POKROK ZÁPADU
Týdenník politický poučný a
zábavný
pro
čeciioslXvy AMERICKÉ
podávající ncj"novSj3 zprávy ne
jen s celého zvřu ale zvláStě ze
Velikého Západu Amerického
vy cházl každého úterka
T O 31 A II A NEB
Ytdavatel a majitxl:
i: I W ilOHEWATKll
Iíedaktob :
srn hol 2siii0ir:iv
Vřu J platné na lUt obnáši
i 9 poitoi-ní zásilkou
$ 220 i rok $110™ pfil
roku a 3~J oent3 na čtvrť roku
tf ťuiUoi do tvnorr aiso rota
rvAtwva pluti vydaTatelatTO aaiuo
I)tliBl f „fHkrka Zuhi" tilajl
mm T Irva ern a BtruUnl apolky plall u
aré Maink pulovitai mu
t f IXiIIST traa atraa milrrtdi ii)imt-
atak BcaktIrnM avhjWtaU tato
kur vlwatnOi obal itak arb aut
k y aa ttkua aot iak atra tuho BťJovo
lu}v aai aa oJpovMnoaC aktpUuTatelc
IJ~ Zttilkjr pr archc djl m u pal
oval paaklikf aarbo v liatarh r c
ftalroraatca aby bjto Jin dodaní
atu J1 au-b armikna ta ut-aia antnudu
ram Ulu nalui rnf iti Vrikrré otxlrt-n
yrniat bailrme tuW tdj ntalmlHjteiw kl
tovaU Nxltt ttnbt a pratlaich ttatU k bud :
„Pokrok Západu
Omaha 2'tb
Omaha Neb 20 řerv'ce1875
Hadropletníci
Obrátíme so teďk úvaze o tom
zdali jet pravdou co praví ha
dropletníci jimi jinak říka ho in
fltionirté kteří chteji ta plav i ti
zemi vloo papírovými rri&ty
doufajíce a 1 i buj ke si žo rozmno
žení papírS tích pomCle obchodu
d-lnlko proravalu a v&bec blaho
bytu t zemi
Naděje tato jet úplnS klamná
a nejen r teorii ale i ve hkuteč
ním živote ukázala ho být i nejen
la-proHjřinoa ale přímo zahub
na a to nejen z Jo v Americe a
1 i v jiných velkých zemích jako
jest Anglie Francie a j
Předveďme i jeíle jednou řty
ry ony záhady národohospodář
ská vyslovené v předešlém člán
ku našem a rozeberme jich po
drobněji 1 Cena zboží vstoupá při
nezměněné hodnotě peněz když
hodnota zboží jest lepší a vatou
pi 2 Cena zboží vstoupá při
nezměněné hodnotě zboží když
hodnota ienez klesá
3 Cena zboží klesá při ne
změněné hodnotě peněz když ho
dnota zboží jest horil neb kle
sá 4 Cena zboží klesá při ne
změněné hodnotě zboží kdyl ho
dnota peněz vstoupá
Jedná so tu o cenu zboží zař se
totiž veikeró zboží buď prodává
neb kupuje co za n& rauctl každý
zboží potřebující zaplatiti
Každé zboží má jistou svoo ho
dnotu v sobě která záviní na tom
mnoho-li práce vyrobeni z bolí
toho Mlálo Hodnota tato jot
menší neb věUí dle více neb mé
ně práce na n5 vynaložené Ho
dnota ta ale jeitt stálá pevná N -
boť poměrné jiatý druh zboží vy-
žadujo prSměmi vždy jistou táttť
práce : 100 bulla plenice vyžadu
je řekneme 50 dni práce 20 párfi
bot vyžaduje též 50 dní práco 2
baly bavlny vyžadují též 50 dni
práce SejHtán jisté knihy vy
žaduje 50 dní práce Zamétání
ulic zhotovení jisté íánti nábyt
ku neb oděvu neb jiných potřeb
vyžaduje 50 dní práco Těchto
50 dní práco joat hodnotou
toho zboží
Něco jiného jest cena zboží
za5 totiž zboží to v trhu se prodá
vá neb koupí Když hodnota
zboží z&ntává stejná m&že cena
zboží Lf ti rozliína Za 100 builS
plenico někdy odbrži se 9100
jindy jen 175 jindy jon $50 a 0
pět jindy třeba 9125
Tak je to se vSim zbožím tu
jmenovaným Vidíme tody z tos
ho žo cena zbolí eo mění Na
stává otázka kdy a p r o í mí
ní se cena kdy a proi vatou
pá a kdy a proč kleeá f
Záhady ty nám odpovídají ie
cena zboží vstoupá kdyl ho
dnota peněz (zlata) ztUtává v
rovnosti bezo změny ale kdy! se
hodnou zbolí lépií Kdy! totiž
vyrobím za 50 dní více nel 500
builU plenice aneb docílím pleni
ci leplího vzácnějliho druhu než
li v&bec aneb kdy! vyrobím
zboží dJkladfiřjsf žádouenejíí
lepší nežli v obec v trhu se pro
dává kdy! bavlna má jest stup
ně nejvylíiho kdy! oděv obav
neb nábytek mnou zhotovený jest
dokonalejší a ládoucnějSÍ nad ji
ný tu jeho cena vstoupá ob
držím za něj více nežli obyčejně
obdrží někdo jiný za zboží mini
dokonalé Toť zcela přirozeno a
pocbopitelno
Ne! cena zboží závisí dále na
nice ca druhém nejen na hodnotě
zbolí to druhé jest hodnota pe
níz Peníze pravé zlato a stři
lr citjí poměrné hodnotu
: _~ei ka ale zavedlo se ve
c xlZxízI r-U píroTýc!
co měřítka hodnosti tu cena pc
něz stále e -tnění jest nejistá
vstoupá neb klená neustále žo a
ni jediný den neudrží se v Htejno
nosti A tu jak uí í nás {lánek
druhý i když hodnota zboží za
stane stejná bezo změny přeco
vstoupá cena zboží kdy! hodno
ta peněz klesá Kdy! papíro
vý dolar přes den sklesne o 1 neb
2 centy v hodnotě své (vlastně co
hadr nemá sám v sobě hodnotu
pražádnou nfbr! jen tak velikou
jako každý' jiný něřím popsaný
neb pomalovaný hadr neb stojně
velký kus papíru) když tedy ja
kový hadrový peníz ztratí na své
hodnotě musí zboží slití více
Neb kdy! já přijdu do krámu
koupit zboží které stálo včera 20
dolsrfl a já přinesu dnes za ně 20
hadrS které platí o 50—90 conta
méně nežli vf era nemohu o?cká
vati aby mí kupec to zboží dal
za těch mých 20 dolaru nýbrž bu
de Žádati na mně bych mu k nim
přidal jeStě 50—90 eent& a tak
vidím žo cena toho zboží pojed
nou vzrostla penzo proto žo ho
dnota peněz sklesla O kolik
sklesne hodnota po ně z o tolik
příroste ceny zboží
Zkušenost? nás pak učí žo vo
všech zemích a národech kde
mají papírové penízo v oběhu
vždy klesne jich hodnota kdy!
se jich počet rozmnoží A víři
této nepopiratelné zkušenosti
tvrdl nestydatí ti hadropletníci
!e potřebujeme rozmožení hadru
peněžních aby so nám dobře ve
dle abychom mohli laciněji žiti
a více potřeb si nakonpiti A při
tom viem nadávají druhé straně
prohnaných darebáka aneb poli
tování hodných nevědomea sami
staví co se na tr&n moudrosti a po
ctivosti Třetí a čtvrtý článek uvedený
jsou vlastně jen opak článku pr
vého a druhého a nepotřebují
tedy dellíbo rozboru Cena zbo
ží klesá pakli při nezměněné
hodnotě peněz hodnota zboží jest
horší aneb pakli při nezměněné
hodnotě zboží toho hodnota pe
něz se lepší
Čím leplí jou tedy peníze Čím
stálejší povnějSí Čím plnější v
hodnotě tím více so za ně koupí
Za zlato vždy koupím více nežli
za penízo představující ale nepla
tící hadr který při každé doti
malé nehodě vo světě peněžním
ro&žo padnouti až na polovinu
své hodnoty naznačené na něm
To pochopí každé dítě jenom ne
ti přeučení kteří zakládajíce &i na
neomylnost? svých náhledS ne
mohou uznatl ži by mohlo býti
něco černé co oni považují ve
svých brejlích za Šedivé neb mou
rovaté" Ted ještě nutno abychom vy a
světlili tu úzkoprsou a bczmyid
nou politiku stran vládních úpisu
a bankíl o čemž budoucně
Dějiny Soustátí
(MruÍ BÍ K blrd ro „IVknk Zilu" )
Doba třetí
Válka revoluční od r 1775 až do
přijetí utavy ItHi
1777
Bitva u Pr i nce to n dne
3 ledna — Washington brzo opět
překročil řeku Delawaro a posta
vil se v Trenton Tu zrovna
před západem sluneo přivalil so
raři Cornwallis byl ale statečně
odražen 1 umínil si poJkati do
rána Fotaverií Washingtonovo
bylo osudné Před nim stálo
mocné vojsko a za ním ncwhúdná
řeka Ne! odvaha jeho byla no
smírná Této noci nethav hořeti
ohně táborové aby nepřítele
oklamal táhl se so svým vojskem
silnicemi kolem Ilriťanfl tak že
k ránu stál jim 2a zády přepadl
je a rozprášil zajal 300 muM a
rychlým postupem dosáhl bezpeč
ně výšin Morristownu Cornwal
lis sice uslyšev záda střelbu spě
chal na pomoc ale přišel pozdě
Tím získal si Washington všeo
becné pochvaly a byl slaven co
vysvoboditel vlasti Během této
zimy podařilo se mu ještě malými
odděleními na harc vyslanými
vypudili červené z New Jersey
Bitva u Brandywino
dne 11 září— Gen Howe hleděl
přiměli Washingtona ku srážce
než americký CenctatorM (váha
vý) byl opatrným Tu Howo po
jednou vstoupil s 18000 muži na
lodstvo svého bratra a vyplul
Washington spěchal k jihu by
jej odrazil od Philadelphie na
níl nepřítel měl zamířeno ČíUl
sice jen 11000 mulfi ale zvěděv
žo Howo přirazil do záljvu Ches
sepeak rozestavil své vojsko u
Brandywine Tu na ně byl uči
něn zuřivý útok z předu i ze zadu
a vzdor hrdinjch skutku Sterhn
ga La Fayctte a Wayne a a hra
běte Pulasky-ho vlastenci byli
poraženi a Červeni osadili Phila
delphii a Germantown chtřjíce tu
přezimovati
Bitva u Germantown
dno 2 řijna — Washington teď
nechtěl nechatt nepřátele vlasu
své v pokoji Jak mile ti se po
hodlně rozložili k ulití zimního
pokoje a rozkoši v hlavním mě
stě Washington učinil znamenitý
pochod jedné noci — 1000 jeho
mula bylo ▼ ty doby úplní boso
—a při východu alunco přepadl
Germantown a s úspěchem bojo
val Tu ale nastala husti mlha
tak že nemohlo se použiti postus
p u roxi::aých klídt 1 Uk muse
aflTiraii
li vítězící Amcrikánó táhnouli 60
zpět bez pořízení „„
Po těchto bitvách obrátil Ho
vě pozornosť svou na pevnosti u
řeky Pelaware které mu překá
žely že nemohl ™dóPhiladelphie
dovážti zásobování Jal seje to
dy bombardovati a slabí obránci
vlasti nemohouce mu čeliti muse
li táhnouti zo z£ět Washington
teď zaujal zimní tábor vo Valley
Forge
Co ale Briťané potkali so s ta
kým úspěchem v Pcnnsylvanii
vítězství jejich byla opět převá
žena pokroky vlastcnt-a na sevc
ru Vpád Burgoj-n es8 v — V
Červnu Burgoyno s 10000 červe
ných postoupil z Kanady a hne
dle padly mu do rukou pevnosti
Crown Point Ticonderoga Ed
ward a Whitehall so zásobami je
jich Tu gen Schuylor 8 ma
lou hrstkou věrných sotva dosta
čil obtížiti mu cestu pouští kláce
ním stromS a lámáním most 3
Ztráta tolika pevností p&sobila
veliký postrach Lincoln Arnold
a Morgan byli vylAni proti ně
mu Hnědlo sebrali a vycvičili
dostatečný počet venkovana a po
stavili so na výšinách Boi its
ových kde Polák Kosc-insko řídil
opevnění Arnold lstí válečnou
vydobyl pevnost" Stanwix (teď
Rome) a sebral tu zásoby střeli
va a děla
Na druhém konci opět gen
Stark u Bennington porazil voj
sko britické a zajal C00 muž3
Dvě bitvy u Saratoga dno Ifl
září a 7 řijna — Burgoyne těmi
to dvěma porážkami přestrašen a
seslabcn Šel k jihu proti vojsku
na výšinách Bemisových u Sarato
ga Bitva byla hrozná po celý
den alo bez výsledku značného
Po 14 dní ležela tu obě vojska
proti sobě táborem až Burgoyne
donucen nedostatkem zásob opět
obnovil útok Bitva byla hro
zná jedno dělo bylo pět kráso po
ol5 zajato a opít dobyto Tu
vrhl so Arnold který byl k pře
dešlé bitvě zbaven velitelství do
nejprudší soíe a vzdor zápovědi
vedl své oddělení v boj nej tužší
a tak dobyl slavného vítězství
při čemž byl raněn & s bojiště od
nelen Burgoyne teď couvl k Sarato
ga alo byl sklíčen se všech stran
I vzdal se konečně a CU0 muž8
červených složivše zbraFí byli pu
štěni při hraní Yankee JDoodlu
Výkřik rad ost i rozlehl so po
celé zemi při novinách těchto a
uiálomyslní opět so řadili v šiky
s nadějí na vítězství
(ťukraíavkaij
Život ve hlubinách mořských
ďokmeovuii)
Nad květem keřfi korálových
třejKjtají so kolibříkové mořští
malé rybky tu Červeně' tu zas
modře kovolcsklé a s nimi závo
dí zelené lsabelly v letu neúnav
ném Pak přicházejí báječné me
dusy a sepie bkvící se všemi bar
vami duhy kteréž iantastickým
zp8sobcm hned vynikají hned
zase rnizí Ideskorychlc sem tam
poletují a vil kol sebo krouží
VŠíra tím vlád no pak ta nejrych-
lejší změna a přepodivná hra svě
tla a stínu a vše so změní jakoby
kouzlem kdy nepatrný větřík
tichou hladinu zíeří
Když se pak den nacnyií a ti
ny noční do hlubin vnikají tn
zasvítí tato fantastická zahrada
opět novým kouzlem Miliony
žhoucích jisker drobnohledné sví
tilny mřížovci a dirkonožci pak
repatrné medusy a ručkové víří
jako hejna svatojanských mušek
temnotou a veliké medusy vzná
šejí so blízko hladiny jakoby
chtěly vlo ostatní světlem svým
zakrýti Mořské péro za dno
krásně červené září zelenavým
světlem elektrickým a vířivá ra
mena mořských sasanck skví se
jako stobarvó hvězdy mezi tcím
nými haluzemi listnaných řasa
koráia
A so vlech stran září a plane
to co snad za dno pro nevzhled
né barvy nepatrným so dálo ze
leným modrým a červením o-
hněm a aby ještě nesčíslné ty
divy kouzelně noci dovršila táh
ne jemně svítíc ryba měsícová
co Šest stop veliká stříbrná mýsa
a podivnou směsici rSznobarvých
hvězd - "
Budil nám dovoleno poohléd
nout! se aspoň částečně po těchto
krásných a podivuhodných obj-
vatelích raořsých abychom hlav
ni rysy pravé jich podstaty se
znali
Jsouť to z nejvřtií části prvoci
polypi 08lnokožcisIymýši a ryby
tedy zástupcové všech tříd světa
vodního
Prvoci mořští jsou z největšího
dílu zvířátka tak nepatrná žo je
sotva kdy okem pouhým uzřiti
m&žeme a jen drobnohled tu rozs
hoduje — - Nejpamatnějšimi jsou
svítilny (noctilueida) velmi malá
to zvířátka sotva 1 setinu čárky
dlouhá neboť ono spúsobojí pře
devším ono pověstné velikolepé
světélkování vln mořských kte
ré! zvláŠtf cestovatele po tropických-
mořích úžasem a hr&zou
naplňuje Celá hladinas dá so
tu býti ohnivou a každá kapka
vody větrem do výše vystříknu
tá rozpadá so na množství jisker
—Ku světélkování moře přispí
vají té! nemálo rfizní mřížovci a
dfrkonolcl taktéž tvorové' drob
nohlední jich! tělo bývá dírkovi
tým krunýřkem chráněno — Z'
krnnýřka mřížovci a dírkonožcfi
skládají so ohromná vrstvy kří
dovó kteréž mohutné útvary kS
ry zemské ovšem za dobu mno
ha a mnoha tisíciletí vytvořily
Mřížovci mohou se nazvali vskut
ku nejkrásnějšími prvoky Pod
drobnohledem jeví so nám vápni
tá skořápka co kostra mřižovitá
neb dirkovitá tvaru velmi ozdob
ného a otvory jejími vybíhá veli
ké množství velmi jemných nit
kevitých raménck jež k zachyce
ní potravy slouží — Velmi úhled
né zvířátko jest mřížovec pavuči
nový (araehnocoris circumtexta)
a pak diploconua fasces vo skoře
pině své svazku metel se podoba
jící Z polyp3v největšího zájmu pro
nás mají mořské korále které!
nejsou nic jiného než vápnitá osa
takměř kostra odumřelých zvířat
a mnohý korál červený jemuž se
toho štěstí dostalo žo zdobí nyní
spanilou ručku dámy doplňoval
jindy purpurem svým letk žívoun
cí flory podmořské
Neméně zajímavými jsou moř
ské sasanky či kopřivy (actinie)
nejčastěji těla válcovitého neb
pohárovitého 8 nestejným vždy
lichým počtem ramen co nejná
padněji zbarvených
Sasanka stromovitá (act arbo
resceue) podobá so úhlednému
hrnci květinovému a ramena její
kvetoucí rostlině Sasanky bý
vají přirostlé na předmětech pod
mořských anebo vězí celým tělem
v píku ramena pak z něho vy
čnívají Procházímcli so za odlivu na
pokraji moře padnou nám přeča
sto do oka předměty tvaru ná
padného Ony podobají so ku
sam měkké perleťově lesklé
hmoty aneb hrají různými barva
mi a mnohdy až kovovým leskem
Dáme-li bozlvárnou na pohled
tato hmotu do skleněné nádoby s
vodou tu objeví so nám co sly
mýš zvonovitý či medusa jejíž tě
lo dá so porovnali s rozevřeným
deštníkem a na spodní straně je
ho nachází so lichý počet ramen
a vláskovitých brv
Krásné barvy medus vynikají
za dno neobyčejnou svojí nádhe
rou a v noci pak září světlem fos
fórovým Strašlivě své jméno
dostala bezúhonná zvířátka tato
za příčinou dlouhých brv na po-
kraji zvonovitého těla umístě
ných kteréž mají poněkud podo
bu hadBvjež prý Medusy kol
hlav svých ovinuté měly —
Velikost modus kolísá mezi 2
mm a 35 cm Mezi nejkrásněji!
náleží medusa svítivá (pellagia
noctiluca) medusa stejnoramen
nš medusa ušatá (Aur aurita) a
Jv
Právě opáčný dojem Činí na
pozorovatelo mořští ostnokožci
ač i veliká část jich dosti úhled
nými barvami se vykázat! m&že
Ostnokožci tj mořští ježkové
a hvězdice zdržuji so výhradně
jon na dně mořském aneb připev
ňují so na skaliskách útesech ko
rálových a pních chaluh Tělo
ježkfivjcst kulovité a křehkými
ostny obrněné Hvězdy mořské
jsou pak do lichého počtu paprs
ku v rozvětveny a vyznačují se
často velmi nádherným z ba rveš
ním
V tomto směru přcdovlemi
zmínky zasluhujo jedenáctira
tucnná hvězdico (bristinga endo-
cacnemos) hadinci a j v
Aby so položila hrázo nekone
čnému množení so bytostí podří
zených a aby so zbavovaly vody
umrlých a mroucích zvířat jež
vlny na břehy vy vrh ují skrývá
okcaa tvory nevšední ohyzdnosti
a k tomu ještě náramné žravosti :
tito jsou však neobyčejně silní
neporanitelní a ku válečnému po
volání svému úplně vyzbrojení
Tato zvířata jsou kolíši čili raci
mořští Kdož by neznal pově
stného hommára či humnra z A
meriky jehož délka bývá 1J' má
ohromná klepeta a celkem se na
šemu raku řičnímu velmi podobá
Ještě mohutnější jest obrovský
psendodareinus jehož hřbetní štít
má 2' v prBměru Rak molukán
ský bývá J' dlouhý a podobá so
okrouhlému Štítu s mohutným o
stnem Mimo tyto druhy prohání a pla
zí ho po dně mořském ještě ohro
mné množství rak S aráčka v těch
nejraznějlích tvarech a každý z
nich jo krvclačným vražedníkem
nejen bezbraných sbymýša a měk
kýia alo i zvířat mnohdy tako
vých která! co do velikosti koli
kráte jo přesahují
Pravým opakem loupeživých
těchto nestv&r jsou měkkýši ne
boť u nich neni ani památky po
tuhých štítech nebo krunýřích
jakými jest tělo rak&v přede vše
mi nehodami zevnějšími a útoky
nepřátelskými chráněno
Měkkýši nemají tuhých koster
ani! mnohých svalu v jimiž by so
mohli šk8de8m svým na odpor
postavit! skrovné jejich svalstvo
nachází se nanejvýš vo skořepině
která jest Jim jedinou záštitou
jedinou zbraní Do té so uscho
vají kdy nebczpoČÍ jim hrozí a
učinili k zachránění svému vše
co vSbcc učiniti v moci své mají
Hlavni skupeni nu mořských
měkkýši tvoři plži a škcblo tva
rS ncjr&znějšícb v nich! opět vi
dfmo velikou část toho množství
poklad a v nevyčerpatelných ja
kéž na dně mořském uloženy
jsou
Jaká to ráznost podoby a ba
rev I Ani to nejobratněji! pero
není 3 to aby podalo nám jen sla
bý nástin těchto výtvoru mnohdy '
jak se ták ai rozníarné ruky pří
rody ty musíme vidětí musíme
so dlouho na ně dívali abychom
seznali žo i tu matka příroda dle
nevyzpytatelných zákonu svých
se řídila a že i s těmito tvory ma
teřským způsobem naložila ačko
liv jim neudělila ani ostrých kle
pet ani ostna smrtících
Fauna měkkýši moři Evrop
ských nemůže so ani porovnati s
nesčetným množstvím druha v mo
ři tropických Jen zde objevují
so obrovské tridaeny jich! se za
křtitelnice v chrámíctt používá a
které! až 3' v průměru mívají —
strombidy a buecinidy jsou tak
veliké lo jich co trub užívati m3
řemo — Z naulilia hotovi so ra
zné předměty ozdobné mušle
porcelánové a porleťové pak per
lorodky kteréž nejkrásněji! per
ly obsahují a skořepiny jejich
pak z perletě sestávají konečně
mnohé a mnohé jiné mušle a pili
jichž pouhé vypočtení celé hodi
ny by trvalo nacházejí se v utě
šených hájích a sadech tropických
moří —
Na vyšším stupni vývoje těles
ného nacházíme měkkýše rame
nité sepie kteréž nám již přepo
divným tvarem těla svého velmi
nápadnými býti musí — Sepie zdr
žuji so vždy více po blíž břeh & v
než vo vysokém moři ač v těch
místech po celý rok nezůstávají
My nacházímo je vo všech mo
řích obou polokoulí hlavně ale
V38kytují so v horkém pásmu
Obyčejně zůstávají poblíže dna
plovou rychio po zpátku při čemž
jim výdatně dlouhá ramena na
pomáhají — Zbavíme-li jo však
vody tu takřka okamžitě zahj--nou
— Zajímavým jest vzláltě ar
gonaut kterýž so v středozemním
a atlantiském moři vyskytuje
pak plotico osminohá již staří
Bekové "Polypus" zvali bývá 2
dlouhá a zdržujo so v středozem
ním moři
t!Hkoaími luJ )
Hospodářství
Za h nuln ícvt a mla fot cí
IV
Ať již sázíme stromy do pfidy
rygolované aneb do pouhých ja
mek vždy k tomu přihlížejme a
by byly jamky k strom&m dosti
prostranné aby so kořonfim hned
z počátku neublížilo a tím strom
v svém vzrůstu nebyl nijak zadr
žován Tam kde sázíme stromy
na zimu mohou být vo všech pří
padech jamky o nřeo menší než
li když vysazujem stromy teprva
zjara Vo kterých půdách a o
lohách mají so sázeti stromy na
podzim a vo kterých zjara se
znali jsme na jiném místě nač
čtenáře laskavé odkazuji
Mámc-li na statku některé pfi
dy aneb větší část jich velmi mo
kré a pudy takové z jakýchkoliv
příčin nedají so odvodnit aneb
náležitě vysušit tu prospívá veli
ce u nich sázení stroma svrchní
(ak-li v takových vrchních pů
dách hodláme zahradu založit) to
jest sázení takové kde místa
kam mají stromy přijíti naveze
me dobrou pro stromoví spůsobi
lou půdu ze země takové udělá
mo na 2 — 3 stopy v průměru ma
jící kola a do těchto stromy tím
sp&sobcm zasadíme že jich koře
ny nenřijdou nikterak do hloub
ky jako při sázení obyčejném
nýbrž dotýkají se pouze ornice a
osvojují si větší část potravy z
půdy navežené povýšené Ovaeiii
hodí so pro takové svrchní i?ázo
ni hlavně takovó uruhy ovocných
etromúv jichžto kořeny nejdou
do hloubí nýbrž vyhledávají vět
ší část své potravy na povrchu v
navežené půdě aneb v nejbližií
pod ní ležící ornici jako jsou vše
ho druhu slívy zejména švestky
které dávají pak ovoce v tě-hto
případech velmi pěkné a chutné
Tímto možná založit! zahradu
i tam kdo dřivo půda poskytova
la jenom nepatrného výnosu a
neb kdo by se zahrada obyčejným
spBsobcm založeno nebyla nikdy
dařila
Seznavše takto rozmanité spů
sob3' přípravy p3dy obrátíme se
teď h pozornosti k sázení sa
mému Sázimc-li stromy na pod
zim tu o to pečujeme aby byly
jamky pro stromy asjoh 14 dni
před sázením vykopány a sice
jen tehdáž když nebyla pfida ry
gylována tu mohou se bezpro
středně dělat jamky před sáze
ním poněvadž to není nikterak
stromoví ku škodě Sázíme-H a
le stromy teprva z jara tu mají
býti jamky již na podzim hotovy
aby půdu v nich hlavně spodní
účinkováním vzduchu so částečně
zúrodnila a takto lepši stanovisko
stromoví hned z počátku posky
tovala ' Sázímcli alo stromy na
sp&sob svrchní t j do navežené
dobré pfidy tu noní zapotřebí dě
lali jamky dříve (ať již so sází na
podzim nebo z jara) nýbrž dělají
so jamky bezprostředně před sá
zoním poněvadž navežená země
jest se všech síran kypiá a neza
branujo nikterak vnikáni koře
nfiv ovocných stromfiv
Jamky musl být v pfidS dobré
od přírody mohutné na 2 stopy
hluboké a na 4 stopy Široké v pů
dách Spatných hubených vždy o
něco hlubší a širší než li tuto u
dáno aby so mohlo do spodu při
dati dobré země neb kompostu
nikoliv ale mrvy chlévské a tím j
lepší vzrůst a vývoj stromoví byl ]
pojištěn
Ku kalJé J5kií# na traa e
vernf neb zápavdní pvídle tohe#
které větry ju % krjlic pa&a-
jki zarazí o dti Heý na d al
7 stop dlouhý L51 ke kterému
vysazený stromek se piitlle Kil
muI být tk dl uLý aby dosaho
vat až po komun strotuka K
k5tu tomuto připevni ee stromek
proutím neb lýkem na p£MÍ si
nejdřív) zevla voli5 a teprva
kdyl se strom a přihozeni a4
sadí připevni se dvli z tcha stby
vítr stromkem stet tam poh bo
vati a klátit! nemohl
Sázeni stnmk3 arua děj
tím zpŮMbera Že e jamky n-jpr-vé
vyplní al skoro n p-Tit ! dv
brou zemf načež ropi-tKa -
stejnoměrně na tiit dl rA zemi
kořeny stromku a zaj]úvji
drobnou dobrou zorní kteri ka
kořenům so peitkttJ přiiUJí pit
mačkno neb přišlij ne aby k nim
náležitě přilttnLt a nikde aota!a
místa prázdni datá rol by mělo
v zápětí nejenom to 1 by t
mnoho atrotuka neujali nýbrž i
tu nehoda lo strůmek doptává
rozmanité nodahy a envet( jak
jsem to dříve na jiném mí-ti ob
jasnil Iěje-H sa áenf stromků
za o?asl velmi suchého iB veli
ce prospívá Uk zvané zs{'ar
nl"tj do jamky kdyl jrae
tam byli koruna stromu rozpro
střeli naU-je se duUtek vody a
dj vody této přihazuje n drubná
dobrá půda která ka kořenům
náležití přilne a tím jest vzrt
slrtxau iHjištřný
Kořeny stromů fccaměd yhjlú
u přesazováni nikdy h!taUji než
li byly vo školce odkud jntn
stromky vzaly nohou být tedy
stromky jedině o t hloal-í-ji ta
seny oč se země eadú 1'ravi
dla tohoto mual e vždj leiřiti
má-li hne1 založccd soda býti řá
dné a důkladné
U vy kopávátii strorak 5 ze škol
ky muímo býti velmi pozornými
aby so zejména slabým v!áako
vitým kořenům neuškodilo po
něvadž tyto jsoa tojenž přivádě
jí do hlavního kolene }otřvlnou
potravu a vykonávají tt stromu
hlavní funkcí [-Aul so týče v jíl
V
Jsou-li kořeny u stromkův po
škozeny musi ms Škzen4 čiť
ostrým nolem hUdco cxl-tnuit
Čili jinými slovy : kořeny přituě
řeré přiřízouut Při takovémto
vyžezáváni kořenSv maji o ve
všech případech jxkud možná še
třit kořeny hlabé spiše riIou ao
víco vylézat koK-ny silné při
čemž se tuá alo vidy šetřit kořen
hlavní který jet i-xljKru kaž
dého strt mu an od nřW závisí
jtvli htroitit-k více nb tučně v 4
dě upevněn
Také koruna stromě v musi h
vždy přiřiznout a su-o tej rva
bezprostředně před sázením Ko
runě má so pří tom diti j-jí Irti-
doucí lHloba Yeliro jo tě
často u našich maloxtatkářův chv
Imjo tím že se buď koruna tr
n3v ani nepřiliztie aneb bývá jo-
j{ pítříznutí velmi nedostate né
nedokonalé
Cíni důkladněji se koruna uře
že tím bujněji roste atrm tim
silnější výhony mívá hned v prr
ním roee Přiřísnutt koruny dě
je se a rozmanitých druhův tro-
mův rozličným pů-diem tak
se n hrušek a jabloni koruna p-
kut moina kulaU uata upro
střed ne-hává ní o něco delší
větev jakožto poFcračovánl ston
ku kdežto koruna Jve-tk tře
šnf višní a jinýth pet-kovit frh
stroma dělá so vHdy jen kulatá
beze vši pntřtslni větve Oby
řťjně dostačí kdyl na každé jn
stranl větvi nechají se ca nejvýš
i — G pujHnů (-?ek) a prostředni
větvo o 2 pupny více
Přesazují li se stromy sileé
stromy již phln5 s jednoho mi-ta
na druhé tu bývá výholc sjv
jono takové siromy v koruně) wl
n$ rřezati a v zimní dol4 přesa
dili tak aby na kořenu ostat hal
va země s kterou se strom do
velmi prostranných jam zasadí
Spůsobem takovým možná přesa
dit! stromy 10 al l Sletí aniž by
jim to uškolilo
Jsou li stromy kteréhokoliv
druhu vysazeny vždy líeli ještě
o to dbá ti aby so i na díle Xs
třovaly an jen tenkráte ad pn
spivá když se mu věnuje po del
ší dobu náležitá pozornost Stro
mek vysadili a n dále neošth
vati jest tolik jako stromek zi
my sine hubili A ni? i ti
Jenom tehdáž poskytuje zalo
žená zahrada značného výnosu
kdy! so j delší dobu j vysaze
ni dobře ošetřuje a ©patrnjV zá
jmena ojtatruje jxi prvních 2 al 5
letech io vysazeni V čem tako
véto ošetřování zátěži povíme ai
budoucně
J ii b u rtl o utrrú i ti r-
{yfam fmi WrtW při nil jet
eským jednat leim rMiák tál a
Josef Pastb ČÍUla al doud 21
velkýih poštovních anh-li —
Koncem dubna t r převzala však
ještě 7 nových obrovský! parni
ka od zaniklé právě konkurenční
společností zovoací s Kaíle
Line" a zaujala takto první mi~
to v iKiroplavbe evnjko-am—
rivké Její lo!? jel nyní mezi
Hamburgem a New Yorkem jez
dí jako Pomcratito Tharinscia
Suevia Silesio Frtsio Westpha
lia Cimbria Ho tritia líanimonU
(tethe Herder !sin£ Wteland
Kloptoik a (íellert ju největši
a nej rychlejší které kdy vyaoké
moře sttatřito a tak wlným
tem výlmých a zároveň nových
lodi na na jediné čáře nemůže
vykázati žádná jiná společná
na světě
ffAjcsur£zA&lSE:ujS0Ux CITY 4 PACIřlC
TISKARIIA
jt tejvíiší t-z reUaa zijadJ
Jiti rrA ii y tlrthf pi m
A atCSU CturtJLMSvA
veškeré tiskové pí áce
Velké pami lisy
ty KaMk Uttlrititoétta MHt
f mHtimi tibmt tttstfXf a
kiifkf aaO
Vanra aMwtwJa a
VSlSt &TC8U A UTSk
a vg12to plakáty
kttiWtMbMMM atiULtJi LtS
%ítl iMlkAl
ČKSKÉ
AXííLICKK a
PUANCUUZSKři
k aJk — ki lK" "l at
Oaaukaua ra
AYER-A PILULKY
(AYKKS OATltAimC ťlIJSj
1mu nMbut —m f p k-
llMi biWMk - yr U
a a k m tmi a -s— - %
é&mkm krv mm prw
mm a-4 a tiiimmi m tvk - t
M W-tart mJm l mmwmm'mm -rB % mm
k-iAn m ptm-t !— i nm mn
wa uí - ji i w-
r ji ii i1 ri t—ma i—— —-a'i
IXM a
2TEW YCES TEIBUin
WnM tMtinua i tmumm± mS m-
a — fWtai t— uvj— a i'
uAulo) iiiik tf t T 4
Zwkirr% mo j mmm m+ n UO _
TteTrtaMiar New Vrk
~~PEl7aad PL0T7 "
aMi 'u mrm a
oaj mi i r i aa Lta
a t a iaiMi vjm kmiiUiM
irl-mt f Ut a k vmxm m jri Aot-mu
mm# "t-tíMi4 1 a it u
mi — Vt w tl aaa
lulllllnai aMsa-a-
A"l7GXrST WEISS
-KONSULÁRS! JEDNATEL
uiiatnkk a m a wt wtn
4rlk fc — i an i t 0cws 11
tiMHi a-ait
ČUlo 510 a 12 aíLeí
mezi Bhťvm: Foroaia a lVaías
€! VII A s lt_
t mm tar% a mm '%
směnky i úvěrní listy
"WtiVť M a a tm :m kw mm
Dědictví a jiný majetek
mrm tak lmym iu tu IW
a-ai IWUkaa awcftttea a
"i tmra aaai a rttrv
L l S T K Y a L O 1 fc
lntJ t Kfrf ta™ W atiaav
kaa% aa amauM
AYER-UV VLAGOSIL
(Uaiu vuoi
i iii- ! ——— tt
a fc fc ~
jfav— V mmmmmmmm mm
ry 1 mrmem mtmimp
aaa mm a
ai Tjffmm—t a tcttawai j r—-wii-xarfc
mrm m4mm imtmtim a
m m$ tf -
mytími fctiawt4l Oxaa
tkaní a ZUt kw al nmmim a fcaa ata
aáMtr Aa fc k ar axvaa
t_ lZi li UK i"! i ---" -~ - fc--
k ymt+immm a mtmmmmi tm aa ak a-a
tm aM-ltaoa at f4aaai Jkaaw ta mmm
t+tmm mmr' rn m awt I UM irně
Vkji-tl aiaillii _itt1— — -T k(UUMia
f aa ayarlMT r— ! a J atiatk Zku
y4H f a aft mwmmmtm
mm aaJaa — Mtv
Vaajaia awwta
MJC AtW% A rov loWZLt ZkM
ptmiíÍU a aaaMkMfc kiUm
Xf ťaataH Va tak m aar-a (til
jp iím a
NmiSV a- "tm mt i r lni
-♦S1 an B-Ma-
Az a-Za tNft ♦
aa ►'V r y a
V- lut M(tt
2v a w ia
L k X r'--so fc-
_ J S a 'i hml
j JmmlmZlZZ
1 S a wa m-t
%aV— V — — -
i—
a-
STPAUL&SiCaX CITY
O lt mil iroíaloíAkS
lath tl l-suark
rna a a
VOZY SK MLMřM!
oHtiuzvrntu
rjfci - mm k- r a —mi
rv twv %%1 itm taaav :
WHH fvu a Ji m -
% ii -: m t iiipi " a- -imt
f % Hit Z- t - u v -ta v i
kfA t -X A- —
Nk vypadávali ai" vlaT
k I i U akUv-a tiwrnu oliváaaa
11 Cl' W-taLř ao llolr
Jwvfr
-r „
i i
1 ni - ta i f ii ni f-Kmé ataaaa
- -"k TJ_l"
r- Erai A ItvrtJ
FARMERS H011L
M JVr mInIm
V Jís-lkttV IT iSatV Xtav
ta ta kta ' — á a t jmtmm
'a iťiwfcT
1ILVYX!
parepUitboiivYstihavilecki
ICáiilálVV
!zjv A:ti v €%ít-t tÁrzt
Cunarí Jí r - k f
Suv
N-XtAMOl
Astrl-ma
- "~ t
t'ía arí
li-tťr-in kat i
par#pí aj-L
: :-l Siar
{-ta M lvNiallt 'La
t4-j tiv aim s i r ta- v i
Ifca ím tt tur
tl% a -a i-
MKK)kkUk kMIkklkM
vtU
WaitaMn-k-atatat
— -
Z
ímtt ta- mti m -
Vlt—— lH %c-aa
TWkt t"íaí- A N€ik-
VVifa IL Vmrmmmm
(ilt%l tra! U-tlv
UUAUA NEIÍ
G C Crarca
ráiowk
v tnrt-k lUvwk i C-l S
t"3l 1 Naz-
tm m mm
wta— — ' mm aawa a aa w w a
dráha
trmjlm mmé ť±f4 £
OMAHA
CHtCAGO A KA YYCHOO!
ut
jediná p ř i n á cesta
do
U mtt rvta J-„r{ lmmtj'%
i f ( Vta 1'rtirLt
l- ( M A m nVtaaa- i h2%
f %' # Arf "#
1Írim -"
VV lí' U f i v 4 a-1
y~i 1+ Lmm- Jf a JkT"'-
w m a %iii1mi 1
U 11 A 11 J A lUIťiiíO!
ta TM ta
ata a a fcrta taita m m-mm i
a i ttatan na i ii m
tíeaat i s?ací %ary
ť"- m~'1 mm i
ft-ta ta mm m mtm mm
ta mmy„m-2k mmsmm ta ta ta ti!
í mmmmfmtmmtm ta— taj ar
ZA-rJU raUtWIsi
Y Mt-ctt Yaujit Jsh-iw
d 5ax ttv Yat a 4m
-í ft4 f vtJ k Ctv
A l"fi£r railríad_
Y tlakB Jrn L r
loal r lat JklOaa tKlia s
Keekak
V AI vaktx afc Sí ra1 M o-
l-ta iHtíatí ukk aha! a-
vrvaá%aJktk
Y tZi k Utrtsiat iLt KCmUrLm
ÍVJbr FoIU ťaarU- Oty lUi-
U vHk & St Iaara
ť%r:fS i"aw- lkitM tli
IhtbmA a Ma--ia
lzra IWrrt Ca i-
OtaJttlaa Vt# títoťvavaik
ttkkajVaaaiaa
mmmm m ta Mta tataa w 1 ir Iiium - S
a- mm mrmmm mmm: k m~m
rtata tataA"
aataaitoaataBraaZ r aVaV i
-mwm a-kaé -ataiiuÉ „ f
I J- aVtaUtaHat Itamja aa kJaaaAy
U ' kW ř% - V 2wlaíl
taa'l řtaaaif taita V
- - Ir i tt JL-J1
Vw4 aX -taaai aaaaX Of-V — i
ml lí Jlmí-Jil Y llmmfÁI
aaJPM4k — — r " — - i
m a —ni % % r m I jmm
tmnmita4f hi4ii j i
~— ~ w f wjiiJL % tm mrmi tm-mm ta iUkw fc -
a-a awKMta y-IBH mm a um iH i a mS ! w v
_ a a ta taLV fcr— a ta mmšm-mm
mm%m atai m a i _
mi Jta X aataaa-
n -- m i i nu H T li tai im-mm-
i wi v-tti ino ar a
n tal ta mmm- mm mmmm mm Ti I
" ""I "ta f-mmmm mm mmm
mmmm p-fa a a m mmmm wta
—
tafctafc- fctaM a
ta fctawta w a
a tatatata a— fii i
a nniia aa
V' — 4 4 J J i-m-}- mM X
2-lLfIEK!
xv to V f LAr%t Uťt tZi
FBABEíYtjY YYTECíiY IÍXI
} mnmsfvt
k k a m -mm
i'i mi a ihl- r-— a'i
k w-- „m
' ai-a-a ' aim i ™ w a % a-t as
' m mmmtr mmmt k I
jatuu mim mmwmi-mm fcmwaka Z a
sm mm ta bk — i a awa fcr
ta m mm — m ta o mm m+
ova
a a V aM
x tafit
t aitata pmt mumt i mmm m mm mm iw-
ll(laki'nfckrtkkt ktw
a Jta S ím-tmmS m mtw K m-á mm
i itan w
i ataaJ i a ai-ta a k3-
mm-mm Wa t m -mm
k AmmMmJm kta mrmt mmmirtx a a
nmw w m mijm ta
mm _ í- - m-% Krm
W tawiataa
a a mm m
aVa-t Z-tar at itata kta ta
OT i tana MM ta fvúfcL a -Ct-a M I
fcaa ta a tm ms- k-r o
f am ta tSS mmr # máaat
C fcaataaaiira tuimi anc ta —rum v u- m
í ťk la m m Ifcitana IV—-- :-mm
tane ftamrn m
rrf
1 ktabaxtak aita atalfcJ- -ta a
i Nc!e?ši atsjíický Lst-
m VV"JaIaiJ
i a- t ta ~
a 'lil mm m f i n mmm fe
-í f— mm - r— t m v- rr
'taitail fctai% —
??tafta-
p mm n y Imwmt 'ta-'tar m
i a rta
—mi Jk m
f -1Ui
i —11 c ' m-~'m t9
' ' — - mm
r-rifcta aa
Tta torftatatatavB Iwtata-ta
rataa-ta_Miř-ta
' aa--taa-tatata
m m m m írnm
w Mmmm-mm tm
Ntal mt pum Kta'%t imm m mm 4 w
taMtata— Ví - 4 tm fm
tf : ki 31 r- ki- I a -
tawj %mmmmm %tmt f wl ta
k- V-
1TOVÁ ID2A!
70 ct
pMI--t ii r NíVV YIK A
iUl 11NTAI TřlV t ul lV
b4ri
WmkU k4m - Ut
II í Si a l"n -ii-tJíwi'
i
i IMrvklátá ta? v feLAl-tn il ~ 1
J ta aAtV-ci v-m~ - z I
nia 1 av i w -ra ura --"v
mXmm- kU-U jT Buk "-it ta l_M-
la triu! - i %
avíjt al 1 p l"t --a iVitJk i
7ate jWt p%a# i
Síw Y-řk A r U5 T "►
Xt flift Ital
tím Swktáu a-j!-i "j-- iUt4
mm) kdy d- -! ta ut
Za CžLNY ve v klk ta
PtAaáíiy prví ly-ti bC
}-loari lo -! Nvar xa ad
1txÍjJ CkMa{-aar y-m :
L Ia5Ta41 ar-4- t -lr-
I li jtadlfal ít-tí A ZNTtaaltatt aí drav
aátaAÍSíTi tk zvaait lt j-t
a£lá L-tia a H y ajiailt
trw4 a? i zrak y pt- a -~-i
v slvai a pHaaji z a 1 1-
va Wrrew v'jak a p r v
za Iv-it Saj Za U ali Lp-r
N"#az Vtxk A trW-:oÍ Tra lVta
paajr a4a -- tkál iá-
BŽtt #dar"U {řlU-kaatal -uli-aá
a ttvta-ava ta l-aJL k'
diú adrVu i-ji ! 1- p - f
tiazl#afeli prtirati a -jií-k-iv
24k Jak a vi a l
PŘIVÝ ČISTÝ QUI
2L rTaJl řV jcatttat
f t6vaia "ktjv4 vvk
Ii za io4vl t vk f a zl
-a tak ialicwa prvl-au i
é tva y kx-ata v L
I JíiU a
k kt- vítv
1 ílí t
tTfT WvfcVi-w mmT
I ™ " - r— ~j -
traíT
tV zareaii
! Tf Tttl itAaL k-To a
IHta
kk-ík
f kaí Airta ty Wi
ÁTr! -tM r51 v
~
_
vál tr4K tít-i -4 íaal
s ta ta i-
' — -ta
3kUta tStaa tMbao as m mm ym
mmm~i mm
Jtawa ttaitarta- j _
f mm X aa ta #í ak ~
atataj Kjt-tata - % mm fcMi
ai
a ta ai m _
r-t s aa
— in i aa tmi
eaaaam 1-aaaw Maaalí i fc
aoa4 nw&i — Tm kw mmimmtm a
k la aia nnM k?s m
a-taa tmu ť- rxi i fíjt
aaě jfcfc fcwawa a— kva y h — w i tw f m
mmMt a j aiiar Jac ar aaa m
n afc llakk
e~mm a— a
ata
'ii aia a tirii
ta am tn karvu m-- Mm fc- I"- - rm -
SktOJ Wwta fci-— tata au
i atata ata -m m mh Km ta
'' a ta i ta ta--w-j- f t
W--a u t mm
! t ta-a Otattai