a císařem v
jeho komnatě zůstal také u cín
8ařského stolu byv od svého pá
na milostivě přijat Ale zdálo se
že mělo i toto pozvání svou pří
činu poněvadž Bacciochi zase cí
aařo do jeho komnaty doprovodil
dav dříve svému služebnictvu
rozkaz aby děvče které k večeru
po něm ptáti se bude do císař
akých komnat uvedli a sice skrze
přední pokoje v nichž nejsou ani
pobočníkové ani komoří
Takové rozkazy se strany Bao
ciochi-ho nebyly ostatně nic nov
vého neboť chodily zde i v paláci
Elysejském velmi Často krásné
dívky takovýmito prázdnými tas
lony a nej vyšli komoří byl v
tom ohledu výborný znalec jenž
věděl čím se nejlépe svému panu
strýci zavděčí
K rozkazu své matky kteréž
ar Ta r
se Markéta ueiangerova jsko
dračice bála a proto každé její
poručení bez odkladu konala
vstoupila tato dívka do Tuillerií
Přes vybledlé světlé šaty taěla
přehozený starý Šátek kterýž dr
žela v předu dohromady stažený
na hlavě tuěla malý neúbledný
klobouček
Tíáala se jako by se byla ně
jakého neUěatí strachovala když
kráčela nahoru po schodech do
onoho odděleni zámku kde by
dlel Bacciochi Několikrát ji
na[ailo aby se zase vrátila ala
to nesměla udělati neboť znala
železnou přísnost své matky i
věděla že by ji lato těžce potre
stala kdyby se vrátila s ncpoH
zenou Tato ubohá a třesoucí se
dívka byla jako holubice mezi
dvěiua jestřáby — zde i doma byl
její ooud ukrutný
Konečně si přece dodala srdna
tosli a přiblížila se k pokojům
chtíc se zeptali sloužících v před
ním pokoji na hraběte Bacciochi
ho Sklopila své krásné oči studem
když tito nestydatí hejskové
usmívajíce se od hlavy a! k patě
ji prohlíželi a jeden na druhého
mrkali Pak Sla za sloužícím
který ji vedl celou řadou prís
zdných pokoj S do oddělení kde
bydlel císař Nevěděla sama
kam jde i musela plnití rozkaz
své íratky
V saloně před soukromou ko
mnatou císaře přijal ji od slouží
čího Bacciochi Prohlédl si ji i
uznal že jest v skutku velmi
krásná a že se hodí úplně pro jo
ho pána — jsa jii napřed jist ie
mu bude za to povděien
Bacciochi uvedl pak nesmělou
cjťvku do císařovy komnaty a f es
kl jí že tam obdrží odpověď
Toto nevinné dítě uvěřilo tomu
padouchovi jenž hned na to zase
s cíatařovy komnaty vylel
Co se dále dělo o tom vy pra
vují papíry které se roku ls"0 v
Tuilleríích mezi tajnými listinami
nalezly
Za pul hoJ:-oa o iU
Markéta bez klobouku a rozcus
chanými vlasy a s vydělenýma
očima jako ultvaná lan která sa
křídou cenu před záhubou se za
Vhráqit chce dq prázdného salo
uu a utíkala k protějším dyeřím
Byla by snad oknem vyskočila
VJyby byly zamřeny bývaly jen
aby se před pronásledujícím ji
Bacciochi tu a jeho pochopy zas
chrfcniia Tentokrát zvítězHa
oviem její nevinnost ale věděla
že musí jeltž dále prchali aby ú
plně z nebezpečí vyvázla Běže
la zpět prázdnými pokoji kudy
g?m byla přišla neohlížejíc se na
sloužící Konečně byla na chod
bě a pak na schodech po nich!
skoro letem dolu seběhla
Když ae dostala až do dvora
zastavila se na chvilku aby si
trochu odůchla a se ochladila
JMouboate zde lekali nesměla
poněvadž nevěděla zdali ji pro
následují Jako stín spěchala podle zdí
přes rozsáhlý dvoř až přišla ku
klenutému projezdu Vyběhla
ven ale nevěděla do které ulice
sa má pustili i běžela jeStějako
divoká a! byla jii daleko od
Tuillerií Takto běžela jen na
zdař Bab Ale přec se ji konečně
podařilo do předměstí Beleville
se dostali kde její matka byditla
Kdyi ae ale octnula před svým
vlastním domem zarazila se
uleknutím neboť se u pamatovala
co na ni doma čťká Najednou
te dala zase do běhu a utíkala v
jinou stranu jen aby nemusela
doma se vrátiti
Konečně slyiela za sebou ury
oblené kroky Apii by se byla
ohlédla běžela po prázdném pro
stranství dále V&kol byla Čirá
tma Ie nevěděla kam vlastně
běží V celém okolí bylo ticho
a nikde nepozorovala ž byl by
lidaký tvor na blízku ' Konečně
e octnula ai o samé železnice
Byla jii tak utrmáceni ie klesla
vedle železných koleji Studené
ielezo vedle sebo necítila neboť
byla bea sebe
Noční vítr pohrával jejími via
J j0] ohliřej byl bledý jako
smrt a její ruce i noby ležel v
jako zdřevěnělé
Po tomto unaveni usnula a její
tělo zabalené Šátkem odpočívá
lo polovice na trávě vedle ko
lejí a z polovice na kolejích anii
by byla ve své unavosti studené
železo pod Bebou cítila Takto
ležela již přes hodinu : bylo již po
pul noci a bledý měsíc vyskočil
právě z mračen a vrhal na tuto
pustou krajinu a na spící děvče
slabé světlo
Najednou bylo slyšet i vzdálet
né brčení a čím déle toto trvalo
tím silnější so zdálo býti a tím
více se při tom zorně otřásala To
ale dívku neprobudilo a již za
několik minut by ji byl vlak pře- ]
jel
Ale právě v ' tu dobu přiblížil
se k nf muž se světlem Byl to
blída! od železnice který ji tam
byl spozoroval Je5te byl ale na
druhé straně přes železnici V
tu chvíli se Markéta probudila
zdvihla se a pohlížela vyděšeným
zrakem kolem sebe
Tlak byl již na blízku Jedním
skokem octnul se hlídač před že
lesnici a strhl s sebou dívku od
kolejí Již byl svrchovaný čas
neboť by ji byl vlak málem za
sáhl Markéta byla jako v straš
ném snu Hledíc vyvalenýma
očima za vlakem nemohla ani
slova ze sebe vyrazili
"Vy mažete mluvit o štěstí že
jste vyvázla z toho nebezpečí 1"
zvolal hlídač podávaje děvčeti
ruku aby se o ni opřela "Ale
řekněte mi jak jeto sem přišla?"
"Odpusťte roi to já zde usnu
la" odpověděla Markéta zajíkáš
výra hlasem
"A k tomu jste si vyhledala ty
koleje?" tázal se hlídač kroutě
hlavou "To asi nebude pravda
Já myslím ie Jto zde hledala
smrt Copak jste ztí a co jste
zde tak pozdě hledala í"
Markéta zamumlala několik
nesrczumitelných slov Pak ji
ale sily opustily i sklepla bez ne
bo na zem
"To je v í-kutku podivná věc"
mumlal hlídač sám pro sebe "alo
mně je jí líto Udělám tedy do
brý skutek a vezmu ji s sebou do
mu ať na to již má stará trochu
brnčí : žárlivá je k tomu dost Já
přec nemohu to ubohé stvořeni
zde noc hati Ano vezmu ji s se
bou" Vyzdvihl Markétu v náručí a
nesl ji ku svému domku kde naft
jeho žena čekala
J' la via na Cayenne
Dříve než budeme popisovat!
cestu Olympia Aguada jenž byl
do Spaněl pospíSil aby tam vy
hledal svou Dolores povíme ně
co o osudu prince de Camerata
Když bo byl Bacciochi v Bou
lonském lesíku městské stráži
vydal tu teprv nahlédl princ že
jest zrazen a že nalí čeká teŽký
osud V prvním okamžeuí měl
úmysl naplita se vysvobodit!
anebo v boji s těmito jochopy
paJnouti A& tech byla velká
síla že jim bylo docela snadnou
úlohou jeho kord mu vzíti a se
ho zmocnili
Nyní sedil ve voze v trudném
zamyšlení
Jeden z policejních pochopa
sedl si ke kočímu a udal mu kam
má jeti Nějaký čas jeli podél
hradeb pak ale viděl Camerata
lo se od hradeb
_ města víc a
více vzdalují
On nepromluvil ani slova a ne
zeptal e kam ho vezou neboť
věděl že by mu na jeho otázky
jen pokrčením ramenoma odpo
věděli a mimo to mohl již napřed
vědětí ie ho zavezou do nějaké
ho jiného vězení které jest pev
něji! a jislějfí
Asi za hodinu zastavil so povoz
před tvrzí Ivry Sem so obyčejně
sváželi takoví nešťastníci kteří
měli býti ze země vyvezeni a
proto se princ nemálo zelekl
kdyi vystoupil z povozu a viděl
kam bo vedou
Tedy mne vedete do Ivry?"
zvolal chvějícím se hlasem "A
proř ? Co chcete se mnou dělal V
"Jen pojďte s námi k velitelo
vi' odpověděl vfidce raěsUkýcb
strážníkS "od toho se jii dovíte
co so s vámi stane'
"Ne toho bych se byl nenas
dál !" zvolal princ "ie mám býti
jako zločinec deportován"
"Já o tom nio nevím pane já
ani neznám vale jméno Jen
pojďte a námi"
Camerata byl odveden na pev
nost a tam byl na strážnici až do
rána co vězen držán
Pak byl veden dostatečným
průvodem voják & k velitelovi
jenž byl Člověk pyiný a nadutý
který byl slepým vykonáním ob
držených rozkazu v měsici listos
pada 1551 své Štěstí založil
Tento dal od svého písaře o
sobnost princovu zjistili a poru
čil pak aby ho odvedli do vězení
"Dovolte abych se vás směl
zeplati zdaliž budu také mezi
deportovanými V tázal se Camo
rata 3
"Vy přijdeto na řertfiv ostrov
pane" odpověděl velitel zkrátka
a tak lhostejně jako by so tu by
lo o nějakou procházku jednalo
"Do těch močál 5 kde musí
každý zimnici zabynouti ?" zvo
lal princ zděšen "Proč se mi
raději neprokáže ta milost a to
dobrodiní abych zde zemřel pod
guilotinouř Tedy mám býti jen
znenáhla zavražděn na těch straš
ných ostrovech z nichž so nikdo
nevrátí!"
"Takaní vál rozsudek já tu
nemám nic jiného co dělali nei
tento rozsudek vykonat"
"Proklatá budil tato roka
která bojovala pro mého vraha
Proklatá budiž tato řádová stuž
ka po kteréi nyní slapu Běda
těm padouch 3 m kteří ten rozsu
dek vynesli trest bolí je nemine
A třebas byli dnes jcítě nachem
oděni třebas měli v rukou nej
vyšlí moc které tak hanebně
zneužívají — vlak přijde den v
ne niž bude jejich nachový oblek
na cáry roztrhán a v prach zaSla
pán v němí budou li bídníci od
celého světa prokleti A Já vím
jistě žo ten den přijde nebeť jest
B5h spravedlivý Ty bolestné
vzdechy a nářky víech těch ne
ÍťatníkB kteří jsou nevinně
vražděni ozývají ee ai k tr&nu
nejvySšíbo soudce — jediné poky
nutí jebo ruky jediný blesk po
stačí aby rozdrtil ty bídníky — j
Jen sem nevolejte ty pochopy
raději vyíiďto mou kletbu těm
padouch&m kterým elenžite Ta
ké vy budete někdy se mnou sou
hlasit! také vy si budete vzpo
mínali na má slova a vaši rtové
budou pronášcti tutéž kletbu
Běda vaší vlasti já ji vidím zpu
stošenu zhanobenu a roztrhána
vinou těch bidníkS jež tak biu
boko nenávidím že jdu právě s
lakovým pocitem do vyhnanství
jako kdyi člověk utíká před na
kažlivým morem Já jsem připra
ven konejte svou povinnost"
Camerata mrštil velkokříJem
čestně legie který mu byl někdy
cí-iař na prsa připnul o zem a
šlápnul na něj
"Do vězení s tím buřičem!"
zvolal velitel "a sice do toho
nejhoršího které zde jest aby to
uc ítil jak se takoví odtojníci tre
stají"" "A vy v ekutku myslíte Že mne
můžete pokořili kdyi jsem já v
tuto hodinu so světem své účty
uzavřel a když jsem hotov i nej
trapnější smrti jakou jen ďábel
vymyslili iuúie vslřícjíti ? Princ
Camerata snese již všecko a zu
uláno při toto docela chladným
Jen si ještě vymyslete něco hor
Šího na mne ale toho ode mne
neočekávejte že ze svých úst ne
co jiného vypustím než kletbu
Ustupte ode mne" obořil se pak
na pochopy kteří se naii sápali
počali "a neojKvažujt0 8e na mne
náhnouti Prvního kdo so ke
mně přiblíží rozdrtím pěstí anes
bo ho uškrtím Princ Camerata
pSjde do svého vězeni bez vaši
pomoci"
"A spozorujeto li dost málo na
tom odbojníku ie chtěl prchnou
ti" pravil velitel jsa nyní hrdým
so chováním vězně ještě více roz
vzteklen --zastřelte bo jako pna
— ale no jen ho ]ostřelte aby
chom ho mohli v železech na
Cayenne poslati"
Princ si těchto slov ani nevši
mnul a kráčel pevným krokem
po trávníku do svého vězeni
Hed i tel tohoto vězení jenž byl
podřízen velitelovi musel jeho
rozkaz přísně vykonali
Odvedli prince do tmavého
těsného i-iliřo v kterémž mnc
ještě s dvěma vězni býti Jen za
mříženým úzkým okénkem pada
lo lam sporé světlo Zápach v
této díře byl nesnesitelný V
koutě bylo trochu zpuchřelé slá
my která sloužila "J -
to 1 " ože mimo
měl starou lidlici pak
chleb a vodu společně s ostatní
mi vězni v jichž společnosti mu
sjI ku zostřeni svého trestu za
stali Jeden z lěchlě hrubých chlapa
byl galejní trestanec a druhý měl
obličej jako anglický pes a byl
vzteklý jako jedovatá zmije jež
číhá na kořUt aby d ní své je
dovaté zuby zaťala Byl to John
služebník falešného voj vody de
Medina
Když se princ Camerta Jertov
ných šprým i a bouřeni těchto
svých spoluvězňů zúčastiti ne
chtěl 1 (Ostavili se proti němu co
nepřátelé 1 poulili každé příleži
tosti jen aby bo 1 mohli potupit a
pozlobit
Nějaký Čas i dal Camerata ty
to surové útoky líbili poněvadž
a nimi vůbec do Žádného styku
vstoupili nechtěl To ale pova
žovali jeden i druhý za bázlivost
a byli pak ještě drlojlí a nesty
datější t t
Zvlállě ten klábonosý Angli
čan nemoha si na nikom jiném
vztek vyliti dráždil a popuzoval
shovívavost prince ai bo koneč
ně trpělivost předla Chytil An
gličana v p&li těla a stiskl jej tak
silně ie v něm vlečky kosti
chrupaly a le mu sklesly ruce ja
ko bez vlády k zemi
Ale hrome zasténal John
"vy jte mne celého rozlámal
Máváš udělal jenana nějaký
čas neškodným Teď aspoň víte
ie se mnou nejsou ierty Já vám
tentokrát na zdraví neublížil Za
dva dni budete moct zaso nikami
vládnouti ale dostanu li vát jo
Sté jednou do náručí pak a toho
tak lehce nevyjdete"
Po té se princ uložit na slámu
jako by se bylo nio nestalo n spal
docela bez starosti
JeilS přede duem byli vězňové
kteří měli býti na Cayenne vyvě
šeni do velkého železného vozu
naloženi a pod silnou stráží k ná
draží dopraveni Tam jii byli
vagony se zamříleným! okny pro
ně přichystány Nastrkali je do
nich a do kaicfého voau dali ta-
ké několik ozbrojených voják & a
odvezli je do Toulonu kde jii
nákladní loďYonne na ně čekala
Do tohoto přístava byli sa vlech
končin Francie političtí aločinco
vé a odpůrcovo Nspoloonovi st #-
zeni aby bylí odsud buďto na
Cayenne anebo na ostrovy před
Guyanou ležící zavěšeni
Kdyi byli tito nešťastnici na
loď vedeni stálo proti aios St
dět namířených a po ©boa stra
nách byly řady silně ozbrojených
vojákB aby každou Tspcar
každý pokus o útěk zamezili
Princ Camerata Idedět na vše
cky tyto přípravy baawba! vlády
opovržením a tento aSj ojm4
sdílel se sto jinými maži kteří
bytí pro své politické smýšleni k
zavezeni odsouzeni a mimo ta
I ještě as! a dvěma sty sprostých
aločmcS iirkai m ! bea j
rozdílu do dolejších prostor lodě
e stěnati a kolem těchto pro-
stor byli atrážntci a za atřižeaý-
mi okny Mezi tolika lidstvem
panoval jak se samo m boa ros
ami nesnesitelný puch a k tot&a
ještě ta myšlenka která by U pro
každého poctivce nsneÍtelaoa
že zde musí s nej horším vyvrhe
lem člověčenstva pohromadě býti
V okolních strážnicích byli vo
jáci s nabitými puškami kuří
mohli zamřtžeaýtni okny reloa
vnitřní prostoru přehlédaoali
Nákladní loď Vonn vyptala
na moře a o celý la co tato
plavba trvala bylo odsoussacSm
jen málo kdy dovoleno na Čer
stvý vzduch vyjiti a to jea tea
krát když nebylo v a kol aie jiné
ho viděli nei voda a obloha
Konečně se rozšířila na lodi
zpráva Že jsou brzo jii na místě
Jii so chýlilo k večera kdyi při
plula loď k ostrov 2 to na a3i měli
býti odsouzenci vysazeni Jsou
zdo zvláště tři ostrovy které ne
daleko Guianny pode jnésem
Cayenne z moře vystopuji : j4a
ostrov slovo královský druhý
čertův a třetí sv Joseía
Velitel této trestnkké osady
sídli na ootrově královském čers
t&r ootrov jtt ustanoven pro po
litické zločince a ostrov sv Jo
fa pro galejní trestance kteří m
sem z francouzských galeji savá
Její aby zde zahynuli
Kdyi byli galejní trestanci na
ostrov sv Joavf vy mucuí byli
pak Ca menta a Xho drakové na
malých lodích od veslař a na čerti
ostrov odvezeni
Přísný soudce
m-1 ataamc iku
{ItnattairtM }
Za nedlouho byla Litva rot bo
dnuta Bitevni čára nepřítelova
v středu prolomena nemohla so
dlouho drželi a vojko nepřátel
ské dokonale poraženo hldata
spása svoji v divém útiku
tvapitan laazlo krvácet z t
hlubokých ran
NejboIeatRCjJi nejkrvavějíi za
í4Žena mu do srdce jen tu cítil
jen na tu my til Vihty otatai
zahojí čas tato ba le boleti vČně
Viíchni kd po £ boje
Uízku mu byli divili m až LWaé
jeho udatnosti Viichni pravili
ie tak bojovali ru&že Jon Člavtk
kltrý z&mylně smrt bledá Kde
kdle nejhustěji pr4ly„ kde seul
nejděsněji! v hod ~U
Jen tam
Každý radovnl x a těle doby
tého vítězství jen dva mulové
nesdíleli v leobecnoa radost
SUrý generál a kapitán IJUzbl
Kdyi několik hodin po kitvě
eilá tlupa v řadě stál plieválal
generál v plné parádě před ni a
velel aby sstoupila so do čtver
ce Nikdo netaSil co sodtti ba
de Slor d!Uiojs(kl postavil —
do středu Čtrerhranu
"Vojáci prvil stařičký vojo
v&dce za všeobecného ticha "při
jměte díky mé sa dobyti vitěz
ttvl Kázal jsem vám zde so
shromáždili abych nejdataějli s
vás ve jménu vlasti odměailPáei
důstojníci kdo slahaje prvnika
vyznamenáni T
Jednohlasně jmenován syn
nerálSv
uKapitinfIXizlópřUtBp sem!
Lásalú — na smrt bledý sotva
k poznáni — předsiospit 3Il!ky
připnul ma generál loatné vysna
menánl na prta Jak třást ae
při tom raka otcova! -
Hlučné vSeoUcné -Sláva r
pozdravilo vyznamenaného
Kdyi 1 ottUtuí jichl jmen
nerál předčila' dal vyzaam
ním poděleni byli otevřelo so na
pokynuti generálovo čelo čtver
hranu a dvě baterio vjely do ně
ho Vojínové pobližoli tázavě a
sebe nikdo netaiit co lodý voje
víidcé zamýSlí
Děla jsou nabít a potava
přel lady DSIoatřeld zapálili
zápalky a očekávali dalJXeh roa
kaaS
Kdyi bylo v Je v poládkvjl
opět starý generál do č lve re a
pravil : Vojáci ! právě jteot od
měnit udatnost ala nynf maním
polreeUti toho jejl před vámi
obžalovali muaím pro zanedbáš!
nejavělějif povianoati
Y tomto okamžik a nebylo me
zi drsnými v bojích o taž lý mi bo
jovníky nikoho jekal prsa by
nebyla pronikla palčivá boUwt
Ukrutných slov těch nikdo no
čekával vljchal a áakoaU Uáalš
"Kaldý a nás koaal daea svoji
povinnost kdol byl tady aai ten
jenž zapoměl že jest votikeaaf
General pokračoval ZloČia
mula dSUtojnfka n někol laUju
nelze ospravedlní ti opustil v do
bě nej rozhod a!j li prapor i sou
druhy avi sv vadilil so sJ!ih
boj Ne potře bej i aai plipocJ
nati Jaký trast jj stihne vita ta
všlckaU Jea ta lIim i p j
val mt vái% ji-ilaý jhol tr-
stall Eaa4a asii Tiatai sv t
JH~
Zraky stkvěly as mW
dém dltftiavíkavi fl kliJ hrj
gará!va pWckal
Pna kapitán I ásij přdt
pil! svolal ktaaees etlaýM atatf
pásu kvapili polckL
"V okamitkn lmU+J $tr
val g—rkt syn pt4 t-
temaýbr! aločia-sc př4 soadcesa
Včera dáa vám rozkaz abl
přelet MaroSl a epřitl sako
čiL J to pravda!"
"Však vy jto Iujt ULk a
bih Maro Lan KÍ#va4al
vsleat kapitána Nagyasa- Jt
to pravd?
"Ano— "
"Pak vptil jl 8140 aul i
sviřvaé a a{MlW aaýck roa
kaal Jbrl jte na ávim
é rudiav J#t to f-ravtJLt pmm
kapitáne r
"Vi U jest pravd
"KJyl s bitva Jíl roaaaltla a
jltd jKlia4 proto 2 pravé kři
dla vedl vado méav akaWnf
stapvatt poslal vrátil jt v
roahoJaéea kaalik n fNwii-
Jet i to pravd?
l to ft pravd
"A nyní kdyi jie — př4 ý
mi sondmky k ah!t svéasti li
snal dovolají vita Lij ti
"Nemám čko byvk k omtt
tvé přsďae! pase neriie !-
vítd LlstlÓ
"Zcela aiČeVo Čím byt4 ídaÁ
ai své opravdial ptal m chla
dné io al t!aaa jcaaýak
neráL
"Oj-ítaji Ze aka"
"Jedoát správně p& kapt
ae Ie so aepvkošít a a omlw
vali co omluvili ls Nab}tá
mi tedy 1 vyaéti 1 viaJi
roidk avoivutliý r
dk jv&l ani : smrt knU
Vylknav rtl txý rál
ná{dně sblsdaal ovLMtm)
tál ayaí zcfUklidai —
ai ÍJmt
rys krámaéko áiaéU vfclčrj
jb nramaiL
IV
Vojínové V ladé atojitri rvptalt
khMitl: -Navlataijw t a ml
smHti ro akčtaac !
Sbor dCUtujaikl prvt x a
loo Nadarmo !
mJm a bok jt mi kt !~
Celý plak rLá araaái (rumli
za milost aviak i aí obotžcíi
chlaJcou odpověď:
Jeo 11 bob jt mitt
Kolikrát jíl kričvl od {
smrti vtři? v ko!aka b-ltá A
kUil jt amaliU tváři V tai!
1 natd4y ia-l a bvj pít til -
kfk ran kUrým vlak n#piU4l(
aby dolil so dae kly prwp U
smrti ro aločiac Jiii no
měl aai aby s lálaě prck!é
daal IJel4 ma vyaali
a jil měl a mřiii t Br-tt!t ja
mřel amrti krdíOi
IS prukUUnl tvalka vtl [
sám jfvaeril kati aaalla tUy
yaot r aky ol-)tf%1 víř-
IdL
!!jl kIčL
V okamlika Wm 4vHtU
rosčiUstt mmií voyáky s]vyUao
lapa Vybraaýca iml mail
sJrihb so roaaaltfk vy kvot
Vojáci ! JestiUl p aplvaati
Iři txkaaj i jt njml %f
kdf v raaara v-rta spvaa
ft4ho OixaváiitoU M-ati VI ko
náai rua-Mdk odpař řit st um
Či oným plWB ajUCaií n
svoji vojnk čsat le eU tio-
p -o liik-U dm
Tak pravd sril a aa jko
pkyn čail dělalřki řiprty
Na vojka ii4! jak viká
a m aoko v } itanai to při a !
Přáuié poUckkto a ta-Ílt
dable
pravil kuiatě katili j
Lászlú
KaJdi srlo ckviU —
okamlka áxkowtá mrtvé Uck~
pnaovalo v rUm tábuřa
Pobočaik dl tura MalavU aav4
meal :
Jedata lvi! Tttí
P třtim am4 aaklmk
iest výtstřril n nj4tajU voji
njrdaat}U dlatojaik kkai mr
tr k setax
Skoro kaldl oko alU so lt
mi j otlačvj gvrllv alal
chladný avatf
Kapii byt av4 tlml
miatě pwtt4rvbav
Pak kázal grál aby
ckat d tábora wdebmli m sxkl
aSy so newpwváldl hthlu k I
hrvbe poprnvenéb
Kdyi byl ataltčký A-
samotě síUtal a čvrtvéao n
stáli a sk!edl n tm ml
pahorek AI 4m4 ckidtý
kUdaý bl4j jm tměaut r-
sem s kldéka ry yaral ave
výtlovná bvloU A kdyi trý
ten mal tak apřa aa krv pw
kJilet vyhrkly ma a očt !ay a
o akoro bs abs skbmt a aiakf
rov O v!ká by U na Uj—t la
jl w tomto okamlika ardoe Us
vo nliral ! By ly to prvni al
8J starého male OUm rkm
áValosi kdava svwj opíraje pořv
lil so v myibtaky a trpká etáaka
zachvi val maolús bolt Jk
hrdiaao úU jko -Prvi so tak
maUo stáli F T— UmsJ slátal ma
odpověď dlalen
V lile tavili saaalt vadackm
výstřel a kaU iotal m aÍWt
lýcia kaSklt garáivfa
"Ta kal byla mai rč-a
smrt syi méko Vboal Ulé!
VaatvoK ta atráta cl teprv 4
ma!
rxloiiU círvJL riaa— ttrix
tm - W ihnme k-p gwmc%l mm
kaat ki k rio kal rtv k
sssu
tlii kd a tsa aavdatl
vviwthMráai namis vý2dkm a
alUcaks ljemtYÍm ki fatfwLl
kuk a%ěk-3 p titasmaoni
v I tr-i
Bvt KaraJáJ atary a£
kar-l T i'i Nik-
koiji přJ sauti fMU aa a tíži
vá Ja-r maiviao lékaře a liji
t#to dj-tat 1 la lal aky
mt jw Ultt pak áaaž a fM
iWí WXt klatltkiX
Li kat LW l pevttW vy
píL
P4 -: &tiv p4 ta
rý ttr "mfUl d%ě Maé
k! d Ml ar rnanM pi
U) Ul M llulji ptal
IraiMW't ftZ j4t "w-a ks-'
ty lak Ori
att } k ar Iat jle tar fm
wwr av o tttuix svě
ta r
Vlwi d%i By t fc pe
ti kajnt LÁaala a wloe jk je
aerála jl siiua iMa4 k aU
by l atitt wtaw
mSÁim+ ki ji-l syk fř
kaM mí srÁJ%v ajio
i- to-l m j alts : já j-na% k
(a-uřwi drala pak kaú vjtáal
ji a mrtviio til miko aaV
ata4W kajxi Ná-14 pravda
pa dtkWrtiv 1 to akaa na
vvaradU
-Nikmar
Po akškav Uuk vzal a mm
boa Ukal Ujm4ti aUréaa ka
sa ra da krwbta
CRETE NEBRASttA
v CCNttit DUHASL
Paai k--ii a~
l- v#rc# tmtkké fi-
icaM a-4ay atu
čWv !tIa dral
ICF STC1DL
tw4f 41ř hÁlii kraaay
vé 2Jy 4-tí jk m k14kOW
aka dMt-l kpl ka tll
KT ČADA-
Otav tuk svio tiu dUbrvn
trvaaL &Wv a nints r
tkf jj avlivL
Ui-aý k4irru ttN4
Civ
AitQAcirr
Kvi a kvU_ Ma li
J " ' _
T 4 v c Tccccoa
a ikHa aáata abla
atřvlal jti-rt
áaWi bV
:ukl
a ti : 1 ai l
a vvay áxxLaě -ur%é Y 45
v j v l ky t irailrk i ak
Mák f k kař
krt tk pr%at
}- kJIvoa a vy
v j ita
Main Avenue
X3vs car r tcNctts
Tidball Čí tailor
v CUrtE XřlB
prtitaí prka a svUltadMi
Ca títw tsii--i
5 — v
i Tramkv a tram- ú ?J
„i - oiriy t23
ifetai řrk tíUL— -3
j ij
i rwiilne ttx— 55
j ptklA t a r-- 4 aiiai US
pkékk tfcú doml tSl-íS
i
2tSL TT C '1'llU i ?
PrisBÍa
! kv4 kto % o4Kh-£guk v
S'
v a tm m%tka
MM% aioi k
♦aati maaa ataa
-an
Prisnik
citsrrs uiiittn
a
MAIN AVENCE
VavtW llasry Uktrsj
Lí kal ríw UkáruéJi
Likařké porady mm darmá a-H
tL
nrpty
(ftpnkvaiw
Zdí ti kára n roa
KAIN a tza :i
ctaarraixmiu
oiiKl íí Jet a
wtřtjiý BOTAC
tlaIWpr épy ářalal spiy
vm drak Mpoaora y
a4WMt
l řJkm
VeOIXCAlr
CHETE NKB2AS5A
iř—
Jko aápal4 rvk
Maia a tt-i
in:
Jt a3rU a a-řtTxi"-! t
i v i!__r C -ť-t
- i r _ _T3 OOC v
N vškii Zmmkf obavaii ký sávoit
Vyrokkj daaáci laaxtrykMšs-a-l-pjcik
vycaožaidk tí4naá vily
m vaUtim vlb-irz
Za vis sJboli m ril
2110CXCE tU EOLESTI
u člctčia a rtiřcto
j4t slaný asarf
LiniUEtlT
araail to 44 ut T ii-TÍ3Í JtTT
xsi bit arzae st axrs&Sk]
cmataxai xul si v-rvrLaii
asá MaTKtxMJd řetaa Tti
un4iutu U3timi£st
svMuuv wau-n tviixrx xr
jt sxcs anav cmícl tle
io o iLiV cr iwsurua
litt uoat avar:tja livsa
a ťix mwac camcxr avau
i Chiixno ancrthncs'n
O □ A 11 A
CHICAGO A EA rTCHSO!
i t élui přiná c t sta
efo
i u $ Za tV-r iVsiriV
£hé tA WlmmMM jr%r
ma-lřť
Jhié m ať - i r mj
OMAUA ACHiCASo:
tžsai i sící idy
BJLaiaj zwast
V MimMcai Tjuxsi jvma
d Smhsx City YaakttTi 4
rSfc aaJwt n c—U k Sox Cty
a fWák r:tai
V tl!a Jtmrrtte 4 lt
k44
V MaK Pa4 a
ampkj%v iNíitik a v W-k m-t
vrMÍdaMcá
V Canaa BAJ-Oa U tri
Cir FalU CTari City Br-
tW Sl Lwauv
V CUi? u tWttM In
hiA 1tww t OUCnaai
k iW awlai dxAdm
CWa-s CLiw Inm iju
lk a samita
V !trva Frojovt
)ÍUaak- k tam m i m
aU W—
V Cmsc ial dima z
lVaa j#i&xiaai
Látky phxi
IT rumurn n iumm — usy tmmm "m
ti ll£Jff9
3" Ut Ví
ta cx — — f 1 1
mmm Tm
1%T
OH tU 1 aua-t fkftXVr LOIU
iVál
KAXSAS CITY SAlVT
Jí6Eril a
YEULÁ CsTAlLXďl CESTJk
T tCHOD
ls % Jtfj 2rr#wMrfi
Dt v Uiv xvliitai
7" -ba a
'rií"' "' "?'-"' "' "
M mmmr mm 4mmwh
a &m mmu - i i i _
nutil ~tul mm — r - m-
tM tam 1 ni 1 —f — itw -w
i JWteM ím w --i Tma tm
i TiT " " " "-
im# iwfmmi "
to L lir4rv
Jos TsaAjua
J " P Bjmrl 4
aaiatT -%4
S i U n ri
a— j min aav BBata
V -
"
1
