r O KROK ZÁPADU-OJIAUA XEB 13 BŘEZNA 1872
POKROK ZÁPADU
Vychází dvakrát za měsíc každého I a 15 — "
VYDAVATEL EDVARD ROSEWATER
Předplácí c : iia rok £100 pololetně SOc
C e n a o h 1 á S e k : $ 200 za čtverec 10 řádků měsíčně
'$ 100 za každé jednotlivé vytištění čtverce
050 ctů za každé jednotlivé vytištění $ čtverce
Jak předplatné tak ohlášky musí býti placeny napřed
Veškeré dopisy a peníze neckt" jsou adresovány: ED
JIOSEWATÉK PODrawer OMAUA NEBIL
PoMovilč ]i Americe ohnáni 20 centů ročně a musí si
jo každý pan ttdběratcl sám buď na poště aneb ti jednatele
zapravit
Veškeré obdržené penízo buď co předplatné na list neb za
ohlášky veřejně budou kvitovány
OMAHA NEBRASKA DNE 15 RREZNA 1S72
Rakousko a Poláci
Molčvlě VCJomosti připomínajíce že předchozí pora
dy o haličské resolnci v užším výboru jsou ukončeny na pro
spěch Poláků za souhlasu všech tři dosud sjíorných stran:
ministerstva útaváků i Poláků praví : Tím spůsobem i
linecká i polská strana v Rakousku dostihla svého účelu
Němci naljc-zpečili sobě přátelství Poláků a Poláci domohli
se žádoucí samosprávy ovšem ne v takové míře jako přáli
sobě jejich vůdcové ale přece tolik aby liakonsko mělo
podobu rakousko nhersko-polské říše Je sice pravdě po
dobno že návrh nžšiho výboru neprojde v rajchsrátu beze
sporů ale s určitosti možno říci že návrh projde a vyrov
nán! s Poláky potká se s úiéchern — Andráši řekl kdysi
žertem žo k vyjednáváni s Poláky i Charváty vždycky bere
v jednu ruka oves a v drnhon bič A skutečně při vyjed
náváních 8 Poláky měl Andráši v rukou dobrý bič To byla
vyhrůžka zavěstí v Haliči přímé volby kteréž rázem by
učinily konec požadavkům Šlechty S druhé strany pak
Slované v liakouaku ba ani v Uhersku nejsou již nyní to
co byli roku 1843 S nimi zápasiti jo nyní obtížnější Rylo
nutno buď Poláky přilákatí na svou stranu anebo se opříti
o baltské Jiasj- A tak návrh tříčlenného spolku německo
maďarsko polského k vůli boji proti Slovanstvu stal se zá
kladem jKlitické soustavy jež došla vítězství ve Vídni do
tažením Andrášiho Tento návrh musel míli úspěch a zdař:
se potud pokud bude ho potřeba Andrášimu Tento ná
vrh nyní na oko sestavený užším výborem byl na každý
spůsob již zdělán a přijat stranami jichž se dotýče hned
ten den když nastoupil Andráši 6vúj úřad ministra cíá
dvora a zahraničných záležitostí A čemuž— táži se dotče
né noviny — nadělalo 6e pak v rajehsráthu tolik hluiu o
předmětu již dávnu rozhodnutém? Na tuto otázku odpo
vídáme jinou otázkou K čemuž pak upezpeČovali Patko
jakou má příčinu radovali 66 žo se nezdařilo vyrovnáni
české které chovalo v solní vzpouru slovanské federace ce
bezpečné prý Rusku i (!) Huško bylo tudíž přičiněním An
drášiho zachráněno před nebezpečenstvím (konkurenčním)
slovanské politiky v Iiakousku a nyní zase namáhal se
Andráši jen z kliky k Kusům aby ústupky Polákům čině
né nebyly příliš veliké Dvakrát ja mu tedy Rusko zavá
záno dik v
Jeho úsilím zmařeno bylo již téměř uzavřené vyrovnání
8 rakouskými Slovany kteří chovají city přátelské k Rusii
a za to uzavřeno vyrovnání právě s tím slovanským náro
dem kterýí jediný má nepřátelské úmysly k Ruska a kte
rýž vždycky byl živlem znepokojujícím v slovanském světě
Jednalli Andráši s úplnou upřímnosti k Rusku proe neo
brátil mí na míotě k Polákům raději k Rusínům v Haliči na
místě k Šlechtě raději k většině obyvatelstva této země!
Tím by byl i nynějši rakouskou ústavu jistěji a 6náze ustá
lil Tato yjtšina obyvatelstva vždycky zůstávala věrnou
Rakousku a nyní aby se jí odměnili za tuto věrnost vy
dána jest a obét menšině
Podivná věc žádost Čechů za samosprávu by!a zamítnu
ta vyrovnáni s nimi se nestalo navržený od nich program
ícderáliisiu zřízení Rakouska byl odmrštěn jakož nesrovná
viíMťi te s jednotou říše zvítězila strana ústavácká a její
centralistický projrram Náhodou setkala eo tato strana s
přáními haličských Rutinu kteři nikdy nežádali rasamo
správu Mohlať tedy rakouská vláda jednod uše opříti se o
vétšiíii oiyvatelstva a jeho pomocí zavěsti přímé volby do
rajchrátu jakož chce je zavěsti i v jiných zemích Rakou
ka Tak !y se každému zdálo ale vláda jedná zcela na
tp:sk: přivolí a! iy dány byly ústupky Půlákům uznávajíc
za h-pší jiti v oJpor jí příznivým enaháir veliké většiny
obvvateUtva v Haliči nežli odmrštili Poláky kteří spatřují
v řamo-právě Halíce jenom krok ku provedení svých na
ději na "novmí sraré Pol?ky"
V OUmarck --
vyznačoval se háed od svého mládí nevšední sílou' těl éánon
abojecbtívpsjt vyřizoval vSelikS mrzutosti
a sváry se spolužáky tloukáním těch jimž byl ublížil V
kruzích : studentských slul "násilným zápasníkem" Co
důstojník vyzval poranil a skolil mnoho obětí v -soubojích
Co státník ÉvéII EsmářKmhótib válek z nichžto úměl vždy
Prusko vítězné vy váděti Účelem všech jeho snah a veške
rého úsilí jest í ©bqajřiti německou říši a přivésti tak zva
nou „"státní všemohoúcnost"_v podmanivé a světovládné řiši
této ku platnosti K vůli nepatrné hrstce Němců v Šlesviku
a Ilolštýau pu6til se do boje b Dánskem za s{olupůsobeni
plukův našinských 1 V roce 1S66 neškodným] nuinil na
vždy rakouského sonpeře na němž pozaroval že se jemn
chce zaujati prvé místo a míti rozhodné 6lovo v německé
řiši Konečně poválel armády francouzské a Lotrinky a
EUasy vítězně urval— V tělesných a hmotných pranicích
rvačkách a vílkách osvědčil se dotud líisrnarck býti žťast-
ným a nepřemožitelným-jako druhdy Napoleon byl po
strachem celého světaj dokud jeho vojínům nevypadaly pu
šky z křehkých rukou v Rusku! —
Nyní se Bismarck jako 6tarý Napoleon před svým úpad
kem poušti do bojův drnha duchovnmo Čas"m uhlídá a
přesvědčí se sSět zdaž 6e dá duch tak snadno joraziti a
sevřiti jako špatně vedené vojsko! — Nyní přikročil Ris
marck ku provádění státní všamohoucnosti "a tu jest potla
čiti a udusiti v srdci národů vědomi náboženské neboí o
panovati toliko v mezech Pruska nepostačuje poněvadž
právo dnch a svědomí v mimopruskýeh krajech nedají
klesnout! právu duchu a svědomí v Prusku! — Rísmarck
pouští se na bojiště jehožto prestrannoí-t jest nezměřltilná
Vydáni piú Puškina pro lid
Ve spolku pro šíření znalosti čtení a psaní vznikla my
šlenka vydMi u výboru spiy Puškina pro lid Každý zaji
sté přisvědčí že dila takových spisovatelův juko ja 1'uškin
mají býti každému dostupná a Žo vydáni jich - přineslo by
nemalý užitek Avšak podniknutí toto narazilo na nesnáze
u knihkupce kterýž koupil od dědicův Puškina právo vlast
nické na jeho dila Literární vlastnictví jest všude uznáno
spisovatel sám má beze vší pochybnosti právo vlastnické na
své výtvory ale otázka jest zdali může toto právo jako
jiné vlastnictví přejít! na dědice aneb zdali po smrti spiso
vatele výtvory ducha jtio jim uveřejněné státi si mnji oL
cn jměním? V tom zákonodárství byla na rozpacích z
většího dílu však uváživše Že by právo vlastnické na lite
rární plody mohlo býti na újmu obecnému vzdělání uznala
za iotřebné obmeziti je určitou lhůtou obyčejně jest lhůta
tato vyměřena na 25 let a v Rusku na 50 let po kterou
jsou dědicové chráněni v právu vlastnickém na literární
plody počítaje ode dne ómrti spisovatele a po uplynuti této
lhůty literární výtvor etane se obecným jměním Jictli že
však literární vlastnictví uznáno jest vlastnictvím v přísném
smyslu tož má býti podrobeno i všern jeho podmínkám
Vlastnictví nesmí býti rušeno avšak ve prosjíěchn obecném
možno je vykoupiti Vy vlastněni (expropriace) kde ho vy
žaduje obecná nutnost musí se beze sporu vztahovali i k
předmětům literárního vlastnictví uMoskevské Vědomo
stin z nichž čerpána tato úvaha praví za té příležitosti :
Puškinu chtějí postaviti pomník v Moskvě Sbírka vyno
slajak jsme slyšeli do 70000 rublů suma ta zdá se že
dostačí m postaveni důstojného pomníku Než pomník
jest pomníkem a především náleželo by bez prodlení rozši-
: řiti drahocenné jmění zůstavené Puškinem nejen dědicům
anobri celému národu Výtvory Puškina zasluhuji toho
aby byly vykoupeny na náklad státní Dědicové básníka
za malou cena postoupili prý svého práva tím 6náze bude
dohodnouti 60 8 nynějším vlastníkem jeho K tomu účelu
mohla by býti sestavení komise z příslušných osobností
Tím by se prokázala čest důstojná památce Puškina a záro
vcň nepochybný prospěch ruské vzdělanosti Stydno bylo
by zůstaviti Puškina jeC déle pod obstávkou osobního via
stnictví XrchC v sebe lepších rnkou nachází fio toto právř
nechť nynější vlastník jeho jakkoli se stará Set řiti obecného
prospěchu výtvory Puškina tak drahé Ruskému národu
jxtud nebudou jeho vlastnictvím neobdrží důstojného vzhle
du a nedojdou žádoucího rozšíření pokud právo vydání jich
! nebude bezvýminečně zůstaveno každému budiž kdo koli"
Výhody Xchrasky
OMAHA Co vydali komisioneři v zálečitostech přistě
hovalců a Státní Superitendent v Nebrasce a pak zpráva
finanční Sekretáře St zdá sc býti velmi důležití! a zasluhuje
aby šijí každý občan tohoto Státu dobře povšimnul
Takto mluví zprávodajec : Tento rok musí bedlivěji
jotě přihlížcti ku vznešenému cíli musí více vynaloženo
býti na to a vko jednatelů zřízeno pro poučeni přistěhoval
ců Dvě věci dojaly mne když jsem nedávno cestoval jo
výc!odnieh Státech První jest Ža nebylo nikdy tak obec
né smýšlení mezi třídami dotýčně stěhování eo na zápa l a
druhá mocná tculn často vyslovena po dokonalém po-i-
6ení o všech rozličných řáttech téť země aby #j oiohli 6
roznmem rozhodnout na kterou stmoa se maji obrátit
Srážející zprávy o posledních osadách ▼ Kaasai udoi
ly horlivost lidu pro to celé Odděleni Zemí a obrátila zřetel
v mnohých pádech ku neznámým krajinám ca vzdáleném
Severu které byly slavně ale falešné líčeny od itran jtlto
měly zájem v staveni Železných drah po těchto studených a
neúrodných krajech Jiní hleděli na Jihozápad kde mocno
přičinili se aby prostředkem železné dráhy ctevhdi suchý
a zvětši části neužitečný kraj reezi Missisáippi River a již
ním pobřežím Kalifornie Nelze oyírati le jsoa příznivé
pozemnosti v krajech na Pacific tratJch 2a Rocky Mccn
tains (Skalním Pohořím) ale jest tel povinnoet UevKti oči
nažím přátelům na Výchlě na přilelité krajo východné
od Rocky Moimtain Velké Tydáni ca přívoz ďo kraji
pdél Pacific dráljy zlrži osazováni těch pozemnoetl po
kudž nejsou jiřeplněny Okresy v tom šiivkém Stáíu ležící
v srdci Republiky a v sonseUtvt starších Států a Ulle
Velkého trhového Středa celé Země
Do našeho Stála snadno a lacině lze se dostali oe jen
po dobrých voznicich ale pru vzdálené přistěhovalce jest
celá siť železných drali které jdua pře naša hraiúce d
všech končin a xskytnjí příležitosti jimi sotva fe kde ro
vrají Rozličné linie žeh-zných drah vedených d vnitř ze
j mě činí přístupné vševk}- hlavni si-kce Nebnuky
1 uvažujeme to za svatou povinnost ku caiema ilaiiní
mu občanstvu a ku přátelům našim v starých vlastich v
známost přivé-ti jwxívstnýni cHvědcenim a řj- lehlivýta sta
tistickým udáním poJrubné přednosti našcLo Stále Mt
! nežádáme vyfintěné povídačky iíkattčat — cjííihdc
vj-ubrazena tkutečnoot ice přesvědčuje ajVet L-ěLcin času
J nejpro-jěšnějši Máme dosti Jakových jzni! ítí a miie
! me jich joužiti Předlžme to vystěhovalcůic iLXaxn v
jEvrgpě a v Americe všemi novými pr středky a cvsUirJ
vytiavcjme Jpiy kuuty oUItnky vereue litiar
Hleďme k tomu aby jv-daate!é aaši byli muži na slovo
vzati ttattvm a věllasnL Uživt-jme tisku a t i Knltrvílm
v našem Státu Naše listy mějte důvěra it
Nemthu se zdrželi udáni itkthk vt-Ikýth prvjěšnvti
našeho Státu co domova a sídla pro přistěhovalce
I Střední položení riaStho Stát x v Unii IL Hojnost řek
a vtnly zdravé III Rozíáhlot železných drah IV Bo
hatost dobře vodua uatřovaných prérii a úrtÍait jejich
V Hojnost dobrých ékol VI ZdríTvé iodiLL VIL Zá
kony moudré a dobročinné
Nebraskajest fHJólelnÍ S:át ni výcho-1 k! Rjcky Mua
tains který má velké Uinožtví dobrých j-ozemLů -jdrvbe
ných zákonu Prectnptiou neb Hoiuctiad Ty -i zetky
pak když vyjdou v drženi přistěhovalců tt-j-jldaji práce
namahávé pro vzdělání zde nejsou lesy k vykoKněi í ani
skály k odstranění — zajeden rok splácí izenu-k úrodou
O Icich
Pan Harrison znalec a vykonavatel xihradaktu píše Ja
Oni Daily liec o té důležité pro zájad otázce ďrfýčné vy-sazo-ání
stromů praví: Naše velice zmáhající obyvatelstvo
xdá se že má v zájiěti svém zničeni těh vt-k-l-nífU hrsů
ješto bývaly schluubou národa
Vypočítám Jest že když luJa jich obývali za k% bu
dou všecky ty tam
Jak máme jich nahralitř Na prve i -h!ed ta t tiská
zdá 6e býti bez nadějná alo když skutečuó přitouj í?ue k
věci nezdá se býti tak příliš tělltá Nalezenu jťst io evrvp
nký movlřín dobře se hodí r náš západ fe on přcvšu
naše jiné cizí strumy a že co do pěkné i odoby a trvanlivo
sti jest dalece nad nimi zkrátka sázeči stromů hU-di k trau
druhu s větší nadějí než ku kterému jinému Dřevo jvLo
hodi sc zvhíště pro prahy na železných drahách a jíl jest
pro tuto hodnost po 25 let Hodí se těi pro fence a stavivo
a roste tak rychle £o za 12 let jest strom 1 r průměru tla
stý a SO vysoký Ale přivesti jej zde k zrvsřa a rozšíření
má své nesnáze Velká část amcrikanskébo semena je?i za
navú (nekličivé prázdné) mnoho pmine li klíčem a Idyl
malé stromečky vyčouhaji bývají jn sladkost svou koř!fi
m]ší a ptáků
Mnói býti sázeny pnl zadonami aby Její i jít-na ne
spálila 4 x
Pak mnoho trpí od rudy rěkuy za týden ía lísíiv jeai
zkaleno V Anglicku a Sk t?kii ru-iíiai ty: nesnáz
Ale když bysme c sem přivézt t ltěli máme ré tenj
ze Yfrlre 7 JO j'i'-vti ačkoliv k:-J Iv ctr-!M yt
sazený iest dobroíitn pro i:ánd a xli bi
KrKtisé tUi famého jest - ti:u bpJv-íio j r ?! á:í na cvl
ním úřadě čím stromy fró a přlvůllitl ná dvji raI-t
mílii platit cl i a ztratí tu r tč clo p!at:! a tK-!í j £ oIlí
ratflé ošizení j-ou o nk
Jeden přivážitvl mi prrv:! £? k!lr ut -11 !-♦ ttromr
ze Skotska bes pro'aLvaai a uu-šká-ii "-y i:t ztratil 2
ze luů rlc j ik jt-rt nyní vic-- m i 2 I" %-':: i 11% é
Jui ]Mivažne tu ne!u'not toho cla a jké !i!r-slii pro
celou zem by bylo té nešlu?notti a tieá!eit-ri pru t-lu
zem )i dotyčně těchto str:r"í V A roličku s-ť j rKlávaj: