awrweaa
Pokrok Západu
BrC Oxford
Od 0 do 13 hodin dopoledne a od S do 6 bodla
odpoL re tviia příbytku na rohu
tSlmS
17 Viaaton ul
HGifforflM D Geo BictnellM D
zkušeni lékaři všech chorob
ZRAKU a SLUCHU
TEL 739 1
DTM-6m
1404 Faraem ul
OMAHA NBBR
Dr Chas Rosoivator
česlc lélcař
ffloei 222 Bee Bída roh 17 ul a
larnam reieronou
Ooydlit 2417 Jone nitce roh 25té
Vexměte káru na Leavenworth iil
Telefon 1217
OMAHA "- - NEBR
Dr E Holovtchmer
český lékař
Office na rohu 15 a Howard ul She
Ií' Block ř dveří 210
Telefon U38
V pUarné k ntlPieni od 10 do 18 hodin ráno
uu a uu i uupuieune a uu i uu s vecer
Obydlí r ěfole 1019 Center ulice
Telefon 1674
Objednejte si bedničku
lahví
In A MM MíKo
Jest to nejvýteíncjM pivo
pro domácnoit a pro společen
ské pobostčnl Vyrábí
Fred Krog Brewln Co
1007 Jaokson St
_TELiro 490
Dva skvostné vlaky
PO DRAZE
UNION PACIFIC
dennS vyřýlány ďó Denver a jiných
měst Coloradskýcb Jsou:
The Colorado Fast Mail
Vyjíždí z Omaby ve 435 odpoledne
apnjizdi do iJenver ve 2 N ráno
The Colorado Speciál
OpouStí Oraabu v 11 55 veřer a při
Jíždí do Denver ve 255 odpoledne
Všechny vlaky tyto jedou nej
čelnčjšími městy dalekého západu
Písárnu a prodavače cestovních
lístků dráhy této naleznete v čísle
1302 na Farnam ul tootf
POZEMKY
ČESKÉ OSADY
ve ffillow Jiivev
(fjUinnesoia
Přijeďte se podívat nyní a po
suďte tu bohatou sklizefl pšenice
jež právě se mlátí Sype 30 až 40
bušlů po akru Přes šedesáte ro
din si až posud vybrali pozemky
zde Každý zajisté má nyní tu je
dinou a nejlepll příležitost pojistiti
si dobrý domov
Pozemky od 3 do $600 akr
Pamatujte atojl to pooie ISO hotovi a 110
roto prt proč iroka k sakoupeai 40 akr
powmka po W akr
Pesearty kliente váai zdarma
Plit o mapy a clrkuláre
JAMES KLCZÍK
eeakývratehovaleckf Jednatel
SOS Ok Bldg St r jl Mino
anab mí
HOPEWELL CLAHKF
Laad OommlettofMr St P A D R B
ST PADL MISI
ova
uivioiy
Jest nrai oteTreaa
JEDE PO VAM BUKEM UU PŘÍMO PŘED
Ctfcifo Rock IsUcd & Pacific
CeMolíH kt-H do Chfcar a pHJrdoa BMhn
po Tffcmédrtae oVnaitioouU ktnkoll
Mata enb ca pnpistck e nHirill M
koti otx-hnd v MlMla mfuta Vlak v tatiití
aa Rnek Uin4 atantei kmMim Blanta Vý
hoda tato mki aktatl annaa
"Great Boek Mand dráha
ZaR4e Srenorf kolrk a obdrCte potom
amprkttvai obrat Catrmca v t barrirh Jot
taaoirlaje eoat l1iira a tvýtrmé dré
a p)ee vrt# Mapa tato tvto sitl
a I' y+ Jtade caeata II m++a aarldvlU ach
V ru aav tmw m mn w
a Ul
zvvOoná okruiní dráha
Naší "civilizace
I
Chicago 22 září
Dle geografie školní která je
zřídlem vědomostí a názorů ve
škeré naší mládeže a tedy budou
jbčanstva roztřiďuje se 1450
milionů lidstva celého světa ve
smyslu společensk v následovně:
1 ) V divochy )jest takové
lidstvo které sé Rybolovem a
honbou )
2 ) V barbary totiž lid pastýř
ský mající stáda a provozující
též něco primitivního rolnictví
3 ) V polocivtlisovanékteíi hlav
ně od rolnictví závisí a majíce mě
sta a obce též ve stroj nictví učini
li jakési pokroky
)' V cibilisované jež zabývají
se obchodem mají literaturu a
učinili valné pokroky ve vědách a
"mravnosti"
5) V osvícence totiž takovou
čásf lidstva v oboru "civilizova
ných" která si zavedla mezi se
bou "rozdělení práce" a majíc
všeobecně působný systém vzdě
lávací učinila největších pokroků
ve vědách a "mravnosti"
Rozdělení to jest ovšem — dle
pojmův nall "civilizace" a "mrav
nosti" docela správným při bedli
vém pak pozorování shledáme že
se tím uvádí za karakteristiku
"civilizace" obchod literatura a
moralita za známku pak "osvěty"
důkladnost vzděláni práce a jeítívíce
"morality" Než mně se přede i
na vzdor té správnosti roztřiďova
telské zdá že to má "háky" a
"háčky" dle nichž skutečná hod
nota veškeré té civilizace a osvěty
naší hodně klesá!
Liši li se civilizace od barbar
ství a polobarbarství jedině ob
chodem a literaturou pak jsou to
věru jen pochybné paprsky an
již Franklin správně seznal a pro
hlásil že "obchod je íizenim" kdež
to literatuta se také stává čím
dále tím více pákou zloplodné ra
finovanosti na místo prostředku
štěstí a blahobytu svých zástupců
A je-H pochybným takový šrafik
mezi civilizací a barbarstvím je
to tím více onen mezi civilizací a
"osvíceností" protože uváděné
"rozdíleni práce" nebylo a není
lidstvu žádným způsobem na pro
spěch nýbrž vedlo a vede je po
zvolna v otroctví bídu a zoualosl
Civilizovati lidstvo dosud "ne
civilizované" jest ovšem zásadou
velmi pěknou ale zajistě jen až
potud dokud tím ono "barbar
stvo" se činí šťastnějším blaže
nějším a lepším ne ale když se
mu vnucuje ta "civilizace" zavádě
ním u něho pouze spotřeby našich
tovarů z výroben našeho filutář
ského velko-průmyslu a když je
pod tou záminkou civilizační za
počnou přepadati jak kobylky
hejna "obchodníků" by si z lidu
toho nadělali dojných krav a Lid
ných otroků Je-li provozování
pouhého rolnictví znakem "bar
barství" obchod znakem "civili
zace" a rozdělení práce znakem
"osvícenosti": pak jsou na každý
pád Židé a angličtí velko-průmysl-níci
hlavními civilizátory a váleč
né koráby cejpřednější pákou
osvěty
Jsou na tom dnes prabydlitelé
hawaiští lépe když jim tam zazá
řila naše obchodní a výrobová o
svčta než byli dokud je nevypá
tralo žádné oko bělošských kul
turtragrů? Byla taková návštěva
snad zdrojem blaha a štěstí Indi
ánům Aztekům Indům — a bude
snad Afričanům neb Číňanům až
se jich zmocní "rozdělenou prácí"
řízený velkoprůmysl Anglie a
velko-Židovský obchodní talent?
Ohromná massa přes 400 milionů
duší čítajících Indů bude as sotva
kdy velebiti hodinu které jim
vzešlo slunce anglické "osvíceno
sti rozdělené práce"!
Mně to vůbec přichází tak že
zcela naopak lidstvo budoucí — a
to sice nejen kruhů dosud "bar
barských" nýbri vůbec i "civili
zovaných" bude muset hnedle od
bočit! od té dráhy obchodu a
rozdělení práce tak aby zase mo
hlo přijíti v souhlas s přírodou a
tím nabylo znovu jakousi možnost
býti šťastným a blaženým Vždyť
se po cestě dosavadní dostává
vfičihledě do temných lesů bídy a
otroctví kde na ně číhá v zákeří
hrozný vrah Zoufali
Ono "rozděleni práce" kteréž
se — jak naduvádčno — pokládá
za karakteristickou známku "osví
cenosti" bylo nakročením přímé
cesty k našemu nynějšímu velko
průmyslu a do tobo živnost ního
zmatku v kterém se právě nalezl
ne a kde jeden druhého trhá
dolů aby se mohl sám na jeho
místo vyšinout Dokud nebylo
takového rozdělení práce a do
kud tedy lidstvo se ještě nehoupa
lo ve vlnách té naší "osvícenosti"
byl každý jedinec ovšem odkázán
více sám na sebe než nyní ale za
to byl také od všech ostatních
ménl odvislým kdežto nyní za té
naší osvětové vymoženosti při
rozdělení práce jest sám o sobě
zcela malomocnou třtinkou která
ihned klesá k zemi jak medle ji
okolní vegetace nedrží vzhůru
Avšak bylo a nebo jest to opravdu
jakési zlepSentl To není — aspoň
v mých očích — žádný krok v
před nýbrž veliký skok v zad
žádný "progress" nýbrž retro-
gress -
Za časů zdejšího otroctví když
řádily zde prudké boje filosofické
o škodnosti nebo oprávněnosti
držení otroků bylo se strany otro
kářské vynášeno heslo že kdo
není schopen zaopatřiti sobě otro
ky k ovládání tak aby mohl býti
řidičem jejich práce a čerpati z
této prostředky svého blahobytu
— má sám nevyhnutelní býti otro
kem an jej lelezná nutnost přtredy
dohání hledali obživu svou prácí pro
jiného A když se to uvažuje pří
sně v záři té naší "osvěty rozděle
né práce" — - nemusíme uznati že
to byl názor docela správný a o
právněný? Kdo nemůže býti otro
kářem ten musí býti otrokem kdo
nemá takovou míru důvtipu ane
bo prostředků aby přikoval ruce
jiných na svůj panský řetěz musí
se nechati sám přikovat na řetěz
pána jiného kdo nemá možnost
aby si zjednal stroje co sumu osvě
tových výsledkův rozdělení práce
musí klesnouti na stupeň pouhého
obsluhovaČe stroje cizího a tudíž
VBCHNÍ LÉKAft STERN BERG
Zajímavou figurou před veřelnngtf Je v přítomné dob5 gen Qeoree' M Stembcrg'
z armády Spojených Státft Odbor Jebo (emiií na účet se kladou zbytečná
úmrtí mnohých vojáku vyšetřován je právě komisí kterou president McKinley
Jmenoval
na stupen" pouhého více méně vol
ného otroka ve službách toho
kdo stroje takové vlastní Toť
jest zcela jednoduchá kalkulace
an žádná práce pouze ruční nemů
že více konkurovati s výkonem
stroje Jen majitelé strojů mohou
býti "pány situace" čili otrokáři
kdežto ostatek lidstva musí býti
od otrokářův těch odvislým a jim
tudíž na milost i nemilost pod
dán Rozdělení práce vyvolalo velko
průmysl tento vyvolal strojstvo
lidskou práci nahražující a tím
klesání každého v porobu kdo se
na vlastní stroje nvzmohI To
však způsobovalo zase dále touhy
všech by se z oboru pouhých ob
sluhovačů strojstva vyšinuli na
stupeň vlastníků takových Čímž
vyvolána byla — a vyvolávána
býti musí! — nesmírná vždy vzrů
stající konkurenční válka všech
proti všem kde i poctivost jest
odhazována aby se kdo udržel
nad vodou Majitelé strojů co
otrokáři pouze dělnických otroků
se totiž co následek onoho vše
obecného zápasu rozmnožili tou
měrou že jim nelze více nacházeti
dostatečného odbytu na výrobu
svou a že jsou tudíž nuceni třeba
í násilím a válkami sobě otvírati
dosud zavřené jim trhy A jako
v hodinách jest tlačeno jedno ko
lečko druhým vyplývá zase z té
to nutnosti násilného dobývání
nových tržišť snaha všeho toho
velko-průmyslnictva co represen
tace osvěty by náleželi vždy v
státní celek silnější totiž neodo
latelnější a tudy centralizovanější
tak aby jitn mohl vymáhat! a há
jiti trhy dobyté vypuzováním od
tamtud příslušníkův států slab
ších Tof jsou přece zcela logické
důsledky "osvíceností rozdělení
práce"!
Aby veliké massy stroje nevlast
nícího lidstva nalezly obživu mu
sí zde ovšem býti těch strojů jež
by mohly obsluhovati výroba pak
těchto za každou cenu musí nalé
zat! tržbu třeba se při tom kra-
mářstvo dotýčné dostávalo mezi
sebou v krvavé rvačky a vražedné
boje
Není to správný obraz poměrův
nynějšího qašeho pokolení ozáře
ného osvětou rozdělené práce —
a je při tom kde jakých vyhlídek
aby se to změnilo? Hrozně málo
dokud ta naše osvěta potrvá! V
jednotlivcích armády stroje nema
jících otroků nucených hledati
obživu u šťastných majitelů stroj
stva vyvinuje se totiž ustavičně
skoro až zoufalá touha vy váznouti
z té nízkosti a postaviti se též do
řady takových otrokářů z práce
otrokův tyjících čímž ale jest vy
voláván do života zase nový ele
ment zotročující totiž — aby se to
k něčemu přirovnalo -— nový ja
kýsi lidský hmyz který zase hledí
udělati si otroky z onleh otrokářů
a učiniti je pastvou pro svoje te
sáky Tak jako se zahnízďuje v
přírodě parasit na těliskách pa
rasitů a tím celá řada jiných a
jiných žere prostřednictvím jeden
druhého šťávy krev teplou tvoří
cího těla vyvstává také na těle
parasita velko-výrobního sedící
ho na kůži otroka dělnického
parasit obchodnický totiž prostřed
kovatelský který si z otročitelů
živlu dělnického dělá otroky své
vlastní
Co by bylo plátno majitelům
strojů když by vyssáli krev a
sílu svých uvázanců stroje ty ob
sluhujících pakli že by nemohli
výplodky té svoji Činnosti z krve a
potu oněch otroků povstalé od
prodati spotřebovatelůmt Konsu-
mentstvo musí však býti hledáno
ten pak komu se zdaří větší počet
takových spotřebovatelů vtáhnou
ti ve svůj rejstřík do své sítě jed
natelské neb obchodní stává se
jaksi pánem výrobce a tudíž otroká
řem otroků čili parasitem parasi
tů Agentury organisace obchod
ních cestovatelů a měchy reklam
se stávají zcela přirozeně nadpány
pánův dělnictva továrního celá ta
soustava nad- a pod- parasitů se
Živí z krve Lonsumentův tak že
není divu když tito dostávají ko
nečně zhoubnou ''consumprion'
Tato zřejmá výhoda jednatelův
nad výrobnictvem donutila a do
nucuje zase majitele strojů vyba
vovali se z té pavučiny jednatel-
ské a prostředkovatelské zřizová
ním takových sítí vlastních což
se ovšem zdaří jen silnějším a
šťastnějším Za to pak tam kde
se toho dosáhlo vyvstal tak zva
ný "monopol" kterému není ob
tíží 'veškeré svoje soutěžníky méně
šťastné uváděti v zkázu
Není takovýto koloběh Živno
stenské činnosti povstalý z panu
jící záře naší "osvěty rozdělené
práce" každému snadno viditel
ným? Ano i to musí každý snad
no chápati že to musí vyvolávat
ustavičně vetší a větší dokonalost
centralizace til pracovní i h i strojních
ledy umenŠovat! počet neodvi
slých a zvětšovati počet odvislých
Čili otroků?
Rozhled neme-li se po světě te
dy shledáme že onen naduváděný
koloběh vzájemného parasitství
jednotlivých lidi dostoupil na ta
kové cizopasnictvf národů proti
národům a že máme opravdu již
celé národy otrokářů a celé náro
dy otroka ač se tito ve tvém ni
tru vlastním zase rozkládají v ož
uu&are a oiruKy jeunoiuve i en
— na příklad — Anglie národem
takových otrokářů celé národy
otročících? Za vlivu okolností si
dobyla nadvládu hrubých i prů
myslových sil převahu ve stroj'
stvu a námořnictvu — a takž nyní
ce mocná veš provozuje ve vel
kých rozměrech zrovna takové pa
rasitství "od národa k národu"
jako jsem naznačil že jest provo
zováno v lůně národů aaší zářivé
civilizace "od jedince k jedinci"
Až do nedávná byla takovýmto
velko-parasitem všech ostatních
národů světa jen Anglie v dobách
novějších si ji však vysmeklo z
pavučiny Francii okradší Něme
cko kdežto naše Spojené Státy se
ženou rychle v před jsouce pod
porovány přfaní okolností aby se
staly "třetím v bratrstvu" Ano
nevidíme také na všech stranách
snahu by se tyto tři v parasitství
takovém soutěžné mocnosti do
hodly k společné činnosti tak aby
si nepřekážely navzájem v jejich
snahách šíření svých "osvět" a
naopak každého jiného společně
vypudily kdyby se jim tlačil do
revírů?
Pro koho pak vlastně podma
ňovala Anglie jeden díl světa ne
civilizovaného po druhém? Snad
k prospěchu svého lidu co celku?
Ten se má nyní hůře než se mí
val protože jest tužeji na továrnu
neb stroj svého parasita ukován
Světadíly ty byly a jsou Anglic
kem otročeny výhradnt jen v pro
spěch "obchodu a průmyslu" tak
aby kramáři a otrokáři té země
tam získali privilegovaných trhů
výsadní odbyt a tudíž výhradnou
možnost k napásání se na kůži
oněch dobytých a anglickou "o
světou" ozářených "barbarů" Po
dobytí Indie Austrálie a skoro
všech ostrovů světa jsou "nyní v
práci při dobývání Afriky a Číny
kam též své stroje a "kapitály"
hledí vrhat by tím dostali tamní
sta milionů dosud neosvíceného
lidstva ve svou pavučinu Aby
získali takový trh zabíjejí svými
nástroji dokonalými celé desetici
síce Afričanů houfně při velmi
nepatrných ztrátách vlastních
Může to však býti k prospěchu
dělného lidu Anglie když mu co
osvícenci přibude na zápasiště živ
nostní nesmírně laciný konkurent
pleti černé anebo žluté? Tím se
jeho stav zhoríí an se stane para
sitům kapitálu strojstva a jedna
telstva ještě lhostejnějším Dříve
muselo totiž ono cfzopásnictvo lid
ten aspoň tak dalece šetřiti by se
udržel na živu a při síle co zdroj
vyčerpávaný jak medle se však
dostane otrokářstvu tomu do moci
nový živel dosud nevyčerpaný a
tudíž méně zoufalý totiž nově
osvícené barbarstvo Afriky a Číny:
nechá své otroky dřívější třeba
zhynout aby přestěhovalo své pa-
rasitní tesáky na těla nových
svých obětí
Avšak hle: ten samý lid zotro
čený a vyssávaný to považuje
přede za svou slávu a čest za ja
kési své hrdinství když může po
máhati aby nové miliony oněch
dosud barbarských spolulidí na
šich bylo v okruh té naší "civili
zace" vtaženo třeba jsme jich při
tom statisíce museli usmrtiti! Ne
ní to skoro až babylonský zmatek
rozumu?
Kam pak se budou vrhati všech
ny ty výrobky a tovary zciviiizo-
vaného lidstva až vedle Anglie
Německo Francie a Spojených
Států započnou býti exportními
též Rusko Japan Čína Austrálie
a Afrika? A dlouho-li to může
trvati než tam bude při rozdělené
práci rozseto jako zde fabričních
komínů? Dle výkladův literární
ho otroctva těch velkovýrobních a
velkopeněznfch otrokářů vyvolá
prý rozšíření naší "civilizace" u
těch doswd barbarských mass žlu
tého a Černého lidstva nov dosud
nebývalé potřeby a ty zase prý vy
volají vyšší příležitost k výrobě
Ono jest ale pravdou kterouž sot
va kdo dovede zvrátili že práv!
takové vyvolávání novýth potleb lid
stva bylo a jest hlavním zřídlem til
jeho rostoucí bídy!
Rostoucí množství potřeb ať
přirozené anebo umělé jest na
každý pád tou skřínkou Pandory
z kteréž se na člověčenstvo hrne
zpousta běd jako roj včel neb
hejno kobylek
Je-li v podmaňování Afrikv
Číny atd nějaký prospěch pro ně
koho jak pak to přichází že se
ej mohou a smí zmocňovali jen
Angličané Němci Amerikáné a
Francouzi co zatím ostatní lid
stvo národů menších nebo méně
rvavých se tobo ""dobra" nemo
hou stávati účastnými — leda by
se některým z těchto velko-žralo-
ků nechali dříve milostivě se
žrati? To není — dle mého názoru —
žádná "osvěta" nýbrž jen zneuží
vání toho pojmu tak aby tím lid
byl činěn povolným k sklánění
svých šijí před rypáky oněch stro
jových a jednatelských parasitů
věci a pojmy dostoupily již vě
ru tak vysokého stupně zmatku
při záři té naší osvěty vyrostly již
v tak hustý les Že není již skorém
viděti žádné cesty spásy a že Čím
více spásných "soustav" se rodí
tím hůře se to zamotává Než se
to napraví a než se to bude moci
zase přivésti nazpět na dobrou
cestu musí se objeviti nová vele
hvězda nad novým Betlémem v
němž by se z chudoby narodil no
vý Kristus tento pak se bude mu
set nechati též co beránek ukřižo
vati velko-židovstvem naší "osvě
ty rozdělené práce" Lidstvo se
totiž právě tou svojí kramářskou
a výdělkářskou "osvětou" dostalo
na dráhu oddalující je od přírody
následkem čehož tedy ovšem musí
propadati v horší a horší bahna
čím dáleji a rychleji kráčí
Rozhodná doba v běhu bitvy před
mČstem Santiago
Necht zdrávi neb nemocni jen chva
tem v před dnem i nocí
VozataJstvo za doby bitvy před
Santiago v Kubě osvědčilo hrdinnost
bohatýrskou neboť jich statečné a ne
únavné snahy dopraviti v před zá
soby potravní a střelivo v pravý Čas
byly hlavními podmínky onoho skvě
lého vítězství
F É Butler vozka na dopravním
voze č 8 píše ze Santiago DeCuba
23 července: "Všichni trpěli jsme
průjmem když přistali jsme však
času nám nezbývalo povolati lékaře
neboť náš úkol byl stále htiáti v po
předí dnem i nocí aby stateční vojí
nové naši zásobováni byli potravina
mi a amunicí a tu jedu é vzdáváme
diky Charoberlain'8 Colic Cholera &
Dearrboea Bemedy kterých kdyby
nebylo nebyly bysue mohli prací
svou zaetávaU aniž zdraví a snad i
život svůj zachovat! Y skutku Jsem
přesvědčen že v jedné kritické1 době
oné bit-y lék tento byl nepřímým vy
svoboditelem naší armády kdyby
totiž naše vozatajstvo nebylo pomoci
Cbamberlain léků udržováno při zdra
ví a nebylo s to zásoby dopravlti v
popředí naší armády Já a můj přítel
měli jsme to štěstí zásobiti se Cham
berlainovými léky nežli jsme opustili
Tampa a ve čtvero případech vím
určitě že léky ty zachránily můj
život
Psaní svrchu podané zasláno bylo
vyrabitelňm léků "The Cbamberlain
Medicíně Co Des Moines Iowa
Jsou na prodej u všech lékárníků
Dlouho trpěl
Pan Jan Svatík 126 Cornell
St Chicago po celých šest měsí
ců snášel veliké bolesti v pravém
rameni a všechna pomoc lékařská
byla marnou tu konečně počal se
léčiti Severovým Olejem sv Gotthar
da a lékem proti revmatismu Ny
ní jest opět silen a zdráv Dopis
jeho bude uveřejněn v Kalendáři
na rok 1899 Severúv Olej sv
Gotharda jest znám všem kraja
nům svým rychlým účinkem při
zahánění bolesti ve svalech sva
zech a kostích
CENA 50 CENTŮ
Každodenně dostáváme dopisy
jak výborně Severův Životní Bal
šám účinkuje Kdo trpí zácpou a
chorobami z ní pocházejícími ne
záživností bolestmi hlavy a žalud
ku měl by léku toto zkusiti
CENA 75 CENTŮ
Severovy léky lze koupiti v
každé lékárně
F VY SEVERA český lékárník
CEDAR RAPIOS IOWA
Když potrobujofo
HODINKY
ŘETÍZKY
NÁUŠNICE
JEHLICE
PRSTENY
ODZNAKY
SI
7
aneb jakékoliv zboží §thbrná zla ti aneb
nlatvrovaoé dopi&te ai pro nái řeaký
cenník jeniodesíláma zdarma aakaidou
adrcan £aucijeme varn trvannveji
sboit a od 15 do 30 procent levořji nel
kdekoliv jinde
W J Wíia a Syn 381 W 18th St
Chleair IUlnola
KejTtUi a aejlarti hodlaáHkl ti rud v aristf
íSRlBTIlJI
i — " J A k 1 ecany areny
'L Zelauvndlr
Zalatfieauckaprtda a min'im
Piita ttiwtt art aatairM JW ta SK H7
MMjkg JvtiW
-mileji K kamkoliv Ba doMrfca C O !' k vot
11 weaiřdíiwl Kopaftepfíam4TVfBt4
n'nh Tf 1 i] jiiliMii i t ni - j
Nk4oe t ' '
V'