Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (July 15, 1898)
- i ZÁPADU POKROK ZALOŽEN ROKU 1871 -ROČNÍK XXVII OMAHA NEB V PÁTEK 15 ČERVENCE 1898 Dvojtýdenníku: ROČNÍK VI číslo 87 X ) i 1 Santiagosefí lalo! SpanělOYé budou Příštím naším cíleť Porto Rico Záliv Subický na Luzonu jest opanován Jak bylo loďstvo Santiago se vzdalo Po delším vyjednávání vzdal se konečně velitel Toral v Santiagu s veškerým svým mužstvem a zá sobou střeliva a sice včera ve čtvr tek ve 3 hod odp Však nejen Santiago nýbrž celá východní část Kubv tímto vzdáním se padla v ruce naše a posádkv v Guanta- namo Caimanera a Sagua celý čtvrtý španělský armádní sborjest ve vzdání tom zahrnut O vzdá- nfse bvlo vviednáváno po celý tý- denadenze dne prodlužováno nfíměří a odkládáno útočení na i mesio opaucisny jcuciai uauuw i „í: r-Sst- Vflv mu k hide dovoleno odtáhnouti s veš- Xi Wmi zbroií Kdvž to zamítnuto ™ „ - _i J u fMii nsnnn noarzeu zuran uruu-1 n6u a odtáhnouti o den dříve než hv Američané město obsadili I to r _ 1 bvlo zamítnuto ale konečně na bídnuto mu oyioze aopravime - V mi vzdalé vojsko do Španělska a " y na frt ron Tnral nřlt01inil O I UBI w h — c — 2:30 včera odp docílena shoda v hlavních věcech a o 3 h nasieoo-1 _u m m 1 valo vzdání se A tak bez další- ho krveprolití docíleno opět jedno velké vítězství jež by dojista mě-1 lo uspíšiti uzavření míru Santiago bude obsazeno posád- kou pozůstávající z vojínů jež na podnebí jižní jsou uvyklí a kteří nemusí se obávati nemocí tam ob- vvklých a veškerá naše moc a síla obrácena bude nyní na Forto Ki- Vtfnravž na Porto Rico velí- ti bude gen Miles Před útokem na Santiago vm Anom n0Mvr4 Mn]t byl den ze dne odkládán a to jak 3 se zdá z dobrých příčin Veliteli i našemu jednalo se o to aby Špa f nělové ze Santiago neušli a proto nedbal započíti dříve s útočením pokud nebude je míti se všech stran sevřeny Jak jsme minule sdělili prodlouženo bylo pravé křídlo obléhací armády tak aby ML opíralo se až o samý záliv za Santiagem a obklopovalo tak celé město Však kruh který svíral "ěsto od severu byl tenký a slabý SV ftroto odkládáno až by došlo rk v w i vi i 1 posil jez remer xazaym v V dnem ku břehům kubským přistá- UV A U VMt v tmu u obtíž počasí Nynější doba jest A dobou deštivého počasí na Kubě a cesty jsou ve strašném stavu tak že postup vojska od břehů k -městu a zvláště doprava těžkých děl působila obtíže nesmírné Ve středu zaslal generál Shaíter do Wáshinetonu zprávu v které sdě lovaly že měl s velitelem špančl tkým Toralem rozmluvu trvající ttdnu a půl hodiny že prodloužil r!ist£ří do čtvrtka poledne a sdělil ca ie na iádný jiný návrh než t ~ vtxxvýminečné vzdání -e nepři - Vroupf Upozornil jej ie nemůže Vynadi na vyváznuti a nemá % tby iíkračoval díle v bez - dOo7ii domu Cerverovo zmařeno za to že slova jeho neminula se účinku a doufá že se nepřítel vzdá Jestli ne tedy že započne útočení ve čtvrtek v poledne všemi děly jež má po ruce a za pomoci loďstva kteréž jest připraveno k bombardování města i3tipalcový- mi granáty Generál Miles kte se podepisuje "velící generál- major zaslal taktéž zprávu kterž oznamuje poradu jež byla mezi jenerálem španělským a je- nerály našimi bhatterem a Whee- lerem že Toral dovozoval že nemá právo vzdáti se bez předená- --i - j obdržel svolení aby město opustil a zanechal přístav i zásoby střeli va i vzdal se východní Kuby Na llptiav - íářlal ahir Ainn Vivln mu -— — -— — j - ~j w y y j _i i y ji _ Af jesie uen casu auy raoni pozaaan 0 Povolení vlády k čemuž bylo naDidka venteie španělského Je město vydá vojsku našemu rAv% hnlp mil rtfiirnlorin Kot rříi_ j u v w u v-- kážky odtáhnouti byla sice uva žována avšak zamítnuta a to hlavně z té příčiny jelikož cítí se armáda naše dosti silnou dobvti Santiaga a Španěly zajmouti čímž I nejen ovládne úplně ve východní části Kuby nýbrž oslabena i bude moc španělská na ostrově tom Když by se svolilo k pokojnému vyiannuu nepratei z města musu by se s nimi podniknouti boj pře- ce neicae jmae oua cestou k a vaně aneb až teprve v Havaně same ai k obléháni této dojde jestliže dříve mír uzavřen nebude uiuavíiiu se jsc opaneiove Dra I t T 1 1 _ y_ o yi 1 ž niti se budou zuřivě a že dobytí Santiaga nedocílilo se bez velkých obětí na životech vojska našeho Však zároveň dlužno doznati když by se nechala posádka sant- iagské z města vyjiti a spojila se jinými nemohla by dojista bez velkých ztrát přemožena býti Mimo to jedná se též o to aby boj u Santiaga skončen byl jednak z ohledu toho že snad pádem Santiaga může dojiti k příměří a uzavření míru ze strany druhé pak uznává se že průtahy a dlou hým vyjednáváním neb obléhá ním utrpělo by vojsko naše ztrát ne menších nežli v útoku Počí nají se totiž ve vojsku zmáhati různé nemoce následkem neobvy klosti podnebí Jsou to především zimnice kterýmž vzdor pilnému užívání chininu vojsko naše v ne obvyklém tom podnebí propadá Tento týden vypukla též nejobá vanější ze všech zimnice žlutá a proto Co se obmýšlí se Santiagem po jeho pádu není úředně sděleno I avšak di se souditi že bude obsa- I zeno a drženo vojskem naším 1 První a druhý pluk sestavený z I vojínů kteří již jednou Žlutou I zimnici přestáli a nemají se téže [proto to obávati obdržely již 1 1 II 'J ly na cestu proti nepříteli a z toho vyvozuje se že sloužiti budou co posádka v Santiagu kdežto ostat ní naše vojsko vrženo bude ve směru jiném nejspíše proti Porto Ricu kdež není podnebí tak zdra ví škodlivým An toto píšeme není známo zda-li gen Miles ujal se velení aneb ponechává je v rukou gen Shaftera nadále Dle jedněch zpráv se velení ujal a tomu na svědčuje i jeho úřední zpráva v kteréž se podepisuje co "velící generál-major" Dle jiných zpráv neměl to v úmyslu a nehodlá se velení ujmouti nýbrž pouze jen přehlíží a dohlíží zdaliž vše nále Žitě se koná Jak bylo zničeno loďstvo Cerverovo Minule popsali jsme námořní bitvu při ústí zálivu santiagského dle pozorování z válečné lodi Io wa a doplňujeme popis tento zprá vou pozorovatele lodě velitelské křižáku Brooklynu: V neděli 3 července byla pátá neděle Američanů před Santiagem a devátá neděle od vítězství Dew- eyho v Cavite Po ránu nebylo pozorovati žádnou proměnu Při rozednění byla ta samá jednotvár nost a po rozednění to samé tro -pické slunce za zákopy částečně pobořenými viděti bylo ústí těch tarých děl pohotově odpovidati vzdor útočení předcházejícího ve čera Na dujícím oceánu koléba- y se velké válečné lodě americké ho loďstva lenivě ve vzdálenosti až 5 mil od ústí přístavu ik kterýž domněle vždy tvořil polokruh objímající vjezd do pří stavu byl tohoto rána nad obyčej protrhán Válečné lodě zanášeny byly proudem k východu Massa chusetts New Orleans Newark í New York nebylo viděti New York odvezla adm Sampsona do Altares 8 mil na východ k ná vštěvě tábora americké armády kdežto ostatní chybící zmíněné lo dě americké eskádry byly u Guan tanamo 40 mil východně Lodě kteréž tvořily blokádubyly váleč né lodě Iowa Indiána Oregon Texas křižák Brooklyn a malé jachty Gloucester a Vixen Iowa byla o míli dále na širém moři než ostatní spravujíc svou střílnu 12 palcových děl kteráž byla trochu porouchána kdežto Indiána činila to samé na přední střílně svých 1 3 palcových děl Lodě kteréž by ly tou dobou skutečně upotřebitel ny byly Oregon Texas a Brook lyn ačkoliv později kapitánové E- vans 1 Taylor (z Iowy a Indiána) též lodě své do ohně přivedli Jest obyčejem na lodích jež se spravují pravidly že odbývá se přehlídka aspoň jednou za 3 měsí ce a čtou se pravidla válečná První vyvolání mužstva stalo se o o: iq ráno a mužstvo shromažďo valo se na paluby Stráž na stěž ni Brooklyna chvíli před tím ozna movala že v přístavu pozorovati jest kouř avšak s jelikož to samé pozorováno bylo několikráte před tím nevěnována tomu žádná po zornost Brooklyn a Vixen byly jediné lodě západně od ústí záli vu kdežto ostatní odneseny byly hodně na východ Řiditel lodě Hodgson na můstku Brooklyna ptal se ostře -stráže: "Nehýbe se ten kouř?" Stráž po pozorován as minutovém dlouhým dalekohle dem odpověděla v rozčilení: "Vel ká loď vyjíždí z přístavu" Hodg son kterýž jest velice chladným člověkem podíval se nejdříve sám a uchopiv megaphon vzkřiknul na stráž ca zadním můstkuaby ozná míla veliteli že nepřátelské loď Com Schley seděl pod plach tou na zadní palubé vystoupiv na můstek nařídil dáti znamení ostatnímu loďstvu a připraviti loď boji Pak šel ku předu a zaujal své místo na malé platformě běží cí kol otáčecí věže kteráž byla pro něho zřízena Mužstvo zajá salo potěšením a spěchalo na svá místa a rozkazy rychle po sobě následovaly Schley s dalekohle dem v ruce sledoval pohyby první vyjíždějící lodě a viděl kterak za hýbá k západu však posud -nedal rozkaz k palbě Oregon započala střelbu se svými 13 palcovými gra náty Indiána a Texas následova ly avšak vzdálenost jejich byla příliš velká Brooklyn posud vy čkával ač dole v strojírně hroma děno uhlí pod kótly každý muž na palubě pilně pracoval a každé dělo bylo k palbě připravováno Schlev chtěl dříve ziistiti zdali všechny lodě plouti budou stejným směrem aneb zdali se rozjedou po různu Mezitim Uregon započa la zatáčeli k západu a Texas se přiblížila a počala působiti spou stu a zkázu na hlavní lodi Infanta Maria Tereza "Jedou všechny na západ" o- znamoval poručík Sears a tou do bou započaly palbu západní bate né 'Plnou silou ku předu za- počněte palbu" kázal velitel 'Střílejte s rozvahou a nemařte střelivo" připojil a nařízení to 0- z iámeno bvlo do střílen v okam žiku byly strašné 8 a 5 palcové ba terie na levém boku Brooklyna otevřeny a křižák čelil před první prchající loď páliv proti nl a jsa sám terčem dvou lodí nepřátel- ských Com Schley viděl že první loď mířila přímo proti lodi Brooklynu v patrném úmyslu do _ ní co beran vraziti V tom prove- den byl pěkný manévr Hodné na levo s kormidlem" velel ijemey a křižák počal se zatáčeti vysyia- je mocné kotouče dýmu ze svých komínú Zatočil se rychle a vel- ky jeho ocelový beran nyní Celil proti lodi nepřátelské Infanta Maria Tereza musila obrátiti ke břehu jestli chtěla ujiti beranu tomuto Granáty z Texasu a Ore gonu s hrozným přívalem střel z Brooklyna vykonaly svou práci a kouř počal se valiti mocně z její paluby Mezi tím bylo viděti kterak by valá jachta nyní výpomocny kh žák Gloucester s pomocí Iowy ničí oba ničitely torpédových lodi kte réž následovaly poslední lod z přístavu O 10 h veškeré kap verdské loďstvo bylo na šírém moři a plulo rychle k západu Indiána a Iowa nemohly mu sta- čiti avšak Oregon přijížděl na po moc Brooklynu kteryz o 10:05 byl utkán v boj se třemi loděmi totiž Infanta Tereza Cristobal Colon a Vizcaya O 10:11 všech ny španělské lodě soustředily pal bu na Brooklyn a tato byla v pra vém krupobití střel z nichž však většina šla přes Stoje v tomto krupobití střel tázal se Schley mladíka jménem Ellis kterýž stál blíže něho u stroje k měření vzdá lenosti: "Jak je daleko k Viz cayi?" Mladík zaměřil stroj a po zoroval lei okamžik pravil: "2200 yardů pane "v tom kule zahvízdla následovalo plesknutí a hlava u božáka byla utržena 8palcovým granátem "To je smutné" pra vil Schley an tělo ubožáka pada lo k jeho nohouni a maje daleko hled u očí dodal za chvíli: "První loď je zničena Již prchá ke bře- hu Marie Teresa pUdou ku břehu a v málo okamžicích bv- la úplně v plamenech Džlostřel cům Brooklynu nařízeno soustře diti palbu na Almirante Oquendo a s pomocí Oregonu byla 1 tato loď v iominutách zahnána ku bře hu co hořící vrak Mezi tím Iowa potopila jednoho ničitele torpéd a druhý byl zahnán na břeh palbou z Gloucesteru ' O 10:40 obrátila Brooklyn svou pozornost na Vizcayu kterouž Cri stobal Colon předjel Tou dobou jedné lodě kteréž bylo viděti z Brooklynu byla Oregon asi 1 ž míle vzadu a Texas asi 3 míle O 10:53 zasažena bylaVizcaya 8pal- covou střelou z Brooklynu po ce lé délce paluby a u předu granát puknul usmrtiv 80 osob V zá pětí vypuknul 1 na té ohen a za měřila ke břehu u Aseraderoskdež naběhla na mělčinu Brooklyn se nezastavil nýbrž stihal Cristobal Colon a jej následoval Oregon O vi i_ t_ f~ 1-1 ii:is posKOzena pyia crooKiyn lehce krupobitím španělských gra- nátů a zastavivši střelbu stíhala plnou parou loď nepřátelskou Mužstvo vyšlo na palubu a počalo jásat i nevšímajíc si ani hvizdu španělských granátů Provolá valo slávu Schleyovi i Clarkovi a Oregonu a mužstvo na Oregonu jásot opětovalo Na stěžni Oregonu náhle obje vila se vlajka kterouž signální dů stojník tlumočil co "Pamatujte na Maine" "Odpovězte že tak či níme" pravil Schley a když vlaj ka v odpověď vytažena provázel ji jásot hromový Plnou silou po kračováno pronásledování a muž stvo na paiubě s velikým zájmem sledovalo kaž(Jé hnutí obou lodí Colon ve vzdálenosti 5 mil držel se Dři břehu vgak Schlev nařídil rwonu abv ií stíhal a svou lo- o 1 J 1' d{ zamgHl přímo ke Cape Cruz kolem nghož by Colon býval mu- sil podniknouti velkou objížďku aby uniknul Za hodinu Brook- lyn nadjel značně a též Oregon zkrátU vzdálenost mezi ním a Co- ionem Kar Clark z Oreeonii dal ze své lodg signái: "Cizá loď v d41 vypadá jak0 italská" Tím dělal si úsměšek z toho že Colon bvl koupen španělskou vládou od Itálie Schley seděl blíže předních stří len a klátě nohama v spokojenosti nařídil: "Řekněte Oregonu že může zkusit jeden ze svých pal cových železničních vlaků na ní" Byl to hrozný rachot když moc ná tato střela letěla kol Brooklyna a po okamžiku pozorování téže ozval se velký jásot ap velká stře la tato padla do vody blíže zádě Colonu 4 míle vzdáleného Jiný výstřel byl vyslán a padnul ještě blíže Pak započaly střelbu ba terie 8palcové na pravém boku lo dě a na přídi O 1 105 pálify Brooklyn i Ore gon na Colon a po 1 o minutách v kterýchž z Colonu matně bylo odpovídáno a když viděti bylo že naše lodě jí dohánějí zaměřila ku břehu O 1:15 stáhla svou vlajku na znamení Že se vzdává a když na hlavním stěžni Brooklynu ob jevilo se koště vypukl jásot na obou lodích který trval plných 1 o minut Tou dobou bylo jediné lodě jež viděti bylo Vixen 5 mil a Texas 7 mil vzdálená New Yok viděti vůbec nebylo Když blíži ly se naše lodě Colonu spozoro- ván kouř New Yorku na obzoru úplných 12 mil vzdálenosti Z Brooklynu byl spuštěn člun a kap Cook odebral se na loď ne- přátelskou aDy prijai vzuavajici se Admirál velící pravil se slza- ™ 'ÍL 1 "~" JV - 1 Fokra&oTáai na iu v stvo pluje ven z přístavu — — i — -j— — i