TICH A UmZlTXL
m
Napoleon III a Eugenie
Jťstoriel-ý román j-ol dob
-00009-
Tn lkrk ZavaJa
DÍL II
ďukratoTaat )
Princ Camrritta
Mexi rUrai piny dona Carlo
aa a mladým Iiřlakým princem
který v PaHJi M utvořil ne lihy
j řitel-ký imřr Camerata byl
roriiřl tak ]miiovani hojný ja
ko rylírskv mul vtneSené pova
hy — Hvl bohat jako Olynirio a
Markjs Jehol Matky v Provence
rolne ukoro jeden milion franka
rnu v r nasely Princ Camcrata
vládl rovnel velkými penřtf a
nebyl k Pařili ani tak poután
příjemným livotero jako #vou o
bnivou láskou k Kugenii Zbos
luovlť ji a byl by t stavu býval
via pr nl olřlovali ponivadi
1a něho trvající dojem uřinila
i on tb naději dělal avým řa-
em no ni před oltářem octnouli
Olympio který a Markýxem o
itvamci v Compiegne mi přeavřd
i K uenio onoiuu muli jenl
tál na nejvySSÍin atupni avébo
Jasu přednost dala před dobrot
srdečným Cameralem cítil vlmi
dolřc po řeiu Eugenie balila a
byl phveden le jejt cliiádoet
kaldá hnuti jiní liaky v zárodku
udusí ! TuSil vsakzaroreo ie ta
to nepřekonatelná ttaru2ivo-tt do
aťjíti propaste jí jednou strhne!
Princ CameraU na podobná
vře i ani nepomýšlel ! Miloval Eu
genii přilil bluutninivě ! Djrl jf
ukoro vidy na tlíiku hral a tpU
val ni IpanřUké pian a domní
val ae bohem býti kdyl do jejího
krásného obličeje ra hlede ti a na
vSejiné aapomenouti moh '
Koiuteka dobte vedeta k te
rak náruiivé ji princ miluje a
nechal di to líbili nad íe ji to
lichotilo takovou lásku vzbudili
a mi ad tel aby bvou převahu v
tomto ohledu před jinými na odiv
ktavela — AI po tuto dobu povo
lila princovi Cameralovi mnohou
milost a anil by ne určité vyjá
dřila ntruHila přece v ničem jeho
naděje 1
Olyropio a Markýs povalovali
za zbytečné k Kugcnii se vtírati
ponřvaJí milá v princovi Came
ralovi dosti dobrého ochrance a
aledeli nobe tudil jinýchzálelito
ití Markýz miloval a vychovával
tvého Juana jako vlastního Kyna
Juan zatím povyrostl a co 10 le
tý chlapec ne velmi sluine vyvi
nul Ola pánové jeli touto dobou
provázeni jsouce Juanem jedno
ho večera od Elyxeiakých polí u-
licí St llonoré kolem palais
lioyalu
V tom okamžení kdyl pro vel
ké mnu- tví kulujících se poro
ti jenom Jkornalu k předa jeti
mohli přistoupilo 'Jí jejich vozu
nřkolik lebraček které ruce do
vozu vztahovaly by almulnu ob
drlely Markýl de Montholon nedělná
traiž blile portálům kudy le
bračkám byl přístup nejbliKi —
Tu pojednou řpatří lebračku
ve vybledlých {ateth vlečkou fte
tlíliti—
Voz jel krok za krokem
ŽcbraČka zhlídnouce Claude
vykřikla a utekla — on ale zakryl
obe obličej rukama jako by byl
tiřoo hrozného upatřil
Seskočil s vozu — bžlel v stranu
palai iinyala vrátil e ik zá
hy celý bledý nemluví ani slova
k Olyropiovi a chlapci naxpít —
Co se stalo čeho spatřil o tom
nemluvil — muselo to ale nřco
xvlállne dojímavého býti neboť
dlouhou chvíly zíral cpřene ne
mluvíce ani slova před sebe a je
la obličej prozrazoval veliké
-v nittoí rozčilení— Co byl právě
#patřil uiřlo na nebo nevyslovi
telný účinek — a přece sobé mnsel
]řivediti kdyl v bezsenné noci
tom pfcrnýilel íe tento ukrutný
imJ pouze spravedlivým výsled
kem tyl kdyl nelítostné předvá
děl obraz který ho tak hluboce
dojal t relé své nahotě
Spatřilť onu osobu která mu
oejvyláí blaho livota na věčné
časy zničila onu bytost které
lásko celého srdce svého věnoval
a která bo o nl zločinnou leh
komyslnosti připravila — náhle
#a před ním po 15 letech objevila
~-tyi bídnou žebraíkoo vyvr
helem JiJské spoičnosť — trestají
cí ruka ajáhla ji ukrutně— a
-Claude pocítil bolest nevýslov
nou jaká se od jeho cítuplného
rdce očekávali mohla 1
Pohledem na lebračku zmizela
TUcka trpká upomínka a byť by
i zapomenout! nemohl úplně tak
pfc odpouítíl— vIJyť byla nešťastná-—
dovedla se ale před jeho
zraky okrýti — nenáleží více ie
tralku Adéle de Montholon i
Valentino pokračoval dle sta
rébo avyku t r6m pátrání po
zmizelé Dolorea— adalo se ale ja
ko by jeho namáháni t Pařili
marným z&stati mělo Onen pa
doucb onen faleiný vévoda držel
jt dobí okrytou!
"Předevlím" pravil jednou O
lyi4o "musíme toho bídníka
Htretat a k přiznáni se donutit
jenom on nám male poviJit kde
H Jjrt cei-fci ji TÍn 1"
Olympíol Nemá svému trestu za
všechny ty útrapy které sennoře
připravil njíti ! Valentino e nim
bude počítati 1"
To ponech mně mál býti s
mým rozsudkům spokojen přilil
milosrdně nedopadne 1"
Když tak a Valentinem ještě
rozmlouval vstoupil princ Came
rata do pokoje— Byl bledý a roz
čilený patrně se něco nemilého
přihodilo tomuto jindy tak roz
marně veselému princovi
"Oho m8j milý princi" zvolal
Olympio podávajíce příteli vé
mu ruku an zatím Valentino pos
koj opouštěl 'co se s Vámi štolo !
U viech vSudy snad jste nevstýčil
smutečnou vlajku? VaSo vzezřeni
prozrazuje bouři !
"Uhodnul jste Done Aguado 1
Přicházím především k Vám pos
něvadl Ván za svého pravého
přítele povaluji! Jsem ještě celý
dojat tím co jitém právě zalil!"
"Přijměte mítto princi Came
rata ! Valentino přines několik
láhev Ykemu! Vypravujte! Lo
káte mne l"
"YěcjeM krátká ale osudná 1
Ctéto především toto bezejmenué
psaní a Hlyile pak co Vám jeitě
k sděleni mám !" S těmito řlovy
podal Olympiovi ]natií které
před krátkou dobou obdržel a
jenl znělo takto :
"Někdo kdo s Vámi dobře siný
slía své jmono udat rovněž za tak
tby tečné jako nebezpečné jova
lujc uděluje Vám radu byste v
iuj kratší době Pařil opustil ! Jste
oběti jisté intriky a žárlivosti a
týkající osoba která na Vásřárlí
jest mocnější Vás! Prchněte! Na
šla by se jinak příčina učiniti
Vás neškodným ! Především se
chraňte navilíviti d3m číslo 10 v
Koe St Autoine !"
Ulice SU Antoine tislo 10"
pravil Olympio — "nenachází se v
temle domě druhé pos hodí sulo
ny hraběnky Montijo!"
"Uhodnul jste příteli'"
"A protivník o kterěm je zde
řeč— domnívám se jeho jméno
znáti" pravil Olympio —
"Kterého myslíte ?"
"Jest to princ-preident !"
"Nyní jsem si jist le jeiu se
nemýlil" zvolal Camerata ! Sly
šte dále ! Po obdržení tohoto li
stu na nějl jsem z počátku jako
na nějaký Icrt pohlížel jel jsem
k paní hraběncea nechal se jako
vidy bluhou ohlásili !"
'A nebyl jste přijat" přerušil
Olympio dvojsmyslným úsměvem
prince
"Jakle— Vy jil víte"—
"Milý Camerata" pravil Olym
pio "nevím nic nel-li íe krásné
dámy velmi mnoho vrtocha maji!
Nejste první ani poslední komu
komteska přála aby za kratičký
čas o tom ničeho nevěděla! Na
to se musíme u tak samolibých a
ctižádostivých pant zvykali !
"Vsadil bych se le nahoře by-
la návštěva neboť jsem v malé
vzdálenosti před domem viděl
kabriolet"—
'Bezochyby kabriolet prince
presidenta !"
"Nechaly se dámy zapřítí don
Olympio a to urážlivým způso
bem ! Mému sluhovi se řeklo le
dámy se chystají k odcestování
a le se mně nechávají pořeuSet:
Po jich návrato je to bude těŠiti
kdyl muě budou moct příjmouti"
"Nule milý princi konec se
jaksi poněkud osladil ! Jest to
přece vyřízení které Vaši lásce
všechna nadějí nebéře !"
"Uozhodnul jsem so jil !''
"Nežli tuně Vsšo rozhodnutí
zdělíte připijme si princi ! smál
se Olympio dobrosrdečným spfl-
sobem svým chopíce se sklenice
"piju a Vámi na dobré přátel
ství!"
To jest porvání kterému z
celého srdce rád vyhovuji"
odvětil Camerata který ještě ve
lice rozčílen byl lak íe jeho prve
bledý a jemný obličej nyní téměř
hořel "na dobré přátelství milý
done !"
Oba páni vyprázdnili sklenice -
'A nyní k Vašemu rozhodnu
tí!"
"Musím jistotu míli milý Olym
pio dle tohoto psaní nechci sous
drti ani jednati ! Dobře víte ie k
voli komtesce jil několik soubojů
bylo— mohlo by se později opět
něco podobného opakevati !"
"Žádné přenáhlení princi !"
"To samé já téi myslím a pro
to vyčkám tiše co se dále stane !'
"Neopustíte Paříž V
"Za žádnou cenu ! Nemám se
čeho báli Olympio chti mne o
ným psaním a vyřízením & hra
běnky odstraniti avšak tak snad
no jim nechci do pasti vlézli!
Z Satan o zde a budu dum v ulicí
St Honoré čís 10 v pozorováni
chovati 1 O oni nemají royslci
ie zde maji a nějakým Don Qoi
xotem co"dělati ! PK eám bfih2e
ne r
"Vale rozhodnutí jest úplně
ospravedlněné 1"
"AI ten tak zvaný návrat ae
stane vyhledám opět ty salony
Vy jste zaražen" —
"A budu mSj osud slyŠeti O
lympio ! Miluji Eagenií šíleně !
Dala mně na srozuměnou ie lá
sku mou opětuje 1 Dává li něko
mu jinému přednost pak musí
jedens Klyadnont !"
"Milujete ovšem poněkuď příliš
náruživě princi — myslím vlakle
jste sobě slova komtesky neměl
tak silně k srdci tratil"
"í'f fjt oda noe via casvllS
mu jinému svou rudu podávil
Již ta myšlenka mne Číni šíleným
a pí(jdeli to k tomu pak budu
jednati!"
"Myslíte že jste byl jakživ pos
nejprv oklamán — při opakováni
budete na takovou věc chladněji
pohlížeti r
"Nezměníte moje přesvědčení
Olympio !:
"Obávám se že podlehnete —
vnitřní hlas jakýsi mi to Šeptá!"
"Zemru tody g kletbou na rtech
což mi bude milejší než viděn
kterak tajil horoucně milují ji
nému náklí ! Nemohu jinak Či
lým pio 1"
"Zkuste to a čiňte jak rozumíte
princi — avšak dejte sobě říci le
princ Napoleon vyzvání k soubo
ji nepříjmo a co první mul státu
příjmouti nemusí!
"Potom ho k tomu donutím
Olympio 1"
"Jen se nepřekvapte milý přís
teli!
"SoIehám so na Vás a Marqui-1
so ! Nechť slovo přátelství se sta
ne u uás skutkem !"
"Jsme Valími přáteli každým
pádem princi ! Rozumějte mé
výstraze ! Ilád bych Vás jenom
před přenáhlením varoval I"
"Neobávejte so ničeho co se
stane budu míti za základ dobré
rozváleni ! Olympio vím le tél
milujete Vmslete se do mých
poměrS a přesvědčíte se Že mi ji
nak jednali nelze! Zbožňuji onu
lénu ! Nemám nic co bych tak
miloval jako Eugcnií Montijo !
Nczueuznávejte mne já jinak
jednali nemohu"
"Chceme doufati že se v Se pří-!
zni věj i skončí ncl ji ve své pří
lišné starostlivosti o Vás tuSím !
To přesvědčeni mSiete však míti
le jsem Váš nechť se stane coko
liv !"
'Díky příteli za tato slova
jsou mně lahodnými Olympio a
budete záhy příležitosti míti o-
svědčiti je! Chci jistotu míti za
každou cenu !"
Mezi Um co se lato rozmluva
v paláci u Olympio děla ubíral
se pan Monniér v průvodu sekre
táře Moctjuarda k Misa Jloward
do u! icc Iiichelieu
Bylo to veliké elegantně zří
zené obydlí které Sofie zoujíma
a která so vmyšlence kochala ie
v brzku se stane ženou prince
presidenta — avšak nikoliv — Loui
se Napoleona ! Pro ní nebyl ná
čelníkem Francie pro ní to byl
pouze mul jehol náruživě milo
vala! Ztí by tento Iouis Napole
on na to pomýšleti mohl jí so zba
viti tomu by nikdy nevěřila tře
ba by jí to někdo donesl ! VIJyť
na něm nic víc nepožadovala než
jeho lásku proč by sejí tedy zba-
viti chtěl ? 'Co zlí jazykové o je
jím poměru k Napoleonovi mlu
vili o to se nestarala pranic —
milovala jej ! — A to byla jediná
její m3šlenka !
Za -li v tiché komnatě přišla
ji myšlenka na výstrahu starost
livého utrpením nad její kleslo
sti zemřelým otcem? ZJa-lftejí
objevil duch nebožky matky s
výstrahou v tomto nobezpéči ř
Kdož to m&ie soudili !
OJ nějakého času čekávala So
fie marně na příchod princ-Sv
přicházel vidy řidčeji býval ml-
čenlivý zl iumt ivý ! Tázula se ho
často svým jemným lahodným
hlasem ] piírině a "záhadný
mul který lle" předstíral staro
sti vládní ! To bylo slovo které
víe omluvilo
"O ty neblahé starosti vládní"
horlívala so Sofie "kterak já mu
sím pro ně trpěli !" Věřila milá
čkovi svému a přičinila se vše
možně by lichocením a rozma
rem svým chmSry a čela jeho za
pudila—
Kdyl jí tajemník Mocpuard
kterého jil dávno znala ohlášen
byl seděla Sotie právě u svého
psacího stolu by princovi něko
lik řádek poslala
Domnívala se io princov vy
slánce nějaké poselství přináší a
proto běžela mu hned Vřtříc
Kdyl však vedle Moccjuarda
cízou osobu spatřila byla překva
pena — zdál se tento cizinec a vy
sokých kruhu býti ajelikoljej
dlvěrnik princův uváděl nebylo
příčiny o jeho důstojnosti pochy-
bovatt !
"OJpusťto Miss Howard" pra
vil Mocquard "le sobi dovoluji
Vám pana de Monniéra přeasta
viti Šlechtice to x province kte
rý za krátký čas Anglii navštívit!
hodlá a k tomu účeii Vás o mi
lost iádá Vaši společnost mu do
přán"
"Jest to neskromná prosba
Miss Howard — m8j přítel pan
Mocquard vlak mne k torna do
dal odvahy 1"
"Pa de Monniér douiá Vaši lás
tkavostt výtečná vysvětlení o po
měrech anglických obdrželi 1"
"Vaše důvěra slouží mně za
čest — % odporučen panem Moc
quardem neváhám ni okamžik
Vám tyto salony otevřití! Ovšem
že moje zkušenost bude nepatrná
avšak vynainažím se bych Vám
posloužila" pravila Sofie a po
zvala oba pány by příjmuli mí
ta v
Netušila jakému bídníku svoje
salony otvírá a jakého to padou
cha ve svém příbytku vítá!
MocquurJ se aáhy poroučel
předstíraje nutnou prací a Sofie
z&stala samotná a policejním ip
houncm kterého ca venkovského
šlechtice držela Monniér dove
dl ta dla toto tv iřiti a dobyl so
Když se Monniér vzdaloval
vyžádal sobě dovoleni k opětné
návřtěvž které ran uděleno bylo
ačkoliv Sofie žádnou návštěvu
pánů pravidelně nepříjmala
První krok se podařili Monni
ér vloudil se důvěrně k Sofii
Za několik neděl pokročil tak
dalece ie myslel katastrofu a do
brým výsledkem provésti O prin
ci Napoleonu nebylo mezi ními
nikdy mluveno !
Princ president se nechal málo
kdy viděli a vždy toho byly
vládni starosti příčinou
Tak vroucně milující srdce jas
ko měla Sofíeiiedovedlo však ani
len bez svého miláčka býti a
proto mu častokráto psala něko
ik řádek aby alespoň tím spůs
sobem s ním pohovořili mohla
Monniér pozorovával tato psa-
nička často na stole avšak posud
bo mu nehodiko žádné k žádoucím
záměrům
Tu pojednou byla jednoho ve
čera ním překvapena když svůj
ístek pro prince do krásné obál
ky vpravit! chtěla — položila psa
ní na stůl by pana Monniéra při
vitati mohla
Přidaný mu agent Lutin sezná
mil se s komornou její aniž by k
pozorování bylo le se oba muli
znají a dle úmluvy měl s ní dnes
kdesi dostaveníčko
Monniére se tvářil jako by byl
unaven a ochotná Sofie mu chtě
li sklenici limonádou posloužit!
Zvonila by zavolala komornou
— pan Monniér se tvářil neustále
více churavým — zvoněni bylo
marné a Sofie prosila za dovole
ní vyjiti ven
Jak mile Monniér byl samoten
rychle přečetl psaní které Sofie
Louis Napoleonu byla psala —
Anil by kde jeho jméno neb slův
ko princ bylo stálo zvala ho na
druhý den k sobě Řádky byly
tak něžně a plni lásky psán}- Žo
mohly rovněž tak dobře Monni-
érovi platili
Byl Sofií podepsán a to bj-la
:ilavnívěc! Kychle vložil agent
saní do obálky a schoval ve své
kapso Počátek hanebného
kousku byl učiněn !
Sofie Howard se navrátila —
přinesla sama hostu vsému ob-
čoratvujíeí nápoj načež dovedl
Sofii dobře bavili a rozloučil se s
ní po půlnoci !
Miss Howard ještě domlouvala
své komorné odebrala se pak na
lůžko a psaní chtěla teprv druhý
den odeslati poněvadž se jil val
ně připozdilo Avšak psaní zmi
zelo! Sofie hledala nemohla sos
bě tento případ vysvětlili — ko
morná tvrdila žo se na psacím
stole ničeho nedotkla — psaní
však nebylo k nalezení J
Miss Howard která na krádež
ani nepomýšlela měla Dýli druhý
večer překvapena div jí mrtvice
neranila
Monniér bělel ihned ku Carlio-
rovi odevzdal mu ukradený list s
tím podotknutím že druhý den
večer opět u Soíie bude k nalezos
nf I
Carlicr dal psaní Mocquardovi
nímž byl princovi doručen který
o této mizerné a dosti n -notorně
nalíčené události neměl ani tuše
ní! Neznallě Monniéra ani dle
jména
Kdyl psaní v princových ru
kou se nacházelo oznamoval
Mocquard le bylo u jistého pana
Monniéra podezřelého falešnou
hrou nalezeno
Patrně jest viděti žo princ měl
sluiebniky kteří se svým pánem
velmi šetrně zacházeli dovedli
Prohlídl Louis Napoleon čta
ono psaní tuto krádel ?
Snad nechtěl hádati ¥
"Mouseigneur můžete se o tom
přesvědčiti" mínil Mocquard
"kdyl doea ve?-cr Miss Howard
překvapíte ! Naleznete tam bez
pochyby onoho komu rn list
svědčili má
Princ schoval psaní —
"Použiji této příležitosti bych
se přesvědčil" pravil nevrle-
"kdyby přišel nějaký služebník
od Miss Howard řekněte žo pro
tento večer jsem v jedné společ
nosti !"
Mocquard se poklonil na zna
mení poslušnosti a odečal —
Louis Napoleon se zdál býti
roztržitým col so u něho zřídka
kdy stávalo
Udělil potom několik audiencí
a jel na večer do společnosti o
které se byl zmí-'l a které po
několik jil neděl s velkou zálibou
navštěvoval! Budeme této spo
Iečnosli kam princ dříve jeitě
jel ml Sobi překvapil přítomni
Cestující otec
HumoreakaWAt HAt ia
(Dokontfiil)
Situace se zajímavě zaazlila
Přiial jsem pozvání sousedovo
nemysle na ně Pro zahnáni dlou
hé chvíle mohlo bjt snad dobrým
prostředkem Nyní bych je za
celf svět nebyl opomenul pypl
nit Mělo se ale stát ještě něco
zajímavějšího Tatínek totiž chlá
cholil dcerušku : "M15 Julinko
nan rytíř není vinen Neškodí
žo jsi ae jil a panem rytířem bo
anámila nebudei se aspoft upej
pat Ie náa lejtra navštíví TM™
se že nezapomenete Nyní
bohem r }
Vlečko by bylo vysvítitelno
To poavání maže býti dosti Ča-
ttým' Podobně přivítlrl j arci
tmě se může přihodit Ie konteaka
líbá svého lokaje Jenom to ry
tířství jsem nepochopoval Proč
mS ten starý tituloval rytířem f
Chtěl si mě nějak dobírat 1 Aspoň
vtipné by to nebylo I Či snad se
z mého nosu dočetl rytířského
erbu ? Z mého krásného demo
kratického nosu 1 ČÍ snad— b&h
tu malou Julínku zlého zbav— mi
papínek o kolečko víc ? Nechat
má také hezkou Julínku kterou
aejtra navštíví jistě svatosvatě
kdyby Šidla padala! Ach kéž
jsem králem I Nio jiného bych
nedělal než po avém vladařství
jezdil všude bych se nechal slav
nostně vítat a zavedl bych že by
mne v každém místě musila přiví
tat nejkrásnější dívka nejp&vab
nější hubičkou a to ještě před
řečí pana mělťanosty Ach kél
sem králem ! Nu osud tomu chce
abych byl zatím jen rytířem
Buďsi podám se ti osude ! A ty
panenský rtiku Julinčin mně ve
spánku ochvívej Šeptej lahoď!
Mébetej mi co ti na jazejíck při
jde jenom Štěbetej Nejsem žád
ný puritán abych snad žádal od
šestnáctiletých děvnšee moudré
vážné rozpravy Vím dobře ja
ká chová takové srdečko přáni
touhy co jo blalí co je tísni
Jsou to samé věci nedůležité me
zi jiným také SněrovaČka bkoda
jenom škoda Julinko le "Jate-
ká cesta má" a mého srdce "mar
ní voláni !" A Škoda ie nejsem
aspoň milionovým rytířem ! Ju-
inko pak by tě všecky mocnosti
zemské nadzemské i podzemské
nevyrval z ného náručí ! Odíval
bych tě atlasem a aksamitem zdo
bil perlami a drahým kamením a
tebou bych okrašloval sebe Vlak
nyní andílku m&j dobrou do
brou noc! Jeitě jednou pohlížím
na ten kousek papírku se jménem
zároveň tvým Vzpomínám si
ři tom na papínka Zdál se mi
dřív drsným a podivným ale mý-
Íl jsem se asi musí býti z duše
dobrák a poctivec — mohla by ji
nak býti Julínka jeho? Ne není
o něm ládné pochj bnosti ! Ci to
nebyl on který nu spůsobil mo
Žnost Julínku ještě viděli mluvi
li s ní ruku ji stiknouli a snad
dokonce potají — ? Novořecký ná
rodní popěvěk zní :
"Citrofiátko čerstvé mačkej
třeba ostře páchalo
děvčátko mlaďounké líbej
byťroatinku volalo"
Uvidíme Pravda k tatínkovi
jsem nebyl příliš laskavým Ale
kdož so mohl nadát — ? Za to
bych jej teď s ochotností objal
kdyby mě byl a Julinkoo sezná
mil ! Leč dobrou noc dutinko!
Spal jsem ale nej-evně netrpě
ívé Netrpělivost rostla čím
blíže nylo ustanovené hodině
Ten ča jaký to starý pedant!
Div le jsem hodinky nepopohnal
Konečně jsem se dočkal Očeká
vali mne jíl
Byt obchodníkův byl velmi e-
lc£antn( skoro nádherný ale kdo
zevrubněji j roLLdl téměř vzpur-
nou jeho tvář četl na ni nejprvé :
praskne to — ]otoin : ať to prask
ne! — a kdyl jeho zrak utkvěl na
půvabné postavě tlceruščině :
škoda le nemohu vlastními be
dry zadrželi řítící se budovu ! Se
děl v křeslo maje nohy křížem
přeloženy a koulil Na místo
včerejší škodolibosti a nešetmosli
nastoupila zdrželivost Z úst mu
šly samé volné dýmy pohled je-
ho byl jaksi nuceně přívětivý
Julinka měla na pravé straně Čer
né hlavinky rudou mašli jakož i
na prsou Vlasy sVroinni splý
valy ve dvou dlouhý pletencich
Při mém vkročeni stoudně se za-
rděla a při nejblilší příležitosti
vytratila se do vedlejšího pokoje
který na Štěstí měl skleněné dvé
ře Sedě zády k ním obrácen
viděl jsem obraz Juliin na pro-
tějším zrcadle salónu Viděl jsem
jak utrhla z kytky ve váze jednu
georginu rudou jako mašle na
jejích prsou a jak si sní johrá
vala Zvěděl jsem lo je otec
vdovcem Julie jedinou jeho dce
rou Jako nechtě dotkl se finan
čni miseric která nyní zachváti
la všecky vrstvy obyvatelstva
Zdál bo být jinými myšlenkami
zaměstnán tak že ani nezpozoro
val vzdáleni so Julinčina Já to
tím bolestněji nesl Zahledl jsem
v koutě piano i ptárn bo : "Jste
pane musikus?"
"Nejaem ale Julie zná se dobře
v hudbě I zpěvu Julinko l Ah
není jí tu Julinko kde jsi 1 Polď
zahraj nám a zazpívej ukal co
umíš pobav nás l"
Julinka skromně přišla položila
otci nesměle ruku na rámě a v
rozpacích a v studu prosila : "Ta
tínku odpusť — "
"Jste zlá alečnoH pravím
mi nepřejete abych ae pokochal
vaším uněním ano 1 o to radost
kterou ra dělá pouhá váše pří
tomnost mně připravujete"
Neračto se horlit je přilil o-
stýchavá M&žeS jít" Hlas jeho
byl přísný pohled jevil záblesk
hn&vu "Apropos pane rytíři
myslíte si něco o pianu V
"Myslím"
"To by bylo r
' "Že patři na smetiště Je ostat
ně jako celý náš věk : technikou
zručností chce nabralovat nedo
statek talentu ducha £ piani-
stlcké virtuositě není ničeho jiné
ho potřebí nel hbitosti v prstech
která je nezbytnou každému slo
lěji Kláves musí chti nechtě
vydat tón na jaký je tzliZZ
c! t% r!ntxkici:jť-# jt:=
ním sluchem a citem
Ně by v tom bylo Které
mu hudebnímu nástroji divíte
přednost V
"Na příklad kolovrátku -
"Proí r
"Protože m mi zdi být Čistě de
mokratickým čím je ruxvrxas
nějlí čím více přeskakuje Um je
abolší tím jsem ni většin příte
lem jako člověku'
"Přiznáváte se tedy k zikaadlm
demokiatickýra V
"Ze vší duše"
"Co by tomu lekli vali Oavnl
předkové kdyby vás slyšeli tak
mluvit 1"
"Vyslovili by mi svou pokoje
nou" Dosti ]odivuo A j vál rvJ
starý P
"Prastarý tak le je mi počátek
neznám"
"Mumm vám paa rytíři &Jv
v důvěrnosti líci"
"Je volno"
"Vy jste políbil včera mou dce
ru" Toet"
"To jet ona nedopatření m p-o-líbila
via Tím e nic ncměoi
Políbeni to mělo nahodoa svědky
— více svědka Dnes viděli vás
vcházeli do mého domu Jsem
ve věcech clí mé rodiny týk-
jících velmi nedůtklivý a uerad
bych aby o mou dsrr potulava
jen zavadila Nevím věru čím
b)ch zdejší ilěbetavé a zlota v U
né KapiiJ úta zacpal Za příbuz
ného vás vydávali nemoha te-
boť rodinné mé xiěry jsMt zJ
příliš ziaámy Můžete i porny-
sliti le klerařský areop£ neJs
pustí děvčeti s!ibeni neznámého
mule tienUt tenta jejich lcai-tlw-m
— '
Pochí pil ji#m mj l dlouhého
sermonu Zraky mé utkvěly ba
Julince a ze rtů mi xy kioi!o
"Záleli pouze na iá abych jim
byh"
"Nectme lerlů !
"Blh ví nežertuja VIJyť ta
malou roitoinil Julínku pravda
miluju"
"Ah to je iná TeJy fjrml-
nt žádost o její ruka V připadl
tomto cai oslpustkt j-olilitu-li
vás o zevrubnější vylíčení valth
Huiěr$ Vy se teJv jmeajte
Arnošt lyttř z Tuleafv!u — "
"Kdo vám to pro hZU lekl V
"Jaká to otázka ! Nej aruatuj
te ih? jil kdo mi dat včvra tuto
visitkur
"Ukažte — Já jsm vám ji dal
ale iitalo e to tnyiem Arnošt a
Tulenfelu je mým příuteia — "
"Já jsm jeho přítelem"
Nucená přívětí Vot zmizela Z
eho oblČeje ciboči #tahovala
povállivě Tvář jeho vyjmJaia
jako krajina přej bouří lpřcl
na mne pronikavě oči a pravil:
"A čím jste pane vy T
"NiČínv pane
"Vy přec musile nKini být:
továrníkem obchoJnikem ářaJ
níkem — nebo čímkoli Nale?"
Bůh vi jak ae to stalo V zrna-
tenosli vylítlo mi tak mat a tlat :
"Nule jsem fkým piovate
lem" — lKsu J nejxLojuji jak
jsem to tmohl vyslovili lo avj-
delší smrti to jil neudělám
Závěrek j jednoduchý
"Věru tomu ae podobáte ♦ Po
roučím se Varn
Ještě vídlra ty rozhběvaně
svraštěné brvy tea ret Jolejl
odthlípený zarudlou tvář — j-It
vidím tu malou Julinka ana ikkIí
na předešlém místě černou hla-
vinku má sklopenu otrbává lu
pínku fteorginy bledna a ehvt
se Nul přijměte mě vy spa
nilé čtenářky do své přízně !
Ayoťs
m Ult- lil
HIM W tmi
W w( - a mmt-
tiHirm k tm
tmá MMtoi t a k
trt ltAm
1
ap-w- W i 4iXj yt
%mm énbv 4ummll tjrk mtHf"
k fWiii#i kHutai f Mla k I vmrmi kr
Vei-tsy a inw ku-r f~ %ttm raaa
Mrnt bvk tawif h tiutb n i rmt m fv
Klikna rjy-ixU- Van ckuay iaw
krkUajr linlnaT Skf rtt Smi
BMtbw tfcrT rfili It fc kmti
kaW uruvr lí Imk-t t mratíiiwml
iraC Afcrl t Uokwt rí- antia t y
ují Tua la aaiaa clMit h kl mXt awliva-
MwtMi tylo hnil laka lla w-flmat l—mt
lHk slaJiuMt MkaWMl immmmtmm
J Id uaf abaovitet Jrat wlwMa'
arBÍt IHnMigfíMI tuti Mb-M mra
J Um phitmmltm rtmawirmt a l ilui ta
i utBKk atl 1 k-i mnu enu Mftk mMm-
ItckHWWWfui Itoif ciu w aw ir
dhmtiat tivut iwuaua Tkagai fcr t á
la ao—taTa a ííiLyUj a mai fmm
PS C O ATKUA A CO L0VKX1 MJkia
pnk(ickc) lrka a feaaJilwkjrk teArfiavas
K aoataai }— ra Ua lkaraak p a
Padoucí nemoc hojí se zdarma!
Oauev Inuel — i IM fi tkni
mm tH ntlsE a trtm Hm ua t-ka a)
Jím pukla Mt aitma
XI1AUM Al
Jvliaa VtMÍH pt tam pt f !
pr%i pokaaatk tpraib kwr fx mi
PADOUCÍ NEMOC
jraU t rri rUitu pt lm n 1 a
niti M Th4ral im kkaaa
Féka al r kUkka as tkaHU a
atoittaaita
vyhojl tír
af Ja raaat aala aaataralrjU aarta tmtjU
tMlalUy a dVaXkJiVu aaaUail mm aJrM
akrová t~4
a lahvičkou nu skoulku
Sobf tmkjUt a-tnM i awiaaKji
yraaa fftoi a fuMa aa
DrCllASTPRICE
CaWílliauftaat XZW TukVk
Kalls T#rttle Sieíliaa Ilair
rr-trrrr Uien co ur:vlr
Chiccco arJcrUi'vccr
drahá
OMAHA
CHICAGO A NA YYCHOO!
jk ra
jediná při o i eestt
do
W"ííťr&is £ rt JkiJf
lhtÍmÝttf Z Crvaarf J'mri
írr0t Alj jcaw 2trtns
Í'omít Wtáitrt+ttm tlioA
IháL JlJitm as Ji'--
aW lat kiHhM fci ImxÉ
OMAHA A ClllCAUOí
a"aay mt+mij a m fciuns
t a awrimfc kr-a w) t4a
kut i pfrutMuíM a iM%n awaa i' ul
denní i spací %y
Mmiik a v-M-a
ks an mmf'Tmi ! tmm - La
kwi k h ra ~
pm MUtwo rmtmm ja b ži
tmmm i lj ! lul ii T rj
utM tattuitL
V VI(ii Vaixtv Jcacrt
ď SisMix lity Yaaklua a 4
vWh cuěst a cti k Smmul Oty
a la idf nul roaj
V tli-isn Jcmoriusi !o Fort
lKle Iv Mmmmm OtLawa a
V Maat4LL da St 11 Mu
ba{tííis Delath a %íh uil
vvnzlaJak h
V Cwa i li Míra 4j Watrii
Viar Fa!! Ctaria City íimr-
V dkn IkaWqai Dsa
lth Pražra lu CaWa LxCrommi
a ku aai iíi2e aa drahá h
Chwaj ťlatn Dt" 44 tai-
cat lHtb a M:Bawta
V Vi HTx rrwtl% Ilaci
a Mlukais im iuafa
miaStU V Vnr4auk4
ChJCAj mm V vchti diakaaaí a
Ctt-a£ jTlMK-isai
Lístky phisé
k kraa %ni m i— mM a ► tw aaa
mmmtmíl a mm MUwt i a—
a ai m a4 a wa bwLam l a
lrmam a — i a l- ~a
éoun wtM ť f a a
- wm amih ihi— im#wa
aaaaikia mím a p-wfc a mm it ai m w
mm tat aa mné -i- t — - í
%mmrmí Ut_i
I " t-at- ktti w %a w
-V Tri € y
tw at "wiin Ai 1 ua4
JvMiaAila V #W-lí
a 'a trm at fM -ka Oa afra
Hambursko-amencka
paropUvefcsi spoleinost
(lrt Txft Vtft
rttce4ti4au
raiuk řoirvv a raaurukva%
fm aia wtSai% adia
auc ttaati
?MaA aa
— -aa i tmm i ma
La-CM Mi} k aa a
IIAMnťiiKCdaNKW YlUlKT
kal ioo alřvd £9
ZN YtiUKt 4 ÍIAMPťUKl
otr kaldý řtvrtek
tlwiiuHiw km a- a a gaaak
4u VMaa ka a a Vm V%a 4 kfcm
W4n lamarfaiaa tMf Ma li
IfjJ'Jirml rumy Z
Z llaakbarka Ja NovkYMka:
I kajma llííVaUta II kaj ITÍ
zlata maiaipalabl tX£ papír
Z Nov Ywrka J llaakharka:
I kaj tlUOLalaUk II kaj f4aí
tne a i palub! x fapirvch
IKřti od l— I ) rokl platí Aj-
vUku Kvtenťt a llaaabirk
Nov Yorku $Z zlata
V B ia hmrtm i a káaái apraam
AUGUST DOLTCN
a-4 aimTtiv"iiis3t
JtMi:iA IAaaTlt--
V ar Varta n W Hita
KťNU AUDT 4 iK
61 ilr%aa4 Sw X Y
C U KICHAIID Jk UU-iS
61 CrvaJvay N
lkm tmzm ilaiafailma a ma akalaufc
l- tv-ratl ia-aaa WaiW akk I
rMtiwi a ' iitt
NCecháv 0 o n o T
1'raMunl íft
A O J A % S Ji
i%m mm a mmt fmm lir mim rtlmU pmm
racaaa %mmf a v k liai aaa mm
trnj a lana i (Wm akaca atiiti ra aii !
tfnr~4iim mm mmmt yarvkkaH
Jm( Jummi
Josaf Itlima
HOQTIITCIXr
uáJrali v
o ii ivr ? : it iz a m ik aa
a tiamSit arařaaaaa mmm
avaj aVikka a aama uta ani aa4
ktaaraiawa al? 'ikiiawa ya4 a mm r mm m % mm
4a a aadtair -ia i a laat aia kýta %nt
mmm kBa iai i a
Kcr:suiÍRr:i jedíutel
aa4-
aa a a
aktkai fcnwaa-ata tavaaatf
aa kNifcw t a
Itala 510 ua 12 !-
tueat uhorana 1'araaas a EVagia
saioky a úvěrni listy
é aaM Kmvmff tmmMé mm (tXH m mm
MMSaVC laa Sa Směpmtmm Um mmm
laallSa ryataAt aj i aa atea
eaaaSa Tbtb fc Saaa f t au iIimm
snniM wata mmtmmH aartaraair
mm a
mm m i
% swi
-awa
ataafaaa can
uwmíWi aiavataiit aa a i smmék aaui
I" lana fauMa aaiaaiiaa
ucuia niaa4 — t - i -i a
a k l
kaAaaA4
SI0UX CITT a ?kCl¥CtxnzzJíi?zÚU
ST PAUL 4 SICUX CITY I ttmi t tté
dfilly j TFl Ki l ?ŽK! M v -VTA
O IDO mil krátil cie4tAiSí-í
mmm m rwa a k vna
VOZY SK NĚMÉM!
V m WÍKMKaa % a#sm "iwr toliji fc 4
on ni i m fktrm
mxAmmmm mm% mm a mmm m% m
a mmmm mmmm l: mwmm i mm 9
n a u mm t ai ♦
k a ao 1 1 1 inif taia
SV mtiJLLm trnwm' a % % J
é a wiit-
lM£LLijvl tllX KT
Vtuakí%W#
SCIčaa4 íZ A2- PJLCl at
frnmm ir—i-mt S aí-a
Ja4a t m mm ta a a x -~„aaaaa
a""- aia~aM a
' - H)-'a
t h u - tr -asfc n
taiaa a~j-a ayaaaaa Ntk-a mmmm aa
iua a a -niattMr-t ijt - mm au waa
k? '' f
n-tr— v a mmátmmt m
aMai- tstm-
al tká k a 1 1 ii n a am aiana at'i
rfmm a mmm m—m - a aa j tun f mm afc 1
lalWt y a ni mtmm a
mm awajMaawt
taaa ikta t u m tm a a V
aa latiaa1! mV mim ai al 101
tVa mi mmm tmm t a Hm tm
iiiiii — aaiíya a ( j sf 1 a 'a
r It 4 iu 2 rl (a k lak-
riaa aa li aij~ - aaU ísav aam
la-
W rnml mmm mlmtmm kmmm 1 aima u i
9?°mmmí± 9 mm ywa faa-a mmm mmm a
ait a
aa tta Ma r I
aa Paa
aa-ka wa4 mmmmJ mm
a w tlax a-li
rilUti a a - a a
Waaal kati a aá aa mmm mm mmm 1 m
tsv vrxiiaaUtaC u-ni
4
OMAHA A ST PAUL
SAINT iWl l KArKřl
Ptllttxiorypeaaésjah veiy
km~t' tam mmm&moí mm — y- — li !
Iv W rm walaa X
a at ''mMLm — -i rw r I in a v a
lícilepii
lam m
t iáa pwaáaMu Jriir
Barllfit3a 2 Ulssaari Einer
aa áiir aaC árvk3
tktJk iXJia aar a ka a-
v aaaVik a v aliai
Clikap ilíartt Western
li la
CYia-aM k C!)tav II t )
taa wMal L-m T i' tva_„
C&ks-k J Fra?rrfcru lil CJ
SLV: J Lk taa i 51
♦ i-raa 4 U Caariea
ivtKv a d m Kata tta
lUclt aira í U ikuaa
K#aa 4 fca kSiHhl „
ťak-ax 4 Stwaakr
Chirtko tNitď a jMÍja-
tti trai
IMa MJLaal
" 4
_
mh
i Wki
1 03
7t a
t"aaaa 4 Lac-taiat'
ufeaJTaiak lřatiaa_- Si
Nrt k U mirm V
mm I '
WuKa 4 4 Ptr SL 51 I
ia a í
ULAVXI
parcplavtluu a vystéhovalťcié
je d oatels t w
JťtaTU %m Clímm Lkf U4
aayia
aa Cai-
rw ivtTta a-Ta a w a i
CuaanL
Wkla iar
5íaí
NalkNaal
Aiatf
ABsrrWaaw
Sva-i~ Xraaxký
ZJavJL
Jav v-u2
EOarJaaa - a&v
fkf efL
Ralíar
aa te i&ka tita-
MLrt'iaj'vua uaaťuav %
vt4Jk vfaaaa aa uajuwaa
tuaijLav Aaa -vaiunLv
aajun aiutusa % ta
kitauaii m&mtmá m mi uaai ffuvkar
kMMjia at5aa aa áaa
?Trinar:i-a
TkJatrO£-V Cakeqk ii rl!a
1 w aa a-MA a -
mmk V ř- a aana w aaau a t In ana a k k a gca
m~mm m mm a fc & %± m aaaii-w -aa aaaara aaaa m mm a a- k-w
aa —mm r t m- mm n-m t~imrrn arja— Ka
rmm m m~ a Wa awi aWW a ri!aC
ear rna-t %% ii%m aáuv va' a r
aaaa mmt a i éia 1 JZ' wZJJÍT"' fcZUlltClf "
aV aa +f -Uk -ia a— aa i a aa a mat 5~~ai --ffia " a _ v
éSa a kawat a - _ _ -~ mmm -mmm aa
a a-- aaa &mm aanaai aa
ymvmMmt m mjmmm
rtlklti Ma-"k afcra-f
ava-auatK mZimm--t aaaJumy
Biiimwa kiiaa
tmmm-- uu iav ejn u %a 4e laiUk
mii kaaa as mmmm mmm l'ttitl(
aaa 4 - a i i a a
y%wm mm aa" aaipirari aa jpnaa a t-aiaiiai
as mm i mm -aa aa4 aia Ha a w ia i a
a kli aaa mm awa n mi a
t y--aaa a a „a a a~a
4 wva — aa ILaaaaaa 1 1 t W k
aa aa aa Ir n j-ia
C kM
fcMMaat kia fmm aMi a k a
-a—
CHAHA DQ CHICAC? IU
V 1 ťUo l
aW IZstt 2mímmf
lTa vLtkt Xv!ů!: 1
' -a r--a
U aU4
- ---aa-aa
a a mrmmm m ~Jm
1 t X
' - a V VeiirS a WÍítř4 V©
V ?0"ía V c!i Kiť-at " a
ailabaa ck —
anm a n mm aaa_
i~aa~a aa kly a arr
iaaa 1 a
: A M Ssiith IL KM%
= laa 1 ř í % a-v
i- at
1i m - a ř"V
i ZMiat anat
% i A l-StrÍi
Aa att "aa aa a
17 mm TCPaTT TIL-V aTITS
íi l&m-tmmf JLsráVa 'a
tmm i m
TkCl"rll1% SmTmmm
m mmm a a al W U
" rakaa ui v?
af a inaa mmm immmm immm ►- -~jakv
a yiii mm a mm-% mmm m mm — V :+mt
—mJmm a ka —mm mm
--a i k4 m mm v $a
a TW aMÉ
ra r-aa awl-aaiaat
aa ka Sak aaar VwW
OZXXttCTAKl! irlatlTkt
V — Wai as iav a
1 ' f a
{ m? m~mt Srn M
P % lmmm
I ft'~kt mmmm - m-m
AYER-A PILULKY
íAX£iw CAYUAITTIC iiu
Im kií
g-r ii i iíi a i a a
AYER-UV VLASOSILa
tUAlí: TluDL
-4 mm&+mmfmm a m'tm #" % jtm
Jmtf"mi t £i "V#ť( mt m' i ?
i — - — —
k at umu au a~tt mmm mi
i
i rva
i a íf 4a a
í ' as aa ycaaaaaaa k 1
% a a n 4
j aaaai aaav A- k a awai
iiaiA a aa lan t SMa-a j4waa
aaaaa um i m m-mt- ha 64 a -' & %
j iaa
J l raaa aaaa rk4
j IT11"" l"aa aa Mt aawwa t
KCLARráíSYHO
klan aaaaa
BUCH U!
nemoc Crighto%u
Á"#0Ba-Jia
TtTAU X BT Cit r
ajk aaar anm mu aia-aaa iasTtaí
a aaaaav mmm i mmmx mmm mm mm %
tm 1a ana aa- a Jt ťmmm aan a
kaaaa avaaa mmm mmem u fcek
Sklal 14 laaae 5ir Srv Yerk
mmmm m mmm- mm mm na aawaawafcak
— a- mmmmw a mmmmm mm Bl irwt
I" la kaaaaa m mmm
a%t icrcj co
Dum oa [ť:V
""i t i— 1 — i 4 4
'
a --na " - -
mu in ia— mim~m#~
Jma ku— tWK
V ta a~ a Km K-aw % x-a
a fmt aa - vmmmmHmm-% a fmi-mm—t m a K - uuh
aa } a a Mwa4 a fc-ajh I
k-mxmmmm mm X iiw a % a a ď~m
" 1 aa jaa
a k
m--%-m~ %m T~a maii~ wa
aauatetiaa Mial aat- a T
a a mamom a mm mmmmxmmtm It
aaao m a a amHá m-rnm - mm
T a
~a k ati
c rs
m mmm- m- -yw ar i
--aaw aiai mmtmm - ~ i if
ia a a — "
aa a aaa a im aaHjtr w % w
a-1 -ba a a- a fcr- a- ai j -
aa a-- a &mmm- a awnn iaM -
— a aMMMMiM'aw m_ mjt
mm Tm mitm Mcat -
f mm waa a )wa
Sa aa mmmu apM&a aw mmmm m%
J a „J
"a a-a a'
m r "
f - a
- fe mm s -a r nai m
i V aa a mmrm
a 4
I "3 aaai
- -'JkzC a— a
tl l ! a tia -"- - A_ mm~m~
a %i i ~~
A 51 am ai unii ii a a5 n '- a -
kai-acaM -Nt— a % -ni a_
aa a--
a ii air laaaaa
k mm ai aa a aa --
'i~'%8~m "fmii"if miAi
Ukjřa a laxlvtn
t)r -7"
k'V) I " - ' '
r -vr-"""ÍTr' :