Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (July 22, 1898)
Pokrok Západu rOJEllSIÉ HUU0BE8KT Od LUDŽKA ABCHLEBA JakovŠcstašMesátéra "Poslouchej poklade což pak abychom si letos to zelíčko tak hle sami nakrouhali a naložili co říkáš?" otázal se pan Runčlík t č hokynář v černé ulici v Praze revisor účtů jistého spolků vyslou žilců (nač velikou váhu kladl co starý četař od 'osmadvacátého' či jak jim říkajf 'od mlíkařů') svojí lepší polovičky potěžkávaje jed notlivé hlávky v krámě na hroma dě ležícího zelí - "Víš jak nám ta loni přišlo vy soko Dvořáčkovi s pomocníkem dali jsme 4 zl oni vypili 10 litrů piva to máš 1 zl 20 kra večeře tě stála — co's dala tenkrát za tu husu? — půl třetí zlatky ne? A teď knedlík se zelím k tomu tak vidíš! Stálo nás to aspoS přes 7 zlatých íTakhlenonc dneska řeknu do movníkovi aby mi trochu pomohl našlapávat vypůjčím si kruhadlo za to dám nejvýše zlatku a skrou hám to pomalu sám No ne? Jak by ne když ano!" % "Když myslíš" že to zmůžeš" míní jeho cibulinka kulaťoučká paní Runčlíková vlastní majetni ce firmy: Veronika Runčlík pro dej svíček másla dříví vajec pí sku a jiných potravin" jak svůd $ě hlásá na krámových dveřích vy věšená tabulka Y duchu diví se však kde se nabrala náhle ta pracovitost v pa nu manželů kterýž obyčejně celý den jen přešlapoval a četl svá no viny by mohl 'kančoftům' něja kou tou novinkou jako nádavkem posloužiti " pra — "chlubí se pan Runčlík "to bych byl: malým hrdinou abych těch pár kop zelí neschrou stal Vždyť jsem v tom Šestaše desátém do toho _ sekal také jako do hlávek až to kolem lítalo Par die! To byla tenkráte jinší mela" a pan Runčlík ši pláči vší silou ďo rukou „Vyvůjčené kruhadlo přinešeno domovník pan Anton sedí již u kamen a kouři čistě odhrnuté no hy má v nových slamněných trep kách Služka Lidka přináší veliké bí lé necky ze sklepa a do těch se bude krouhat Pan Runčlík podstavil necky dvěma židlemi na ně položil kru hadlo s truhlíkem ověsil si mod rou zástěru 'sladem' vysoukal rukávy do truhlíku vložil čtyři hlavičky zelí a už to šle Do ne cek lítaly běloučké nudličky von aéjbo zelí a Lidka přivalila velikou Čistě vypařenou kadečku ze dvora do světnice Krouhá se to pěkně paní mat ka olupuje vrchní chrást s hlávek vyřezává košťál a nemůže se svého manžela spustit oči Lidka podává hlávky do truhlí ku a pan Anton spokojeně poku řuje a čeká aŽ přijde řada i na je ho důležitou choreograficko-gym-nasticko-gastronomickou produk ci " Zelíčko se kupí v neckách až milá Poznenáhlu však pan Run člík ustává od krouhání stírá ru kávem pot s Čela a míní že takhle jedna 'křížovnická' by neškodila Vždyť snad od té doby co do to ho tenkráte 'sekal' do ničeho se tak nehnat "Lidko skoč do sklepa a při nes jednu" přikazuje spořivá pa ní matka však za ní volá: "Jen malou!" Lidka myslíc že by jedna malá snad za skok do sklepa nestála nebo z ochoty ku svémudebrému chlebodirci neslyšíc přináší jednu velikou a má se k dílu Csvrcrc liber mezí koleny rrrT~3 T7írir"2 xi:la rjtrouz cípem zástěry sklenici nalévá pě nící se mok 'milostpánovi' " - Tento usedl znaven ke kam nům k pánu Antonovi a odpočí vá— "Nu poklade zkus to také je de to jako namazané" vybízí po chvílí drahou polovici dříve se řádně napiv "Ty myslíš kdo ví jaké kumšty nevyvádíš podívej se jak to lítá šikovná ženská se do všeho dove de vpravit koukej !" odpovídá pa ní Runčlice a tlačíc hlavičky do truhlíku boubelatou ručkou krou há až to od nožův opravdu odle tuje Lidka se zatím zadívala bůh ví kam přestala podávat zelíčko v truhlíku rychle mizí a — "Ježíši Marjá jámám ruku pryč!" vzkřik ne náhle paní Runčlíková a třepa jíc oběma rukama ve výši již se kácí Ještě štěstí že ji pan An ton zachytil Paní Runčlíková má tuze měk kou povahu jak vidí krev již se poroučí A bylo to krve z masi tého prstíčku paní matky jako když krom té drahé duše zařízne ťopku Jen pan Runčlík se nelekl ten je krvi zvyklý od šestašedesátého tam tekla proudem jak říkává a z kouta vyloviv pavučinu klidně obvinuje krvácející prst své drahé ženušky Této se však nějak ve mdlobách zalíbilo ani do obličeje vstříkanou vodou nemohli ji přivést k sobě takže pan Anton vzdor vydrhnu tým nohám musil honem do dru hého poschodí pro pana doktora Svítka Tento sice nebyl ještě dokto rem ale studoval již na devátý rok a proto tomu také 'náko' rozu měl Než pan doktor Svítek dolů se šel přišla již paní matka k sobě Pan doktor jenom konstatoval že je toliko špička ukazováčku a ne het na prostředním ] prstě pryč i nařídil aby pacientka dala zatím ruku do studené vody a poslal pro arniku do blízké lékárny 'na kopí rovaný recepis" Potom zavázal prst obvazkem v arnice namočeným poradil syfon hodně klidu a poroučel se obdr žev od pana Runčlíka zlatku ho noráře Pacientka si šla lehnout do po kojíku připomínajíc manželu by byl hodně pilným a nezapomenula vzdor svému poranění dříve ze šuplete v krámku vybrati denní tržbu Opatrnosti nikdy nezbý vá "I pro! — do půlnoci to máme skroubané" slibuje si pan Runč lík a zelíčko již zase lítá do necek a Lidka do sklepa opět pro čerst vé pivo Chvilkami přicházeli 'kunčofti' do krámku a pan Runčlík je s pří jemným úsměvem odbýval nahlé daje pokaždé do některé lahvičky s jalovcovou puškvorcovou atd jež obyčejně 'revidoval' nebyla-li 'stará' na ráně A tak se pomalu s panem Anto nem v krouhání a pití střídali a když nesla Lidka desátou láhev nahoru odbíjela devátá Pan Anton šel zavřít dům a pan Run člík krámek Když již zatahoval venku stojící nůši s jablky do vnitř vstoupil do dveří štíhlý človíček dlouhých vlasů a hubeného obličeje s do bráckým výrazem Bylo na něm viděti něco původ ního — tak jako vídáme na zubože ných talentech "I pro! Pan Petržilka Co pak nám nesete?" vítal jej líbezně ho kynář "Dostal jsem konečně místo kapelníka u dvora knížete N v Bulharsku a zítra odjedu Nesu vám tedy na svůj dluh tuhle 20 zL To ostatní vám pošlu ze Srěd ce Buďte tak laskav a když jste czS txi dloufacčeixli— " "I pro! Vždyť je dobře pane kaptlmajstr! Není libo tuhle štamprliČku je to domácí výrobek a to je moc dobré na noc No jen si popřejte!" nutí pan Runčlík žmolí dvě desítky a chce právě vykládati 0 kapelníkovi 'jejich' pluku z roku 1866 "Díky nepíju" brání se -'bulharský kapelník' "Však vy si tam dole zvyknete na slivovičku uvidíte my jsme ji v 'šestašedesátém pili jako vodu" a hokynář sám vypijí s labužnic kým pomlaskem již nalitou sklen ku v A pan Petržilka se s ulehčeným srdcem poroučí — u paní matky by byl tak hladce neproklouzl vždyť ještě 10 zl zbylo Po odchodu muzikusově zavřel pan Runčlík krámek zastavil se naposledy u jalovcové a hluboce přemítal: "Dvacet zlatých! Již 2 léta o želených 20 zlatých Půjčila je tenkrát stará chudému muzikan tovi na kaventa Kavent dávno zemřel a Petržilka byl rád že hla dy nezemřel A nyní přinese mu zikant peníze — jemu Runčlíko vi" "Stará poklad nic neví A ne bude!" V tom si vzpomněl že je dnes ve spolku výborová schůze nebyl sice výborem jen revisórem ale to nevědí ve spolku bývá veselo mluví se o šestašedesátém a již neměl doma stání Kdepak starý mazavka desít ka a žena o ní neví to je k zbláz nění a spolek! Tam mu bylo je dině blaze tam se mluvilo o vo janČině a o šestašedesátém A to byl jeho život Paměť páně Run člíková zůstala u roku šestašede sátého stát Tam končila slavná epocha jeho žití v V kuchyni našlapoval domov ník do první kadeČky zelí Pan Runčlík vkročiv poŠkraboval se za uchem i "I pro! Vy našlapujete zelí ale čím ho přitížíme vždyť jsme za pomněli přinést veliké kameny Vidíš Lidko na nic nemyslíš! Teď abych v noci hledal kameny Pane Anton obujte se a pojďte se mnou" pravil a mrkl významně na domovníka Ten se ohul a ho kynář k Lidce: "Víš Lídy teď zhasni a lehni si možná Že žád né kloudné kamení dlouho nena jdeme No až přijdeme tak to dokrouhámé do rána máme Času dost" "A pak ještě ani v tom rumlu nevečeřel" omlouval se sám sobě pan Runčlík a již šli hledat ka meny Pan Anton poskakoval v pantoflích vzadu Paní Runčlíková zatím spala v zadním pokojíku spánek spraved livých a zajisté se jí zdálo že dá vá závdavek na 'jednopatrovou chalupu v některém pražkém předměstí její to jedinou touhu v Životě neb se tak líbezně usmíva la a peřina tak klidně nad jejím 'čistým svědomím' se zdvihala a klesala jako všem devětadevade sáti spravedlivým dohromady Jiný muž mít takovouhle ženu takovýhle poklad doma ani by se nehnul ale pan Runčlík ten ne mohl zapomenout na to vojenské živobytí a Často své drahé polovi ci 'vylítl' ač jej druhý den čekalo notné hromobití To však jako když se nechumelí pár neděl bylo ticho jakmile však za zády svého pokladu nějaký ten£'dvouček' uš kudlil hajdy — už byl zase ten tam a ve spolku Tak i dnes maje neočekávané peníze v kapse zapomněl opět na svůj poklad na zelí na jednopat rový ideál a seděl s praporeční kem VáBou a jednatelem spolku Pařízkem dohazovačem svateb a jiných obchodů a svým adjutan tem panem Antonem u 'Tumpa chů' jsa tak velice zabrán do 'dtrr Tjty h-L přeslechl r~1 i 'alarm' k soudnému dni aČ na disciplinu držel Slova "pánové poslední pivo" zaslechl přece dal si ještě tři po slední — a hrál dále Nějak mu štěstí dnes nepřálo neb již měnil druhou desítku v Však co na tom stará nic neví a vždyť hraje s 'krýgskamaráda ma' dostane to od nich po druhé zpět Štěstí mu dnes opravdu neslou žilo zaplatil cech a zbyla mu celá zlatka Dopálen na tak hustou 'smůlu' zašel ještě s panem Anto nem do 'stoleté' na černou aby se trošku 'ponapravil' Ve stoleté se sešlo několik 'krýgskamarádů' jako na zavola nou a tak to Šlo o 'šestašedesá tém' dále Ve čtyři hodiny kráče li čili motali se domů Lidka myslíc že již jde mlékař ka otevřela krámek tlukoucímu pánovi a tento spustil drže se dveří: "Holka to ti povídám ať nic neříkáš staré sic — to mě znáš! Rozsekám tě jako v šestašedesá tém " Mezi tím zmizel pan Anton ku chyní domů Pan Runčlík dal si svléci kabát ověsit zástěru a po roučí si jeden syfon ze sklepa Však to všechno ještě dohoní — aneb aspoň polovičku NeŽ přišla Lidka se syfonem ležel pan Runčlík 'přemožen' a 'natažen' na hromadě zelí a hlubo ce chrupal Ráno nalezla paní Runčlice svého pilného manžela na nedo krouhané hromadě zelí a domovni ce svého Antona na schodech do sklepa vedoucích s rozbitým no sem Lidka podrobená přísnému vý slechu zradila svého pána a po věděla Že šel v 9 hodin hledat veliké kameny na zelí a že přišel ve 4 hodiny ráno obtčžkán — veli kou opicí Paní Runčlíkové zasvítily oči spravedlivým hněvem í začala hned buditi pana manžela slovy docela jinak znějícími nežli: "Do bré jitro drahý mužíčku!" S tímto však nebylo řeči Ten byl přemožen jako v šestašedesá tém Jen s velikým namáháním do praven do pokojíku a tam zavřen vědčlať paní matka že s ním ne bude celý den nic a aby zelí neu vadlo bylo potřebí ještě dnes je rozkrouhati Lidka musila pro Dvořáčka s pomocníkem a počalo smlouvání Konečně se dohodli že dostanou krouhači 3 zl řádný oběd a co vypijí Tak jest v Praze zvykem a laciněji nikdo nekrouhá To by bylo ještě tak hladce pro šlo Pan Runčlík do večera vy střízlivěl kapituloval jako obyčej ně a přišoural se tiše s obvázanou hlavou do kuchyně Po večeři dělala paní matka rozpočet o krouhání zelí — pan manžel hrdina od Králové Hrad ce seděl u kamen ani nedutaje — když však to spočítala nastalo druhé 'boží dopuštění' pravá pa tálie "To's toho letos uspořil s tvým krouháním' ty— tuhle se podívej! Dvořáčkovi za : půjčení kruhadla včera zbytečně zlatku a pak — mu sím se přece podívat co jste při tom krouhání vypili je mně bez toho divné kdes vzal peníze na takovou nekřesťanskou můcu" A paní Runčlice ve zlé předtuše rozžala světlo a Šla osobně do sklepa revidovat pana revisora "Deset velikých to je co říct Jsi ty mě pěkný nedopita a ještě trachtýruje domovníka Poslou chej to se nebudeme tak brzo stě hovat do svého baráku! Deset velikých to máme zlatý osmdesát to je tedy dva zlaté osmdesát Co jsi dal tomu doktorovi za ten prst?" Z! --" LU? půp "Tak to máme tři osmdesát dnes Dvořáčkovi 3 zl a oběd půl druhé jednušky je osm zlatýcl f¥£kfr n A i:A nuin ' rrima Cíl Tv sumárum dohromady devět zlatýfciť a dva krejcary To ještě nepočí tám svoji bolesť na ruce arniku a pak to co's včera prohýřil ty— a již se zase hrnul příval na nebo hého muže-hokynáře plnými st vidly vybroušené výřečnosti 1 paní mateře ' A druhý den — k dovršení utrp' ní páně Runčlíková— přinesl list noš ještě následující psaní: "Vážený pane! Včera jsem Vám splatil jen 20 ( zl na svůj dluh přišed však do- mů nalezl jsem zásilku peněz od' strýce a protož Vám vracím i zbý- vajících 10 zl se srdečným—" Dále paní Runčlíková nečetla psaní s desítkou vypadlo jí z ru kou za to však popadla mužíčk za vlasy za uši za vousy — a té to šlo od repetice Ani si netrou1 fám vše vyličovati To již byly vskutku válečné fúrie rozpoutány Stačí toliko že Lidka po obědě nesklízela nádobí se stolu nýbrž jen pod stolem střepy — byloť vši rozbito o těžce zkoušenou hlav páně Runčlíkovu Tentokráte prohrál pan Runč lík bitvu na celé čáře — jako v ši stašedesátém Pod jakými podmínkami as uč něno příměří? To fáma nevypravuje Douška: 7 róuíonrctví c rrmcpl nan Riirvwl várú válečného národa u 'Tumj chů' kde se tak mírumilovně lípa la 'šístka' a 'maxl' s prapore? kem a jednatelem nesměl pácJ nouti více X a 111 nu 01 uua i JrS%i ' 1 i A tento? Inu vzal prý si vzor ze— 'šestá Šedesátého Manželka má nemocna pííe p Schlieske z Michiganu dekto ru Hartmanovu Pan Gottlieb Schlieske Se waing Mích píše dru Hartmán ví ohledně své manželky násled jící: "Manželka má byla po pět roků nemocna a užívala po dobu tu těch paten tovaných lé ků však zcela bez úspěšné ho výsledku Povolal jsem k ni též několik lékařů však ani ti nemohli ji uzdraviti Té dob Četli jsme v časopise tak mno dopisv lidí iež tvrdili že vašem léky byli uzdraveni i nutil jsjT tedv manželku abv vašich zkusila leč ona nechtěla ani šet dovozujíce že tolik takých ji léků zkusila a vždy bez výsledk a že peníze za ně byly jen nadar mo vyhozeny Když pak jsem Četl opět jeden článek o lékách vašich ustanovil Jsem se vanaT l psati Pravím nyní ževašT ' ) manželku mojí uzdravily a že v domácnosti nyní bez nich chtěl být Pánviční katár čili "-"' y — v nejrozsirenejsicn uirap dědičnými Pe-ru-na uzdraví všechny dru hy kataru ať již maji sídlo - ve 3 účinkuje blahodárně na onemoc nělé slizné blány tělesné á pozdra- vuje je s Dr Hartman zasílá každé Žení' zdarma knížečka oro ženv zvlilti f_r _ _u _: V ckém katáru Název knížky té iest: "Health a Beauty" PoicVr nává o rozmanitých stupních moct ženských a podSvá q ' m i £1% li - 3C- C I M