Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, August 23, 1898, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ' "'' ' -
' : i N 1
6
"i
k
''i
i '
:
V
j
(I
- : '7í
v v
V i" - a 1'
'A ň
'4 J i
II
""!-- 1 1
: í
- vr- -
'"
' -i ' ' -i :
t-Xr
:i :
H
í
! '' i
í
í '
- t
I
i
' í :
I i
f f -
"i
i [
I i
VOJENSKÉ HUMOBESKY
Od LUDĚKA ARCHLEBA
Ú-
Pan inženýr Šutrt
Jak jsem v úvodu podotkl se
znal jsem nejvíce hrdinů našich při
sklenici dobrého moku který roz
vázal stavidla jejich výmluvnosti a
přirozené skrovnosti tak že až na
dno duše jim prohlédnouti bylo
mi popřáno Je to zcela přiro-
zeno
Jsem sám jedním z nich a po
vím take sam o sobe něco ale na
jiné straně jen si račte nechat
sloužit ťrozatim o jiných do
kud dojem nevymizí
Svého času chodil isem as tři
krát týdně do zahrádky pivovarní
restaurace "u benfloků " na Vác
slavském náměstí a rád popil
jsem tam několik sklenic černého
ležáku
Společnost tam nebyla celkem
ustálená ale přece asi u tří stolů se
scházeli denní hosté A mezi ni
mi byl mladý úředník Chajdar
který se takto také zabýval litera
túrou totiž psal kratší povídky a
básničky Byl to universální ge
" nii
Básničku pro děti do pedagogi
ckého listu epickou báseň do ven
kovského rodinného žurnálku
pak humoresku do denního listu a
tmea rébus a šarádu tam a tam
potom pohádky pro mládež všeho
věku a konečně i překlad ze švéd
ského anglického a vlašského dle
německé Reclamovny knihovny
lov maiy náčrtek jeho činnosti li
terární
A na všecko měl Času dost
vzdor svému "namáhavému"
lednímu zaměstnáni
Jednou běhal s tisíciveršovou
básní o jakémsi rytíři křižáckém a
o strašidlech a zjevu asi půl leta
po Fráze všude ji nabízeje a
žloutl a bledl při tom íeště více
Bylť takto subtilního vzrůstu a
stále jako by něco cucal mezi tvá
řemi
Do redakcí chodil ien v úřední
cké uniformě upjat Šavlí a stavě
se do jakési vojenské posice ač
koli jakživ vojákem nebyl
Když někdo neposlouchal jeho
řečí chopil jej svými suchými tr-
sty za rameno tak že byl každý
nucen dávat pozor jen na něho
samého
A nevěřil Či nesmál-li se někdo
jeho povídání nazýval jej svinču
chou mořskou se zelenou krví a
celý večer jej ignoroval
Rád přinášel své otištěné práce
do společnosti a tu byl nepříte
lem kdo si ihned nesedl a nepře
četl celou věc na místě
Dobře že jich nebylo moc a
nebyly dlouhé
Nebuďme ale jedovatými aby
cás také někdo nepodrobil rozbo-1
tu K vypravování episodky kte
rou chci ličiti musím představiti
ještě aspoň jednoho pána zevrub-
néji
U téhož stolu sedával as třiceti
letý pán veselé tváře a živých
-očL
Byl vždy pečlivě oděn na oř
- -stech měl několik prstenů starší
facony — důkaz to dobře situ
ováné rodiny a kouřil neustále ci
garety od nichž měl špičky prstů
cele žluté a i rty a vous jaksi za
žloutlé
Stále prskal drobně řezaný ta
"bák který mu Dřiífl An mhft :
vždy kdy k Šenflokům přišel pil
tak dlouho dokud Čepovali a
vždy s řádnou opicí vrávoral do
mu
O jedenácté již prozpěvoval a
tu zpíval dosti příjemným baryto
nem uherské milostné písně neb
-srbské bosenské a hercegovské
plsné junácké
Ji mu vždy nápodoboval ústy
drnkot tam bance což se mu velí
ce líbilo tak že mne nad jiné vy
znamenival beze všeho úvodu
mně i tykati počaL
Poněvadž jednou vyprávěl že
byl několik let vojákem což bylo
vidět na celém jeho vzezření a
přímé řeči měl jsem ho nenstále
"na masce"
V náprsní kapse nosil vždy slo
ženou žlutou metrickou míra i
sklepnice která každého hosta ti
talovala jen: pane profesor pane
doktor Dane "architek" říkala
mu pane inženýr snad proto že
tam žádný inženýr právě necho-
Pán ten jmenoval se Šubrt a
vypravoval mi jednou ve chvíli
t jll pivo ho přemáhalo že ae
i t : "1 clzzll jocsi roz-
Žena jeho Že má tak tvrdé spa
ní že ho nikdy neslyší když při
jde domů a tak slabou paměť že
nikdy neví mnoho-li peněz měla
večer v tobolce
To vypravoval tak jen jako hu
moresku — vesele a spokojeně
Jednou ale tvář jeho zvážněla
slze mu vstoupily do očí a tu mi
šeptal že mu stůně jeho jediná
dceruška a že je jí náramně zle a
pomoci že není
Na to se spil až do němoty a já
jej musel táhnout až na Vinohra
dy a pak jiti teprve zpět na Smí
chov
Moje Žínka nemá tak tvrdého
spaní a tenkrát jsem to odnesl za
nás oba ještě jsem dostal když
jsem vyprávěl o ubohém Subrtovi
— "to prý je pěkný otec"
To já také věděl a proto jsem
unikl
Tak jsme se vzájemně poznali
a také pan Chajdar se s ním toho
času seznámil
U stolu sedávali též tři bratří
všichni již starší a veselí chlapíci
leden statný starý úředník dru
hý věčně po sklepnicích pošilhá
vajřcí starý ulízaný mládenec i
třetí mlčelivý a žlutý jako soucho
tinář Znám ho již patnáct let a
stále má prý souchotiny stále pi
je kouří a poslouchá a stále ie
zdravý
Jednou jsme se sešli všichni pod
večer v zahrádce kde to vonělo
sladem z domácího pivovaru
"Mám v Palečku humoresku
započal řeč pan Chajdar "dostal
jsem pětku Platí dosti dobře
tuhle jsem dostal — " a pan Chaj
dar vykládal kde co dostal a ne
dostal honoráře
'Pak zavolal sklepnici aby mu
podala Palečka že tam má povídku
"No co tomu říkáte?" ptal se
ihned jakmile nahlédl Šubrt do
čísla ale ten se jen ušklíbl Vů
bec ti dva si byli od té doby ve
vlasech kdy pan Chajdar vyklá
dal že věří v očistec a předoeklí
kdy pan Šubrt mu opovržlivě
odsekl:
'A to chcete být spisovatelem?
Co?"
Pan Chajdar se tenkrát moc do
pálil řekl že jím nechce být Že
už jím jest a že s takovým nezna
bohem nemluví
Bylo to tehdy k popukání Ale
pan Chajdar už byl jednou tako
vým Ku příkladu vyhlédl si ro
dinu v té byly Čtyři dcery Udě
lal si známost s neistarší ta se mu
vdala udělal si známost stou dru
hou ta ho nechala udělal si zná
most s tou třetí ta mu zemřela do
dvouletém čekání až se bude mo
ci oženiti a ve svém zármutku
namluvil si čtvrtou a poněvadž již
pátou Žádnou neměli a "mutr" se
už vdávat nechtěla vzal si ii ko
nečně asi po tříleté známosti kdy
se mu dostalo jakéhos definitiva
kdesi v kterés účtárně státní za
ženu Také dobrodružství láslrv
A s těmito zkušenostmi životními
stai se spisovatelem Ostatně ta
čtvrtá sestra starala se o svého
"divocha" velice riečlivě
a — -
Pan Šubrt čte tedy Palečka dá
le pak se dá najednou do smíchu
utírá si oči šátkem a pan Cbaidar
u vytržení praví: "No co? To
je legrace že? To jsem to na
bral! El"
Pan Šubrt se naS podívá šou
rem a povídá suše: "To já to
vaše nečtul Kampak vaše roz
umy o předpeklí bude někdo sla
bikovat — Tuhle je ale nějaká
vojenská povídka Škoda že zde
není konec To byl nějaký vypá
lený kostelník kdo to psal ten
znal vojnu ze základu Nepsal
jsi to ty kafaráde?"
A Subrt obrátil se na mne Tá
mlčel Na povídce bvl iakýs
pseudonym
Pan kolega na poli literárním
sezelenal ještě více a tváře ieho
stále něco cucaly
"Podívejte se to je legranda
poviaa auprt třem bratřím a po
dává jim Palečka
'Jó my vojáci co isme něco
zalili my můžeme něco povídat
ale tento takový civilista za pecí
kde by takovou látka sebral Jen
co já zalil v Uhrách a Bosně! Bvl
jsem přidělen stavebním: řiditel
ství v Pešti a pak v Saraievu: i
stavěli jsme bosenskou dráha ho
lečka Ale kdeoak o tom nemá
te vy ani tušení lá kdybvch psal
svoje upomínky pardi je!"
"No tak pište pištěl" volá oan
Chajdar dopáleně
"Vy myslíte to le ie ien tak
psát? To by jich psalo!" A
zrak sousedův
mé sklenici
jizlivě svezl se po
"Mocním na té či
íao bf
"já musím v úřadě pracovat! Ale
poslouchejte nač bych já to psal?
Já když někde v hostinci něco pě
kného povídám tak se pobaví as
poH pět šest kolem sedících lidí
a zasmějou se ale když vy něco
napíšete tak to kolik set lidí za
hodí a nezasměje se ani jeden
St f
-or Mam pravdu ' otázal se
Šubrt rozmachem ruky Bylo půl
dvanácté Subrt měl již dvanáct
sklenic piva
"Člověk může psát a povídat
jen o tom co zažil co viděl my
slím si jinak ie to žvanil a fan
tast" vykládá Šubrt dále a kroutí
cigaretu svými žlutými prsty
"A povězte nám tedv n!rn
vojenského života pane Šubrte"
žádá jeden ze tří bratří "když jste
tolik zažil
"Z vojenského Života chcete?
A toho já vím na fůry To bv
bylo látky na humoresky" a Šu
brt jezdil pohledem po Chajdaro-
vi který si četl svoji humoresku
sám a nahlas se smál Kdvž slv-
Šel o látce pozvedl hlavu a počal
naslouchat
'Tak ku příkladu tohle máte z
vojenského života
Když jsem byl u stavebního ři
ditelství v Pešti — stavěli jsme
tenkráte novou vojenskou nemoc
nici bvl lt nám riřirlřlpn rvi ío
nijního pluku jakýsi desátník Šej-
noha Cech Šikovný chlapík a
"těžká váha
Najednou se mu zastesklo po
českém pivě nějak nebo po čem
a chodu jako vrtoblavý
Ptám se ho jednou co mu ie a
on povídá: "Milý pane (Su
brt titul svůj tehdejší neuvedl ia
ko vůbec nikdy o své šarši nemlu
vil mohl býtí právě tak důstoiní-
kem jako poddůstoiníkem nebo
písařem a kreshčem za denní plat)
já bych se náramně rád podíval
domů u nás bude posvícení a to
bych tam rád byl
Přijedou příbuzní z celého oko
lí a to by tak člověk sehnal něja
ký příspěveček na vojnu"
Inu jděte k rapportu" poví
dám "snad vám starý dovolí ale
je moc práce na dlouho to ne
bude"
'Ien asnoii nřř Ant " nnvtAi
j i X ~ ~" f
bej noha A druhý den byl a rap
portu
Pan oberstlieutenant iei měří od
hlavy až k patě patrně se mu
hoch líbil však byl též hezky u-
rostlý a u děvčat měl štěstí
"Co pak nám nesete desátní
ku?" povídá velitel vlídně
A Šejnoha se smutným obliče
jem prosí za týdenní dovolenou
"K čemu to potřebujete?
"Umřela mi sestřenice Vy
rostli jsme spolu tako bratr a se
stra a rád bych ji na poslední ce
stě doprovodil
Šejnohovi vytryskly slze náhle
z oci
t A w
a mate nějakou zpráva o
tom?" vyzvídá velitel kterÝ znal
ze své dlouholeté praxe různé vo
jenské mazanosti
"Mám Dane nherstlíeulenant
vece Šejnoha a vytahuje z kapsy
dopis a nějakou fotografii
Velitel polohlasně čte:
"Milý hmmm! Dnes zemřela
tvoje milá sestřenice na souchotí
ny přijeď hned Iseš také dědi
cem malé částky — hm hm
No tak jeďte si na pět dní A
kdo to psaní psal ?"
"Tatínek!"
"Hmm tatínek? Tak dobře
A co to držíte v ruce?"
"To je prosím fotografie té se
střenice" stále smutným tonem
odpovídá ani nemrkaje při tom
JL —
bejnoha
Fotografie představovala ieštS
mladou velmi hezkou elegantní
dámu
Pl jkovník se na ní nodfval nak
na Šejnohu a pohybuje nervosně
levým lýtkem odsupěl nosem a
pohledl na rub fotografie jako bv
mane
"Odkud pak je vaše sestřeni
ce?" táže se dále
"Z Brandýsa nad Labem"
"Svobodná?"
"Svobodná!"
"Češka?"
"Češka!"
"A vlastní jest to Vaše sestře
nice?"
"Poslušně hlásím pane oberst
lieutenant le ano!"
"Byla v cizině?"
'Toto poslušně hlásím ani
snad v Praze nebyla"
"Hm hm" stále se ošívá starý
obočí ma poskakuje do výše
to vám rohle fotografii - po-
Šejnoha se stává malomyslnvm
zbledl a již méně určitě -přisvěd
čuje
"Tak dobrá přijďte dnes ke
mně do bytu odpoledne roz
umíte?"
"Ano!"
'A tiv fotografii si zatím podr
žím
lim raDDOrt Rknnřil a sntva
Šejnoha vyšel dal se velitel do ne
horázného smíchu a ukazoval nám
podobenku
"Je to chlapík smělá! Ale chy
tu se!
Poznali jsme podobu mladé na
ní podplukovníkové a smáli jsme
se také
A zde je adressa fotoeraía
loto je fotografie zhotovená
Paříži před třemi lety Já mám
jen jeden exemplář doma a ten
chovám jako relikvii Kde to jen
ten chlapík vzal?" a velitel se za
myslel t
O své choti byl přesvědčen že
nač vůbec tyto mvšlén
ky
Velitel nás na odpoledne pozval
k sobe
Pak přišel Šejnoha a sluha ho o
hlasuje
"Přiveď ho sem!'
Šejnoha vejde salutuie a stoií
u dveří v rozpacích: nemá dobré
svědomí
"To je ta samá fotoerafie že?'
pravi velitel přímo k věci a úkazu
je mu tutéž fotografii v pozlace
ném rámci
Ano prosím" zašeptal desát
nik a udiveně hledí na vyvěšenou
totogratii
"A jest to podoba vaší nebož
ky sestřenice skutečně co?"
"Ano" vyklouzlo ieStř Rlahř
vzdorujícímu Šejnohovi z bledých
rtů
"Tak zde je vaše nebožka se
střenice živa a zdráva!" zvolal ná
hle velitel a do dveří vstouDila
miadá krásná paní podplukovní
kovvs úsměvem nás zdravíc
Šejnoha sesinavěl Nvní sám
nechápal Stál tu v rozpacích ne
výslovných
"Nu tak pozdravte svoii ne
I Ví w
dozku sestřenku Nemusíte na
pohřeb! E? Vstala z mrtvých
Zázrak? Co?" najednou rvchle
j
novotu velitel
'Odkud máte tu podobenku
he? Mluvte sic
Bylo nám až líto toho desátní
ka a sama podplukovníková oo
nližela naň soustrastně
"Prosím pane oberstlieutenant
já — já —
"Nu ven s tím! Co já?"
"Já jsem byl včera v městském
lesíku a tam byl takový člověk
co hádá lidem planetv a Dtáček
j i
— kanárek tahá fotografie Ho
chům nevěsty a děvčatům ženi
chy A já jsem —
"Habaha" smál se velitel až
celý' zrudnul "a tohle je — haha
— to je vaše nevěsta?"
' A
Vždyť je to má Žena vv! Vě
říte opravdu planetám ?"
"Ne prosím!
"Tak mi moji Ženu a vaši ne
věstu necháte co?" smál se velíte
již v Žertu
Šejnoha se také již usmíval ale
cítil že jej "basa" nemine
"To jste to hloupě vyvedl s tou
totogratií podívejte se vždyť je z
fartže loho jste si nepovším
nul? Vždyť jste mi ráno říkal Že
sestřenice nebyla ani z Brandýsa
na krok A kdo psal to psaní
coř Pravdu mluvit sic!"
"Já pane oberstlieutenant!" za
šeptal desátník
"Dobrá a sestřenice vám u-
mřela?"
"Ne! Je živa!"
"Dobrá! A proč chcete na do
volenou?
Šejnoha povídá skroušeně že
je doma posvícení a že se sejdou
tety a strýci a že by dostal něco
na přilepšenou tak le chtěl pro
sit o Ju dovolenou a že ví Že by
ji k vůli tomu nedostal
"To se ví že ne! A nedos — '
Paní velitelová vzala svého mu
že pod paží a něco mu šeptala
Velitel sebou škubal ale velite
lová šeptala dále
"No tak když se za vás "vaše
nebožka sestřenice" přimlouvá
tak si jděte na těch pět dní Ale
měl bych vás chuť zavřít rozumí
te? Vv — lyndléři!"
šeinoha akokem hvl m%AA
I - — y - —
paní pcrTi jí ruku a ni bvl ze
Vymknuíiny neb obraženiriy
všeho druhu může si za nynější
doby letních zábav a výletů každý
snadno uhoniti NejsnaŽší a nej
vydatněji pomoci a úlevy v pá
du podobných tělesných pohmo
žděnin poskytuje
ST JAGOBS OIL
IUOCHMW
ho života co?" ptal se ukončuje
vypravování Šubrt
Tři bratři přisvědčovali a smáli
se Pan Chajdar dělal jako by
četl svého Palečka a živě sledoval
vypravování Šubrtovo
"A stalo se to skutečně?" otá
zal se po chvíli pan Chajdar chy
staje se k odchodu
"Co?"
ťTo s tou fotografií!"
"No jo! Z vojenského života
Toho já vím na fůry" chlubí se
Subrt a kroutí si cigaretu
Pan-Chaidar odešel a iá vzal
Subrta stranou '
"Odkud máš tuto povídku?''
táži se jej
"A už sám nevím Te to už
dlouho co ji znám" zní jeho
odpověď
'On to Chajdar použije uvi
díš" povídám "a ty jsi to snad
někde četl! Co potom?"
'A co mi e do toho! I á řekl
že je to z vojenského Života tak
co?"
Ale vždyť je to moje práce"
povídám mu "psal jsem to ještě
jako voják v Dalmácii a bylo to
otištěno v jednom zábavném listě
Českém"
'Ale to je jedno! Nech ho!
Věří v očistec! Je mu to podob
né! Vždyť věří i starému vojáko
vi směje se Šubrt
Nechali jsme to tedy
A za dva měsíce vyšla skutečně
v jednom venkovském beletristi
ckém listě povídka pod názvem:
v-iva neoozka sestřenice" Po-
zkušenosti čerpal X Y Chajdar
Přinesl jsem list Šubrtovi a po
vídám aby si to přečetl
Asi za tři dni na to ismr pnnřt
u Šenflokú A Šubrt začal
"Tuhle pan Chajdar píše po
vídky z vojenského života On to
zná byl na vojně půl minuty jen
co se svlékl a zase oblékl u odvo
du Teď bude psát o očistci1!"
A mezi zubv zasvčel: "Stat
skrueppel!" j
Chajdar sezelenal a počal rty a:
tvářemi něco cucat Okolo sedící
se smáli
A Šubrt zlomyslně pokračoval!
dále:
"Jenže to co napsal pan Chai
dar tuhle v těch listech to už bylo
Jediná dráha do Chicago
která cestujícím poskytuje každo
denní vlaky a jízdu do Chicago za
světla denního jest North Western
dráha Vlak vyjíždí z Omaha
v 6:40 ráno a přijíždí v 8:15 večer
téhož dne do Chicago Vlak tento
jest v popředí doby nynější a jest
u cestujícího obecenstva omažské
ho nejoblíbenějŠím Jiné rychlo
vlaky vyjíždí každodenně do Chi
cago v 4:55 a v 6:55 večer Ce
stovní lístky můžete obdržeti na
rarnam ulici v čísle I40iv měst
ské písárně dráhy "The North
Western Line"
OMAHA GLOřE MFG CO
1 DOG jižní 13 ulice
Rukavičky "še? barej
druhu na skladě
Rukavičky na order během 2 hodin
Ceny od 25c do $400
Za každý pár se ručí Správky
zdarma Mluví se česky
m-tt
JOSEF SLÁMA
zařídil (kvoBtoý
HOSTINEC
v fíle 612 Jižní 18 nde
Vťtečtltf M('t7fl lpí(ílr nrv KTtrhol
if — - ftr tm t u ku u s l
va vina Dravý franmiizakv ontrnan m
menitá itará whiaka Jakož 1 pravá im-
DOrtOVaná BliTnvirfi h rinnlnfkv Tra v£r£
táaobě nežli kdekoliv jinde nr-tf
PIEBCE i HOTEL
ČJesk- ECotel
a příítí doraor vSecb řeobfi do
Omabr M?ítarSích '
1330 Pierce ul mezi 13 a 14 ulicí
—V ČESKÉ PRAZE—
Novomódní zařízený a vSíra pohodlím
opatřeny - Ceká kucbyfi
Ceny mírné mt éf + '
FRAMIS DIVIŠOVA
" majitelka
í hostinec a restaurant
na výstavišti
před osmi lety napsáno Iá to
četl ale trochu jinak"
"To co iste tuhle povídal —
to jste — koktá bledý pan Chaj
dar
'Nu ano to jsem už dávno
četli Z vojenského života no-'
vídka—" t i
Mrkal jsem naň aby již mlčel a
mneneprozrazoval j
Pan Chajdar pil ještě jednu a i
poroučel se Od té doby se u'
Seníloků neukázal
♦
#
Pan Šubrt iednoho dna nfiíl a
loučil se s námi u stolu se všemi '
Byl přeložen někam do Moravy
Inženýrem nebyl to isem vě-"
děl ale byl dozorcem u jisté drá
hy Ale íilutou byl! Inu starý
voják
Apropó teď je prý "na štrece"
v Berouně a vypravuje dále
Návštěvníkům výstavy odporu
čuji svůj skvostně zařízený český
hostinec a restauraci
it
vedle Streets oí Cairo 3m
Karel H Stlller
(Ha Brewing Assocíatlon
a CVutVi vAet
Rev W B Cottlev v StockLridm
Ga kdvi Jedenkrát bvl u kauil
kým povoláním v Elleowoed v tomře
latu nable roznemohl e na cholera
morbua On praví: "Nahodilou pří
ležltoatf dostal Iem lábev Chamhr
Ialo'e Colic A DiarrLoea Remedr a to!
myslím fe cacbranilo ml život Tk
ten poskytnul mi úlevo okamžití" ir
doetlní v vlch Ilkámách
Do Hcun Xcbr a okolí
Pánové Fr Semerád a iebo svn !
K Semerád laskavě přiiali jed
natelství Pokroku Západu Hos
podáře a Knihovny Americké a
jsou tímto oprávněni přijíraati
předplatné na svrchu udané časo
pisy a oprávněni kvitovati každé-!
no za jakoukoliv nim dluhující
Hudba každý večera každou sobotu
ceie odpoledne
Rodiny uctivě tvt
Jos Klepetka řiditel
Pijete dobré pIvo? ©
Jestli ano zajděte
si na sklenici
výtečného st louiského
ležáku k majiteli
Národní Síně
J Havlíčkovi
na roba 13 a WHliam ul
Mimo výtečného ležáku nalez
nete u něj vždy hojnou zásobu li
hovin Korbelová vína jemných
doutníka atd
Při rarefefcrý tákatek
Každého a úctou zve
J~f Hatlieek
Úletat (obchodní) knihy jako Lede- '
č7
f- f
w