Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (July 3, 1900)
Pokrok západu annsslsilppské mezlnárod 11 ( výstavě t Umaže obdržel v odboru pivním Cabinet Beer ZLALOU MEDALII lis ladí Jeho £Utoty a Jeho osvá iclch a posllBuJicicb vlastnosti Objednejte bednlíku od Fred Krnc Brewinf Co ÍOOT Jaakann Mt TcLiroM 420 AbHESÁŘ ČESKÝCH SPOLKŮ OMAHA Rád Palacký ě 1 ZCRJ odbývá sví pravidelní scbbze každou Čtvrtou neděli v mísící o 2 b odp v síni o Klepet ky na 18 aWIUlamul Předs Jan Roslckf taj j v M IWI o 19 St oíet V A Boubra da 1317 Williams ulpokl Fr Mach TM Jed Sokol t Omaha ndhvvá svá nravldolná sobfiZfl kniit i a 4 Čtvrtek v mísící veíer ve tvé místnosti 2S3 So lifth St 1'ře'ls Václav Bnroí tajemník Jan Janák fiO-ll so 12th 8t ořetník Karel ' fitíntflka 4IV Ho VMtl pnldMmS AO Kment 1847 ho Min etr Podp Sokol Tyrš ě 1 odbývá svá schfize dvakrát misitní kaídou lneuell as ponaun v mcsici v snu ™oii ueioroeni scnnse ouuyva se i uuuou njuu nMiuiní tria i nílAll v duhnu a čtvrtletní v lednu a srpnu Hřwiseda Fr Svojtok mí stopředseda JnsHejepinsKj laj junu imiř rftfl l40 jmu lilia urmni jwí ii[nir 143) Jiz w ul rosmani vr ivunci tou nu 13 Str vf bor majetku Jo Niroec Jos Vo pálka a Ant Vaíák praporeíník 3 &erhakl autorce f r vojtccu uncemi a Jan Has Lože 2 K Ryt Pjtbla odbývá schfise katdou první a tfetl středu v mísící v HokoUká Síni na 18 ulici Ve lící kancléř Louis Berka 934 N Y Life Bldff Strážce archivu apeíetl F Jelen 15 a Center Btrážce řlnaBoi Vio Přibyl M 8o 12 St Po kladolk Jac SvaSlna 125tí JI 13 ul Bohemia Lože i 814 AOUW nrihfvá ava nravldelné tch&ze v Národní gtn kaldauZ a 4 středu vect-r F W Bsndhauer M P Vác J Pakcá Záp 1518 WlUlam Str 1 V Vacek níetn k !10 So 14 Str O Roae- water spol lékař ra uee uuiiaing Tábor Celnmbus ř 69 WOW odbývá achCce kaídá I a 8 íterý v míslci v lni p Joa Klepetky na 18 a W lil Um ullol Vel Vousu! Jan Náměstek rnístokonsul Vác Blažek pokladn k Chas Kunci klerk F J Fitln 211 N 33 st So Omaha prfivodíljos J DoieJU: vnitřní atrážce Joseph Krejíii ven kovní strážce Josef Vaněk Tábor Kebraska ě 4771 MWA nlhfrá avá nravldelné schůze každou orvou a iřet středu v mísící v osm hodin večer v siní pana Jana Hrocha Konsul K Hmrkov iký V 13 Dominion 8t návodčí Mik Votava bankéř Jos Vooálka 8 a Wliham ulice klerk J F PMbyi glOHlckory přivodil Fr Vele ShQ?v v!tn! stráí Kare! ékrdiant ven kovní Vtráž John Strnad výbor majetku Bud Beran Jan Chleborád Josef Fiala Tábor Hebi ašská Lípa i 188 W0T odbývá sch&ie každý druhý a čtvrtý čtvrtek v siní Hrochoví Josef Sin předseda 101Í Homer St Václav DoleJI místopředsed John šafař pokladník 24 Doimlas St A F Novák taj 1310 Wllliam St Fr Soukup pr5vodíí Sbor Tlastlslafa i 2 JČD odbývá schfiie každou 1 neděli v měsíci v Ná rodní síni o'i hod odp Předvdkynř Marie Michal IHOS Mďin ul vysloužilá předwidka K Bartoi námřstka Marie Rosický tajemni ce M Suchánek 1124 So 13th St ncetnlce Josefa Moníku lf a VVIUlams ul pokladnice Ksrollaa Beránek 18 a Williams ul do sorkyni Msne Kunci Sbor Boleslava i 60 JČD odbývá schlise každou 2 nedf II v snřsícl v Ni rodní síni 3 bodp 1'ředsedka Ant Mach IÍ31 JH lS nitce tajemnice Vinci Čermák I347JIŽ14 ul o&-tnlce Marie Příborská 1311 jii Í2 ui uukiadnio Karolina Fibifar i )IŽ W Ul : „ „ -- _ Sbor Hrézda 5oré Doby i 66 JÓD odbývá svá schfise každou 1 nedf II v mCsicl ve í hod odp v síni Metsovř Předsedkyní M PeHkn puliliulní Msrle Zikmund IVto Ho 12th St ofetní Mnrle Kríál U Ho lth St tajem nice Vilb BarUii 1ZU So Kltb St Sbor Jíaríha (Jrefe i 10 odbfvá svá uravldelná sclifiie vždv4 nndíll v mésicL v hsiwini sinl předsedkyní Mary n i — i — : i _ A I 17 PlM talemnioe kimiu liavid laS Mo 1 t P"klari alce Josie Janeček prfivodkyni Fannls Pelek a Fannřa Onoícnskj Jíkař Dc K Svoboda Sbor Lilie i 9 Kruhu Dřerařek odbývá svá pravidelná sch&ia vždy v čtvrtou awlili v mĚsicl v nitstnesti p J Hrswha l'řel sedkyní Marie 1'ecba' 33 a Cbhs nl místo- fředsedkyni Fannie Krajicuk tajemnice M anom: 12A Jlžnl 13 ul pokladnice Marie MareJ 5 a Wjlliam ul prtvodkyní Antoni Tříska V K Auiia Sůva vnitřní stráž Anna Dvořák venkovnistrá Katle glunlík výbor snajetku Rmua Majwtrick Emaia Mrkvička a Maria Mařík Podp tbor Sokolek Tjri I 1 odbývá svá schfise led sou míeíCní a sice každou druhou nedCII v sinl Metroví Ceio: rotei sch6se odbývá sn v října pfilletuí v du bnu a čtvrtletní v lednu a srpnu Předsedky ní FrantUka Koutský místopředsedkyní Ma rie Bcíin tajem c!cs Staíle iíccik 18Ř !9th 4 N Sts So Omaha ůcetnlca M-Trte Bíluk 8fl a Ob ar les St Omaba pokladnice Bot Bukiček Elka Přeraysloma ř 77 ZČCJ Rcboze tř! neděli v měsíci V síni Jos Kle petky Antonie Kment předsedkyní Josefa SMaRer taj Hov So 4th St Han na Šebek' acetulce 1407 So 4tn St Tábor Mjría Ííh 922 R Jí A otSbýriscbSzi první nalrli T Li "':! v soko!- ké efa! ř-ředscdka Marie Houkal tajemnice larle rTrh4nf tmi B iS Si pcklaánloe Josefa Valenta výbor majetku Kateřina Ve iecnovský ťrant Pětek Anna Bemlk spol Ukal lir L Svoboda Tři Jed Sokol r So Omaha oývásvá pravidelná scb&M Jednoa nesífni a sice každ lni poodíll v mísící v místnosti Jana Kontskyno na ronn zu a j starosta Bedř Oienotbler tajemník Ft Benák H IHth a N St ofetní k Vác Vrabec Itb aBSt pokladník FrantUek Hájek 80 mesl N a O ul Praha Lote l 828 A0CW odbývá svá pravidelná schli sa Lat středu v mísící v síni p Koutekýbo na SO a Q qltcl Fr Wellch Mistr Práce F J Fltle taí 811 M Jot V áchal áfetník 80 a P ulice Poklad Bedf Dlenstbler 30 a O uL Rád Palmoié Dřeto l T Kruh Dřevařek v So Omaie odbývá schfise vá každá poslední pondíll v míaíel v místno sti Br Kouukýcb Marie Vomiíka Dtstolná po ručnice Katle Vomáčka míatopredaedka Katle Vocisek SOT So 88 tr tajemnice Frantlika PlvoBka bankírka Aona Vlach víitkyní Barbora Racek privodií Elen Kbel vnitřní ttrái Teresie V ocásek venko- Tni straš Yýktj pro hledající sobft domovy V prvoí a třetí úterý v květnu červnu Červenci a srpnu Mistouri Pacific dráha prodlvati bude líst ky železniční na cestu tam i t pit za ceny velmi nízké do Kaasas Arkansas Oklahoma Indián Ter ritorjr a do některých míst na jihu a na jiho-východě O podrobnosti piSte neb hlaste se v úřadovně společnosti jiho-východní roh 14 Douglas ul Omaha 70tí j o řitním Aorp A T F Codřrty FsV A Br E HOLOTTCHIMR ČESKÝ LÉKAŘ OFFICE na rohu lr a Howard ul 8heely's Block tis dveří 810 Telefon I4UH V plsární k nalezeni od 10 do 12 hodin ráno Od i do 4 Odpoledne a od 7 do 8 večer Telefon residence 1674 H Gifford HD 660 Bickielí HD ZRAKU -SLUCHU Karbacu Block roh 15 a Douglas nl Omaha Nehraska 4t33mí """""""Číslo telefonu 780 T Robinsonově lékárně na 13 a Pacific ulici Ůřadnf hodiny: Od II do 13dopol a od 4 do 6 a od 7 do 8 večer Telefon 1700 Mluví se íesky Dr C Rosewater ČESKÝ LÉKAŘ Úřadovna:1 222 "Bee Baildíng" Od 11 do 12 dopol Cřadní hodiny: Od 8 do 6 I „ň„ OdS3(Jdor oap V neděli od 10 do 13 dopol Tel t úřadovně 50-TeI t bytu 1217 Bydli— Číslo 2417 Jones ulice Chas Kauíinan ' pojišťující jednatel Q 9 a veřejný notár w Zaxtu uju 'ejlep! poJUřnJícI společnosti jr ilávi i kopujc msjeiek nemovitý vvrlávs 'uplavní lis'ky s Evropy a do bvropy atd -"ize na nemovitý majetek OFFICE: Room 6 K Y Life Bnildiog O D KIPLING-ER xsls 13 et Famaia Dontuí&uMr a taliá čnictí oticHoi O D KBcentmáa ANNA HELD 10a doutní ky nepředči žádná Jiné v trhu 1207 DoDtrlas ulice maji na skladě všechSy druhy správek ku kamnům vařícím ply novým i gasolinovým nechť jsou jakéhokoliv jména neb výroby NT A li ZNÁMÝ FRANK LANGPAUL spolehlivý a dovedný baryíi skIenářTjj a papirovac pokojů upozorňuje své příznivce a známé že prljítmil Zakázky ua práci jakoukoliv svú ho onoiu ve svem oocnoao vcaie Kiem níře d Pelanta Má hojný víbér papíru ns ttěny Ceny co nejmírnvjšl a práce UeiirpM piizca Krajanu se poroučí FRANK LANG PAUL 13 ulice blíže Wllllam Kdo potřebují dobrého bmiťi k orefce síru na struuovoa busu aneb otistaríinl kríáiiá budby na harmoniku ntb školu pro barmonl ku aneb chce li někdo míti dobře spravené bar moníky a veškeré jioé budebuí nástroje neebf se přihlásí aueb ať vše přinese aebo pošle k JOHN PLUHÁČEK 1426 Se Ijfi Street Omaha Neb Si" Aga AMg V Cechách premovaný i tkušený OlDINDJE V ČESKÉ LÉKIkSB NEDĚLY & SYNA T METE KEBRASKA VeJkerí předpisy lákařské vyho tovuji se v táto lékárnís právní a vídomltí s nejflstích a aei%B I ícb léčebních prostřed kl gr-tf 1 t -VÝ -TV 7 Dr L II SIXTA óeslc lékař SCHUYLER NEBR Písána v HollHanevt blocka V áruhéat poschodí ÚRODA iMLUVl Přijďte a problMníM ti froda oblit tra vin selsntn ovoce v sakládajici se {ceká sad t okrem Polk Xissoori Kaproato sdraví podnebí árodná sUs dobrá trby dostatek dříví a vody Posemky vlebo draho od % do 10 sn od dráhy aokre lbo mísu od st do sXl sa akr Snížená J sdná a drahách Ptft Jaký poarmek sl přejrte Blitu obraMas posty adill TásaS 7 TŤm Sxevtpív BOUVAB POLK OO MIMOTO Senátor Hoar proti rozpínavosti (Pokračováni) Však praví se nám kteříž od porujeme politice našich impéria listických a expansivních přátel ie musíme přece navrhnouti něja kou jinou politiku vlastní na místě jejich Klade se nám otázka co bychom my činili v takovém pří padě Ta otázka není těžko k zodpovídání Já odpovím na ní ochotně: i) Prohlásil bych nyní 2e ne zabeřem tyto ostrovy abychom tam vládli proti jejich voli a) Zavrhl bych postoupení svr chovanosti kteráž podmiňuje že svrchovanost může být kupována a odevzdána bez svolení lidu Španělsko nemělo žádnou opráv něnou svrchovanost nad filipínský mi ostrovy Ono nemohlo nám je právem prodati a my nemohli je právem od něho koupiti 3 ) Vyžadoval bych aby všech ny cizé vlády zůstaly ostrovům těm vzdáleny 4 ) Nabídnul bych lidu filipín skému naší pomoc k udržení po řádku tak aby nabyli příležitosti ku zřízení sobě vlády vlastní 5 ) Pomáhal bych jim radou jestli by si tak přáli při zřizování svobodné a neodvislé vlády 6 ) Pozval bych velmoci evrop ské ku společné úmluvě že v ne odvislosti jejich nemáme jim pře kážeti my ani oni aniž kdo jiný bez svolení všech ostatních Ohledně poslednějšího nevím zda-li bych nechtěl jim říci že to nesmí býti ať k tomu svolejí aneb ne 7 ) Prohlásil bych že Spojené Státy zaujímají vůči Filipínám to samé stanovisko kteréž prohlásili PKESIDBÍTT WILUAM McKIItT jsme vůči Mexiku Hayti a jiho americkým republikám Jest prav da že zásada Monree-a zásada v kteréž jest hlavně brán ohlod na šetření našich vlastních zájmů nevztahuje se na vzdálené asiatské území Však není pochybnosti Že když jsme vyhaali Spaněly jest naší povinností a máme právo zabezpečit! lidu kterýž jsme osvo bodili aby aevyrušovani a v míro zřídili pro sebe novou vládu 8 ) Pak' bych v nedaleké debě nechal je aby hledali vlastní spá su tak jaké naší předkové hledali jí poncaáhlu a po dlouhá století jako Německo jako Švýcarské jako Francie v nedávných dobách zbudovali svou jako Mexiko a jiho-americké republiky docílily svých všechny z nick během sto letí některé z nich během jedno ho pokolení Chtít nděliti dar svobody zevně chtít vnutiti svo bodu zevně jakémukeliv lidu jest bezohledností vůči naučením jež dějiny poskytují jest pokusem darovati něco co nelze dáti ani spejenou mocí země a nebes 9 ) Vyškrtl bych z vašich záko nů přísahu věrnosti nám a nahra dil bych jí přísahou věrnosti jejich vlastní zemi Pakliže jednoa zapleteme se do této politiky nadvlády a panování nebudete míti zapotřeby pauze jen svolení oněch třech mocí sněmov ny senátu a presidenta aby jste se z nich vyprostili nýbrž i ten jistý plán a spůsob jak se vyprosti- tu Mojí přátelé praví že jsou volni důvěřovati lidu a budoucno sti A tak jsem i já Jsem ocho ten důvěřovati lidu tak jako naší předkové mu důvěřovali Jsem ochoten důvěřovati lidu jako oni tak dalece důvěřovali sobi lidu řízenému spravovanému a na uzdě drženému mravním zákonem ústavou a prohlášením důvěřuji konstituční a ne nekónstítuční vůli amerického lidu Lidu umír něnému a ne lidu přenáhlenému jsem volným svěřiti osud svůj a svých dítek Lid bez ústavy jest jak jsem pravil jako člověk bes svědomí Jest to nejméně důvěry hodná a nejnebezpečnější moc na světě Tito pánové jenž když jim připomeneme mravní a ústavní obmezenf odpovídají nám že jsme bázlivými a že oni důvěřují lidu mluví v duchu írancouzské a ne americké revoluce oni mluví v duchu v němž republiky se ničí a ne v duchu kterým se staví oni mluví v duchu posledních dnů Ří ma posledních dnů Athén a ne v duchu prvních dnů kterékoliv re publiky jaká by byla kdy na této straně oceánu aneb kterékoliv jiné Já miluji americký lid a důvě řuji mu a není nikoho kdo by měl větší důvěru v budoucnost re publiky Mě jsou největším bla hem života dražším než jmění dražším než domov dražším než příbuzenstvo má pýcha v mou vlasť a má naděje v budoucnost Ameriky Však lid kterémuž já důvěřuji jest ten lid kterýž zřídil ústavu a kterýž šetří jejích obme zení Lid kterémuž důvěřuji jest lid kterýž učinil to velké prohlá šení i jeho dítky kteréž hodlají se povždy říditi jeho zásadami Zem v jejíž budoucnost mám ne obmezenou důvěru jest republika ne despotism na jedné straně aneb neobmezená a nevázaná de mokracie na druhé Není to pou há demokracie Jest to nerozluči telná unie nezmařitelných států Já odmítám zásadu kteráž více než jedenkráte byla zde pronešena a'JA n mi u zastanoi politiky jrnperialisnaa v této síni sonáta ře svrchovanost auirickébo lidu jest inferiorní kte rého jiného proto že jest vázána a ebmezena na jisté ústavní hra nic Kdyby to bylo pravda pak obmezená monarchie v Anglii jest iníeriorní despotismu ruského pak-li by to bylo pravda pak ústaveí republika byla by inferi qrní neústavní usurpaco kdyby to byl pravda pak by člověk drže ný mravním zákonem a posloucha jící rozkazy svědomí byl inferior ním bezohledného zatvrzelého a btzuzdnéuo zločince Před dvěmi lety bývali bychom dosti velikými dosti silnými i de šti chrabrými abychom byli vyjá dřili své mínění o boerské válce Coí aejsme dosti velkea velmocí světovau abychom se odvážili to učiniti nyní? Tato država filipín ských ostrovů jest pro nás pouze jen svěrací kazajkou Když pre sident Cleveland poslal své posel ství ohledně Venezuely kde An glicko Činilo nárok ktervž bvl skoro úplně uznán po vyšetření naší přátelé ve výboru pro zahra ničně záležitosti padali skoro je den přes druhého ve své horlivo sti aby se dostali do síně senátu a mohli prohlásiti své sympathie pro Venezuelu Nemohli ani při- voliti k tomu aby nsnesení odlo ženo bylo z jednoho rána na dru hé Kde pak ale isou nyní? Musí nyní býti zticha musí míti dveře! otevřené a ústa zavřena Aj jestli i to jest býti velmocí světovou ji pro můj díl bych raděn bvl světo vou slabostí Klade se otázka co řeknou jiní národové co si e nás pomyslí jestli opustíme místo kde nemáme právo býti Zda-li pak tato otázka nezavání trochu 'malým amerikánstvím?" Nepo zoroval jsem nikdy la by velcí národové svčta měli v obyčeji klásti takovou otázku Zda-liž Anglie kdy ustane aby přemýšle la aneb se ptala co jiní národové budou o ní souditi? Činil tak kdy Řím? Činilo tak kdy Řecko? Velcí národové se nechlubí ne jsou marnivými nepomýšlí na to jaký dojem spúsobí na malé? Když se staneme velkým národem na světě přestaneme o tom mluvit přestaneme se tím chlubit Já ne myslím že jsme moc velkou mocí světovou když chrabrý a mužný senátor říci může jako řekl jeden v mé přítomnosti nedávno že sympathizuje s Boery ale neřekl by to veřejně z ohledu na Velkou Britanii kteráž držela pevninu evropskou zpět aby nám nepře kážela v minulé válce Kdyby před dvěma lety byla se taková pohnut ka podkládala onomu senátoru byl by s rozhorlením vzkřikl: "Jest sluha tvůj psem?" Pokrajováni bud 0 tisku Myšlenka mechanicky rozmno žovat písmo znaky typy obrazy zajímala už nejstarší národy kul turní a bývala též prakticky pro váděna BabylcSané na příklad (i Egypťané) měli razítka s vy puklými písmenami a značkami jimiž vtiskovali slova i celé věty do cihel na hliněné tabulky neb válce Řekové a Římané rovněž znali tisknouti podobné značky a užívali k otiskům dokonce barvy Znali i tisk vzorků na tkaniny m v Alexandrii za Ptolomeovců byly celé továrny zabývající se tímto průmyslem Římané dokonce zna li i vyráběti jednotlivá písmena ze dřeva neb ze slonové kosti jichž však užívali jen jako hraček pro děti k názornému vyučování Pře ce však o tisku po mnohá století v Evropě není řeči Číňané zatím samostatně do vedli tiskařské umění na vyšší stupe5 než národové evropští a třeba bychom nevěřili různým mythickým a přehnaným zprá vám přece musíme uznati že i tisk knih jistě by} velice starým uvážíme-ii že nejstarší kniha Čín ská tištěná ovšem ne pohyblivý mi typy nýbrž tabulemi pochází z rozhraní IX a X století po Kristu V té době Evropa neznala než přepisování knih kláštery pozdě ji university staraly se o rozmno žení důležitých a k učení potřeb ných spisů vznikaly celé školy illuminátorů kteří nádhernými miniaturami a ornamenty ozdobo vali rukopisy množství méně umě lých malířů a písařů zabývalo se spisováním knih pro běžnou po treDu malováním karc:~ psanum dopisů atd Přece však dříve ještě než za vládl tisk pohyblivými literami i dlouho ještě s ním současně vy skytovaly se jiné způsoby niecha nického rozmnožování hlavně o brázků a ornamentů písma lež pěkně ukazují jak horečná to byla snaha jej hnala jednotlivé ener gické a vynalézavé pracovníky aby vyhověli stále rostoucí potře bě doby a zjednodušili úmornou vleklou práci kopírovací a opiso- vacKu Prokiédaete-íi na příklad dva silné folianty Weigelova nád herného vydání prvních pokusů tisku podivíte se těm rozmanitým pokusům té raířlnované téměř technice s kterou si pomáhali předchůdci Gutenbergovi při tisku obrázků neb textu kovovými či dřevěnými plotnami tisky "broko vé" "těstové a jiné Již z XII století známe ze Sicílie tisk na tkanině k reprodukci obrázků a textů užívá se pak konečně počát kem XV století tabulí dřevěných Země tehdy co do vzdělanosti nad jiné vynikající Porýoi a Holand ské jsou to v nichž rozvíjí a zdo konaluje se dřevorytecké umění Řada řezbářů počíná z roku 1398 Ulrichem z Ulmu a brzy pak v Antverpách Norimberce Mohuči Frankfurtě množí se jména no vých dřevorytců zdokonalují bar vu lisy papír nástroje rytecké tisknou vždy víc a víc z jednodu chých jednotlivých listů stávají se celé knihy tištěné dřevěnými de skami bohatě obráskované "bible chudých" "kniha králů" "zjeve ní sv Jana" "Umění umírati" učebnice atd jež těší se hojné přízni po celé XV století zatím co uzrává nový vynález jimi rá zem nastal jak v reprodukci lid ských myšlének tak ve vědě a li teratuře dokonalý obrat Jak vznikla ta myšlenka jíž tak mnozí národové již mnohem dříve byli poměrně tak blízko: tisknouti pohyblivými litými typy? Fabtt losní zprávy spojují ji Yůznými jmény: Italové vypravují jak Marco Polo přinesl ze svých cest světem knihy činské jakýsi Pamfi lo Castaldi je viděl činil pokusy a došel prý roku 1426 k tisku pohy blivými literami Francouzi na lezli zprávy že již roku 1444 pražský zlatník Prokop Wald foghel v Avignoně měl již typy dokonce i hebrejské Holanďané mají dokonce obšírnou zprávu téměř poeticky vypravovanou o Lorencovi Janszoovi (omylem byl zván Koster) v Haarlemu který roku 1440 tiskl pohyblivými lite rami Speculum nostrae salutis (Zrcadlo naší spásy) byl však svým tovaryšem Janem Fustem o litery okraden a zleděj prchnuv do Mohuče již roku 1442 prý samostatně tiskl Všechny tyto zprávy však ne jsou dosud tak pověřeny aby mohly důvodně posunouti rok' vynálezu tisku 1450 nazpět rok totiž kdy Gutenberg po dosti trudném životě a různých poku sech o uhájení existence s Janem Fustem měšťanem mohučským uzavřel smlouvu dle níž Fust dal do podniku peníze a Gutenberg umění tisknouti pohyblivými typy Jak vznikla v něm myšlenka liti kovové literky a tisknouti jimi nevíme Známe jen spor který pak vedl se svým soudruhem a pak díla jeho z doby nejbližší do konalá již na tehdejší dobu jež ukazují že byl mistrem svého umění Dnes umění to přetvořilo téměř celý náš způsob sdělování myšle nek mělo ohromný vliv na utvá ření duševního kulturního i spo lečenského našeho živata a straš nou téměř moc jeho cítíme dnes všichni Vynálezy jež je zdoko nalily za těch několik století postavily je již na docela jiný základ Kovové lité válce vytla čují tisk písmenkami stroje na hražují sazeče fototypie rytiny — kdož ví kde zastaví se důmysl lidské duše jenž rozvinul se z prvního popudu kdy poprvé na padlo babylonskému cihláři ozna čit svůj výrobek vtištěným znaménkem? Mnoha tisícům vráceno zdraví a ště stí užíváním Chamberlain's Cough Re medy Jgte-li stlřeni kteroukoliv ne moci krčni neb plícni zkuBte jej a jistě vám prospěje Kašel kterýž vzdoroval všem jiným lékům po leta povolil tomuto léku a úplné zdraví bylo navráceno Případy jež zdály se beznadějnými jež podnebí pověst ných míst zdravotních nevy léčilo byly trvale vyléčeny jeho užíváním Neza pomínejte ie každá láhev jest zajiště nou a neprospěje-li že peníze budou vám yráceny Na prodej u všech lé kárníků Ochablost tělcsnoB i duševní nechať ku práci a mys! po cbrnnrnm vyléčí riiy FBAVÉ PilíRGDNf VíliO z našich vinic v Sonoma Co Cal F KORBEL St BROS 684-6 TV Utt 8t Cfllcift-o ItL (iinriiPRip tmm- K dostání v lékárnách hotelích a ve v&ech známých obchodech OcfcoíníXim a nnoY&fkfita divadla V knihkupectví Pok Zin toon k óo tání všechny divadelní opisy joi vy Ely tiskem v čecháck a nejsou raebri ny Oplař winm viech apUft zaliv ae Tiem na požádáni sdarmsu V sexaa snu jsou avedenr vtechny kosy Ue svých pásvá a při kaidésa 7 avedenot ]aay no kouk jeaaaaj a buh 000 vyhaaje P&ite ae stasa pod mdt Jest v tr hu mnoho padčli- linout j vfa froté U" vidy _J OAŠS j~ DraTlLLED AND lpí