TICH HYLITA
lili
Napoleon lil a Eugenie
JJutorický román a jtosl dob
rrv "Pokrok lUpaJu" elviK
DÍL II
irVkríoTjl 41
"Opatřil jstejiř své koní Sen-
nor? Xuie kde míníte se svý
ini lonnami zíUtati f"
Tara kde koní ju" odpově
děl tarý Umane a krátce potom
krájel jako ty mu tyto otázky ty
Ij obtI2nými k lavici v jHJtadi
stojící ty se vedle len posadil —
Toto skupeni poskytovalo podiv
ný pohled — člověku pozorujícíma
poJotulo se jako ty tyly přišly
a dalekých východních zemí aneb
jako ty před někým přebaly z jed
né zemi do druhé — Cizí kroj les
knouci e zlaté okra#y které se
ca závoji dívky nacházely nepo
hnuté drženi těla a jiné zvláštno
sti lákaly pozornost atarší že
brácky na aebe —
Jou ze Španěl" pravila tiše
k Marion "známť tato řeč j-oně
kuďještě z děukýth let kdyi
jsem se ji uřiti niutela — vy blížeji
jakoc-ikáné 2 taneme jim na
tlízko V
Dcera katova přisvědřila poky
nutím blavou — nemohla tyto ci
zince poznali a tyla lhostejná —
její krutý osud jí otupil nebylo
í i2 žádné joraoci kterou ty o
tato ui-šťastuíce zotavila!
Když stařec se ženštinami vína
se napil a chleb pojedl kráčeli za
sebou víicni světnici ku dve
řlm — Jako ty to nějaký zvláštní
obřad předpisoval lei sehnutý
starec napřed pak následovala
stárli 2ena která jeho manžel
koa týtí se zdála a poslední šla
Jirka závojem zabalena
Poěínábí tich to oaob jevilo
něco tajemného }odivnébo ano
mystického tak le starý Pere
l"or velice zvědavým ne sul!
Taktéž stará žebrácká chovala
přání tyto oby blíže seznatí —
na těchto cikánských ]ostavácb
lpělo něco jako souvislost s jejím
iivobytím-i oni e zdály 2e byly
z velké solef nosti vy&tríeny —
Markýnka dula vedle nf bedni
Marion znamení opustili šenko
vnu ty se na odpočinek a za tě
mi i-odivnými cizinci odebraly
Kdoty za této příležitosti bj 1
pozoroval putováni tak podi-
vnýcli oaob k stájím a k stodo
lám ten ty snadno do pokaleni
přijití mohl zde na nijakou ina
škarni zábavu souditi neboť stár
li žebra ka a vlečkou u latu kte
rá tento průvod uzavírala byla
rovné! tak nápadným zjevem ja
ko oné tři cizé oaoby a dcera ka
tova v tmavý látek zabalena
"Napřed kráčející kmet otevřel
dvéře kterými před nedávném
utrmácené a zaprášené tří koně
vedl vstoupil do prostranné
konírny která na jedné strané
oddělená mí-ta pro koně a na
druhé straně rozeklanou slámu
pro cestující měla—
Stařec přistoupil ke koří Srn ty
se podíval zda-U jím akrovnuký
otrok chutná johladil a )op!ácal
je což koně a vděnoli uznávati
se zdáli an se ohony oháněli a
bia vy k starci otráceli
Obé ženy se obrátily k té stra
ně k le sláma rozotlán byla—
Iíozprolřly žluté závoje své a
osedly po spGobu cikánil na slá
ma Kdy! obě žeLriřky vyloupily
ta si jich ani nevšimnuly a íimly
tak jako ty samotné zde byly i
tenkráte když obě příchozí ne
daleko nich e posadily Zdály
e týtí takovým noclehům uvyklé
Stařec se také v malé vzdále
nosti uložil
Xa blízku vchodu hořela lam
pička v lucerně která velmi ne
patrně konírnu osvětlovala
Když Pér© Ii'or stojící n okna
zadní světnici szoroval že celá
společnost do konírny o odetrao
la a dvéře uzavřela vrátil se rys
c bio do ienkovny shal světla a
uzavřel hlavni dvéře přední By
lo jil pozdě— Hosté kteří při
cházívali pozdě v noci znali zad
ní vchod kterým Pére Dor nyní
do dvora vyšel — Přivřel tyto
dveře tile a opatrné tak aby pří
chozí pozdní hostí snadno vejiti
mohli i za jeho nepřítomnosti
Zastal u dveří chvíly státi ty
se přesvědčil 2© není pozorován
—od silníce nebylo nic slyšeli —
taktéž u stodol a stáji tylo via
pokojné až na hra tání a dupáni
kofiS podivného cizince
Lstivě zářícími očmi přehlédl
rycule nádvoří a stavení— potom
krále! velmi opatrně od doma ve
velkém kruhu až k jedné straně
a prken zbudované konírny kdo
oněch pét hosta nocovalo Chtěl
je pozorovati-jako vž Jy Činíval
U svých noclehářS O kterých se
domníval dosáhnout! nějakého
osobního prospěchu
Upolfeboval k takovému slídě
nl všech proalředkS a dozvěděl
ae íasto takových tajemství které
sobi noclohiřové netuiíco že
jsou pozorovány tuto zdělovali
Zaamy jemu zločincové drživali
fasto r těchto prostorách své
ch&ze a nepozvali starého slídi
la dosti řasto k svým poradám —
při takové příležitosti vyslechl je
tajně a co so dozvěděl vyzradil
policii
Obdržel rozkaz ty bedlivé po
zorovat všechny cizince kteři mu
nápadně vyhlíželi budou a proto
e připlazil aniž by uocleuáři ně
co pozorovali tajné na své slidiS
ské místo
V jednom prkně tto nacházela
díra kterou by prostřední jablko
prolezlo zdálo se jako ty suk
vypadl nikdo si toho nevšímnnl
poněvadž díra byla aai stopu od
zemi a Pére D'or uvnitř i zvenčí
zakryl tu samou slámou
Tichounce položil se po celé
délce na zem odstranil opatrně
slámu tak že volnému rozhledu
nic nepřekilelo-Podobné přípra
vy měl i u ostatních místností
Slyšel že nyní ženštiny započaly
nějaký hovor ovšem že v řeči
Španělské které ale s největlího
dílu rozuměl proto že dlouhá lé
ta tyl sjedntm Španělem uvěz
něn — Aviak sláma která uvnitř
před díru nastlána byla překáže
la mu přeco poněkud a nemohl
zrovna všecko naslechnoutl což
mu velice líto tylo již proto že
hovor měl pro něno ještě větší
cenu než tyl očekával Chtěl ví
ce slyšeli a též viděli proto že
nemohl dobře rozeznávali která
pěli osob se táže a která od jo
vídá —
Kmitající se stále světlo uvnitř
které zúmyslně nikdy jasněji ho
řeli nenechal dosahovalo sotva
ku vzdálenému místu kdo Číhal
Io vědnou rukou znamenitého
zloděje sáhl do vnitř a ]odařilo
se inu slámu poněkud stlačili a
niž by to byl kdo pozoroval
Pére D'or se usmál jra sám se
bou spokojen když na novo skr
ze díru pohlížel že měl volný
pohled na celou společnost a ka
ždé slovo také slyšel
Podivný stařec který i na chu
dobném slaměném loží jakousi
vznešenost jevil která když jet
přirozená mkny žapííti su nedá
zdánlivě spal
Položil se na svSj pláŠ? z k&
žiěek turbanová pokrývka hlavy
se nacházela nepohnutě na svém
dřívějším místě a zahalovala mu
vlaný čelo a uši oblyčej vsak by
lo nyni znáze viděti než dříve
na němž patrné známky velmi
pohyblivého života a vysokého
stáří byly avšak přes to byl vý
raz tohoto obličeje jakni důstojný
šlechetný přísnou vážnosti
zrovna jako by tento kmet pouze
k poroučeni k velení narozen
byl býval Bílý vou vroubil je
ho tvář— ve vyzáblých rukou dr
žel obrázek nějakého svatého
který mu kolem iíje zavěšen byl
— 'kí měl zavřené — zdálo se jako
by mezi tím co se tyl modlil ta
ké usnul — v modlitbě snad za je-
---"-~
Dívka tu ležela s otevřenými
očmi — Pére D'or muMclsám sobě
přiznat! že dívka tyla ani krásná
na mnoh-li sám viděti mohl ne
boť obličej její byl hustým závo
jem zahalen — Uo se ale v obličeji
viděti mohlo to svědčilo o jejím
mládí a kráse ačkoliv pleť poně
kud do žlutá padala jako nádech
slunce jižního — Krátká pestro
barvená sukýnka která nyni tě
lo jej i zahalovala dosahovala
sotva ke kotníkům malých no
hou na kterých se červené lpa
ně!ké polobotky nacházely —
Kolem krku měla též obrázek
nějakého svatého visett
Stará žena která se stala ho
vornou a na polo neděla prová
zela hojnými posuhky rukami
svoa řeč a mluvila a tou z obou
žebraček kterou druhá Marký
sou nazývala — Snad se stará že
na stala proto přístupnější řečí
poněvadž žebračka markýzka ně
kolik slov 'paneliky na ní pro
mluvila Markýza přiblížila so 'více k
staré ženě na olámě sedící a nu
tila jí neustále k dalšímu vypra
vování — ptala se když některé
slovo nerozuměla několikráte a
to tylo Pére Dor vítané—
Druhá mládli žebrácká zahra
bala se do slámy a spala záporné
la po několik hodin co v tvrdém
spánkusny z-minulo-tli seji jevi
ly na tu bídu v které skutečně
se nacházela bylo to ubohé těžce
zkoušení stvořeni a oneu věro
lomný dobrodruh který bezcitně
do bezedné propaste jí uvrhl hej
řil v přepychu — viděli jsme ho' v
příjraacim sále v paláci Elysée —
jmenoval se nyni jenerál Persig
ny !
Markýza zapoměla na spaní a
na své unavení při hovoru a tou
to podivnou ženou — konečné
viak stávala so lata méně hovo
řící lehla si a nedávala za krát
kou chvíly žádné odpovědi ! —
V tom okamžení zaslechl Pére
D'or vrznutí domovních dveří
Aniž by při panující tmě viděti
mohl přece věděl dobře kdo tu
přichází kněmu
Tile a opatrně přikryl díru
zvenčí i u vnitř klamou a plížil se
přes dvSr do svého domfi
Vzadních dveřích téhož domu
stáli dva páni říkající na něho
poněvadž v domé nebylo světla
"Jste Vy to Pére D'or" tázali
ae utajeným hlasem
"K službám pánové" leptal
dovírník tajné policie který v
krátkém časo d&ležitou úlohu
hráli měl a jehoijméno v r J8Ó2
v Paříži velmi známým so stalo
"dovolte bych především dveře
zavřití a světlo udělati mohl"
Byl jste jak pozoruji na říhá
ni" mínil vylSí z obou pánu
'Bylo něco k slyiení Monsieur
tíriscelli" usmíval se Pére D'or
mezitím co do zadní světnice
vstupoval aby pozdním hostům
posvítil
"Není zde nikoho doma" tázal
se raerlí
"Nikdo de není tuimo ť
mfij vážený Monnié" odvětil ho
stinský— S tímto menším z obou
agentu zdál se bytí r důvěrněj
ším poměru než s Griscellim
Oba pánové vstoupili do osvět
lené světnice v které je Pére
D'or a několika poklonami vítal
a přistavoval velmi ochotně ně
kolik Židliček k velkému dlouhé
mu stolu Okna byla okenicemi
dobře zakryta
Griscelli a Monnié byli jako
mladí bohatí lidé c vyšších kru
hu Šacení! Prádlo a klobouky
jejich byly bez poskvrny ruka
vičky nové a nejlepŠiho druhu
h&lky v kterých se uvnitř ostrý
kord skrýval byly jemné práce
"Přicházíme k Vám dnes s jistou
otázkou přes kterou se diviti bu
dete" pravil Monnié co zatím
Griscelli k stolu na podanou mu
židličku uedl a polohlasně oblí
benou tohdᎠnárodní pláničku
hvízdal—
"Jenom ven a tím milý Monnié
jest-li to něce dobrého ! Mám pro
Váa též něco pánové !
"Nuže krátkými slovy Péro
D'or jak zní Vaše pravé jméno"
tázal so Monmo ja zamyšlen
"Um — což pak jste ho zapomě
li ? Charlera Ilotte !"
"Docela dobře" pravil Monnié
přisvědčujíce hlavou a zapisujíce
sobě jméno naznačené do tobol
ky "mámo se Vás optati zda-li
byste za nějaký čas nechtěl přij
mout! místo tajného koroisře —
Vy jste muž ua kterého se muže
každý sjtolc-hati — já jsem Vás oU
poruíil — ná5 prefekt Monsieur
Carlier jest nakloněn Vám toto
místo darovali" —
"Jakže ponové mluvíte prav
du 7 Toť by bylo velmi dobré a —
výnosné postaveni !'-
Griscelli so smál —
"Ovšem m&j dobrý Péso D'or
špatný plat s tímto místem zro
vna není spojen a Vy mOiete
směle příjmouti co se Vám nabí
zi !'
"Zajisté pánové a já jsem Vám
k díkům zavázán !"
"To mUžete také hned skutkem
dokázat když určitě a spolehlivě
vykonáte co my Vám z moci ú
ředni zdilíme ! Toť hlavni věc l"
"A lo— dovolte ! Co se stane
bílým medvědem který přece již
mnohou platnou službu vykonal
a zrovna této noci opět" —
"O tom sobě 'nelamte hlavu
Pére D'or! Dostanete dobrého
nástupce který svou zkušební do
bu zde jako Vy přestál" odpově
děl Monnié — "tedr Vv příimáte
nabízené Vám místo! Ostatní se
dozvíte! Asi za čtvři neděli mu
síte nastoupit — a nyni k tomu co i
nám zděliti chcete ! VyříJto to
dobře V
Monnié se posad i T naproti své
mu soudruhu ku stolu
"Jet to podivná hiMtorie MeN
sieurs" počal ťére D'or a vážnou
tváří "přišel totiž dnes přepodiv-
ný průvod po této silnicí jeden
stařec jeho manželka a obou
dcera — Měl jsem je za Španělské
cikánky neboť jejich obleky ko
ně a vže ostatní této dSměnco
svědčilo !
"Tedy cizincové — jak se nazý
vali r
"Musel jsem se přemáhali bych
se nedal do smíchu když ten sta
řec na mou otázku v španělské
řeči krátce odpověděl: Infant
Barcellonský M32ete sobě pos
mysliti s jakým podivením jsem
na něho pohlédnul a tu opakoval
ještě zřetelněji: Infant Barcellon
ský ! Kýho kozla myslel jsem sos
tě bud je to nějaký vyhnanec
aneb alespoň ztřeštěnec !"
"Infant — princ a rodinou u bí
lého medvěda" smál se Monnié
♦'to jo každým pádem podivné !
A co so dále stálo Pére D'or V
"Upravil sobě v jednou zadním
staveni lůžko ze slámy" —
"Nesmysl 1 Nechal jste se držet
za blázna" zvolal Griscelli "na
každý pad ale musíme se dozvě-
dět kdo ten stařec vlastně by
byl !"
"Dovolte přece Mounieur Gris
celli" pravil Pére D'or liše a
vážnou tváři "dozvíte se hnedle
všechno! Hozutním něco španěl
sky z minulých fasS" —
"Znám to znám" dotvrzoval
Monnié
" Proto připlazil jsem ae k ono
mu stavení a naslouchal jsem
Přicházejí ze Spaněl jsou vyhná
ny ! Když jsem toho starce leže
li viděl napadla mně jedna histor
ka kterou mi Španěl Vento— s
kterým jsem nějaký čas společně
žil jednou vypravoval ! Vždyť
ještě jeden bratr po nebožtíku
králi Ferdinandovi a Dona Car
losa má v Španělícb žili ! Měl bý
lí dlouhý fas v klášteře držán
poněvadž měl nějakési odstrašus
jící znamení na Čele mftil ŠpanS
lové ho nazývají čarná hvězda!
Vento tm tenkráto pravil že tenx
to odstrčený Infant a ženou a dce
rou bez ustání bloudí — vsadil
bych tisíc proti jednomu franku
Že to jest on chtěl se ve Francii
zachránili přisahám na to při
všech svatých!"
Monnié a Griscelli pohledli na
sebe tázavé—
Tajní agentově byli dle systé
mu prefekta Carliera vždy po
dvou vysílány aby — jak to je
žovi té Činívají — jeden druhého
kontroloval i Proto mohli také
pokaždé jenom společně něco
podniknout!
Griscelli zSstal před starým slí
dičem stát a pozoroval bedlivě
každé slovo—
Toť přepodivná historie" mí
níl — " na každý pád musit toho
cizince ještě 24 hodin zde u bílé
ho medvěda zadrželi abychom
tuto záležitost panu Carlierovi
časně ráno ohlásili a on by nabyl
ěasu naříditi co so mi dále státi1
"Již dávno minula píli noc
pravil Monnié když na své zlaté
hodinky pohled) "skoro dvě ho
diny Času potřebujeme na cestu k
prefektovi— potom jest to již pří
liš pozdě abychom ho budili ! —
Musíte nám tedy alespoň do zí
třejšího dopoledne toho cizince s
rodinou zabezpečit! !
'Vynasnažím se všemožně pá
nové"—
Zde přijměte pro náhodu za
tykač jméno není vyplněné"
pravil Monié doručiv Pére D'o
rovi jeden se svých zásobových
blanketu "kdyby to nutnost ká
zala tak napište na tuto prázd
nou mezeru pouze slova "Infant
Barcelonský i a rodinou" pečeť
která tomuto zatýkači dodává
právoplatnost nalézá se zde pod
tím"
"Ale jenom v pádu veliké nuts
nortti upolřebněte tento zatýkač
Pére D'or" připomínal Griscelli
ještě jednou až do poledne musí
tato cizá rodina zde z&stati !"
"Vše se má státi jak pravíte
vždyť víte že poněkud dovedu
býtí opatrným !"
"A sehj-tralým — Pan Carlier
dokazuje Vám svou uzn'Jost
když Vám uděluje dobří místo"
končil Monnié hovor načež se o
ta tajní agentově podáním ru
kou starému Pére D'or odebrali
do města
Vděčný hostinský od "bílého
medvěda" doprovodil oba pány
až ven a ujišťoval je ještě jednou
jak bezpečně na něho spolehnou-
ti se mohou
Byla tmavá noc Oba ajrento
vó obrátili se na silnici museli
pěšky do města ioněvadž k ta
kovýmto cestám nikdy nepoužívá
li povozS neb jízdních kouS aby
to nebylo nápadné ačkoliv jím
taková příležitost vždy k službám
byla
Na silnici bylo pusto a oba
jednatelové bavili se nenucené o
záhadné cizé rodině
Když dorazili do Paříže bila
na věžích druhá hodina popSlno-
ci — ťřed osmou hodinou runo
nesměli do policejní budovy
vstoupili použili tedy zbývající
jim ještě čas k tomu že navštívili
několik pověstných kaváren a
tanČiren které celou noc otevřené
zůstávaly — Tam byl vždy ně
jaký předmět pozoruhodnýma ko
likrát měla zde tajná policie ná
hodou dobrý lov
K ránu pak odebrali se do pro
storné budovy policejní preíektu-
ry aby se panu Carlierovi ohlási
ti dali a na předvoláni čekali
Prefekt byl poněkud rozmrzen
nad tím se ho tak časně vyrušili
avšak měl pro oba tyto čmuchál-
ky jakousi záležitost proto je ne
chal hned do svého pracovního
kabinetu vstonpiti
Pan Carlier měl na sobě ele
gantní Župan a kouřil velmi jem-
uý doutník když oboum agent
t&m vstříc se postavil a lito hlu
boce se klaněli"
"Dobré jitro pánové co Vás
tak časně ke mně vede" pozdra
vil Carlier oba tajný policisty
kteří již kolikerou dobrou službu
mu vykonali a proto i je vážiti
dovedl —
Griscelli jakožto starší měl
právo prvni mluvili
"Byli jsme této noci u Pére
Dor pane prefekte !"
Nuže — chopí se toho oběma
rukama — co V
"Jest vděčnosti a horlivosti
nadšený !
"Můžeme takových lidi dobře
potřebovali !
"Pére D'or zpravil nás o jistém
cizinci prapodivném !"
Vypravujte" řekl Carlier šed
nouc do jedné skvostné lenošky
a odíukoval statečně dým svého
výtečného doutníku
"K večeru přišel k němu jeden
kmet v průvodu dvou žen a uby
toval se zde přes noc Držel je
zpočátku za cikány Když se
však ptal jak se stařec jmenuje
odpověděl tento : "Infant Bar-
cviionsK? :
"Pére Dor slyšel že tento po
divný princ má bratrem býti krá
le Ferdinanda otec královny Isa
belly španělské a že ho nazývají
— černá hvězda — Ilozkázali
jsme Pére D'or-ovi aby tohoto
infanta zdržel až do dnešního po
ledne pro ten pád že by snad
tyto osoby měly nějaký výslech
přestáli!"
"Nejsou nebezpešni a není žád
né příčiny Je zdržovali" pravil
Carlier "věděl jsem již že v tuto
dobu zde přibudou! Má Pére
Dor ještě nějakou zprávu !"
"Jiného nemáme nic k sdělení
pana prefekte 1"
"Nuže pánové za to mám já
d&ležitou záležitost pro Vás ! Jest
to věc choulostivá doufám však
že ji rovněž tak obezřele prove
dete jako mnohou jinou jste již
provedli kterou jsem Vám svě
řiH Jsem o Vaši oddanosti pře
vědčen a proto právě se obrá
címk Vám!"
Oba agentové se poklonili
"Vy mfij milý Griscelli budete
v nejblize pmum case bedlivý
pozor míli na palaia Jílysée a
Vio stopovati co so tam děje
svlášté ale kam pan president
chodívá a kde avó večery tráví—
jest to státní tajemství 1 Rozumí
te mně 1 Nikdo Váa nesmi při
tom zastihnouti l Vale zprávy leh podanou mu ručku poklo
ní ně potom přinesete jenom teh- nll se a odeiel
dy když budete viděti že tím tsic
nepromeškáto ! Vezmete si k to
mu agenta Moué sebou nesmí
však věděli oc se jedni !
" "Rozuměl jsem pane prefekte
odpověděl Griscell a odešel po-
roučeje se svému pánovi
' "A nyní k Vám raSj milý pane
Monnié !" pokračoval Carlier o-
debrav se k svému psacíma stol
ku kde vzal nějaký úřední spis
do ruky přebíraje se nedbale v
něm "pro Vás mám jeltS choulo
stivější záležitost ! Nevím aní —
jste Ženat?"
Nejsem pane prefekte — ruoj
důchody mně takový drahý po
měr nedovolují" odpověděl s ů-
měyem policejní jednatel
"Ale nejste přece nováčkem v
zacházeni s dámami f
"Abych v tomto ohledu sám o
BCbě sou jil jest mi obtížné pane
prefekte ! Každým pádem jsm
nabyl něco zkušeností — "
"A na těch mně právé nejvíce
záleží ta&j milý pane Monnié!
Naučil jste se ženských srdcí
zkoumali a do jich tajných záhy
bil vniknoati — také snad krás
ným paním se přiblížiti a nezů
stat! jim lhostejným ! Jste docela
slušný hezký muž ! Pokuste so
přece jednou o Vaše Štěstí u jedná
mladé Angličanky která v Iluo
Richelieu čís 21 bydlí—"
"Vznešený to dum pokud so
pamatovati mohu!"
"Docela dobře! Nenechávejte
se však zevnitřním leskem od
strašili! V druhém patře téhož
domíi bydlí Miss Sofie Iloward
Záleží-li Vám na hodně odporu
Sujícím uvedeni obraťte se ca
Mcquarda — "
"Tajného sekretáře prince pre
sidenta ?"
On se postará o to že Váa
mladá Angličanka velmi vlídně
příjme Mujuai J již je o všem
zpraven !"
"A jaký účel mám při toni sle
dovat ?"
'Abyste hleděl tuto slečnu k
sobě poutati a možná-li od ni ně
co písemného vyláká ti kde k
Vám dSvěrně mlu "í aneb aby se
to atespon zdálo 2t a ni stojíte v
důvěrném poměru !
"Vynasnažím se všemožně !
"To ještě není vše milý Mon
mé ! Za každou cenu musíte se
dopracovat! ús]ěchu ! Mám naří
zení za psaní od Miss Howard z
kterého by se soudili dalo jako
by jste byl jejím milovníkem dá- j
ti Vám vyplatit! 50o0 frank 5 co j
odměnu !" j
"Odevzdám Vám Žádané psaní
rukou slečny Howard psané co j
možná nejdříve !"
"Jenom aby bylo hodně něžně
dSvěrně psáno! Dovoluji Vám
užívali šlechtické jméno třeba
pan de Monnié a vj-vedete-li vše
dobře možná že Vám lo jméno
zůstane právně — Tedy jen mou
dře považto 5001) fr a šlechtický
predikát!"
"Veškerými sílami svým bude
pracovali pane prefekte !"
Poklonil se a odešel — —
(1'oknUoTtnl)
Kříž na stepi
(11 Jiwf fcetrfcovkb i
(fuLrWuvuai)
Byloí !:dnato v tomto kočovni
íkém dvoře neboť kromě míst
ních služebník&v rozmnožovali
příchozí ze Sabraně začasté a do
vážkou potravy a dříví ihkcí o
byvatelu pouště Všecko tylo
čilé an pán tyl dobrý nepotře
toval mnoho pamatoval na spo
lečníky své samoty a ač tyl nej
častřji sam smuten chtěl aby li
dem bylo volně a veselo A vše
ho bylo bez nedostatku Drůbež
se chovala pro pána pro něj byla
zvěřina ve stepi zabita nékoli
kero krav nosilo plná vemena
několikero volu krmilo se senem
stádo bera n Q brodilo sov bujné
trávě a všecko to trávil dv&r
někdy zapijeje vodkou kterou
měl na starosti Semeu a ten ji
nikomu nedovolil nadužívati
Tenkráte toliko okazoval se věr
ný tento sluha býti štědřejším
když tnu pán dovolit pohejlit
když ve tmavém večeru založili
sobě ohen přikládajíce nati otýp
ky suchého a tvrdého bodláčí a
usadivše se dokola posílali kalí
šek z ruky do ruky zpívajíce
dumky ukrajinské jejichžto me-
line holická nota"po pusté stepi se
rozléhala
Do takovéhoto kočovfska při
vedl plukovník nale pocestné
Zastaliť tu již povozy před sta
nem Michal veselo vypřahoval
koně a sloužící jimž hbití kozáci
pomáhali zaměstnávali se snáše
ním věcí
"Tedy v tomto sličném p!átě
ném paláci nás pane plukovníku
ubytujete f řekla Kaiinecká ©
kouzlena tak novtm pohledem a
dusío v sobS pohnutí které poci
ťovala "Kačtež paní přijíti tuto salaši
na nocleh" odpověděl plukovník
a ukázal jim vchod do stanu
Račte se rozhostili a nebude-ji
viecko vedle vašeho přání pro
miňte mi Nechybělo mi na do
bré vfili ale je to pustina "
"Je to pustina pane plukovní
ku" řekla znovu podají c mu ra
ku výrazem vděčnosti "ve kte
ré úslužní geniové staví pocest
ným stany a tam nojyýbornějiíini
je krmí lahůdkami"
Usmál se plukovník stisknul
Když vešli a samotný zlta!y
když se rekni naše dokola o
hlédla a poznala 2 všecko bylo
nově přistrojeno pro ni i ea tak
krátkou chvíli jakou Um xiržett
o měly vrhla se na liji tetě a
objímajíc ji a pohnutím svolala:
"Teto ! drahá teto jaký to výbor
ný člověk ! Patř jak je ta krát
jak tu vše v kušno jak oa na vše
cko pomyslil nevěda aniajbto
tou přijdu-li tem aneb přijaaa-H
jeho ho5tino9ti jak viecko uspo
řádal a zajisté že všecko vLatoi
rukou rezse tavil a aŠikova!! Tedy
proto tetička Adamovi tak siltS
naléhala ttbysme tady jely ? lro
to ona věděla že ht avtdim t O !
i ty teto věděla j t tli vy
jstese umluvily aeni-tiž pravda?
Ale děkuja vám o! rdeČa vám
děkuju za tu zráda tttkJy j#u
nebyla tak Šťastna
A políbivši raka tetě ztčala
všecko prohlíželi a g všita ti
lití Mesititn byla na osvětlené
galerii přibotove&a v?f ka
které i naše paní poněkud i-illi
věji oblečené poopilify
Pani Kalme Lá bodivši okem
na ten rozkošný koutek který
taktéž jakoby pro ni byl pik-fcy
stán začervenala ? a touyU!a si
v ducha : "O taSj bože ! jakby
lo tu dobře avdaio P Plakavník
čta její Ujetou myšlénka řekl
"To j# mé oblíbené mUt la č -
sto přebývám a odtad pu-hiižim
tu nesmírnou hlubinu která m
před nám! rozprumtirá Nyni
tam již jen slabá luna leskne Ale
nic ncmúžo lýti krásnějšího jako
ta strana ne Um kdy 2 m txsa
cbmSry seženou v čarodějné pa
láce a raěía a tai L£rjicť slanre
je oiualaje a poxuti Co de a dí-
vám te ti a tou obraz aru den na
lézám ho jiným a divokrá(těíiu
Pro obyvatel něi vševky ty
kráy jo zirarvné žro a j#
večer chvíle když e Ittorrar a
ulicích rozávěrujou prv aě m
nebe jenom tolik prtMtranati
mnoho-li jim ho střechy a komi
y nezacloni ano t jou lri jeai
po celé živobytí neviděli tneai
obzoru a nevědí jakýs ohhCos
jera slanco zetai opuJU Ale
račtež se uaditi Sňal budu tak
šťasten že e zejtra odtud } slí
váte na tra xpanilý obraz příro
dy její to j-te si snad dne- povlt
mly" Kaline ká na to račeha neod
jovřdřla Sklopila jeo o%i cítíc
že jí tvář jen plane Teta taktéž
mlčela a když usedly rozdávala
te večeře Několika denní vta
cer-tvé povětří a radot jikou
poeiťovali že jsou opolu že
hledí na sele a čtou ve vzájem
ných obtedecU ta !adká vyzná
si která jcJtě ú-ty nepřešla v o
i k to ďnlávalo Iinti a j-"híl l
miiuo vše nadáni nékultka hodin
i!asu které minuly jako kratičká
chvíle Rozmluvy šly nennevně
n vesele o IhJovce o pani Ada
mové o váženém podkotuořicu o
krajině kterou jelr konečně ol
itepi na které e nenadály lako
vé udá'o!ti a ie nal nou tak u
přimnou hotinnot
"Co vás to práce a starali ma
ielo státi pane plukovníka řc
lila teta "nei íi j-te ! tak pbodl
iiě toto ftamotné obydlí a-jíi-tlal"
"Již ttma čtvrté letoco ta pře
bývám dobrá patu' odpověděl
"Všecko to učinilo zpoo-náhU
a zrSntalo ios!oupně i'Utea na
stany poskytla mně OJé-a ne
mnoho materiálu mlj le- který
mám za Dněprem otatek ačiaíl
&M poněkud i přlčinlirtMtt j-ně-
kud zkušenost v živobytí kor
nickém a nadevšet-ko horlívat
tiWh lidi kteří mi lMtn a ktelí
si zamilován zanven iM-mnou tu
planinu předně ie jejím tu svo
bodněji než doma an nemají sko
ro práce a konečně že je to neob
ntezená step milá kozákovi kle
r£mu všude jinde je těKO a nud-
no"
Tak rozmlouvajksf plukovnfk i
Kaliuetká na saní ani rrHmy
slili ale teta aiotueaa!a # na
odpočinek Vstali tedy a d! o-
bo dobrou noc a výraz ten pln
významu v Živote vezdejltu o-
pirré třesoucím hlasem vyslovený
podivně jaksi rozléhat so v i-jkb
prsou Vy Jedlo a galerie zď2eli
se ještě chvilku tik těžko jim
přišlo rozloučit! so a boa a a liru
vfjevem který je obklopoval
Již bylo pozdě noc temná a ae
sČíalné hvězdy J -osely kol krlem
kluboké sklepeni a třpytily
nízko na obzoru tak že zdálo
jakoby vadálená světýlka rozxy
pala se po zemi Lehký a teplý
větřík nesl vonný oddech tl-era
květin a vanotem svým nepřeká
žel té velebné tichosti která zdá
vala se plynou ti a nebes a zaha
lovati celou přírodu V eeléra
lálíoře bylo též ticho a tetu no
toliko a galerie ovětlené padalo
švihlo na tři oaoby bdící upro
střed té Šíré pustiny dojaté a o
koustené jejt velikostí Ale po
hled ten vážný pUobil avUltě na
mladou obraznost a rozkolísané
nice silným pocitem krásné naši
rekyně Postoupila několik kro
ku r napřed pozvedla hlavu a to
nouc okem a tnyali v té bezedal
a jiékravé hlubině oddala e aě-
kolik chvil němému podiveni
kdyipotom pohlédla na plakovs
nika kdy I zpozorovala slza v je
ho oku a t jeho tváři výraz ne
skončené vášni zachvěla e v
hloubi své duše a bojte se že pro
zradí celé své pohnali které ji
ovládlo pojata ruka tetinu a le
kla mimovolnýni vzdechl Ua
uJLa h poir-aé jíl teto je pvadi"
a když zálaaa zapadl táie$ta 0$aň V RíSrXSCC
jít nějaký l aa Watél iatU ?
potosa zvc!aa odctáaej caisal '
tábor Jet 2JydáIadáJadL irrř-a ře~
k Cbakurý c aaa tt aa
aojirsty boa4iI n slepic j JLrýek wNk as
NazejtlÉ při saidaai pod zám-a- aa 4±m aa p- xn-klk vládách
koa jakeby dáiM ccta byla oo- l saa kraaay a oJ vtra-
tížeílí a jakoby #mob! jVli j T f
všeck poboíavit Jtby Ji a4 í
- ' i t Pda -t vjřr kraa tre-
proU plakovikay cl ft]feUzka dta:i d- itCIa
kolik dai aistaly #iijaI'-Tma
raJMMt oživila iáJé kb- b i
ko přejta ji odpoveď a Iv VI
y potřebí #p bat kd by 6yk
zdrávi mi JuiY kuré pHÍb -
je pomoci Ale jj ta aza otata
ptra omokaje na W zta
oadím tedy že ta abod
iw poadrli ti ta dé
ka 1+ aám fUtju iwCok
la kdo m pciii jmi t-aJzá- v
a ay prtjimjuu k m W
toa a vi'fctL"
Ptakuvatk pMiltl teti raka a
kdyl popatřil na ttiř Kaí skě
vvčctl oblai v jji kraafvk
či h Jak rvi j on ardat rlm 4
ši odpověď strzvirala Ti
U ta J jcít ajaký a ai-ta
ppli dIala j-jBt kla
ka svoKody % hem pwbv blaa : !
Vraa reloa jji b to4 vL!a v i
života a zdravu
rvai# atii-ll ta
dea r obiLátrai t rr in!i
_ -
tatí VKtk Lo rjiru£jK-u a
4 1
vypravovaaí jk a kJy Wa~
o oíalv
!' olř který bil a-hti
ba paU-ru
- i
vvjven txKiri í araa
i la I-i Aa kliii
ril klálc js t áxáo Kat 1 k
trly plakovaika vwi4U a paUl i
vobda a oo dvwtav aa
bouii rej
rjdd aijaký íaa po tpa
přtbcku eef) aa klasm td
potota
11
Ichcv % strikai ubu a i
I ia
M nkn -! — _
lrka-rt a aa!éniMt nU a Jer
nýsia jak- abrl tÁi-_a lfo-'j
eo do p-tavy ryvblý jak' tílt
od laný jako -jvrři p mxl
též d kna' bia pás a te
sknit po běiu a kaž iéma jvk p
kynuti rvamiL Ptl úr j2
ámnet let a plr- e zdái- žtf b8t
r5i z jeho oJi a krev v I-Iá- íx vře
jež V něm patrni jako ř a akk
obíhaly Xrtstobla dti taii-
vati rr'krJ aal u krii -
té ~bv dvan V tak a4va r " T ] TWYriau™ % T
p-lave vvk-tžci CTáU w i -
i ait aa iv ™™™™™" _
abtuý ya paašt a kvdiáb-j V jkzá-Ia íát wkr cir- 2
ao poakad aaiatU( křtv4 a] U-v a l a-I d w-ia-iv aaaá r : LH T i C V
a o-uětir těkak pliatpU1 ttvr-%ia
bul? lhr4aia ho t- H-k Ubatti -
J J M atrra vv - Md Jft-
ji 1-avsU jh- --a 4 tm { rti Kv a Ur rv
bou Oni pálka trkai l!ill i ťrsv dař aa rroaájii
a jakol-v zltií a# fcrtv O- Výekia4 4 aa %1t ini'i
Tjpmal k ni kava a pva-
jVji prt:ky rhvlaJL
ILko jt i vy - t raz ti iav '
pakorKika k dv 2 ia:íd utrn!
ji žerty avý sallikra aaÚk-
- - -T
kot j-i i obrali aa le% ústí "
bazr i rad-l JUvaly kanu
n i vděko
lírd vríTMt rvziis-tiiv a-a- 1
m
kovaik který ta rit IjUW'wn
vUije aa aiaěaé Ozky aaiatd!
takto: "MuJ!- t k vv pra-
vovatí nržU by ak2 atvda
Yunt valL i n-! í-m-o xrxA mt
ta za Ietai lvt a tiví ia
j J " r~
zaiaIoval
~V lřba by t ťjh
myit tua Um oairu- j
lei" řekla r-atiw m vuitvi-i
to Ujrat krtími potké 2
ta Vobudaě %-dt iLá t-ej laata
kladouc raku aa rd-v řť a!
aa-d býti jikái jvltě pltito 1+
jtej vyvol t přl jtia 2
ta iIik U-t píebj vata v aJM-
ie i jaa juta právo mviiw po
aěu v zimě a ía 2 lřw mm aa-1
v r i atikit m Li
a jako ttlaý pták Uťlw aa ptt-
bO
l'toál ' plukovteik aa ta pr
rovjáí a adaj pravit: -Údi
svého mladí jcia byt diwkýa
traaiteteta tií taitnval jwa
vždycky cvobw1 a m aodvidw
zrodit jettt a vycbváa ywia
na tet akrajlatké a jt aaa-1 1
mae ařexj koaáťké juvaky aI2
fíH aamotaé rejděai a trp f
by prta aetá!a aa závada oka
a mylí NVž ale mimu ta byU
j5t jiá váŽaá plKÍaaklrá mae
ptiměla atéVi m aa vjcWl př4
jj akalraoU a fv-renálaotaii a
lwuoi iuavaia a lama aita
oa&uaíclma tak abř i méma j
uoobeni t aávjkim aaby týa f
I J dloubá aU život b2j !
byl vždycky přUaý udával j {
"
vrourne rwtaa pratl a vJat
náš ale da dvacáté ba eoméha
roka aekloeil ládaý plvab ad
bo oka a dwle ládaý vdk aepřv
mohl ta lboatojt'a k aladiiat
vazkSn aepliméL Xtyb to eá
aledkem cbiadaé£o mtkw" dodal
plakevaik patl lakaě aa &la
ďa dáma kltá poaékad tbl4la
kdyl to mUvil ! piiW aáale
dek aeroaválliv pýeby přirv
aaoti tiivwkéka aaladtka který
bal jařma a li toval avé avoká
dy rť ale aateaba m tm
la# bjfloat kráy pfdia4 aa
Vtipem a vilu tis m iiž tta
oi pýi ka která zlowla Um od
por a sklonila ku k aUdkým aá- j
paa4m Stydět j lam a a pwáu
aa tc trzy i ta paanaaaat bj 1 1
il blízek azattrai avaaka f
jferaa Uiaak aaavleat avaaka 1
jeal by saae ttvtt-ti2 tavíJyl
rw vusir k- ] ií a d Ar4 aa
? rýfWdaS 6 — jÍM-áK
? !— li m± 4 žiae Ium
t rstM&ttv v iai ia aa-
í 'k-! lil t i
j a"
!
i'1
-tet iui4 pra-
li v v t -iMr K
ai J vlá-y r
-i vtii%a4
'} úra ! 'l--a
{ a-di
i aál ~" -
rod %
fcjL La -- á -► pra
a--laa li i'-
b-'tí fea -- r i -jií
l--f ai ' ti — í'vMluk
ř-ť- :4 r 'fe _ : t jau
ttirk M K-l Il í~p
: a rvrcwi-i4
i ar ary
díiiV i a - d a
rZL i O? i-
t po_ lr%ať Hft tA
-t'i -rviia
i Iíamm ii aJřď --
i di kaji l-— iw tp% a a-
i v __ t y
v_
íál4
Xa la'4 l'mi - a ti
í aa2
X
] oí íie -s
- v
f wtlr kt m l-v taaa tvr-
lam a a{T
S-a Lsí v '4 ea r-
vieáfcU a a1 aá a &ado k ď
olettL
JVJfd onady jvTt i zíá'va !-4 Si
lamt aM l &w aa v a
tcCa laiKtkvi jo li mul k
jika ťaaisírrw- t ' k
dMiáaí a k priav J e-c
kla ulit Nat třvba a t UL
k-uui
d trL tl Z l
Z d 'ra% I l-iaa-1 j-t t- !
I ť i"™ tvr4i
i % % -
sať aa-
_ vtls
t t-aiv p lit trwartia r ti
a ťstifcífTÍa-y po lví akr
tda-ciokof i si I -- 4
'
kl tisl aa Utká }
:m w:v-ltu 4riAv ftar ":at-
! 4 M ii Y4 r á-ěa k-aa
2J 1 ka-2 i- iCaa aW: u:
akrů 1 baďr iUit i -ak k Iv-
t-k-Cl— í k la fit v i V V-
t
j k
-4- vki %l-
a-T im-i lCt dw ivii u
"iv vkr-a alíy a r~mri
-pray
l
t %m0 JMawk aai V r Je k d trk a
t j4:
jkibivtaiua:rSajUaaU!
t-íř + tniú Waí kr-
!- j4 ai f ř St raal
i kLaJ Jý krajaa k l- mi fb' -4-
-taa e v ai Sítvu r-t
r ! oiulai Mrfotťvaittů
V vyLwc4 i které -feaáVJr t
- II a vžskÍtíi Jbmi'í t-Jí
a aavrdeai jak ttvl % Iz
í j4jral Uota aá-íky p-
f a feTU2 p~ny aa
V l_ i-d-rta
l i ar lWrtsaat
t1aíkaX
IV- 2 ef
osrA2xzrr
98 VYDANÍ
'
a ai vm pj-e-a a
l#rttůrr a CaaaJr které po-
Wdakka Ttiáai Í4J věc akv v a í
Vatbt rU4i a4fcrí-akl j
wtsasi i - v Jrk íaaiil v v-
t káarj ieietV kUré t ě- k ai-1
tck ktvtljk rošiíifai —— I
Taklél kakaja aajMtt %a-piJ
jtž c-aaatuvat12i k vaaáa i
káa% odporů ] ea wjvfcw v - j
cě dýaéta raad #jíf
va't erev atai WlfcVv 1
ikkv avpiy v# apc-jcajtk
1atilciB j-eaa vyekaajl v ta ko
ýck KiatiKlk kdaj pfo ÍAMJ o
& rvafcíl
kaaě vŠrkar ábJBaké
ai!aa#% avvbodAoaada:
ki jaedakk bťlwda4a!
poJHíavacl 4vySda4 w-1
kové akál%i aaodai a ji -ad f a
I bor i aviay #jpaibiivjli!
aea&antal 4 piaf tttttun
pb a aěaavkfeA Mvia které
ve ar-p atátavW vytkáajL— -Vy-
avisii vjkíaJka-ia aaawko
reaaikl e&Lil4 a f co aaJalo-
i vatHln tlba vediiL
Adriajui j%
i v
~ i"
tn#
!
!
ÍÍ3 ť±Z2 st ca tirKJ uú
v £rMkaakrtkěaa lirf „ i
"3jd atéaa raa
ať aaaS ji a oiáaisz STa -- i '
da a i zasai-ai bkav č
ajdll# d- kc ři aa
J05E1 Pa- '
?- 33—31 A Jaalral :
(lwi llijrí — i
WC e c li ú v 0 a ís i"
I _ -
f aai
a 01 J
"mm 9mm „rf _
'
i'
Jí Htm Jl
Josef Klima
i aJ-iraii t
C t:" ~ 11 A ?
lOVSíJURXI J£DXAÍ£L
- Si # &a li z'
t s a-ja-vaaa l"araan a I
uau a i a
i:
~ - uij
a a
- — — i— -a-% tm
TTto ! an4
laiiiB a
i— i VaMTlk
- mmm w r a—- :
ifa c~ w-t vra i r m-
Wa n m m
to fcsaaa
AYER-A PILULKY
( Yř IiCATlilETIC ťíLL
„ÍUrZlt-
m--mm mmm mmmmm mm-
""' " — ' tmw mni ~
" -—
AYER-UV VLASOStL
iHAlU Ytiioi:
mm~M fmm
aav v -a m t t %
1 "-' f-
k tmmmmm w aA tmmm mt wy um t
mmJf m mrm +'mm kw Mwt
OMil — % mmrm mm %-m? 1 ažiwrt
v m m — w í
- 1 " a
M a h - ti
twa-Mfca
- avra a atta tw a 1 1
O 9
KCAnrnrriio
BU CIIUI
nemoc Crí(jhtotu
mm~tmimyJL
VtTVU Z BCCIIC
1
imu —at Miunk
1 Sk!a4 14 IhuuMiStr N
i
c a —
l 4Í řl Ijmat
( - ř"%J- mm m jat a'
w mm m - Iten
i-sc
7 r n tmut-rm
m mm —
w m~- % m min A wn ' mm
n% mm t iMtMtw M m~mJ3t %
rmrrn w a m S J C Jk - i ťtfc
tím Mmmjm mpmm t- - % j
í 1 a v :- n " jtr - A _ j
Í ~
5 aNl
i auméta mm
Wl i mtpmrm-mfm wm fmm lu v-
k M IHF4 mm-m
i iMI —tNiij (MW! in m
I tťSkftjr a tf-ivtai
mm ' a —
aT!ltír
— _